Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, já bych úvodem si dovolila upozornit na usnesení č. 37 výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a chtěla bych zdůraznit jen to, že je dost těžké členům výboru pro sociální politiku a zdravotnictví hovořit zcela odděleně, byť tato procedura zde byla vyřazena.
Chtěla bych se vrátit i k tomu, že v prvním čtení probíhala společná rozprava. A nyní zpět k usnesení.
V záhlaví usnesení je uvedeno, že toto usnesení č. 37 se týká obou tisků, a to jak tisku 24, tak tisku 53, takže pro mne jako členku výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, tedy výboru, který toto usnesení přijal, je dost dobře neúnosné hovořit ke každému tisku zvlášť.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Paní poslankyně, já vám roli usnadním. Myslím si, že v obecné rozpravě lze hovořit k oběma tiskům, protože obecná rozprava je natolik široká, že nepochybně vůbec nikdo nebude považovat za pochybení jednacímu řádu, pokud budete argumentovat v širším pojetí, a i to v souvislosti s dalším tiskem.
Poslankyně Eva Fischerová: Ano, pane místopředsedo, já vám velmi děkuji, ale chtěla bych ještě upozornit na jedno: Mám-li hovořit i v širším slova smyslu k oběma tiskům, pak zde postrádám možnost vyjádření předkladatele tisku 53, a to i k té části. Myslím si, že to je přece jen také i procedurálně deficitní.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Může vystoupit v rozpravě, pokud bude považovat za vhodné.
Poslankyně Eva Fischerová: Děkuji pěkně.
Takže já se zmíním o tom, co považuji za hlavní cíl obou předložených novel trestního zákona. Domnívám se, že hlavním sledovaným cílem pro tuto oblast, pro oblast odběru a nakládání s lidskými tkáněmi a orgány a krví, je především reakce na doložitelné problémy, které existují v současné době.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Paní kolegyně, já vás přeruším a pokusím se zjednat trochu pořádek v sále. Kolegové, vy z vás, kteří v tuto chvíli diskutujete, žádám vás, abyste tak všichni učinili za dveřmi jednací síně. Rušíte tím jak řečníka, tak i ty, kteří chtějí poslouchat.
Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Eva Fischerová: Děkuji, pane místopředsedo. Myslím si, že doba, která není daleká, nás bohužel přesvědčí o tom, že tyto problémy se neobjevují pouze v zahraničí, ale objevují se i u nás. Jde tedy o nakládání s lidskými tkáněmi a orgány za účelem obchodování.
Aktivity, o nichž budu hovořit, souvisejí se zvyšující se poptávkou po krvi, tkáních a orgánech a v těchto případech nikoli pro účely transplantací, ale pro obchodování. Jde např. o v České republice ověřitelný zájem podnikatelského záměru vyvážet do zahraničí lidská kolena odříznutá nad kolenem a pod kolenem k využití pro německého výrobce endoskopické techniky. Podle mně dostupných informací, které mají spíše charakter špičky ledovce, se zájmem o možné podnikání dále stávají také oční rohovky a pupeční šňůry novorozenců.
Vývoj mezinárodně akceptovaných institucí dospěl v Úmluvě o ochraně lidských práv a důstojnosti člověka v souvislosti s aplikací biologie a medicíny ve svém článku 21 k zákazu finančního zisku v této oblasti. Dovoluji si citovat: "Lidské tělo a jeho části nesmějí jako takové být zdroji finančního zisku." Z hlediska širšího pohledu na ochranu lidských práv by tedy právní řád v České republice neměl ignorovat vývoj v této oblasti.
Poslanecké sněmovně byly předloženy v této souvislosti dva návrhy. Byl to parlamentní tisk 24 a dále parlamentní tisk 53, které mají velmi blízký, až společný cíl. Během projednávání v prvním čtení se nevyskytl žádný návrh na zamítnutí obou uvedených parlamentních tisků. To znamená, že poslanci souhlasili s potřebou reagovat na problémy neoprávněného nakládání s tkáněmi a orgány. V průběhu projednávání obou návrhů v Poslanecké sněmovně došlo evidentně k mediální kampani ze strany lékařů zabývajících se transplantační medicínou a k jejich lobbistickým aktivitám v Poslanecké sněmovně.
Jen malou ilustraci těchto aktivit. Dovolím si předložit citát z magazínu Právo z 23. prosince roku 1998. Cituji: "Návrhy zákona o trestech za kšeftování s lidskými orgány by měly mít místo na pořadu jednání Poslanecké sněmovny někde mezi plánem ochrany obyvatel před invazí moskytů a budováním hradeb proti avarským nájezdníkům."
To je tedy, dámy a pánové, doklad uznání závažnosti jedné iniciativy poslanecké, jakož i novely předložené touto vládou.
Původní souhlas poslanců s potřebou řešení společenského problému v zájmu obchodování s lidským tělem byl tak různými vlivy v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně zpochybněn. Je samozřejmě možné diskutovat o technických či legislativních detailech, ale těžko lze zpochybnit potřebu zajištění odpovídající právní ochrany tak, abychom předešli nebo zastavili porušování lidských práv.
Chování těch, kteří se snaží zamezit přijetí novel trestního zákona v oblasti neoprávněného nakládání s krví, tkáněmi a orgány si nedokáži vysvětlit jinak, než že jde o nevědomé přehlížení společenského problému porušování lidských práv pod vlivem zcela nepodložené obavy negativního dopadu na transplantační medicínu.
Chtěla bych zdůraznit, že ochrana lidských práv v této oblasti v žádném případě neohrožuje transplantační medicínu. Předpokládám, že představitelé transplantační medicíny v České republice, kteří vynakládají tak značnou energii proti přijetí trestní úpravy neoprávněného nakládání s lidskými tkáněmi a orgány mrtvého těla, dostatečně vnímají také rizika druhé strany mince, tj. ochranu práv osobnosti v souvislosti se zájmy obchodování s lidskými tkáněmi, krví a orgány při nepřijetí tolik potřebné trestní úpravy v této oblasti. Český právní řád dosud postrádá příslušné trestní ustanovení, které by umožnilo reagovat na neoprávněné nakládání s tkáněmi a orgány.
Nyní, ve druhém čtení, projednáváme dva návrhy, které se soustřeďují na formulaci takovéhoto specifického trestního ustanovení.
Uvedu jen několik poznámek k předloženým návrhům. Je jistě diskutabilní, který návrh si vybrat. Já budu prezentovat své osobní stanovisko. V parlamentním tisku 24, tj. v návrhu pana poslance Janečka, je definován v § v 230 a) nedovolený odběr lidských tkání a orgánů také od živého člověka.
Myslím, že již bylo diskutováno, že tento problém je řešen § 221 až 224 trestního zákona, čímž dochází k duplicitě skutkové podstaty. Jde o ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví, nedbalostní ublížení na zdraví apod.
Další možné duplicity pak vznikají v úvodním ustanovení § 89 trestního zákona.
Jako další nevýhodu spatřuji umístění návrhu neoprávněného nakládání do § 192 a).
***