(pokračuje Müllerová)
Právě z důvodů výše jmenované potřeby, tzv. posílení státního dozoru, a tím i jistot účastníků penzijního fondu, přistoupila vláda k vypracování novely zákona. Mezi nejvýznamnější změny lze zařadit následující. Je to jednak zvýšení základního jmění penzijního fondu alespoň na 50 milionů korun, dále je to zvýšení minimální a maximální pojištěné doby, která je potřebná pro vznik nároku na starobní penzi, zvýšení věku pro starobní penzi z 50 na 55 let, diferencované zvýšení státního příspěvku a zrušení omezení poskytování tohoto příspěvku, které bylo stanoveno na dobu dvou let.
Vedle těchto jmenovaných úprav předpokládá dále vládní návrh změny související s posílením pravomocí státního dozoru. Tyto změny spočívají zejména ve zvýšení důrazu na funkci depozitáře, který je významným prvkem průběžné kontroly penzijního fondu, dále v přesnějším vymezení investičních aktivit a zvýšení bezpečnosti portfolia penzijních fondů, v rozšíření výčtu členů orgánu penzijního fondu schvalovaných ministerstvem a zároveň zmocnění ministerstva k závaznému podnětu k odvolání orgánů penzijních fondů. Znamená to tedy, že všechny tyto navrhované změny nezasahují do systému penzijního připojištění.
Přes nesporné pozitivní úpravy a změny v navrhované novele však nelze očekávat, že dojde k výraznému oživení stagnujícího penzijního připojištění. Aby systém tohoto připojištění a penzijních fondů splnily úlohu, která se od nich v oblasti sociální i kapitálové očekává, je potom nutné hledat nejrůznější motivace. Je tedy třeba hledat způsoby, jak stimulovat účastníky i zaměstnavatele k dobrovolnému kapitálovému financování důchodů. Domnívám se, že motivace valorizací státních příspěvků a daňovými úlevami účastníků i zaměstnavatelů je cestou velmi účinnou, která by měla být vážně uvažována, pokud nechceme, aby penzijní připojištění mělo pouze charakter krátkodobého spoření.
Z hlediska vládní fiskální politiky by měl být prioritní zájem na zvyšování dlouhodobých úspor, které jednak snižují spotřebu, ale zároveň vytvářejí primární investiční zdroje, a tak vlastně posilují ekonomickou stabilitu a sociální jistotu.
Přes všechny uvedené nedostatky považuji za nutné podpořit novelu zákona o penzijním připojištění, a to zejména v době, kdy začínají končit první sjednané smlouvy z roku 1994 a k uzavírání nových smluv je v současné době velmi málo důvodů. Z tohoto důvodu navrhuji propuštění tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní zpravodajce poslankyni Ludmile Müllerové. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím dvě přihlášky. První je pan poslanec Jaroslav Štrait, druhým je pan poslanec Václav Krása. Místopředseda vlády Špidla se hlásí do rozpravy, ale nechce využít svého přednostního práva, takže bude hovořit pan poslanec Jaroslav Štrait, po něm pan poslanec Václav Krása. Prosím, pane poslanče, můžete hovořit.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, penzijní připojištění odstartovalo v České republice v březnu 1994. V podstatě zůstávala přes drobnou novelu stejná pravidla, i když od té doby došlo zhruba ke stoprocentnímu znehodnocení koruny. To se projevilo na stagnaci penzijních fondů. Bylo by na dlouhou debatu, zda dva druhy spoření s příspěvkem státu - penzijní připojištění a stavební spoření - slouží svému účelu, resp. zda stát účelně vynakládá prostředky.
Se soukromými finančními prostředky a se státním příspěvkem zacházejí skupiny finančníků s rozdílným výsledkem, někdy i více méně neurvale. Škoda, že jsem ještě nečetl v tomto směru výsledek kontroly NKÚ. Proudí tam prostě finance státu a kontrola by se měla dělat důslednější.
Lze souhlasit s tím, že v navrhované novele příspěvek státu se zvyšuje, např. při částce 500 korun po celou dobu spoření ve výši 150 korun, a ne, jako tomu bylo dosud, že se příspěvek snižoval. Zvláště také vítám fakt, že se zvyšuje ochrana kapitálu penzijních fondů, kterých je dnes 29 a sdružují skoro 2,5 milionu střadatelů.
Před časem jsem ve věci bezpečnosti fondů interpeloval ministra Kočárníka. Ptám se nového pana ministra financí znovu na tyto tři problémy. Za prvé: Jak dopadly kontroly penzijních fondů Ministerstvem financí v posledních čtyřech letech a byly-li zjištěny nedostatky, s jakými důsledky? To je první otázka. Druhá: Podařilo se optimalizovat - to je ten známý "bolák" - režii penzijních fondů? Třetí otázka: S jakým efektem plní penzijní fondy svůj závazek ke klientům, že jim zhodnocují finanční prostředky svým dobrým nebo horším hospodařením? Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Krása. Prosím, pane poslanče, můžete se ujmout slova.
Poslanec Václav Krása: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, pokusím se říci pouze několik poznámek k předloženému návrhu novely zákona o penzijním připojištění.
Navrhovaný zákon, jak řekl pan ministr i paní zpravodajka, je víceméně technickou normou, která upravuje pravomoci státního dozoru, depozitáře, zvyšuje minimální i maximální dobu pojištění a valorizuje státní příspěvek. Bohužel systém našeho penzijního připojištění má vážnou vadu, a to takovou, že státní příspěvek paradoxně omezuje výši připojištění. Málo se asi ví, že vůbec takto pojatý systém penzijního připojištění, kdy je pevná částka státní dotace, je ve světě ojedinělý a všechny systémy jsou vlastně založeny na daňových odpisech.
Pokud opravdu vláda chce udělat reformu penzijního systému, myslím, že důchodové připojištění je jednou z cest, jak nastartovat tuto reformu a výrazně zvýšit motivaci občanů, ale i zaměstnavatelů na účasti na penzijním připojištění. Důchodové dobrovolné připojištění má být vlastně jeden z pilířů budoucí systémové změny důchodového systému. Zdá se mi, že vláda se zde paradoxně chová velmi defenzivně, že předkládá normu, která je opravdu pouze technickou, a že se nesnaží ani o sebemenší systémové změny v důchodovém připojištění.
Motivaci vidím zcela zřejmou. Je nutné celý systém přeskupit tak, aby byl důraz kladen na daňové odpočty, aby byly zvýhodněni ti, kteří si budou dlouhodobě spořit, protože dobrovolné důchodové připojištění nemá být systém, který je určen ke krátkodobým úsporám, jak je to vlastně dnes, kdy občané tento systém využívají spíš k výhodnému spoření. Má ale zakládat dlouhodobé spoření na dobu, kdy občané nejsou ekonomicky aktivní.
Unie svobody vidí v tomto zásadní věc. Budeme hlasovat pro propuštění této normy do druhého čtení, ale doufáme a myslíme si, že se sněmovna ve druhém čtení shodne, že do tohoto systému budou zapracovány systémové změny, které povedou ke zvýšení motivace jak občanů, tak zaměstnavatelů, tak zároveň ke zvýšení motivace k dlouhodobosti spoření. Chceme tímto směrem ve druhém čtení pracovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Krásovi. Dále se do rozpravy hlásí místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Prosím, pane místopředsedo, můžete hovořit.
***