(pokračuje Motejl)
A které do jisté míry byly používány na to, aby jedno státní zastupitelství, abych tak řekl, třeba na určitou chvíli, bylo jen pro to, že věcí se začala zabývat jiná složka policie. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Dalším vylosovaným v pořadí ústních interpelací na členy vlády je pan poslanec Miloslav Kučera mladší. Interpelovaným ministrem je ministr zemědělství je Jan Fencl, a to ve věci opatření přijatých prezidiem Pozemkového fondu České republiky umožňujících částečnou míru ochrany současných nájemců půdy ve vlastnictví státu a Správě Pozemkového fondu České republiky.
Poslanec Miloslav Kučera ml.: Pane předsedající, dámy a pánové, v procesu vydávání náhradních pozemků oprávněným osobám jsme se dostali do značné časové tísně, neboť se kromě jiného připravuje zákon o prodeji státní půdy. Pan ministr Fencl současně jako prezident prezidia Pozemkového fondu po svém nástupu do funkce prosadil dodatek k metodickému pokynu upravující vydávání náhradních pozemků oprávněným osobám, a to dne 5. 10. 1998.
Tento doplněk metodického pokynu pro vydávání náhradních pozemků především v důsledku aplikace jeho bodů 1, 3 a 5 výrazným způsobem zpomaluje vydávání náhradních pozemků, poškozuje oprávněné osoby a současným pronajímatelům státní půdy v rozporu s právním řádem naší republiky deleguje nepřípustné pravomoci a zvýhodnění oproti ostatním zájemcům o státní půdu, především pak oproti oprávněným osobám uplatňujícím nárok na vydání náhrad.
V říjnu jsem na toto téma podal písemnou interpelaci ministru zemědělství. Jeho odpověď byla sice dlouhá, ale nejdůležitějším otázkám se bravurně vyhnula. 19. listopadu roku 1998 zemědělský výbor parlamentu celou problematiku projednal doporučil zrušení bodů 1, 3 a 5 výše citovaného doplňku metodického pokynu. K obdobnému závěru dospěla také dozorčí rada Pozemkového fondu. Od těchto rozhodnutí již uplynuly dva měsíce, a pan ministr Fencl dělá, že nevidí a neslyší.
Ptám se vás, pane ministře, kdy zrušíte doplněk k metodickému pokynu, nebo alespoň jeho body 1, 3 a 5? Druhá otázka: Co vás opravňuje k ignorování usnesení zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu a dozorčí rady Pozemkového fondu?
Již jsme se přesvědčili, že navracení majetku oprávněným osobám je v přímém rozporu s ideologickými zásadami vaší osoby i většiny členů a vlády ČSSD. Dovolte mi, abych se ve své třetí otázce zeptal, zda ignorace rozhodnutí zemědělského výboru parlamentu a dozorčí komise Pozemkového fondu znamená, že hodláte také ignorovat právní řád a mechanismy parlamentní demokracie.
Předem děkuji za to, že odpovědi budou jasné a nevyhýbavé. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Chtěl bych upozornit vás i další kolegy, kteří jsou přihlášeni, aby se maximálně sněžili respektovat čas vyhrazený na vaši interpelaci, což jsou dvě minuty.
Slovo má ministr zemědělství pan Jan Fencl.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, když jsem poslouchal ostrou dikci pana poslance, tak jsem si už poněkolikáté ve svém životě položil otázku: Je nezbytné, aby každá dobrá a správná iniciativa musela být potrestána? Zdá se, že tomu tak v současné situaci v naší společnosti je.
Já odpovím zcela jasně na položené otázky, nicméně já jim musím přece jen předřadit něco, co by osvětlilo, proč moje odpověď na otázky bude taková, jaká bude.
V podstatě hovoříme o postupu Pozemkového fondu České republiky při převodech nemovitostí z vlastnictví státu a Správy Pozemkového fondu České republiky podle zákona 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na oprávněné osoby a dodatku či doplnění tohoto metodického pokynu část jedna jedna platných k 15. 8. 1998.
Tento metodický pokyn byl vygenerován skutečností, že vydávání náhradních restitucí postupovalo velmi pomalu a nespělo k žádoucímu konci, takže tady vznikla jakási iniciativa, kdy bylo zvažováno, zda ponechání těch, kterým byly nevypořádány náhradní restituce, osudu je tou správnou cestou, a byla tu založena možnost jakési nabídky, ze které bude lze vybírat a tento proces urychlit.
Je nezbytné, abychom v celé úvaze vzali na vědomí, že fond spravuje celkem 900 tisíc hektarů zemědělské půdy a restituční nároky činí asi 65 000 hektarů půdy, tedy necelou desetinu, to znamená, že zbytek zbude na prodej.
Je bezesporu dáno zákonem o půdě vypořádat restituční nároky oprávněných osob náhradními pozemky. V současné době se pro vaši informaci jedná o 150 000 oprávněných osob, které mají být vypořádány náhradními pozemky, jak už jsem řekl, zhruba o výměře 65 000 ha, což představuje průměrnou výměru 0,4 až 0,5 ha na jednu oprávněnou osobu.
Zásadním úkolem Pozemkového fondu České republiky je identifikovat a připravit výměrou odpovídající zdroj pozemků a nároky vypořádat. Jen poznamenávám, a nic více tím nechci učinit, že převážná většina oprávněných osob však požaduje pozemky, jejichž následné užití se nachází mimo rámec hospodaření či zajišťování zemědělské výroby, z čehož vyplývají i jednoznačné požadavky na pozemky lokalizované uvnitř nebo v blízkosti měst a obcí či dopravní infrastruktury, resp. komerčně prosperujících lokalit.
Uspokojení takových požadavků je z důvodů diferencované lokace zdrojů náhradních pozemků v regionech evidentně nemožné.
Tato vůle urychlit proces, tzn. soustředit pozemky nezpochybnitelně ve vlastnictví státu a cestou veřejnou je nabídnout restituentům, aby si z nich mohli vybrat při zachování určitých priorit, které musí směřovat k těm, kteří měli své nároky v daném regionu, aby byli první uspokojeni, se objevila zcela legitimně otázka, jak postupovat ve směru k zemědělcům, kteří hospodaří na této pronajaté půdě, a je to zcela jedno, zda jako fyzické osoby, či jako společnosti toho či onoho druhu, protože oni si tuto půdu řádně pronajali, a samozřejmě je předpokladem jejich úspěšného podnikání a mnohdy splacení pohledávek státu, ať už cestou garančního fondu, či Státního fondu tržní regulace, či jiných zdrojů, které stát alokuje.
Navíc ta část, která privatizovala bývalé státní statky a státní majetky, a sice jen z pohledu nemovitých a movitých věcí, nikoli státní půdy, zcela logicky očekávala, dokonce bych mohl říci, že dostávala politické přísliby, že až jednou se bude státní půda prodávat, pak oni budou první, kteří, pokud budou plnit všechny své povinnosti vůči státu, kteří se k této půdě dostanou.
***