(pokračuje Kováčik)
Osobně jsem přesvědčen, že tomu mělo být naopak nebo alespoň v souvislostech a návaznostech a že politický přístup, politická objednávka možná jakési "likvidace" pozůstatků minulého režimu, neměly nad oním ekonomickým přístupem zvítězit. Často se i v této souvislosti diskutuje o definici veřejného zájmu. Osobně si myslím, že tento pojem nelze svázat do kazajky obecné definice, neboť se v každém konkrétním případě jedná konkrétně o zcela něco jiného. V tomto případě je a bylo vždycky více ve veřejném zájmu mít tady fungující zemědělství než mít rychle a stoprocentně tzv. vyřešeny jednou provždy vlastnické vztahy. Už proto, že samo vlastnictví majetku bez jeho fungování přináší jak vlastníkovi, tak celospolečensky pouze a jenom ztráty.
Najde se jistě dost lidí, kteří si řeknou, nač tolik humbuku nad zemědělci, když Evropská unie je schopna - jak je vidět - dodat nám potraviny laciněji než naši zemědělci. Ano, teď ještě je. Není snad ani tolik schopna ale hlavně jako součást své dumpingové likvidační strategie ochotna učinit náš trh, byť ve srovnání s Evropou nevelký, otevřeným a volným prostorem. Nač tedy tento volný a otevřený prostor nevyužít. Je třeba si ale uvědomit, že v okamžiku, kdy naši výrobci a zpracovatelé již nebudou schopni tento trh naplnit, půjdou ony řetězce, o kterých se tady také mluvilo v nedávné době a které zatím bez zcela jakékoliv regulace opanují rozhodující sektor trhu, logicky na běžné evropské ceny. Dopad na spotřebitele, jehož kupní síla je prý osmkrát menší u nás než např. v SRN, je z tohoto naprosto patrný a zjevný. To nehovořím o mimoprodukčních funkcích v zemědělství.
Tvorba a údržba krajiny, venkovské osídlení, ale v současné době především pracovní místa na venkově, ale i ve městech, ve zpracovatelském průmyslu jsou příliš zásadními a příliš vážnými záležitostmi, nad kterými nelze jen tak mávnout rukou a které nelze přenechat někomu jinému nebo něčemu jinému. Každé jiné řešení než přiměřená podpora zemědělství je daleko dražší, a tudíž v současné situaci ekonomických potíží celé ekonomiky také nerealizovatelné.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, před závěrem svého vystoupení vás chci upozornit na dvě čísla. Podle údajů dostupných v tisku stála podzimní vepřová válka naše zemědělce ztrátu řádově kolem jedné miliardy korun. V měsíci lednu podle těchto údajů to pak bylo zhruba půl miliardy. Zdá se mi nelogické nechránit dál resort, do kterého zcela přirozeně a zcela nutně jako všude jinde, nebo téměř všude jinde, proudí státní dotace. Těch je pravda méně, než by bylo s ohledem na okolní podmínky nebo podmínky okolního světa třeba. Ale tím spíše jsem přesvědčen, že je třeba dát si velký pozor, aby z resortu takto zbytečně finanční prostředky neutíkaly.
V uplynulém roce také celkem příznivě zafungovaly dotace na užitkovost dojnic. Zmírnil se pokles stavů dojnic a teď najednou díky nedostatečně zajištěným dalším prvkům zemědělské politiky přichází protisměrné působení odbytové krize mléka. Zdá se mi, že v případě aktuálně vyřešeného jednoho problému se tento vrací nebo vyvolává další právě proto, že chybí systémové opatření, chybějí systémově zavedené mechanismy, které by víceméně automaticky umožnily podobným průšvihům předcházet. Vedle zavedení okamžitých opatření požadujeme i brzké zavedení systémových kroků třeba i prostřednictvím novelizace příslušných zákonů, třeba i prostřednictvím intenzivního jednání o změně dosud přijatých dohod, smluv, protokolů, které byly přijaty, ale také pomocí opatření, nad kterými by mělo intenzivně uvažovat např. Ministerstvo průmyslu a obchodu v souvislosti s určitou regulací a úpravou činnosti velkoobchodních řetězců. Možná je třeba se zamyslet nad antimonopolním zákonem v souvislosti se zemědělským trhem, možná je třeba se více zamyslet nad podporou, a to i legislativní. Tady pozitivně reaguji na tu část zprávy pana ministra, který se tímto tématem zabývá, tj. v souvislosti se vznikáním a činností odbytových sdružení prvovýrobců v zemědělské výrobě.
To všechno jsou kroky, které již efektivně nevyřeší jednotlivá ministerstva odděleně. Situace je také příliš vážná na to, aby se dále otálelo. Je to jeden z nejaktuálnějších úkolů pro vládu jako celek. To, jak se dokáže - byť nevinná - s touto společenskou objednávkou poprat, do značné míry ovlivní její kredit. Nechceme, aby se stav vymkl normálnímu vývoji natolik, že dojde k řešení, které naznačili v uplynulých týdnech polští zemědělci. Toto řešení by možná vedlo u nás k nějakým výsledkům, ale současně by to byly nejdráže dosažené výsledky, a to skutečně nechceme. Proto je nyní na nás, na poslancích, ale zejména na vládě, zdali se podaří podobné cestě předejít. Protože bych si to velmi přál a věřím, že s vámi všemi, prosím vás o podporu návrhu usnesení, které následně přednesu.
Návrh usnesení zní:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby
l. bezodkladně dále jednala s odpovídajícími orgány v Evropské unii o takových změnách příslušných dohod a smluv, které by ochranu domácího trhu systémově nastavily do paramentů ekvivalentních s ochranou trhu v Evropské unii.
2. Pro období doakceptování těchto změn přijala opatření k ochraně domácího trhu vepřového masa, mléka, cukru a dalších ohrožených komodit včetně opatření mimořádných. Pokud se dovozy vepřového masa nesníží na přijatelnou míru, zavést ze strany České republiky ochranná opatření v rámci Evropské dohody. Na pomoc trhu mléka realizovat vývoz zásob másla ze 4. čtvrtletí roku 1998 a vývoz bilančního přebytku roku 1999. K tomu zvýšit dotaci státního rozpočtu do Státního fondu tržní regulace, adresně na komoditu mléko, o 600 milionů korun, tj. ze schválených 1,1 miliardy na 1,7 miliardy korun pro rok 1999.
3. Zahájila práce na takové novelizaci zemědělského zákona, která ze zákona zakotví možnost použití aktuálních kroků ochrany domácího trhu před nekvalitními, nadměrně dotovanými či jinak náš trh ohrožujícími dovozy potravin a zemědělských surovin.
4. Aby se urychleně zabývala opatřeními k usměrnění činnosti velkoobchodních řetězců v České republice směřujícími k účinné ochraně oprávněných zájmů domácích podnikatelských subjektů."
***