(pokračuje Vetchý)
Během několika posledních let nastává problém s trvalým odmítáním vojenské činné služby. Pokud občan trvale odmítá nastoupení služby v ozbrojených silách a je pro tento trestný čin odsouzen, nelze ho podle nálezu Ústavního soudu při odmítání dalšího povolání opakovaně trestat. V branném zákoně však nelze z tohoto důvodu stanovit zánik branné povinnosti a tak zvýhodňovat ty, kteří právo porušují, oproti těm, kteří své povinnosti plní. Vyplývá to z č. 4 Ústavního zákona č. 110 z roku 1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, podle kterého zákon má stanovit rozsah branné povinnosti, a nikoli její zánik na základě subjektivního rozhodnutí občana. Výrazně by tento problém mohl vyvstat za stavu ohrožení státu a za válečného stavu a ovlivnit tak doplňování ozbrojených sil při již tak omezených zdrojích mužské populace.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si vás požádat jménem vlády, abyste vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o rozsahu branné povinnosti a vojenských správních úřadech a zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, podpořili a propustili ho do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Pavel Severa.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové, mé vystoupení bude velmi krátké, protože pan ministr vyčerpávajícím způsobem popsal návrh zákona, který máme před sebou. Myslím si, že je velmi logické, že předcházející novela má určité dosahy do jiných zákonů, a myslím si, že tyto vyvolané změny je potřeba projednat.
Proto budu navrhovat, aby tento návrh zákona byl postoupen do druhého čtení s tím, že by měl být přikázán výboru pro obranu a bezpečnost k projednání, a budu ale také navrhovat prodloužení lhůty k projednání ve výborech o 20 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslance. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám žádnou písemnou přihlášku. Neregistruji také žádnou přihlášku z pléna, obecnou rozpravu končím.
Kolegyně a kolegové, měli bychom hlasováním rozhodnout o dvou věcech. První je o přikázání návrhu zákona výboru k projednání a druhá věc je návrh na prodloužení lhůty k projednávání o 20 dnů.
Organizační výbor společně se zpravodajem navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Ptám se přítomných poslankyň a poslanců, zda má někdo z nich jiný návrh.
Pokud tomu tak není, zahajuji hlasování s pořadovým číslem 102. Kdo je pro předložený návrh? Kdo je proti?
V hlasování s pořadovým číslem 102 z přítomných 187 bylo pro 150, proti nikdo, návrh byl přijat.
Nyní rozhodneme o prodloužení lhůty k projednávání.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 103. Kdo je pro prodloužení lhůty o 20 dnů? Kdo je proti?
V hlasování číslo 103 z přítomných 187 bylo pro 146, proti 4, návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost a lhůta k jeho projednávání byla prodloužena o 20 dnů.
Děkuji zpravodaji, děkuji navrhovateli.
Dalším bodem je bod
23.
Vládní návrh zákona o vojácích z povolání
/sněmovní tisk 139/ - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 139. Předložený návrh uvede, jak jinak, ministr obrany Vladimír Vetchý.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, smyslem předkládané právní úpravy služebního poměru vojáků z povolání, sněmovní tisk č. 139, je především realizace ústavního zákona o bezpečnosti České republiky - vzpomínaný zákon č. 110/1998 Sb., přiblížení právní úpravy v předmětné oblasti standardu Evropských společenství a zejména členských států NATO, nahrazení stávajících do řady zákonů a prováděcích právních předpisů značně roztříštěné právní úpravy, služebních poměrů vojáků z povolání, právní úpravu komplexní.
Stávající právní úprava všech druhů vojenské činné služby je obsažena v zákonu č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Této konstrukci odpovídají další právní předpisy, např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, ve znění pozdějších předpisů, či zákon č. 32/1997 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.
Při zásadní změně v pojetí služebního poměru, který se již nepovažuje za celoživotní povolání a navíc stanovuje vojákům z povolání rozsáhlejší škálu povinností, tento způsob právní regulace je nevyhovující. Služební poměr bude výhradně uzavírán na dobu určitou dle potřeb ozbrojených sil v trvání do 2 do 20 let a s možností dohodnout další dobu trvání služebního poměru. Pro výkon služby v zahraničí lze naopak stanovit i kratší dobu trvání služebního poměru.
Zákon o vojácích z povolání upravuje především vznik, průběh, změny a skončení služebního poměru vojáků povolání. Některé dosavadní osvědčené instituty jsou převzaty z dosavadní právní úpravy a podle praktických zkušeností upřesněny a doplněny novými, které vycházejí z potřeb transformace Armády České republiky a z nároků na ně kladených spojených se vstupem do evropských bezpečnostních struktur.
Navrhovaná omezení se vztahují zejména na politická a občanská práva vojáků a dotýkají se např. volby místa výkonu služby, doby zaměstnání, odvelení, služby v mnohonárodních ozbrojených silách a v mírových misích v zahraničí, nasazování do akcí, které ohrožují zdraví a život vojáka, podřizování se vojenské kázni.
Zvýšené povinnosti by se měly způsobem přiměřeným ekonomickým možnostem České republiky kompenzovat s přihlédnutím k požadavkům a nárokům spojeným s profesionální službou v ozbrojených silách a způsobům vyrovnání, které jsou běžné v armádách ostatních členských států NATO.
Problematika zákonem koncipovaných výsluhových náležitostí, která je vázána na zásadní změnu charakteru služebního poměru, motivační povaha výsluhových náležitostí pro vstup občana do služebního poměru vojáka z povolání a setrvání v něm je zřejmá.
V souvislosti s celkovou přestavbou branného zákonodárství je do zákona o vojácích z povolání pojata i problematika zdravotní péče, bydlení a rekreace. Nově je součástí zákona bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby, přičemž Ministerstvo obrany bude vykonávat odborný dozor nad nimi. Na bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby navazuje samostatná úprava náhrady škody na zdraví a škody na majetku. Samostatnou, nikoli nevýznamnou částí zákona bude řízení ve věcech služebního poměru, které dosud dílčím způsobem upravují pouze vnitřní předpisy.
Závěrem lze konstatovat, že předkládaný vládní návrh zákona o vojácích z povolání vytváří právní základ výstavby velitelského sboru našich ozbrojených sil.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, jménem vlády si vás dovoluji požádat, abyste vládní návrh zákona o vojácích z povolání podpořili a propustili jej do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Uděluji slovo zpravodaji pro prvé čtení, kterým je poslanec Petr Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem k zákonu o vojácích z povolání. V prvé řadě bych chtěl zmínit několik úvodních poznámek, které jsou, podle mého názoru, nezbytné.
Jistě každý z vás, ať již v této sněmovně sedíte několik měsíců, nebo několik let, se za dobu své politické kariéry setkal se situací, kdy mu voliči byly předhozeny nároky a vymoženosti vojáků z povolání, případně policistů. Jistě se to již stalo prakticky každému z nás.
Věřím, že drtivá většina poslanců této sněmovny vždy dokázala tyto věci obhájit.
***