(pokračuje Filip)
A poslední poznámka, kterou mám k této věci.
Jsem totiž přesvědčen o tom, že ti, kteří se chtěli vyrovnat, kteří nesledovali pouze úzký cíl likvidace podnikatelského subjektu, se většinou s družstvem dohodli. Dohodli se s ním před dvěma lety, letos, loni, prostě tak, jak bylo možné pro to konkrétní transformované družstvo, které je dnes třeba něčím úplně jiným, ale vyplácí. Vyplácí tím, že dává svou výrobu nebo nějakou část v penězích. Jenom prostě nemá na to, protože to byla bývalá česká vláda, zejména v letech 1991, 1992, 1995 a dále, která způsobila, že zemědělská politika je taková, že většina zemědělských podniků je v krachu. A to, že nám tady někdo vykládá, jak dobře prosperují soukromí zemědělci, je pravda, protože ano, tito soukromí zemědělci mohli pobírat 20 milionů státní dotace, kdežto tato družstva na ně nárok neměla. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi. Slovo má pan poslanec Výborný, připraví se pan poslanec Máče.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové. Začnu oznámením, že budu hlasovat proti tomuto zákonu, a velmi výrazně si přeji, aby byl zamítnut. Budu tedy hlasovat pro zamítnutí tohoto zákona, a to nikoli z důvodů procedurálních. Zdálo by se mi velmi málo, kdyby jediným motivem pro zamítnutí tohoto návrhu zákona bylo jen pochybení, k němuž nepochybně došlo a které koneckonců navrhovatelé nakonec přiznali, čímž toto pochybení nechci snižovat. Procedura má být dodržována.
Leč toto pochybení je vlastně zřejmě sanováno tím, že projednáváme tento zákon již v druhém čtení.
Ale budu-li já hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu zákona a přeji-li si velmi, aby tento návrh zákona neprošel a nebyl přijat, tak současně musím říci, že věc není zdaleka tak jednoduchá, jak je pravolevě zde konstatováno, a že si dokonce velmi upřímně myslím, že ne každý, kdo bude hlasovat obráceně než já, je zločinec, který si přeje vyvlastňovat soukromé jmění. To je pohled zjednodušený a mně je poměrně cizí.
Řekněme si upřímně, že se snažíme řešit, tedy navrhovatelé se snaží řešit, dle mého soudu nevhodně, ale snaží se řešit problém, který nezaložili ani oni, ani tato sněmovna. Je to problém, který byl založen zákonem, který byl přijat v roce 1992, na sklonku tehdejšího volebního období, a byl založen zákonem federálním, který navrhovala federální vláda, místopředsedou této federální vlády pro otázky legislativy byl dnešní místopředseda české vlády pro otázky legislativy i ministrem financí byl dnešní předseda Poslanecké sněmovny. A nechci pátrat po tom, do jaké míry tento problém byl založen tehdejším federálním vládním návrhem, nebo činností federálních poslanců.
Ale tento problém byl založen tehdy, ten není založen dnes. A problém je dán tím, že skutečně jde o vztah dlužníka a věřitele. Pan poslanec Pešek, když o tom mluvil, má plnou pravdu. Jde o vztah dlužníka a věřitele.
Leč jde o vztah dlužníka a věřitele, který byl založen neobvyklým způsobem. Za dlužníka a věřitele zákon prohlásil někoho a někoho. A tvrdí-li navrhovatelé, že nominální hodnota majetkových podílů se nekryje s reálnou hodnotou, zdaleka nemusí být daleko od pravdy, a možná že v některých případech jsou. Já se dokonce domnívám, a říkám to ze zkušenosti, že není úplně přesné tvrdit, že ona poctivá družstva vyrovnala své nároky, kdežto ona nepoctivá družstva je nevyrovnala. Byla totiž a je řada poctivých družstev, která je nevyrovnala právě pro rozdíl oné nominální a reálné hodnoty. Je i toto pravda.
Leč to všechno nestačí k tomu, aby podle mého názoru mohl být tento zákon přijat, neboť ať už vznikl onen vztah dlužník a věřitel jakkoli, ať už je nerovný jakkoli, tak nerozumím vůbec důvodu, proč by tato Poslanecká sněmovna jako zákonodárný sbor měla do tohoto vztahu vstupovat svým rozhodnutím a jakýmsi způsobem, údajně spravedlivějším, ho narovnávat.
Ono je možné, jak někteří hrozí, že nebude-li přijat tento zákon, pak nedostanou vlastníci majetkových podílů ani oněch deset tisíc korun. Ono je to opravdu možné, ale to ještě není důvod k tomu, aby Poslanecká sněmovna sdělovala těmto osobám: My vám ten zbytek, o kterém se domníváte, že dostanete, nedáme, protože my se domníváme, že reálně máte dostat alespoň těch deset tisíc korun. Ať si to ty subjekty vyřídí mezi sebou, proč do toho máme vstupovat jako Poslanecká sněmovna my.
Možná, že se opravdu stane, že v některých případech, možná ve všech, nedostanou vlastníci majetkových podílů vůbec nic a že přijetím zákona by dostali alespoň deset tisíc korun na úkor Pozemkového fondu, ale mně to nestačí k tomu, abych jako zákonodárce mohl do tohoto vztahu dlužníka a věřitele vstoupit a říci: Narovnávám vám tento vztah právě takto...
A to je ten zásadní důvod, proč budu hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu. Ale to je také ten důvod, pro který já říkám: Nečiňte zločince z těch, kteří budou hlasovat pro. Oni možná také chtějí dosáhnout nějaké spravedlnosti. Ta věc nemá dobré řešení. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Výbornému, slovo má pan poslanec Máče, připraví se pan poslanec Gongol.
Poslanec Miroslav Máče: Vážená předsedající, vážení kolegové a kolegyně. Základním smyslem transformačního zákona bylo stanovit způsob přizpůsobení vnitřních právních poměrů družstev obchodnímu zákoníku a dále stanovit a vypořádat majetkové nároky oprávněných osob vůči družstvům nebo jejich právním nástupcům.
Důvodem k úvahám novelizovat transformační zákon je obava z možných vážných důsledků hromadného vypořádání podílů z transformace, které se očekávají na přelomu let 1999 a 2000.
Dnes je zřejmé, že zemědělská družstva, popř. jejich právní nástupci v postavení dlužníků nejsou a do stanovené doby ani nebudou schopni transformační podíly vypořádat. Pokud by došlo v důsledku tlaku na vypořádání majetkových podílů z transformace k jejich zániku, mělo by to negativní dopad na ekonomiku naší země, neboť se ukazuje, že zemědělskou výrobu v tomto státě zajišťují převážně družstva nebo jejich právní nástupci.
Majetkové podíly z transformace vznikly rozdělením čistého jmění družstva. Toto čisté jmění představuje věcné plnění oceněné v účetních cenách dle zákona o účetnictví, nikoli rozdělení peněžní hotovosti. Tržní cena tohoto majetku dosahuje pouze zlomku ceny účetní. Přesto však většina oprávněných osob striktně požaduje po družstvech peníze a odmítá nabízené plnění věcné.
Z výše uvedených důvodů bylo navrženo řešit transformaci zadlužených družstev formou vydání cenných papírů, tzv. majetkových listů. Navrhované řešení se přitom netýká soukromých zemědělců, pro které zvolil zákonodárce zcela jiný právní režim, a skutečně hospodařící soukromí zemědělci jsou ve svých nárocích vyrovnáni, kromě sporných případů, které jsou předmětem soudních sporů.
Podstatu a motivaci tohoto návrhu zákona lze hodnotit pozitivně, neboť žádná družstva, tím méně zemědělská, nejsou v důsledku destruktivní agrární politiky předchozích pravicových vlád schopna majetkové podíly po sedmi letech od schválení transformačního projektu vydat oprávněným osobám, které se nestaly členem právnické osoby, a to jak formou peněžní úhrady, tak ani věcným plněním.
Vydání majetkových podílů dle původního zákona by totiž znamenalo likvidaci téměř všech stávajících družstev, a to navíc v neprospěch vlastnických nároků členů těchto družstev. Vydání majetkových podílů by znamenalo, že po uplynutí lhůty sedmi let od schválení transformačních projektů se stane drtivá většina pohledávek za družstvy a jejich právními nástupci vymáhatelná a že z hlediska zákona o konkurzu a vyrovnání bude muset většina těchto subjektů vyhlásit konkurz. Důsledkem bude, že žádný z věřitelů nakonec uspokojen nebude, protože po vyrovnání závazků státu by na ně zřejmě již nic nezbylo.
***