Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, máme před sebou bod, který se jmenuje "Informace ministra financí o dopadu revidované prognózy vývoje české ekonomiky na státní rozpočet". Podstata, která se pod tímto bodem skrývá, je ve své podstatě jednoduchá. Dopad těchto informací je jednoduchý. Jde o vyšší deficit státního rozpočtu.
Vláda nám předkládala jisté informace a domnívala se, že na základě těchto informací bude rozpočet deficitní cca ve výši 31 miliard korun. Problémem je, že vláda, a nejen vláda, ale i instituce, které mají vládě dodat informace, ať už se jedná o Statistický úřad, Českou národní banku, v podstatě v tomhle udělala chybu, a bylo by dobré říci, že se zmýlila. Tento dluh bude skutečně vyšší, pokud se tato vláda bude chovat v této zemi tak, jak se chová. Výsledkem nakonec bude, že tento dluh bude muset zaplatit občan, ať už občan, který podniká, nebo občan, který nepodniká.
Trochu mě zaráží snaha některých kolegů napravit to, k čemu svým způsobem přispěli, a to je to, že podpořili deficitní státní rozpočet a dnes by rádi regulovali svůj krok tím, že by chtěli vládě nařídit nebo doporučit, aby omezila výdaje, a to zhruba na výši 22 % kvartálních výdajů. Tato chyba se bezesporu stala a myslím si, že je zapotřebí spíše hledat cestu, jak tuto chybu napravit. Cesta samozřejmě existuje. Je to cesta klidného politického prostředí a vhodných ekonomických nástrojů. Klidné politické prostředí může však nastat jedině tehdy, kdy jednotlivé kroky managementů nebudou kriminalizovány a nebude docházet k tomu, že jakýkoliv racionální pokus o zvýšení produktivity nebo některých propojení podniků, což je dnes běžné z titulu, že jsou např. odkapitalizovány a hledají formu, jak se spojit a de facto vytvořit silnější celek, nebudou považovány za jakési tunelování nebo vykrádání těchto podniků a nebude docházet k tomu, že jakýkoliv krok bude okamžitě sledován, vyšetřován a skandalizován. Toto prostředí samozřejmě nepřispívá k politickému klidu. Toto klima je spíše nestabilní.
Druhá cesta je ekonomická. Zde je nutné vytvořit vhodné prostředí nikoliv zásahy, ať už Ministerstva průmyslu a obchodu, nebo Ministerstva financí, tím, že pomohou těm či oněm podnikům, které si vyberou, a ve své podstatě jim pomohou tak, že odkoupí od nich pohledávky, ty budou kapitalizovat a výsledek bude jednoduchý - změní vlastnické poměry. Jestliže vezmu v potaz, že existuje trend posilování vlivu státu v těchto společnostech, tak je to jediné. Je to de facto jiná forma zestátnění. Jsem přesvědčen o tom, že jsme ještě ve fázi, kdy můžeme určitými kroky, standardními kroky, napomoci tomu, aby se naše ekonomika stabilizovala a dostala se do určité rovnováhy. Jsem si vědom toho, že to není jednoduchá cesta, ale je zapotřebí začít. Jedna z cest je snížit celkové zatížení ekonomiky. Na straně jedné je to daňové zatížení, na straně druhé je to zatížení nedaňové. Zde se především jedná o sociální pojištění.
Musím konstatovat - bohužel - že jak spotřební daně, tak sociální pojištění chce sociálně demokratická vláda ještě v tomto roce zvýšit, a pokud je má informace přesná, tak už jednala o tom, jak zvýšit spotřební daně a daně z přidané hodnoty, resp. změnit zařazení některých služeb a komodit z hlediska daně z přidané hodnoty od 1. 1. 2000. De facto tato vláda hledá cesty, jak sanovat tento deficit, ale hledá cesty spíše zvyšováním zatížení, což jistě všichni, kteří jsou jen trochu znalí ekonomie, cítí, že se dostávají de facto do uzavřeného kruhu. Výsledkem může být celkový pokles naší ekonomiky, a nikoliv nastartování tak, jak by si to nejen tato vláda, ale bezesporu všichni, co zde sedíme, přáli.
Z tohoto titulu se domnívám, že by vláda měla velmi urychleně uvažovat o racionální privatizaci podniků se státní účastí, a to nejlépe formou navýšení základního jmění, neboť mnoho podniků i bank je bohužel, a nikoliv vinou samozřejmě této vlády, ani vlád předchozích po roce 1989, ale vlády předešlé, odkapitalizováno, a tudíž nemají vlastní prostředky k tomu, aby mohly realizovat své rozvojové programy.
Dovolte mi závěrem přednést jeden návrh na usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby předložila sněmovně restriktivní opatření na straně výdajů státního rozpočtu schváleného pro rok 1999."
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Vojířovi. To byli všichni přihlášení. Pan ministr Grégr.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Pane předsedo, dámy a pánové, vážení kolegové a kolegyně, chtěl bych reagovat na emotivní vystoupení pana poslance Payna. Doufám, že je ve sněmovně, protože obvykle, když odpovídám na jeho příspěvek, tak se ve sněmovně nenalézá. Doufám, že tady je nebo alespoň někde poslouchá.
Pan poslanec Payne je asi myšlenkově vzdálen jednání této sněmovny, což myslím svědčí i o tom, že tady také teď není, anebo záměrně mlží, protože při projednání státního rozpočtu jsem velmi podrobně rozvedl rozpočtovou kapitolu Ministerstva průmyslu a obchodu a její priority.
***