Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
1. prosince 1998 ve 14.05 hodin
Přítomno: 187 poslanců
(Schůze zahájena ve 14.05 hodin.)
Předseda PSP Václav Klaus: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji přerušené jednání 7. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás srdečně vítám.
Sděluji vám, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali poslanci Michal Lobkowicz - zasedání Shromáždění Západoevropské unie, stejně jako Miroslav Máče. Dále se omlouvá Jiří Václavek - první jednání zastupitelstva města Brna. Z vlády se omlouvá pan ministr Fencl vzhledem ke služební cestě do Německa, ministr Grégr, který má jednání v Izraeli, a ministr Eduard Zeman z vážných rodinných důvodů.
Dovolte mi tedy, abych zahájil naše jednání. Budeme se nyní věnovat návrhům zákonů v prvním čtení. Prvním bodem dnešního jednání je
14.
Návrh poslanců Zuzky Rujbrové a dalších na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 42/ - prvé čtení
Jde o první čtení, návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 42 a stanovisko vlády k němu jako tisk č. 42/1.
Než poprosím paní poslankyni Rujbrovou, chtěl bych říci, že pan poslanec Škromach má náhradní kartu č. 3.
Prosím paní poslankyni, aby uvedla tento návrh.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, občanský soudní řád, tedy zákon č. 99/1963 Sb., je zákonem, který snad zde ve sněmovně novelizujeme nejčastěji. Obvykle se to děje právě v souvislosti s projednáváním jiných norem, které je třeba promítnout do procesních předpisů občanského soudního řádu.
Já vám za sebe i za kolegy předkládám v této chvíli návrh na dílčí novelu tohoto zákona č. 99/1963, která reaguje na jeden z palčivých problémů, které vnímá i naše veřejnost, a to je zahlcenost soudů a tím i zapříčiněná doba dlouhého vedení soudního řízení.
Netvrdím, že novela, kterou předkládáme, je všelékem, ale pokouší se reagovat právě na časté požadavky nejen podnikatelské veřejnosti, které směřují k zrychlení a zefektivnění soudního procesu, ale změna, kterou vám navrhuji se týká v praxi ustanovení paragrafu...
Předseda PSP Václav Klaus: Paní poslankyně, já vás přeruším. Chtěl bych opravdu poprosit pány poslance, aby debaty a dohody projednávali venku, a nikoliv v tomto sále. Prosím, paní poslankyně, pokračujte.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, pane předsedo. Změna se tedy týká ustanovení ' 9, odst. 3 a), a bb), kde je řešena věcná příslušnost soudů prvního stupně. Současná právní úprava stanoví limitní částku 50 000 Kč, která rozhoduje o tom, zda věc v prvním stupni budou rozhodovat krajské soudy, nebo soudy okresní. Ve skutečnosti se přitom jedná o věcně neproblémové soudní spory, kde pouze celková výše částky rozlišuje příslušnost jednotlivých soudů. Podle mého přesvědčení tato částka neodpovídá realitě dnešní doby a jeví se jako neúměrně malá.
Navrhujeme proto zvýšení této částky, tedy hranice mezi příslušností soudů okresních a krajských, z 50 000 na 200 000 Kč, a tím by pak došlo k přesunutí části agendy ze soudů krajských, které jsou zvláště nyní mimořádně zahlceny velkým počtem nevyřízených věcí, na soudy okresní, u nichž řízení probíhá rychleji.
Druhou změnou, která se týká ustanovení ' 157 a), je sledováno odlehčení práce soudců v souvislosti s písemným vyhotovení rozsudku, jak to známe např. z některých možností, které dává trestní řád.
Současná právní úprava ukládá soudcům povinnost písemně své rozhodnutí odůvodnit, a to i v případě, že se obě strany vzdaly práva odvolání, rozsudek byl pravomocný již doručením jeho písemného vyhotovení a spor byl vyřešen ke spokojenosti účastníků, kteří by v praxi na písemném odůvodnění podobného rozhodnutí netrvali. V daném případě se pokoušíme dosáhnout toho, aby byly stanoveny případy, kdy soudce není povinen své rozhodnutí písemně odůvodňovat.
***