(pokračuje Vetchý)
V případě žádosti orgánů NATO o prodloužení jeho působení pak maximálně do konce roku 1999, kdy končí parlamentem schválený mandát k účasti kontingentu Armády České republiky v operaci SFOR 2, součástí kterého je letoun L 410.
Při obměně letounu L 410 za letoun AN-26 nedochází k celkovému navýšení počtu leteckého ani technického personálu, a tudíž ani příslušníků Armády České republiky v kontingentu vojsk SFOR 2. Náklady spojené s nasazením dopravního letounu AN-26 po dobu tří měsíců v operaci Eagle Eye by dosáhly maximální výše 1,5 milionu korun a budou hrazeny z již schváleného rozpočtu SFOR 2.
Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se proto navrhuje vyjádřit souhlas s vysláním nevyzbrojeného vojenského letounu AN-26 na dobu tří měsíců do operace Eagle Eye od okamžiku jeho předání pod operační řízení NATO s možností automatického prodloužení na základě žádosti spojenců, nejdéle však do 31. prosince 1999. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi Vetchému a prosím pana ministra Jana Kavana, aby se ujal slova, chce-li doplnit vystoupení ministra obrany.
Pan ministr si nepřeje doplnit, konstatuji tedy, že na návrh organizačního výboru projednal vládní návrh výbor pro obranu a bezpečnost a zahraniční výbor. Usnesení obou výborů byla rozdána.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost poslanec Petr Nečas a informoval nás o jednání výboru.
Poslanec Petr Nečas: Paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já budu velmi stručný.
Myslím si, že gros oné politické obecné debaty jsme si odvedli při projednávání předchozího bodu - operace Eagle Eye - jakýmsi doplňkem operace Joint Guardian. Je pochopitelné, že z hlediska účasti se jí účastní Česká republika, účastní se v oblasti lobbistického a dopravního zabezpečení, navazuje to na naše dosavadní působení na území Bosny a Hercegoviny.
Výbor pro obranu a bezpečnost projednal tento bod a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vysláním tohoto letounu do operace Eagle Eye a s jeho podřízením velitelským orgánům Severoatlantické aliance. Návrh usnesení má každý poslanec a poslankyně na svém stole. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Nečasovi a nyní prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Jana Zahradila, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, nebudu opakovat zdůvodnění, která zde již padla. Bylo vám řečeno, že jde fakticky o výměnu jednoho již působícího letounu za jiný letoun, bylo vám řečeno, že se jedná o jiný typ operace než tu, kterou jsme tady projednávali při předchozím bodě jednání, tzn., že to není operace, která by byla zahájena na základě tzv. dohody z Rambouillet, ale že je to operace poněkud staršího data, která vychází z letecké verifikační operace NATO, která má ověřovat dodržování plnění ustanovení obsažených v rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1199, a že také tato záležitost vychází z žádosti orgánů NATO, která byla učiněna koncem roku 1998, kdy tyto orgány požádaly velení Armády České republiky o poskytnutí jednoho dopravního letounu, a rozsah letecké přepravy představuje jeden přepravní let týdně mezi zhruba Chorvatskem, Itálií a Makedonií.
Pokud jde o náklady naší účasti v operaci Eagle Eye, je to zhruba 1 milion 500 tisíc korun, pokud budeme počítat dobu tří měsíců. Zahraniční výbor projednal, musím říci poněkud klidněji než předchozí bod, i tento bod a přijal k němu usnesení, kde doznal oproti vládnímu návrhu jednu změnu. Je to změna účelná, je to změna prospěšná, a proto by bylo možné vycházet protentokrát ze základu z návrhu usnesení zahraničního výboru. V té změně jde o to, aby nebylo nutné automaticky prodlužovat po uplynutí oněch tří měsíců pokaždé lhůtu působení nebo dobu působení o další tři měsíce tak, aby již v usnesení byla stanovena konečná lhůta, tedy konec tohoto roku, tzn. 31. prosinec 1999.
Takže návrh usnesení zní:
Poslanecká sněmovna v bodě 1 vyslovuje souhlas s vysláním nevyzbrojeného dopravního letounu AN-26 a příslušného leteckého a technického personálu k plnění přepravních úkolů v rámci letecké verifikační mise Severoatlantické smlouvy pro dohled nad dodržováním úmluv o příměří v Kosovu nejdéle do 31. prosince 1999.
Bod 2 - souhlasí s podřízením dopravního letounu v této operaci, tedy v operaci Eagle Eye. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zahradilovi a nyní otevírám všeobecnou rozpravu, do které je první přihlášený pan poslanec Václav Frank, kterému udílím slovo, připraví se pan poslanec Recman.
Právě jsem se dozvěděla, že pan poslanec Recman chce vystoupit s procedurální připomínkou, takže mu udílím slovo přednostně. Pan poslanec Frank projevil strpení.
Poslanec Svatomír Recman: Paní předsedající, vážená sněmovno, já bych chtěl jen pro stenozáznam k hlasování číslo 46 - jsem uveden v tomto hlasování, že jsem podpořil návrh, hlasoval jsem proti. Vzhledem k tomu, že hlasování bylo výrazným způsobem pro, nezpochybňuji hlasování jako takové, pouze pro stenoprotokol, že jsem byl proti a je uvedeno pro.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano. V tuto chvíli má pan poslanec Frank.
Poslanec Václav Frank: Paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, jak již bylo řečeno, opět je vládou Poslanecké sněmovně předkládán ke schválení dokument, jehož cílem je mírně řečeno zcela jednoznačně vyhovět operačnímu plánu velitele spojeneckých sil NATO v Evropě ve smyslu nasazení letecké verifikační mise NATO v jihosrbské provincii Kosovo Svazové republiky Jugoslávie.
Cílem této mise je údajně i ověřování plnění ustanovení, která jsou obsažena v rezoluci Rady bezpečnosti č. 1199 mezi stranami konfliktu.
Chci upozornit na to, že skutečnost je dnes již trochu jiná, protože i verifikační komise nebo mise 20. 3. svou funkci ukončila a odjela z prověřovaných prostorů auty.
Ale nicméně vládní návrh přiznává, že k plnění hlavních úkolů operace se používají také do jisté míry bezpilotní prostředky, ale i prostředky pilotované a i nevyzbrojené speciálně vybavené letouny zemí NATO, popřípadě dalších zemí, přičemž přeprava osob a materiálů je pouze dílčím úkolem mezi řídicím střediskem operace, což není ve své podstatě nikdo jiný než spojenecké velitelství NATO pro jižní křídlo, které je umístěno v Itálii a na území bývalé Jugoslávské republiky Makedonie.
Již z tohoto podkladu je tedy zřejmé, že ani zdaleka nepůjde pouze o dopravu osob, ale především i vojenského materiálu. Předpokládaný rozsah letu představuje neuvěřitelný jeden den v týdnu, přičemž trasa vede z chorvatského Splitu, kde bude i základna letounu AN-26, přes Neapol a do Skopje a zpět.
Jak již bylo pány ministry řečeno, letoun bude nahrazovat lehký dopravní letoun L 410, který je doposud zařazen v operaci SFOR 2, který byl poškozen při letecké nehodě dne 11. ledna letošního roku, při kterém vznikla škoda více než 1 milion korun a nehoda nebyla dosud vyšetřena.
***