(pokračuje Jalůvka)
Čtvrtá připomínka je k § 49, odst. 11. Zde by byla vhodnější formulace: "S uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, je zadavatel povinen uzavřít příslušnou smlouvu, a to v době, kdy je uchazeč svou nabídkou vázán."
Pátá připomínka je k § 54, písm. c). Je to - obdobně jako v následujícím písmenu d) - případ, kde by podle mého názoru zde měl být pojem "soutěž" nahrazen pojmem "veřejná zakázka".
Odstavec c) - rozhodnutí zadavatele k odmítnutí všech nabídek, popř. proti rozhodnutí o zrušení zadání veřejné zakázky, pokud si to vyhradil v zadání veřejné zakázky.
A na závěr ještě jeden podnět. Nově navrhované ustanovení § 49 odst. 11 ukládá zadavateli povinnost uzavřít s vybraným uchazečem příslušnou smlouvu. Zamýšlím se nad otázkou, zda se zadavatel nemůže této povinnosti vyhnout tím, že po provedení výběru nejvhodnější nabídky veřejnou zakázku zruší. Předpokládám, samozřejmě, že si tuto možnost vyhradil v zadání a že nejde o případy uvedené v § 66 odst. 1, kde je stanovena povinnost, nikoli právo zadavatele soutěž zrušit, nastanou-li okolnosti zákonem taxativně stanovené.
Vycházím z konkrétního příkladu, kdy nové vedení obce jakožto zadavatele veřejné zakázky bez důvodu zrušilo tuto zakázku, ač uchazečům již bylo doručeno rozhodnutí o výběru přijaté bývalým vedením. Uchazeč, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, už činil kroky k zabezpečení budoucího smluvního závazku. Octl se tak v nelehké situaci, tím spíše, že dle stávajícího znění zákona není u zadání dle § 49 stanovena povinnost zadavatele uzavřít smlouvu a proti rozhodnutí zadavatele o zrušení soutěže, pokud si právo zrušit soutěž vyhradil v zadání, nejsou přípustné námitky.
Navrhovaná novela sice již upravuje povinnost zadavatele uzavřít smlouvu nejen v obchodní veřejné soutěži, ale i u zadání dle § 49, přesto si nejsem zcela jistý, zda nastíněný způsob manipulace s průběhem veřejné zakázky bude vyloučen.
Proto navrhuji do § 66 doplnit nový odstavec č. 2: "Právo zadavatele na zrušení zadání veřejné zakázky, které si vyhradil v podmínkách zadání veřejné zakázky, lze uplatnit pouze do doby rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky."
Stávající odst. 2 by se označil č. 3.
Tolik tedy k dalším připomínkám. Připojuji se k většině těch, které zde již byly uvedeny, a připojuji se k návrhu na vrácení předlohy k přepracování.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, byl jste posledním přihlášeným poslancem, písemně přihlášeným, do obecné rozpravy. Přímou přihlášku vidím od pana poslance Beneše.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, chtěl bych zabránit tomu, abychom tady na plénu takto probírali ty detaily. Pokud se rozhodnete a propustíte tento návrh do druhého čtení, pak bych chtěl poprosit, aby byl projednáván ve výboru veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, ptám se, kdo z vás má ještě v úmyslu vystoupit v rámci obecné rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím. Obecnou rozpravu končím.
Ptám se zástupce předkladatele, zda má v úmyslu vystoupit. Je tomu tak. Pane místopředsedo, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, prakticky ve všech vystoupeních, která v obecné rozpravě zazněla, se objevila kritika platné právní úpravy v zadávání veřejných zakázek.
Sledoval jsem ta vystoupení pozorně a musím říci, že kritika se ovšem vůbec nevztahovala na předloženou novelu. Vztahovala se na dosavadní platnou právní úpravu, směřovala především k tomu, co podle názoru diskutujících zřejmě měla novela obsahovat a neobsahovala.
Já tu vidím jistý paradox. Na jedné straně poukazovat na to, co je třeba ještě v zákoně navíc nad předloženou novelu upravit, dokonce navrhovat jednotlivé detailní úpravy, v některých případech mimochodem úpravy, které by nebyly kompatibilní s evropským právem, a současně předkládat návrh na vrácení novely k přepracování.
Tímto způsobem nelze vlastně žádné z těch připomínek vyhovět. To, co jsem řekl již v úvodním slově, je skutečnost, že opravdu - i když tato novela zajišťuje výrazný krok k vyššímu stupni slučitelnosti s evropským právem - nezajišťuje ještě plnou slučitelnost této úpravy s právem EU.
Nepochybné ovšem je, že v rámci této novelizace v žádném případě nelze vyhovět tomu, co požadoval pan poslanec Vávra. Pan poslanec Vávra především vytýkal obecnost úpravy, což je opravdu základní princip platného zákona. Na všechny případy platí stejná obecná kritéria, a my víme, že evropské právo má ve svých přílohách ke směrnicím velmi podrobné detailní úpravy, zvlášť pro stavebnictví, zvlášť pro dopravu, zvlášť pro jednotlivá odvětví. To je krok, který v rámci platného zákona prostě nelze učinit. Ten bude možné učinit pouze při zpracování nového zákona. V rámci tohoto zákona není možné začít celou koncepci bourat a vytvářet samostatné právní úpravy pro jednotlivé obory podnikání.
Pokud se týče připomínek pana poslance Exnera, tam musím říci, že s některými vůbec nelze souhlasit, například aby offsetové obchody bylo možno rozšířit i na obecnou úpravu, nejen na strategické zakázky, protože, bohužel, evropské právo nedovoluje toto porušení principu volné soutěže jinde než v těchto případech.
V ostatních případech, musím říci, že pokud se podaří tuto osnovu dostat do druhého čtení, přál bych šťastnou ruku všem poslancům, neboť v této oblasti nalézt přesnou definici, takové vymezení pojmu, které neumožní pak dvojí nebo různý nebo nejistý výklad, je nesmírně obtížné. Přesto si myslím, že šanci se o to pokusit máme jenom v tom případě, že k druhému čtení dojde. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní prosím zpravodaje se závěrečným slovem a shrnutím rozpravy.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, rozprava v prvním čtení potvrdila to, co jsem zde říkal v úvodním slově. Jedná se o složitou tematiku, se kterou nikdy nebudou všichni plně spokojeni, ať bude předkládaná novela znít jakkoli. Zvlášť proto, i z těch důvodů, které tady již uváděl navrhovatel, bych doporučoval, aby tento tisk byl propuštěn do druhého čtení. Je to i v souladu s názory, které zaznívají od lidí z odborné veřejnosti, kteří rovněž vytýkají - ať už současné právní úpravě, nebo i navrhované novele - určité nedostatky, ale všeobecná shoda tam je v tom, že tato novela je potřebná a že zlepší současný stav.
Pak je možno diskutovat o koncepci nově připraveného zákona. Diskuse již byly zahájeny.
Rovněž pokud jde o přizpůsobování právu Evropské unie, bylo by projednávání tohoto zákona ve druhém čtení významným přínosem s ohledem na to, že začíná další hodnocení naší republiky.
Tolik závěrečné slovo. Pokud jde o shrnutí rozpravy - v rozpravě vystoupilo celkem šest poslanců, zazněl návrh na vrácení k dopracování, nebylo navrženo zamítnutí. Dále bylo navrženo prodloužení lhůty k projednávání o 20 dnů a projednání nejen ve výboru hospodářském, ale i ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
***