(pokračuje Kužvart)
Chtěl bych zdůraznit, že rozkladová komise je složena z větší části z externích odborníků, nikoli jen z úředníků Ministerstva životního prostředí, z právních expertů vysokých škol. Odůvodnění tohoto rozhodnutí rozkladové komise bylo především založeno na tom, že průchod CHKO lze považovat za veřejný zájem, a to i v dílčím úseku, zatímco rozhodnutí z 20. listopadu tvrdilo, že veřejným zájmem je pouze dálnice Praha-Berlín, nikoliv však dotčený úsek, který pan poslanec jmenoval, konkrétně úsek 08 - 05, o který se nyní jedná.
Chtěl bych zdůraznit, že nejde o žádné záměrné zdržování celého procesu. Uvědomme si, že se při vysvětlení celé záležitosti musíme vrátit trochu do minulosti. Bohužel v té minulosti za jiných ministrů byl obcházen zákon. Konkrétně v roce 1993 bylo třeba, aby byl aplikován zákon o posouzení vlivu na životní prostředí na tehdy vládou schvalovanou koncepci dálnic. Tehdy se dalo uvažovat variantně. Že se tak nestalo, je ke škodě nás všech. Dálnice D8 v celkové délce 92 km je v délce 52 km buď postavena, nebo rozestavěna. My jsme tu před tím, čemu se říká salámová taktika. Prostě jsme stavbu dokončili až tam, kde je hranice CHKO, a jako by automaticky investor počítal s tím, že bude vydána podle zákona 114/92 Sb. ona výjimka. To, že jde o řízení, které je ve správním procesu - je to správní řízení - je nabíledni. Vaše úvaha, že by bylo vhodné, aby vláda začala rozhodovat jako kolektivní orgán o těchto věcech, je chybné, protože zde nemůže vláda v rámci správního řízení mně ukládat to či ono, abych se zachoval tak či onak. Je to trochu složitější. Chtěl bych konstatovat, že jde o dodržování zákona o správním řízení č. 71/67 Sb.
Toto napadené rozhodnutí z 20. listopadu jsem měl možnost buď pouze potvrdit, nebo v celém rozsahu či částečně zrušit. Právě v odvolacím řízení, kdy jsem rozhodl na základě doporučení rozkladové komise ministra, musím konstatovat, že právě v tomto procesu, těmito akty totiž nezakládám žádné nové skutečnosti, které by vyžadovaly opětovné projednání s účastníky řízení. Rozhodnutí ministra o rozkladu je již bez opravných prostředků, je konečné, nelze se proti němu odvolat. Verdikt Ministerstva životního prostředí z 20. listopadu 1998 zněl "výjimka se neuděluje" a podle správního řádu nebylo možné, abych výjimku udělil, čili z vašeho pohledu urychlil celý proces, neboť tím bych bez možnosti další obrany poškodil ty účastníky řízení, kteří byli proti jejímu udělení. Bylo to v rámci tohoto správního řízení.
Chtěl bych konstatovat, že variant, jak dostát i našim mezinárodním závazkům, tzn. výstavba dálnice D8 jako taková, je pochopitelně více. Měl jsem o tom ještě dávno předtím, než prvoinstanční ministerstvo o tom rozhodlo 20. listopadu, velmi podrobné jednání s ministrem dopravy a měl jsem velikou radost, že jeho uvažování je variantní. Není jen o tom, že to musí vést jádrem CHKO, kde podle zákona prostě dálnice být stavěna nesmí. Jedině s výjimkou, že veřejný zájem převáží nad zájmem ochrany přírody a krajiny, a to je v zákoně 114/92 Sb. uvedeno.
Co se týče úvahy, že jsem oddálil nějaký konečný verdikt - a naprosto chápu vaši obavu ze stavu životního prostředí, z toho, že tam jsou vysoké emise apod. - není tomu tak. Jde o to, že bude svoláno ústní jednání, kde bude projednán další postup řízení, budou stanoveny podmínky, za kterých bude celá věc znovu v rámci prvoinstančního jednání projednána. To je k záležitosti dálnice D8.
Tak jak byla v seznamu interpelací vaše interpelace uvedena, týkalo se to i jaderné elektrárny Temelín. I když by bylo možné o ní zde hovořit dlouze a ať už z jedné či druhé strany možná i velmi zaujatě, chtěl bych konstatovat jednu jedinou věc.
Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, tato vláda je první vládou v pořadí vlád ČSSR, ČSFR a několika vlád České republiky, která se zabývá dostavbou jaderné elektrárny Temelín na základě kvalifikovaných údajů. Ještě nikdy tomu v uplynulých letech tak nebylo. Jestliže bylo rozhodnuto o dostavbě jaderné elektrárny Temelín v březnu 1993, bohužel bylo rozhodnuto bez relevantních údajů, které by toto rozhodnutí mohly označit jako kvalifikované. Chtěl bych zdůraznit, že právě toto pondělí vláda přijala usnesení k závěrečné zprávě expertního týmu pro nezávislé posouzení projektu dostavby jaderné elektrárny Temelín, kde uložila několika členům vlády včetně místopředsedy pro hospodářskou politiku, aby dopracovali do 30. dubna t.r. materiál v alternativách dokončit nebo nedokončit. Je to o tom, že tato vláda se o tak zásadní věci bude rozhodovat a bude o ní jednat jedině na základě kvalifikovaných údajů ve vazbách na ekonomickou situaci, na otázky zaměstnanosti.
K tomu, že - cituji - z mého chování že je zřejmé, že jsem pro umrtvení výstavby dálnic, proti výstavbě Temelína. Chtěl bych na závěr konstatovat, že tato vláda přijala několik usnesení o podpoře investic ze zahraničí v České republice. Tato vláda v listopadu minulého roku přijala usnesení o programu úspor a podpoře alternativních zdrojů energie. Tato vláda přijala nařízení vlády o zpětném odběru obalů a výrobků. Takže mám za to, že v oblasti ochrany životního prostředí jako takové mám za to, že se po řadě let této vládě daří, aby ochrana životního prostředí byla integrována se záležitostmi hospodářskými. Měl bych za to, že bychom se velmi vzdalovali jednomu ze základních principů EU, principu integrity ochrany životního prostředí se sektorovými politikami, kdybychom šli - a Ministerstvo životního prostředí jako jedno z ministerstev - ve šlépějích minulých vlád, kde bylo Ministerstvo životního prostředí odsouzeno jen k trpné úloze toho, kdo sleduje, co se v oblasti ekonomiky děje. My dokážeme na základě konkrétních programů přijatých v usneseních vlády, konkrétních nařízení vlády, skutečně integrovat ochranu životního prostředí do hospodářských aktivit. To je to, co tato země potřebuje z mého pohledu velice, velice mnoho.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi. S doplňující otázkou vystoupí pan poslanec Zuna.
***