Poslanec Ladislav Korbel: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji, aby součástí státního rozpočtu bylo usnesení tohoto znění:
"Poslanecká sněmovna podmiňuje čerpání dotací na výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj zřízením odborné komise, která bude dohlížet na poskytování dotací."
Tento svůj návrh bych chtěl zdůvodnit následujícím. Politika bydlení musí vycházet z povinnosti státu učinit vše pro zabezpečení dostupného a přijatelného bydlení pro všechny občany. Proto ještě vláda Václava Klause zpracovala program podpory obcím na výstavbu technické infrastruktury a na podporu výstavby dostupných nájemních bytů. V současné době bych se zaměřil na citovanou kapitolu 317, strana 19, návrh zákona o státním rozpočtu. V posledním dodatku jsou výdaje na financování programu reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7 v částce 4 347 600 tis. Zalistujeme-li v sešitu Struktura výdajů státního rozpočtu na str. 84, nalezneme zde program pod č. 317.420 Výstavba nájemních bytů a technické infrastruktury ve vlastnictví obcí. Zde nás ministerstvo informuje o 17 akcích v celkové hodnotě 185 mil. 3 tis. Na další straně však nalezneme pokračování tohoto programu v jedné položce Drobné stavby za 3 mld. 294 mil. 997 tis., což představuje z celkové částky 95 % finančních prostředků, a přitom o tom není nikde nic uvedeno.
Na základě tohoto zjištění jsem se začal zajímat o tuto kapitolu a došel k zajímavým zjištěním. Usnesením č. 155 z 12. 3. 1997 schválila vláda záměry a opatření v bytové politice. Ministr pro místní rozvoj měl za úkol uzavřít výběr žádostí a pokračovat v programu podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury v letech 1997 a 1998 jednak poskytováním přímých dotací do výše 320 tis. Kč na bytovou jednotku a 50 tis. Kč na výstavbu infrastruktury k bytovým jednotkám. Z usnesení vyplývá, že v roce 1999 se měly pouze vyřídit nedořešené výstavby z roku 1998. V současném návrhu se počítá s částkou zhruba 3 mld. 480 mil., což v porovnání s předchozím rokem je o 552 mil. více. Cílem tohoto opatření bylo zajistit výstavbu malometrážních bytů pro sociálně slabé občany, výstavba domů do podílového spoluvlastnictví jen výjimečně. Podíl obce by měl být více než 50 %. Toto opatření mělo umožnit výstavbu obecních bytů, to je pro sociálně potřebné občany, byty neměly překročit průměrnou velikost, výstavba bytových domů do podílového spoluvlastnictví měla být zcela výjimečná a s podmínkou, že podíl obce má přesahovat 50 %. Výstavba technické infrastruktury - byla stanovena podmínka, že úhrady pouze pro zařízení pro veřejný rozvod inženýrských sítí, ne vlastní přípojky do domu. V současné době však Ministerstvo pro místní rozvoj umožňuje za prvé uzavřít dohodu obce s právnickou či fyzickou osobou na sdružení finančních prostředků a doporučuje obci, aby si zajistila vliv na obsazování bytů v domě. Za druhé financování soukromých částí přípojek, to je podpora 50 tis. Kč, je směřována soukromým subjektům ze zákona č. 222/1996 Sb. a vyhlášky č. 144/1978 Sb., je to povinností stavebníka.
V současné době existují dvě varianty aplikace této dotace. Obec vybere od zájemců zálohu na dvacetileté nájemné a vloží dotaci 320 tis. Kč na byt. Po kolaudaci uzavře nájemní smlouvu a smlouvu o budoucí smlouvě na převod bytu, kde plnění smlouvy je odloženo na 20 let. Jinak by v případě předčasného převodu bylo nutné dotaci vrátit zpět do státního rozpočtu. Takže po 20 letech se nájemník stává držitelem bytu, na který mu stát poskytl nenávratnou dotaci, nejvyšší 320 tis. Kč. Z důvodu, že této formy se maximálně využívalo, Ministerstvo pro místní rozvoj mělo předložit úpravu tzv. kauce v novele občanského zákoníku, kterou však z projednávání v parlamentu stáhlo.
Za druhé obec se spojí se soukromou společností nebo s družstvem, které realizují bytovou výstavbu, obec uzavře se soukromou společností smlouvu o výstavbě, podíl obce je výše dotace na bytovou jednotku. Zbývající část získá družstvo od členů jako zálohu na nájem za 20 let. Smlouva je opět zástěrkou na získání dotací právnickou osobou.
Za třetí obec sama postaví byty do svého vlastnictví, na výstavbu použije dotace a vlastní zdroje. Opět se uzavře smlouva o budoucí smlouvě na 20 let a o převodu bytu do vlastnictví za symbolickou cenu. Opět je získán byt do vlastnictví s použitím nenávratné dotace.
Z těchto variant lze usoudit, že výstavba obecních bytů není prováděna, jak bylo původně zamýšleno v usnesení vlády č. 155/1997. Navíc je známo, že pomocí tohoto způsobu financování jsou stavěny byty o rozloze přes 100 metrů čtverečních. Byty slouží rodinám, jejichž příjmy umožňují využít i několika smluv o stavebním spoření a navazujících úvěrových smluv. Lze konstatovat, že stát podporuje nenávratnou dotací výstavbu nadstandardních bytů příjmově nadprůměrných rodinám.
Srovnáme-li podporu výstavby bytů do vlastnictví občanů:
Za prvé občané s příjmy pod čtyřnásobek životního minima mohou od roku 1997 dostat návratnou půjčku do výše 200 tisíc na byt a počet je silně omezen zdroji státního rozpočtu.
Anebo za druhé občanům bez ohledu na příjmy lze poskytnout 320 tis. Kč na byt formou nenávratné dotace dle individuálního rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj.
Závěrem je možno konstatovat, že program Ministerstva pro místní rozvoj nesplňuje požadované očekávání. Naopak podporuje občany bez ohledu na příjmy, vytváří nerovné podmínky při získávání nového bytu, podporuje skupinu příjmově silnějších občanů, u nichž by bylo možné využívat hypoteční úvěry. Usnesení č. 50 Poslanecké sněmovny z 5. schůze konané dne 14. 10. 1998 - příjmy i výdaje musí být v souladu s platnou úpravou. Program Ministerstva pro místní rozvoj k podpoře výstavby obecních bytů a technické infrastruktury v zásadě supluje výdaje občanů, a tím umožňuje vyšší spotřebu. Není tak zcela prorůstový. Dnem 1. 7. 1998 je v účinnosti novela nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky hypotečního úvěrování bytové výstavby. Smlouvy o spolupráci s hypotečními bankami byly dosud uzavřeny mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj na straně jedné a hypoteční bankou na straně druhé. Je mi známo, že ve druhém pololetí minulého roku byly uzavřeny smlouvy mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a hypotečními bankami s tím, že se výrazně zvýšily výdaje státního rozpočtu na činnost hypotečních bank. Tyto nové smlouvy jsou výrazně nevýhodné pro státní rozpočet.
Z těchto důvodů nesouhlasím s kapitolou Ministerstva pro místní rozvoj. Jsou zde připraveny podmínky pro korupci a nekontrolovaný únik finančních prostředků státního rozpočtu. Navíc účel, pro který byl zřízení tento fond, v podstatě není naplňován.
Proto navrhuji - čerpání finančních prostředků by měla komise podmiňovat informací o počtu bytů, na které byla poskytnuta dotace, včetně seznamu staveb, za druhé velikostní skladbou bytů u jednotlivých staveb, způsobem financování staveb včetně struktury použitých bytů, za další vlastnickými vztahy k postaveným objektům a pozemkům, za další změnou pravidel pro poskytování dotace na výstavbu nájemních bytů a pravidel pro dotování výstavby technické infrastruktury a za poslední informací o změně smluv o spolupráci s hypotečními bankami. Pokud chceme skutečně pomoci mladým rodinám, je nutné, aby se tyto praktiky co nejrychleji odstranily.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Já mám dvě vaše přihlášky, předpokládám, že v tomto vystoupení jste vyčerpal obě dvě. Dalším přihlášeným v pořadí je pan poslanec Václav Krása.
Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložil krátký pozměňovací návrh.
V kapitole 335, položka UHKT, neboli Ústav hematologie a krevní transfúze, částku 5 mil. Kč povýšit na částku 45 mil. Kč a o odpovídající částku snížit vládní rozpočtovou rezervu. Chtěl bych jenom upozornit, že usnesením rozpočtového výboru byla vládní rozpočtová rezerva posílena o 610 mil. Kč, protože tam byly převedeny prostředky z Ministerstva zdravotnictví určené na konsolidační program.
***