(pokračuje Rychetský)
Jsem ovšem přesvědčen, že tomuto lobbování nepodlehnete. Jménem vlády vám proto doporučuji, abyste po projednání tento návrh zákona pustili do druhého čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaromír Schling.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych pouze krátce připomenout historii projednávání tohoto návrhu zákona nebo zákona o zadávání veřejných zakázek Poslanecké sněmovně. V minulém volebním období jsme projednávali poměrně rozsáhlou novelu, do které nebyla zapracována řada pozměňovacích návrhů právě s odůvodněním přípravy nového zákona. Namísto nového zákona nám zatím vláda předkládá pouze novelu, opět poměrně rozsáhlou, ale s příslibem nového zákona ještě v tomto roce. Pokud vláda tento svůj slib dodrží, bude to v pořádku. Problém totiž spočívá v koncepci toho zákona o veřejných zakázkách. Mezi odbornou veřejností i státními orgány převládá názor, že bychom neměli vystačit s jedním zákonem, ale že je potřeba několik dalších předpisů pro jednotlivé oblasti činnosti, ať už je to stavebnictví, obrana či další resorty. Další řešení samozřejmě lze hledat formou zmocňovacích ustanovení, která by dávala jednotlivým resortům právo vydat prováděcí předpisy k jednomu obecnému zákonu. To bude jistě předmětem i určité rozpravy, ať už v prvním, nebo případně v druhém čtení nad tímto tiskem 152. Tolik k jeho obsahu.
K formální stránce bych chtěl jenom připomenout, že v důvodové zprávě poněkud staromódně působí zkratka ES.
Tolik moje vystoupení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otvírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli dvě přihlášky: pana poslance Eduarda Vávry a pana poslance Václava Brouska. Uděluji slovo panu poslanci Eduardu Vávrovi.
Poslanec Eduard Vávra: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vláda nám předložila novelu zákona č. 199/94 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. K tomu problému bylo svoláno jednání podvýboru pro průmysl a stavebnictví dne 7. října 1998 za účasti zástupců široké odborné veřejnosti. Bylo dohodnuto, že je nutno zpracovat připomínky, které budou odeslány na Ministerstvo průmyslu a obchodu do 31. 12. 1998. Připomínky budou vyhodnoceny do konce února 1999. Nyní je nám předložena novela tohoto zákona, která sice má některé připomínky rozpracovány s tím, že je zde vidět silný tlak dodavatelského prostředí, a to hlavně podnikatelských svazů. Novela má přílišnou obecnost bez specifických právních úprav, např. to, že stavební výroba, vodní hospodářství, doprava atd. vyžadují zvláštní úpravu oddělenou od jiným forem veřejné zakázky. Problematika těchto děl by měla být řešena právním aktem, nikoliv pouze pokynem, jelikož závaznost je pro zadavatele diskutabilní.
Jsou zde další nesrovnalosti, a to např. v § 2a odst. 5, a to v kvalifikaci subdodavatelů. Kvalifikace subdodavatelů má smysl pouze u projektové činnosti, neboť dle živnostenského zákona existují pouze dvě živnosti na provádění staveb, a to provádění staveb a projektová činnost ve výstavbě. Živnostenské oprávnění umožňuje vždy v příslušném oboru provádět stavbu kompletně jako celek.
Dále v § 2b odst. 1 písm. e) je zde konstatováno, že uchazeč splňuje předpoklady tehdy, když nebyl v posledních třech letech odsouzen pro trestný čin atd. Zde je nutno uvést, že to může být jen fyzická osoba, jelikož právnická osoba toto plnit nemůže. Částečně to možná řeší § 2b odst. 3.
Dále v § 2c odst. 1 je opětné zavedení povinnosti dokládat již při podání výpis z evidence rejstříku trestů. Tuto povinnost zrušila novela zákona o zadávání veřejných zakázek č. 148/96 Sb., nahradila ji čestným prohlášením. Výpis z rejstříku trestů dokládá pouze jen vítězný uchazeč, s nímž je smlouva uzavírána. Firmy, které se účastní veřejných soutěží, kde je průměrná úspěšnost např. 1 : 10, by musely častěji dokládat výpis z rejstříku, zatěžovat sebe a státní zastupitelstva žádostmi o jejich vydání.
Dále v § 2h - Zadávání dokumentace - je nutno doplnit stávající odstavec o další odstavce, a to, že zadávací dokumentace pro základní řešení veřejné zakázky musí obsahovat věcně specifikovaný rozsah dodávky. Tato specifikace nemusí být závazná pro variantní řešení zakázky.
Mám zde další body, např. § 9 - Způsob podávání nabídek, § 24 - Formy jistoty, § 31 - Složení komise pro posouzení a hodnocení nabídek. Ale není třeba, abych zde citoval všechny připomínky.
Ještě malé doplnění. Novela byla odborné veřejnosti rozdána na zasedání podvýboru pro průmysl a stavebnictví dne 11. března 1999 bez připomínek, a to proto, že přítomní novelu vlastně vůbec neznali a dostali ji teprve na tomto zasedání.
Na závěr konstatuji, že tato novela má mnoho nedostatků, a proto navrhuji vrátit novelu k přepracování s tím, aby zde byly uplatněny právní úpravy a další připomínky v návaznosti na legislativu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Uděluji slovo panu poslanci Václavu Brouskovi.
Poslanec Václav Brousek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, zákon o zadávání veřejných zakázek potřebuje novelizaci. Proto jsem rád, že je tato novela ve sněmovně. Vládní návrh ale bohužel nejde tím správným směrem, co se novelizace týče. V důvodové zprávě vláda tvrdí, že se procesní procesy zjednodušují, ale pravdou je, že se touto novelou naopak komplikují. Novela prý omezí možnost spekulací zadavatelů i uchazečů. To je ovšem zjevná nepravda, protože čím jsou pravidla složitější, tím více se dají obcházet, a tato novela je skutečně dělá složitější. Obcházení se dá zabránit zjednodušením právní normy.
Celkově lze konstatovat, že návrh novely nezjednodušuje a nezprůhledňuje zadávání veřejných zakázek, upravuje nepodstatné, jež někdy není třeba, a prodlužuje dobu, než je možno zakázku skutečně zadat. Například v § 56, 55, 57 a 62 se prodlužují lhůty jak procesní, tak i správní. S tím nemohu souhlasit, protože to znamená prodlužování veřejné zakázky, jejíž proces již dnes trvá velmi dlouho. Když k tomu připočtu v § 6 způsob hodnocení nabídek, připočtení kritérií estetických a funkční charakteristiky, což jsou kritéria obtížně vyhodnotitelná, a dávají tedy reálnou šanci na úspěch neúspěšným uchazečům při odvolání, znamená to další prodloužení zadání veřejné zakázky.
Když se dál podívám na § 5 nové písm. l), kde se připouští překročení nabídkové ceny, tak to je určitě dobrá snaha, která by měla být v novele ovšem mnohem více vyprecizována, aby tato dobrá snaha nemohla být zneužita.
V § 1 odst. 2 se říká, že se tento zákon nevztahuje na závazky veřejné služby a jiné obdobné závazky. Obce mohou podle tohoto výkladu považovat většinou svých zakázek za zakázky obdobné veřejným službám.
V § 2a nový odst. 5 jeden dodavatel vyhrál soutěž a má se zadavatelem smlouvu. Je tedy za zakázku plně zodpovědný. Ve většině případů ale pochopitelně neplní zakázku sám, má subdodavatele. Ty může v průběhu zakázky měnit z různých důvodů. Ale pak nemůže předložit již v nabídce oprávnění všech subdodavatelů podnikání. Podle novely tím nesplní kvalifikační předpoklady a měl by být vyřazen z té nabídkové soutěže.
V § 5 odst. 3 - tam si myslím, že není správné, aby nebyla možnost, aby po sobě jdoucí kritéria pro hodnocení nemohla mít stejnou váhu. Není vždy třeba, aby to bylo stejně sestupné, ale by mohly mít i stejnou váhu.
V § 50 odst. 1 - Výzva jednomu zájemci . Zde je třeba doplnit i advokátní zastoupení. Přijde-li na obec žaloba s pozvánkou na první jednání, není možné nejprve vysoutěžit advokátní služby, a pak najmout advokáta. Řešení by mohlo být dokonce vyjmout advokátní služby z okruhu veřejných zakázek.
V této obecné rozpravě jsem chtěl poukázat pouze na některé nedostatky projednávané novely. Jsem si ale vědom důležitosti novelizace tohoto zákona, a tak i přes nedostatky, které tato novela má, nenavrhuji její zamítnutí, ale pouze vrácení k přepracování.
***