(pokračuje Rujbrová)
Samozřejmě musí a v praxi vždy budou existovat případy, kdy podobné odůvodnění bude nutné. Proto jsou taxativně navrhovány případy, kdy podobné rozhodnutí odůvodněno být musí, a to jsou především případy, kdy při případném novém návrhu ve věci neplatí překážka rei iudicate. Je tomu tak proto, že se počítá se změnou poměrů a v navazujícím řízení je třeba znát úvahy soudu, kterým se řídil při rozhodování předešlém. Konkrétně půjde o rozhodnutí v řízení ve věci péče soudu o nezletilé, o způsobilosti k právním úkonům, o rozhodnutí, kterým bylo rozhodováno o opětujících se dávkách, které se stanou teprve v budoucnu splatnými, nebo o rozvodu manželství podle § 24 písm. b) zákona o rodině.
Samozřejmě nelze pominout ani právo účastníka, aby se měl možnost seznámit s důvody, které soud k vydání rozhodnutí vedly. Kromě ústního odůvodnění rozhodnutí proto počítáme s tím, že účastník bude mít možnost soud požádat, aby písemné vyhotovení rozhodnutí bylo vyhotoveno, a v těchto případech by k zjednodušení ve vyhotovení rozsudku nedocházelo.
Novela, kterou vám předkládám, nemá žádné nároky na státní rozpočet ani na vyšší počet soudců, naopak práci soudů by měla do jisté míry usnadnit.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní poslankyně Eva Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedo, vážení přítomní členové vlády, vážené dámy a pánové, byla jsem sněmovnou určena jako zpravodaj tisku č. 42 k návrhu poslanců Zuzky Rujbrové a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád.
Návrh paní navrhovatelka zdůvodňovala velmi podrobně, nebudu ho proto opakovat. K návrhu zákona vydala stanovisko vláda, která vyjadřuje s tímto návrhem nesouhlas. Odůvodňuje to řadou legislativních nedostatků, které podle jejího názoru tento návrh má.
Dalším tiskem, který jsem obdrželi, byl informační podklad ke kompatibilitě návrhu zákona s právem Evropské unie, kde se konstatuje, že právní úprava v této oblasti spadá plně do kompetence členských států, a návrh zákona proto není a nemůže být v rozporu s předpisy Evropské unie.
Přiznám se, že nejsem velkým zastáncem dílčích změn, protože se domnívám, že každá dílčí změna, zvlášť tak rozsáhlé právní normy nebo souboru právních norem, jakým je občanský soudní řád, vede vždycky k jejich znepřehlednění. Jsem si ovšem vědoma, že v tomto případě navrhovatelka byla vedena snahou zjednodušit a urychlit občanské soudní řízení. Myslím si, že je v zájmu výkonnosti našich soudů, aby k tomu v nejbližší době došlo.
K první části návrhu, k novelizaci § 9 odst. 3 písm. aa)/bb), a to zvýšení žalované částky na 200 000 korun, tedy částky, ve které je příslušný k projednání sporu krajský obchodní soud, považuji za dobře míněnou snahu o zrychlení soudního řízení. Bohužel však tento návrh není řádně odůvodněn ani v písemné zprávě, ani ve zprávě, která byla podána ústně a nebyla doplněna ani analýzou podporující a zdůvodňující, proč je navrhována právě částka 200 000 korun. Analýzou mám na mysli důkladný rozbor situace, která nastane v případě, že něco takového odsouhlasíme na okresních soudech, a nebyl nám doručen ani rozbor, který by přesně analyzoval, jak vysoké částky, jaké návrhy a v jaké četnosti jsou podávány dnes na okresní soudy a na krajské obchodní soudy.
Pokud se týká nově navrhovaného § 157 odst. a) občanského soudního řádu, obávám se, že schválení tohoto návrhu, aby některé rozsudky nemusely být odůvodňovány, by vedlo jednoznačně k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí v rámci mimořádných opravných prostředků a mohlo by dokonce vést k nežádoucímu tlaku na účastníky řízení, aby se vzdali práva na odvolání. Pro soudce by v daném případě byl takový postup jednodušší.
Souhlasím s navrhovatelkou, že taková změna by přispěla k rychlejšímu doručení písemného vyhotovení rozsudku, ale zároveň se obávám, že by nebyla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jak má na mysli v § 1 občanský soudní řád.
Proto si dovoluji navrhnout, aby tato novelizace občanského soudního řádu byla v prvním čtení zamítnuta, a zároveň navrhuji, aby bylo přijato doprovodné usnesení, kterým sněmovna žádá vládu, aby předložila v souladu se svým stanoviskem ucelenou novelu občanského soudního řádu, a sice ve zkráceném termínu do 31. 3. 1999. Termín, který teď navrhuji, je samozřejmě v rozporu se stanoviskem vlády a očekávám, že pan ministr se k možnosti této zrychlené a velmi žádoucí lhůtě podrobit občanský soudní řád novele bude chtít vyjádřit.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Dundáčkové. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlašuje nejdříve pan ministr Motejl.
***