(pokračuje Vojíř)
Toto však není tento případ. Proto, dámy a pánové, jsem přesvědčen o tom, že tento rozpočet je konstruován špatně a že by měl být vládě vrácen k přepracování. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Oldřichu Vojířovi, slovo má pan poslanec Zdeněk Švrček.
Poslanec Zdeněk Švrček: Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, jsem jeden z těch řečníků, kteří se nehrnou k mikrofonu, a tudíž je vždy mnohé řečeno před nimi a mají jaksi "vykradený" repertoár. Nicméně jsem rád, že pan Vojíř tady mluvil o povodni roku 1997. Byla to řeč o tom, že tato povodeň zapříčinila mnohé škody, nebyly to škody v jeho citaci, spíš průmyslového a hospodářského charakteru. Já zde chci obrátit pozornost na jiný aspekt, který tento rozpočet má v sobě zabudovaný.
Mám k dispozici jeden malinký rozbor nebo spíš malinký "rozbůrek", má asi 250 stran. A je to aspekt tohoto rozpočtu, který bolí mě osobně, protože žiji v korytě řeky, který bolí mnohé z mých voličů, a nejen mých voličů, to bych chtěl říci vám všem, kteří v povodí Odry žijete, páni politici. A tento aspekt rozpočtu bude samozřejmě bolet i obyvatele povodí Odry, kteří stejně jako já žijí v korytě řeky.
Chtěl bych trošku zacitovat: "Z komplexního hodnocení povodňové katastrofy v červenci 1997 vyplynulo, že celkové srážky byly extrémní, v 80letém sledování bylo povodí Odry územím s nejčastějším výskytem extrémních srážek nejen v rámci ČR, ale i celého bývalého Československa. Je všeobecně známo, že celkové škody dosáhly výše 62,6 mld. Kč."
Je tady teď odcitována spousta škod, které tato povodeň způsobila, a je zde pak následující citace: "Kdybychom znali celkovou částku finančních prostředků věnovaných na obnovu postižených území katastrofou v červenci 1997, vyplynul by z těchto čísel zřejmý závěr, že na obnovu vodních toků - prosím, opakuji, na obnovu vodních toků - bylo věnováno pouze malé procento z celkové sumy. V povodí Odry to bylo pouze 100 mil. korun."
Výše uvedené lze jaksi pochopit, ale není možno nejen akceptovat, ale ani chápat, proč v návrhu státního rozpočtu na rok 1999 není na odstraňování povodňových škod na vodních tocích v povodí Odry uvažováno s výjimkou druhé stavby vodního díla Morávka skoro ani s jedinou korunou.
Tímto návrhem rozpočtu jsou ohroženy obrovské hodnoty, které vznikly za státní prostředky při obnově infrastruktury na území, které bylo postiženo výše zmíněnými povodněmi.
Vy si, páni poslanci, někteří určitě pamatujete, kolik peněz jsme schválili na obnovu infrastruktury třeba plynovodů, vodovodů, telefonních vedení, cest, mostů apod., což logicky všechno byly investice, které byly investovány bezprostředně v blízkosti vodních toků.
A z citace zde vyplývá, že "nedostatečně, resp. vůbec nezpevněná koryta vodních toků při zvýšených průtocích, které nemusejí ani řádově dosahovat hodnot z roku 1997, neodolají unášecí síle vody a dojde k nejhoršímu. Mohou být opět ohroženy životy lidí, zničen jejich majetek a doslova promrhány finanční prostředky do těchto oblastí po povodni 1997 věnované."
Byl jsem účastníkem výjezdního zasedání hospodářského výboru na severní Moravu a Slezsko, které se konalo nedávno. A tam tyto skutečnosti v různých obměnách při několika příležitostech byly zdůrazněny a z různých úst.
Mohu vám potvrdit z vlastní zkušenosti, kterou dennodenně vídám, že toto tvrzení je zkrátka pravdivé. Vodní toky byly vyčištěny, byly provizorně vyhrnuty a nebyly opevněny. V důsledku to znamená, že když přijde povodeň nebo vzedmutí hladiny, které ani zdaleka nemusí dosahovat toho, co bylo v roce 1997, může dojít opravdu k tomu, co by mohlo být přibližně podobné katastrofě v roce 1997, prostě jenom proto, že to toky, které nejsou dobudovány, nevydrží.
Tento aspekt navrhovaného rozpočtu, kdy na opravy vodních toků peníze věnovány jednoduše nejsou, mě, kromě již řečeného, vede samozřejmě také k tomu, že s tímto rozpočtem nemohu souhlasit. A věřím, že pokud tato náprava zde nebude a peníze na to věnovány nebudou, tak se mnou bude souhlasit většina lidí, kteří v regionu povodí Odry bydlí a dají mi za pravdu. Já zkrátka pro tento rozpočet takto postavený hlasovat nebudu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zdeňku Švrčkovi. Slovo má pan ministr Grégr, připraví se pan poslanec Svatomír Recman.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové.
Než přistoupím k problematice Ministerstva průmyslu a obchodu a k jeho rozpočtové kapitole, dovolte, abych se zde vyjádřil k některým příspěvkům, které zde odezněly.
Zaznělo zde mnohokrát, a domnívám se, že i z úst, která vědí, o čem mluví, že takovýto rozpočet, který předkládáme - teď cituji - "nemůže žádný obrat přinést". Tvrdí to zejména ti, kteří měli osm let na to, aby vytvářeli růstovou hospodářskou politiku. Naopak výsledkem je prázdná, resp. zadlužená státní kasa, propad hrubého domácího produktu i propad průmyslové výroby.
Když tak dobře vědí a znají, jak postupovat, jak zvrátit nepříznivý trend, nepříznivou hospodářskou situaci, táži se, proč své skvělé náměty nevyužili v minulých letech, proč přivodili tento stav národního hospodářství, který je vskutku krizový.
A není to jenom moje konstatace, myslím si, že to je konstatace vysoce renomovaných nadnárodních finančních a národohospodářských institucí.
A nyní dovolte, abych vám přiblížil základní přístupy, ze kterých Ministerstvo průmyslu a obchodu vycházelo při sestavení rozpočtu své kapitoly na rok 1999, a jaké změny nastaly ve srovnání s předchozí verzí v tom směru, jak byly požadovány sněmovnou. Objem výdajů kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu pro rok 1999 činí 8 mld. 140,4 mil. Kč. Nominálně tedy roste oproti letošnímu roku o 17 %, po promítnutí uvažovaného růstu inflace o 8 % reálně o cca 9 %. Nedomnívám se, že rozpočet navrhovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu by nebyl v rámci daných možností prorůstový.
Oproti původně předloženému návrhu rozpočtu výdajů kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu na rok 1999 došlo k těmto základním změnám:
V souladu s úspornými opatřeními byla provedena redukce běžných neinvestičních výdajů o 3 %, tj. o 30,2 mil. Kč. Toto snížení bylo promítnuto do konkrétních opatření, která se týkají pouze aparátu, resp. rozpočtu samotného ministerstva i podřízených organizací.
Dále byl výrazně změněn poměr mezi neinvestičními a investičními výdaji ve prospěch investic. Tento přesun činí 230 mil. Kč a zdůrazňuje rozvojový charakter rozpočtu a podporu výdajů s multiplikačními efekty.
***