(pokračuje Špidla)
Na závěr mi dovolte, abych se zmínil ještě o jednom významném detailu. Zákon předpokládá zřízení komerčních zprostředkovatelen práce, které se ukazují jako vhodný doplněk státního nebo veřejného systému a většinou působí ve prospěch podniků a většinou působí při pomoci při vyhledávání vysoce kvalifikované pracovní síly, kde základní státní systémy nejsou plně efektivní.
Proto předkládám sněmovně k úvaze propustit návrh do druhého čtení s tím, že předpokládám, že v řadě případů se může vést velmi komplikovaná diskuse, ale přesto jsem přesvědčen, že aktuální situace jak na trhu práce, tak i ve vztahu k přibližování Evropě nám neumožňuje příliš nad touto předlohou váhat.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády a ministrovi práce a sociálních věcí Vladimíru Špidlovi.
Nyní bych požádal paní poslankyni Alenu Páralovou jakožto určenou zpravodajku pro první čtení, aby se ujala své úlohy. Prosím, paní kolegyně, můžete hovořit.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, vláda dnes předkládá poměrně rozsáhlou novelu zákona o zaměstnanosti, která se snaží obsáhnout celou řadu různorodých problémů. Kromě toho novela obsahuje legislativně technické úpravy, které však nejsou jejím těžištěm.
Jedním z cílů novely je prosadit rovné právo v přístupu k zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, pohlavní zaměření, věk, jazyk, víru, náboženství atd. Tato snaha je jistě chvályhodná věc, leč pravděpodobně zůstane, jako řada dalších ustanovení, jen na papíře. Zakazuje se např. podávat inzeráty typu "Přijmeme muže do 35 let". Na druhé straně brání však inzerátům typu "Přijmeme starší ženu se změněnou pracovní schopností".
Novela podrobněji než dosud vymezuje zaměstnávání cizinců na území České republiky. Pod režim tohoto zákona patří pouze legální zaměstnávání cizinců. Navržená opatření jsou proto pouze malým příspěvkem k řešení této problematiky. Velkým problémem je v současné době nelegální zaměstnávání cizinců a věřím, že vláda bude pokračovat v nastoupené cestě jeho řešení. Měla by následovat změna živnostenského zákona, obchodního zákoníku, dále pak vízová povinnost a v neposlední řadě i odtajnění informací mezi státními orgány.
Dalším problémem otevřeným v této novele je zprostředkování zaměstnání. Zatímco doposud se zprostředkování dělo tak, že uchazeči se hledalo zaměstnání, nyní se bude i pro zaměstnavatele hledat pracovník. Zaměstnavatel se tak dostává do lepšího postavení, může využít dosavadních institucí, tj. úřadů práce i soukromé iniciativy či inzerce. Koneckonců i hospodářská komora zde má možnost rozsáhlého působení, o odborech nemluvě. Přenést poplatek za zprostředkování jen na zaměstnavatele považuji za kontraproduktivní, zvláště v době narůstající nezaměstnanosti. Občan má přece zdarma základní zprostředkování od úřadu práce. Zaměstnavatel bude vždy hledat levnější cesty, někdy bohužel na rozdíl od státu. I dnes zaměstnavatel platí za zprostředkování zaměstnanců, ale jedná se vždy o velmi kvalifikované zaměstnance nebo o nelegální nábor zahraničních pracovníků.
Pokud se týká změny povolení ke zprostředkování zaměstnání, domnívám se, že tato část by se lépe vyjímala v živnostenském zákoně. Zde se koncipuje zprostředkování práce jako činnost do živnosti nepatřící. Povolení na rok je příliš krátká doba, aby taková osoba mohla investovat do zařízení a vytvořit si stálý okruh zaměstnanců. Požadovat dvouletou praxi ve zprostředkování znamená za situace, kdy je málo osob, které tuto praxi mají, zprostředkování zamezit. Záměr, aby zprostředkování dělaly osoby bezúhonné, lze splnit jinak, než činí návrh.
Dále novela zvyšuje podporu v nezaměstnanosti o deset procentních bodů, to je úroveň, která zde byla před přijetím úsporných balíčků. Je argumentováno závazky Mezinárodní organizace práce, která stanoví minimální výši podpory v nezaměstnanosti, přičemž je stanovená výše bohatě překročena. Dále jsou upřesněny podmínky poskytování podpory.
Dalším problémem, kterému se novela věnuje, je kolektivní uvolňování. Na jednu stranu jde o méně přísnější úpravu, tři měsíce jsou nahrazeny šedesáti dny. Na straně druhé jde o zpřísnění, o přesnější vymezení, co je a co není kolektivní uvolňování. Stejně jako původní úprava, i tato úprava je špatná. Tato věc by se měla přenést do volné dohody odborů a zaměstnavatelů.
Bylo by jistě lepší, kdyby nám byl předložen nový zákon o zaměstnanosti, který by sloučil zákon o zaměstnanosti, dále zákon o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti a část zákoníku práce. Dále je nutno zvážit, zda povolení zprostředkování zaměstnání, které provádějí soukromé subjekty, by bylo možno zařadit pod režim živnostenského zákona a problematiku z § 17a zařadit pod sociální zákony.
Nicméně novela řeší problémy, se kterými se praxe potýká. Je nepochybné, že do zaměstnávání cizinců je třeba zavést pořádek.
Doporučuji novelu propustit do druhého čtení. Je však třeba podotknout, že navržená úprava není dokonalá. Kromě toho jsem zaznamenala mnoho rozdílných názorů na jednotlivé problémy. Na straně jedné by úřady práce uvítaly ještě přísnější postup při nelegálním zaměstnávání jak občanů České republiky, tak cizinců. Na druhé straně bude třeba jednotlivá ustanovení prozkoumat, zda navržená úprava není příliš antiliberální, a bude třeba nalézt rozumnou hranici mezi svobodným zaměstnáváním cizinců a regulovaným trhem práce.
Projednávaná problematika je dost složitá, bude třeba se návrhem pečlivě zabývat, proto dávám návrh na prodloužení lhůty o 20 dní na projednávání návrhu.
Dále dávám návrh, aby zákon byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové.
Kolegyně a kolegové, vidím několik poslankyň a poslanců, kteří neustále zde hovoří. Požádal bych je, pokud nejsou ochotni sledovat naše jednání, aby tak činili mimo prostory této jednací síně.
V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Bendl, pan poslanec Štrait a pan poslanec Holáň. Další přihlášky nemám.
Prosím pana poslance Bendla jako prvního přihlášeného, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Štrait.
Poslanec Petr Bendl: Pane předsedající, drahá vládo, kolegyně a kolegové, celkový nárůst nezaměstnanosti v České republice je ovlivněn mnoha faktory. Kromě nelehké situace firem a podniků vypořádat se s konkurenčním prostředím jsou to také podmínky motivující pracovat ty, kteří pracovat nechtějí, podmínky méně či více umožňující vyhýbat se nabízené práci za finanční podpory státu.
Podmínky stanovené vládní předlohou jsou v některých drobnostech pozitivní, v některých věcech pak mají významně negativní dopad především na vznik a udržení pracovních příležitostí.
Dovolte, abych poukázal na některé praktické dopady v případě schválení této novely. Zaměstnavatelům je navrhováno zvýšení finančních a organizačních nároků na jejich existenci, které paradoxně povede k většímu propouštění zaměstnanců a nárůstu nezaměstnanosti. K dvouměsíční či tříměsíční výpovědní době, tedy ke dvěma či třem platům se všemi zákonnými odvody, tento návrh přidává dalších třicet dnů, tedy další měsíční mzdu. Při odbytových či jiných problémech firmy jde o záležitost nanejvýše nešťastnou. Vláda si tímto návrhem zákona zřejmě kupuje odbory tím, že jim navrhuje zákonnou půdu pro jejich existenci, neboť zaměstnavatele nutí duplicitně jednat s úřadem práce i s odbory. Co s tím, jestliže na pracovišti nejsou odbory? Chce snad vláda nutit zaměstnavatele odbory zakládat? Jenže odbory nezajistí firmám konkurenceschopnost s příliš drahou pracovní silou. Vláda ve svém programovém prohlášení proklamovala zájem přitáhnout do České republiky nové investory. Ano, s tím souhlasím. Ovšem tímto návrhem zhoršuje podmínky zahraničních investorů a rozhodně nenapomáhá potenciálním investorům v rozhodování, že Česká republika je tím správným místem pro jejich investice. Asi těžko bude pro investory přijatelné, aby o jejich penězích rozhodoval diktát jednotlivců z řad odborářů.
***