(pokračuje Grégr)
Chtěl bych ještě k tomu říci, že samozřejmě je zde potřeba, aby k energetické koncepci byl zcela pragmatický a odborný přístup. Pokud by převládly nějaké emoce, bylo by to špatné nejen pro energetickou politiku, ale i pro celý další vývoj našeho národního hospodářství.
Pokud jde o moji koncepci, předpokládám, že v určitých proporcích jaderná energetika bude mít v této koncepci své významné místo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Máme před sebou třetí interpelaci v pořadí. Třetím vylosovaným je pan poslanec Zdeněk Kořistka, interpelovaným je opět ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Jde o interpelaci ve věci zřízení zvláštních ekonomických zón v České republice.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, obracím se na vás se žádostí o poskytnutí informací, které se týkají dalšího postupu vašeho resortu při přípravě zvláštních ekonomických zón, které se mohou stát jednou z pomocí rozvoji regionu postiženého vysokou mírou nezaměstnanosti.
Jak jistě víte, region severní Moravy patří mezi ty, kde je největší míra nezaměstnanosti a kde některé okresy, jako je například Ostrava či Karviná, již dnes vykazují více jak 13% nezaměstnanost. Táži se z toho důvodu, že několik desítek kilometrů na sever jen v oblasti Katovic dnes funguje několik zvláštních ekonomických zón na cca 830 ha, kde bylo vytvořeno již více než tři tisíce pracovních míst a proinvestováno asi 500 milionů ecu.
Ukazuje se, že postup, který je mimochodem zcela běžný v západní Evropě a který byl doporučen již v materiálu o investičních pobídkách schválených Tošovského vládou, je v dané situaci a v problémových částech České republiky nutností. Tyto vstřícné nástroje pro podnikatele je třeba vytvořit urychleně i z důvodu stále se snižujících přímých zahraničních investic do České republiky, které dosáhly v minulém roce pouze 1,3 miliardy dolarů a které od roku 1995 soustavně klesají. Věřím, že ve spojitosti s investičními pobídkami, které - jak jsem zaznamenal - byly již upraveny k lepšímu, je tento postup nadějí pro zlepšení situace na severní Moravě.
Bohužel na další možnou podporu na snižování nezaměstnanosti, tj. investování do průmyslových zón, je počítáno v rozpočtu s částkou pouze 158 milionů korun, což jsou tři projekty.
Vážený pane ministře, táži se tedy na následující: kdy budou schváleny podmínky pro vytvoření zvláštních ekonomických zón, zda vaše ministerstvo má informace o ekonomických zónách v Polsku, zda prosadíte při úpravách rozpočtu větší posílení financí na zainvestování infrastruktur v průmyslových zónách. Bohužel jsem se dnes na jednání podvýboru dověděl, že někdo - přesně tak cituji informaci - při jednání v Bruselu sdělil stanovisko, že tyto zóny nebude Česká republika zřizovat. Situace se velice zkomplikovala.
Další otázka tedy zní: došlo ke změně stanoviska vlády k této problematice? Pokud ne, kdo v Bruselu toto stanovisko změnil?
Na závěr vás chci požádat o zaslání písemných materiálů týkajících se jak investičních pobídek, tak připravovaných materiálů o zvláštních ekonomických zónách. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, s trpělivostí mně vlastní jsem vás nechal dokončit interpelaci, třebaže jste překročil zákonem stanovený dvouminutový limit. Slovo má tedy již potřetí dnes téměř v situaci, která je blízká one man show, pan ministr Grégr. Pane ministře, máte možnost odpovědět.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, váš dotaz zněl na zakládání zvláštních ekonomických zón v České republice s odkazem na typ těchto zón v Polsku. Ano, máte pravdu. Je to oblast Glivice, Katovice. Zatím jsme zvláštní ekonomické zóny neměli na pořadu dne, máme program průmyslových zón, které se ve spojení s investičními pobídkami rozbíhají.
Řekl bych, že naše investiční pobídky jednak tím, že jsme navrhli snížení spodní hranice pro možnost udílení investičních pobídek, je už poměrně dobrý a vstřícný krok, kdy hranice z 25 milionů amerických dolarů se snižuje na 10 milionů amerických dolarů, a tak si na ni může sáhnout nejen zahraniční kapitál, ale i některý silnější domácí investor.
Domnívám se, že právě projekty zvláštních ekonomických zón v Polsku se liší jednou význačnou záležitostí. My říkáme v našich ekonomických pobídkách, že daňové prázdniny - když to zjednoduším, abych nemusel celý mechanismus vykládat - jsou poskytovány na dobu pět a v některých případech s možností opakování až na deset let, zatímco při projektech v Polsku v oblasti Glivice a Katovice prvních deset let jsou daňové prázdniny a dalších deset let - to znamená do 20 let celkem - se jedná o 50% daňové zvýhodnění. Zatím jsme s takto vysokými daňovými prázdninami nepočítali a bude i záležitostí určitých úvah, zda toto poskytneme anebo v jakém rozsahu.
Myslím si, že je poměrně značný zájem o systém investičních pobídek, které jsme připravili, které budeme předkládat vládě. Bylo by to bývalo už v těchto dnech, ale protože jsou konzultovány v Bruselu, termín se o něco posunul. Předpokládám, že by to mělo být nejpozději do konce roku. Je tam ještě určitá rezerva, pokud se jednání v Bruselu protáhnou, mělo by to být nejpozději do 20. ledna příštího roku. Zatím soustřeďujeme a zveřejňujeme tuto politiku investičních pobídek a projekty, které jsou hodny zřetele, jsou předkládány vládě ke schválení. Víte, že to byla záležitost, kdy vláda schválila investiční pobídku pro výrobu hliníkových katalyzátorů pro klimatizační systém do automobilů na Kladně a výrobu polyetylenového vlákna v Prostějově. Jsou to investice, která právě přehouply daleko vyšší hranici, to znamená 25 milionů amerických dolarů. Nad hranicí 10 milionů je už rovněž řada požadavků. Doufám, že objem zájmu i skutečného investování v České republice se během příštího roku velice významně zvýší. My samozřejmě nabízíme zejména právě oblasti se stoupající nezaměstnaností.
Pokud se týká zvláštních ekonomických zón, uvažujeme i s těmito věcmi, ale bude to záležitost dalších diskusí a určitého konsenzu napříč politických stran, protože vím, že i takto pojaté investiční pobídky se někde setkaly s nepříliš příznivým přístupem. Samozřejmě chceme, aby stávající investiční pobídky byly směrovány do restrukturalizace průmyslu a posílení konkurenceschopnosti výroby právě prostřednictvím investic do nových průmyslových odvětví a do technologií zejména typu high-tech. Chceme, aby to byly investice, které budou vyloženě proexportně orientované, investice, které budou vytvářet nové pracovní příležitosti, které budou vytvářet i vysoce efektivní využívání majetku.
***