Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Já bych poprosil, pane předsedo, včetně pana ministra Peltráma, protože tady jeho rozhovor vnímám intenzivněji, než mohu mluvit.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Totéž platí po vaší pravici. Nejen pan ministr, ale také pan zpravodaj a pan kolega Pilip. Požádal bych je, aby tento dialog vedli, pokud ho musí vést, jinde. Děkuji za pochopení.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Děkuji. Dovolím si několik slov k vlastním konkrétním návrhům další privatizace, tedy volbě metody, časového horizontu, rozsahu a podmínkám stanovovaným jednotlivým nabyvatelům. jako jsou např. podmínky platební nebo podmínky týkající se vlastního předmětu podnikání.
Mám na mysli především distribuci elektřiny a plynu. Myslím totiž, že by byla chyba připravovat tyto návrhy bez odborné spolupráce a zkušeností odborníků ve vedení těchto firem. A tady musím odmítnout kritiku, že sociálně demokratická vláda provádí politické čistky ve vedení strategických firem. Je jasné a pochopitelné, že má-li vláda mít možnost ovlivňovat hospodářství země, musí mít možnost působit na firmy, kde má stát významný podíl, a potřebuje i z důvodů odpovědné přípravy další privatizace této majetkové účasti státu navodit ovzduší normální pracovní partnerské komunikace s vedením těchto firem. Nepochybuji o tom, že především ti, kdo donedávna pracovali ve vysokých funkcích ve státní správě, vědí, o čem mluvím.
Závěrem vyslovím přání, abyste jako zástupci voličů a znalci místních poměrů neváhali předkládat podněty a názory na další privatizaci majetkové účasti státu v konkrétních podnicích, v konkrétních místech, namísto prázdné kritiky za každou cenu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu ministru Grégrovi. Nyní bude hovořit v obecné rozpravě pan poslanec Oldřich Vojíř, po něm pan poslanec Ivan Pilip.
Prosím pana poslance Vojíře, aby přistoupil k řečništi a ujal se slova.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, byl nám předložen materiál, který si sněmovna vyžádala, a bezesporu od něj očekávala něco jiného, než je v tomto materiálu popsáno. Tento materiál lze de facto označit za přehled podniků, ve kterých má stát majetkovou účast, ať už majoritní, nebo minoritní, ale každopádně nezanedbatelnou. Tento materiál měl hovořit o tom, jak, jakou formou a kdy dojde k privatizaci těchto vyjmenovaných podniků.
Já už jsem se včera zmínil při diskusi o problematice vývoje státního rozpočtu pro rok 1999, že jednou z možných cest, jak nastartovat ekonomiku, je urychlit privatizaci. Já sám za sebe jsem samozřejmě přesvědčen o tom, a také bych rád prosazoval, aby privatizace byla racionální, aby vedla k prosperitě, ale nikoli státního rozpočtu, ale prosperitě daného podniku, protože jenom tato cesta nakonec vede k tomu, že prosperují-li podniky, prosperuje občan a prosperuje samozřejmě i stát.
Já jsem si vyslechl slova pana ministra financí i pana ministra průmyslu a obchodu a v podstatě jsem tam nalezl tři společné jmenovatele. Jeden je ten, že hovoří o tom, že je nezbytné přijmout nejprve hospodářskou politiku státu, druhý je ten, že hovoří o tom, že je nezbytné přijmout energetickou politiku státu, a třetí hovoří o tom, že je zapotřebí preferovat kvalitu nad rychlostí. Vyjdu-li z toho, že koncept nebo návrh energetické politiky státu se v našich lavicích objevil přednedávnem a není prodiskutován, vyjdu-li z toho, že návrh energetické politiky státu hospodářský výbor neobdržel a ani jeho podvýbor pro energetiku neobdržel ani koncept, byl pouze informován o hlavních tezích tohoto materiálu, a vyjdu-li z toho, že kvalita je nadřazena nad rychlostí, nikoli že je zde spojena kvalita a rychlost, tak jsem přesvědčen o tom, že této vládě de facto o privatizaci strategických podniků a bank nejde.
Někdo by mohl namítnout, že to není tak úplně pravda, neboť se připravuje urychleně privatizace České obchodní banky a následně za ní České spořitelny, pokud se nepletu.
Já jsem ale přesvědčen o tom, že tato privatizace je vynucená, neboť zahraničí nás nutí k tomu, a především země, ať už jsou to země OECD, nebo Evropské unie, abychom postupovali v privatizaci rychleji, a cítí, že náš průmysl a naše podniky nejsou vázány tak jako v některých zemích na kapitálový trh, ale jsou především podvázány, chcete-li, bankovním sektorem. Jestli to je, nebo není chyba, je jistě na diskusi, tento stav vznikl určitým vývojem a určitou představou toho, jak má být v této zemi postupováno při privatizaci po roce 1989.
Já jsem se již včera zmínil o tom, že naše podniky včetně bank jsou podkapitalizovány. Já bych to chtěl znovu zdůraznit a rád bych u tohoto bodu slyšel stanovisko jak ministra financí, tak ministra průmyslu a obchodu, případně i pana premiéra, zda uvažuje tato vláda o tom, aby forma privatizace byla taková, jakou jsem navrhl, to znamená navýšení základního jmění strategickým partnerem v těch či oněch privatizovaných společnostech a bankách. Bylo-li by tomu tak, tak se domnívám, že to je cesta rozumná a tyto prostředky užije podnikatelský subjekt samozřejmě daleko lépe než Fond národního majetku nebo stát.
Závěrem mi dovolte jeden návrh na usnesení. Jelikož jsem přesvědčen o tom, a mnozí z vás víte, že Fond národního majetku byl založen de facto proto, aby se stal správcem státního majetku, který spočívá v majetkových podílech akciových společností, a vykonával tam i vlastnická práva, tak v určité fázi došlo k tomu, že výkon vlastnických práv byl opět přenesen na tzv. zakladatelská ministerstva, ať už je to Ministerstvo průmyslu a obchodu, nebo Ministerstvo dopravy a spojů atd., Ministerstvo zemědělství například.
Já bych chtěl požádat vládu prostřednictvím Poslanecké sněmovny o následující:
***