(Schůze opět zahájena ve 13.54 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 13.54 hodin, tzn. přesně čas, který znamená konec přestávky, o kterou požádal předseda poslaneckého klubu ČSSD, čas, který znamená, že před námi je hlasování o usnesení, tak jak jsme jej schválili při dílčích hlasováních podle jednotlivých návrhů. Prosím, abyste zaujali všichni svá místa. Ti, kteří jste se odhlásili, tak si z toho nic nedělejte, protože vás na žádost jiných odhlašuji úplně všechny, a prosím tedy, abyste se všichni přihlásili svými hlasovacími kartami.
Prosím zpravodaje pro tento bod, aby uvedl předmětné hlasování.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Jedná se o závěrečné hlasování o usnesení jako celku, které je tvořeno těmi návrhy, které byly v předchozích hlasováních přijaty.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče.
V tuto chvíli jsem zahájil hlasování s pořadovým číslem 251 a ptám se, kdo je pro předložený návrh usnesení, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Z přítomných 188 se pro vyslovilo 96, proti 91, návrh byl přijat. (Potlesk z pravé části sněmovny.)
Tím jsme se vypořádali s bodem jednání této schůze s pořadovým č. 51 a před námi je další bod, kterým je
54.
Harmonogram prací na reformě systému důchodového pojištění
/sněmovní tisk 68/
Tento materiál jsme obdrželi jako sněmovní tisk 68 a uvede ho místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Prosím všechny přítomné v sále, aby, mají-li zájem hovořit, sál opustili, v každém případě aby umožnili hladké projednání tohoto bodu, neboť - opakuji svá slova na začátku odpoledního jednání - je nepochybně zájmem každého z nás, abychom již dnešního dne projednali všechny zbývající body schváleného pořadu schůze.
Slovo má místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Vladimír Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, harmonogram důchodové reformy, který je předkládán sněmovně, je dokument, který se snaží přibližně odhadnout časovou náročnost jednotlivých kroků důchodové reformy, tak jak si ji představuje vláda, která má v současné době ústavní odpovědnost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane ministře. Já bych poprosil vaše stranické kolegy, kteří jsou v tuto chvíli nejvíce hluční, kdyby vám umožnili vystoupit.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Každý harmonogram je víc než papírem, na kterém je napsáno několik čísel a několik písmen, tehdy, když si uvědomíme cíl, kterého se má v daném čase a v daném rytmu dosáhnout. Je proto nutné si uvědomit alespoň ty nejzákladnější pojmy, které jsou s důchodovou reformou spojeny, uvědomit si, co vůbec můžeme chápat pod pojmem důchodová reforma, a uvědomit si řadu dílčích technických, časových a politických obtíží.
Chtěl bych jasně zdůraznit, že důchodová reforma není technikou financování. Důchodová reforma nemá ve svém jádru problém, jak financovat důchody, protože pokud si společnost moderní jako celek udrží svou produktivitu, udrží si svou stabilitu, vždy bude k dispozici dost hrubého domácího produktu k tomu, aby lidé, kteří jsou mimo aktivní věk, jej mohli prožít důstojně. Technika je důležitá, stojí za velmi mnoho hlubokých úvah, ale není klíčovým problémem. Klíčovým problémem je standard, který společnost v tom kterém okamžiku uznává důchodci jako standard pro jeho život. V našem pojetí znamená důchodová reforma standard na úrovni 70 % předdůchodových příjmů. Je to úroveň, která je obvyklá v evropských souvislostech, i když jsou státy, které jsou samozřejmě na tom poněkud lépe nebo kde je tento standard vyšší, často dosahují 80 %, jsou státy, které mají tento standard o něco nižší. Těchto 70 % důchodových příjmů má být dosaženo ze všech důchodových podsystémů. To je první a důležitý cíl.
Druhým velmi důležitým cílem je zachovat přiměřenou finanční stabilitu systému a vyhnout se následující možné fiskální a ekonomické krizi. Dále dalším cílem je zachovat důvěru v systém sociálního pojištění a prohloubit důvěru v dobrovolné penzijní fondy.
Je jasné, že takováto debata sebou otevírá další a další velmi složité úkoly a problémy. Současný důchodový systém pravděpodobně byl chystán jako doplňkový systém k povinnému fondovému financování a z tohoto důvodu je do něj zabudována postupná cesta k tzv. flate rate neboli plochému důchodu, důchodu na úrovni životního minima v podstatě shodnému pro všechny, kdy zásluhovost je dosahována v jiných než základních průběžných systémech. Naším názorem je, že průběžný systém má v sobě obsahovat prvek zásluhovosti a že je třeba pojistnou ekvivalenci, ekvivalentnost mezi příjmy a výdaji a mezi příjmy důchodového systému a příjmy, které z důchodového systému člověk získává, prohloubit. V tomto směru již vláda zahájila zcela jasné kroky k zesílení pojistné ekvivalence.
***