(pokračuje Grégr)
Já bych se chtěl vrátit. Máte pravdu v tom, že v Bruselu došlo ve dvou oblastech k takovému nechci říci pochybení, ale jakémusi podlehnutí určitému tlaku. Pokud se týká zvláštních ekonomických zón, byl tam tlumočen názor, že budeme konzultovat např. odvětví automobilů a umělých vláken, což jsou dvě oblasti, které spadají do vyhrazených procesů Evropského společenství. Ještě minulá vláda uložila, aby do 1. 7. 1999 byly vytvořeny podmínky pro zakládání zvláštních ekonomických zón, a myslím, že tento termín budeme respektovat. Nyní nemohu říci kritéria, zda to přesně bude kopírovat systém, který je v Polsku. Bude to předmětem analýzy a předmětem i určitých strategických úvah.
Pokud se týká Ostravska a Ostravsko-Karvinska, ten problém je tam velice znám. Hovořil jsem už o tom, že se chceme zaměřit na oblast kolem letiště Mošnov. Správně jste řekl, že do podpory rozvoje průmyslových zón je zatím vyčleněno pouze 158 mil. korun. Je mi to velice líto, ale víte, že už tak schodkový rozpočet, který byl rovněž určitým kontroverzním bodem tady, ve sněmovně, neumožňuje, aby se v tomto směru investovalo více. Samozřejmě investiční pobídky nekladou další nároky na státní rozpočet. Je to záležitost odložení daní. Pokud se týká prostředků na zřízení nových pracovních míst a na rekvalifikaci, je s nimi počítáno v oblasti kapitol Ministerstva práce a sociálních věcí.
Domnívám se, že zásoba investičních pobídek, tak jak se nám naplňuje, je velice zajímavá. Začínají se nám tam vršit náměty na podnikání v České republice nebo požadavky, které jsou hluboko pod touto hranicí, a tam počítáme s tím, že využijeme jednotlivých programů. Je jich celkem devět, které jsou určeny pro podporu malého a středního podnikání, kde je i kapitola tzv. rizikového kapitálu a způsobů jeho pojištění.
Já souhlasně s vámi konstatuji, a byl bych velice rád, kdyby jednak prostředků bylo více, aby i zájemců bylo čím dál tím více, ale myslím, že situace, jak se vyvíjí, je uspokojivá. Budu si velice přát, aby právě tyto investice skončily v oblastech, které je velice potřebují, tzn. severní Morava a severní Čechy. Samozřejmě jsou i další oblasti, kde určitý stupeň nezaměstnanosti začíná gradovat. Existují příslušné instituce, které se těmito investičními pobídkami a průmyslovými zónami zaobírají. Jsou nasměrovány, nebo zaúkolovány, aby směrovaly tyto investiční zájmy do těchto oblastí. Předpokládám, že zvláštní ekonomické zóny - bude to další oblast, kterou budeme diskutovat - tzn. je to takový určitý nadstandard vůči stávajícím průmyslovým zónám. Budu se snažit, abychom to podle usnesení ještě minulé vlády připravili do vlády k datu 1. 7. 1999.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec je spokojen s vaší odpovědí, tudíž nebude klást doplňující otázku. Čtvrtým vylosovaným v pořadí je pan poslanec Ladislav Šustr, interpelovaným ministrem pan ministr Jaromír Císař a interpelace bude ve věci nájemného bydlení. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šustr:Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dvě otázky budou z otázky bydlení. Chtěl bych tu šíři pojmout celou, protože to by bylo na dlouhé jednání a ty dvě minuty jsou krátké. To je oblast, kdy dvě třetiny bydlení jsou finančně samozásobitelné, dá se tak říci, a třetina ne. V té třetině je to nájemné bydlení. Jsou ještě další tři skupiny - jedna z nich je stát, druhá skupina jsou obce a třetí pochopitelně hlavně fyzické osoby, majitelé nájemných bytů. Jsem pověřen a vyzván mnoha starosty, abych se zde o tom zmínil, protože obce zdědily tyto domy ve velmi špatném stavu a naprosto nestačí nájemné na to, aby alespoň udržovaly chod, pokud tam nebudou dodávat vlastní prostředky. Je pochopitelné, že obec to tam dodávat musí. Zdá se, jako by měla z čeho. Ovšem pochopitelně musí brát tyto finance jinde. Navíc se dostává do prekérní situace na rozdíl od rodinných domků, že z toho obec nemá ani tu domovní daň. Možná se zdá, že bych měl interpelovat ministra financí, ale nechci, neboť mně nejde o to, jak vytlouci klín klínem, ale jde mi o to, zda se přemýšlí o koncepci, jak s tímto pojednat do budoucna.
Otázky a požadavky např. občanského sdružení majitelů nájemných domů předám panu ministrovi písemně, jsou možná agresivnější, více míří do jednoho místa. Myslím, že to bude chtít dalšího pojednání. Mám dvě otázky:
Za prvé - zda si pane ministře, uvědomujete tu disproporci dvou třetin ku jedné třetině, kdy neustále někdo doplácí, ať už je to první, druhý nebo třetí, které jsem zmiňoval, a zda máte v blízké budoucnosti ve své koncepci se k tomu postavit nějak razantněji. Uvedu příklad, kde je nesoulad velmi zřejmý. Chválím, že se na výstavbu bytu dneska poskytuje z infrastruktury 370 000 Kč, ale také konstatuji, že v den kolaudace, kdy hlavně starosta má starosti, že zkolaudoval, a druhý den už má polovinu na to, aby provozoval tento byt - tato disproporce není v budoucnu možná.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Také já děkuji pane poslanče a prosím pana ministra Císaře, aby se ujal slova.
Ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař: Pane předsedající, dámy a pánové. Pane poslanče, chci vás ubezpečit, že velmi citlivě vnímám situaci, která se v bytovém komplexu vytvořila. Myslím, že je třeba velmi vážně uvažovat o způsobech, jak odstranit ztrátovost bytového fondu a vytvořit pro obce příznivější situaci, než je dosud. Zároveň odmítám, že by k tomu mohla pomoci jenom deregulace, která byla prováděna způsobem za poslední tři čtyři roky, to znamená plošným, který nebyl ani ekonomicky, ani sociálně citlivou záležitostí.
My jsme prohlásili ve vládním prohlášení, že budeme dále deregulovat, nicméně aktuální sociálně-ekonomické podmínky domácností - myslím, že se shodneme - limitují postup. Domnívám se, že tady je zdůvodnitelné, aby se tempo deregulace poněkud zmírnilo. Nikdy jsme ovšem neprohlásili, že deregulaci zastavujeme. Já bych ten proces, který chceme nastartovat, nazval jako objektivizaci na rozdíl od zdražování, které bylo předtím. Objektivizace, která by vedla k tomu, že se budou respektovat objektivně faktory, které určí nájemné, tzv. poloha a kvalita bytu. Doposud tomu tak nebylo. Rozdělení bytového fondu na čtyři kategorie neodráželo kvalitu bytů. Víte, že rozdělení kategorizace bylo dáno způsobem vytápění, a to není kvalita jenom sama o sobě.
Úvahy jsou takové, že asi navrhneme utlumit diferenciaci mezi městy, mezi jednotlivými sídly a nahradit diferenciaci uvnitř obce, tzn. aby nájemné daleko více respektovalo polohu, která je objektivním faktorem formy nájemného. Zejména by se to mělo týkat větších sídel nad 50 tisíc. Tzn. není možné nadále trvat na jednotné sazbě nájemného v celém městě, bez zohlednění těchto kvalitativních kritérií.
***