(pokračuje Korbel)
Existují tři základní způsoby. Nejčastěji přidělení provizorní částky parlamentem samotným. V některých státech je takovou sumou ze zákona jedna dvanáctina celkové částky nového rozpočtu, někde může být přiděleno i více. Druhou možností je přijetí prozatímního rozpočtu v parlamentu platného do té doby, dokud nebude přijat celkový rozpočet. Po přijetí jsou částky včleněny do rozpočtu řádného. Opakem těchto způsobů, v nichž provizorium přijímá parlament, jsou způsoby, kdy přijímá provizorium vláda. Ta rozděluje a určuje částky nutné k překlenutí doby, kdy není rozpočet přijat. Její rozhodnutí však musí být dodatečně schváleno parlamentem nebo může být platné pouze po určitou omezenou dobu nebo je konečné.
Belgie předkládá rozpočet ve formě několika - zhruba 22 - návrhů zákona. Návrhy rozpočtů musí být předloženy do 30. září. Rozpočet fiskálních i nefiskálních výdajů musí být schválen do 25. prosince. Ostatní návrhy do 31. 12. Pokud nejsou návrhy přijaty, žádá vláda prozatímní úvěr.
Dánsko předkládá rozpočet jako rozpočtovou zprávu, dále se předkládá návrh na čerpání a návrh finančních daní. Návrh je projednán výhradně finančním výborem, který je nejdůležitější ze všech výborů. Návrh rozpočtu musí být předložen do 30. června a projednán do konce roku. Pokud se tak nestane, pokračuje hospodaření podle minulého rozpočtu.
Ve Francii návrh finančního zákona obsahuje úpravu celkových veřejných příjmů a výdajů spolu se zprávou o hospodářské situaci. Návrh rozpočtu je představen bez rozpravy v prvním čtení v Národním shromáždění a přikázán výboru pro finanční záležitosti, hospodářství a plánování. Návrh musí být předložen první úterý v říjnu, hlasovat se o něm musí před začátkem finančního roku. Pokud je návrh předložen a není odsouhlasen do 70 dnů, může vláda deklarovat jeho nabytí platnosti. Pokud však není předložen včas, může parlament zmocnit vládu vybírat daně a vydávat prostředky na základě minulého rozpočtu.
Itálie předkládá rozpočet ve formě návrhu rozpočtu a návrhu čerpání stanovující vládní politiku společně se stanoviskem ministra financí. Návrh rozpočtu musí být předložen do prvního pracovního dne v říjnu a schválen do počátku finančního roku. Ústava umožňuje přijetí prozatímního čtyřměsíčního rozpočtu.
Německo předkládá rozpočet jako návrh na rozpočet spojený s účtem spolku. Návrh rozpočtu musí být předložen do počátku září a schválen do počátku finančního roku. Pokud k tomu nedojde, může vláda rozdělovat výdaje do výše jedné čtvrtiny dosavadního rozpočtu.
V Nizozemí má rozpočet statut zákona a je předkládán jako roční finanční stanovisko s kapitolami pro každý resort. Nezahrnuje daně, které se přijímají jako zvláštní zákony. Vláda musí návrh rozpočtu předložit třetí úterý v září nebo dříve. Nemusí však být do počátku finančního roku přijat. Pokud není přijat, může vláda hospodařit do výše jedné třetiny minulého rozpočtu.
Rakousko. Rozpočtové věci jsou výhradně ve výhradní pravomoci Národní rady. Rozpočet se skládá z návrhu čerpání a jeho rozdělení. Návrh musí přijít do parlamentu 10 týdnů před ukončením předcházejícího finančního roku, má být přijat do počátku nového finančního roku. Pokud se tak nestane, první dva měsíce se příjmy řídí existujícími předpisy, měsíční výdaje nesmějí překročit jednu dvanáctinu částky navrhované v rozpočtu.
Španělsko rozpočet předkládá jako návrh na čerpání obsahující jak příjmy, tak výdaje. Návrh musí být předložen do tří měsíců před koncem roku, do počátku finančního roku schválen. Pokud není, hospodaří se podle rozpočtu minulého.
Švédsko rozpočet předkládá ve formě hlavního rozpočtu, dále následuje roční rozpočtové stanovisko, ekonomický rozbor, návrh na čerpání a finanční návrh. Počátkem finančního roku je 1. červenec. Hlavní rozpočet musí být předložen do 10. ledna. Jeho dodatečná změna do konce dubna, ostatní do 10. března. Přijat musí být do počátku finančního roku. Pokud ne, přijme parlament nezbytná čerpání do přijetí rozpočtu.
Ve Velké Británii pojem rozpočet znamená výše příjmů nikoliv výdajů. Nicméně oboje se v parlamentu posuzuje. Počátek finančního roku je 1. duben. Návrh je prezentován běžně v březnu nebo v dubnu. Nemusí být přijat do počátku finančního roku. Pak jsou příjmy budget relations, které mají omezenou časovou platnost. Před 6. únorem se přijímá účet, který kryje hospodaření do 5. srpna.
Rozpočet Evropské unie. V případě, pokud by nebyl schválen Evropským parlamentem do počátku rozpočtového roku, to znamená do 1. 1., lze ve vztahu ke každé kapitole nebo oddílu rozpočtu vydat na každý měsíc až jednu dvanáctinu prostředků určených na minulý rozpočtový rok s tím, že Komise Evropské unie nemůže disponovat větší částkou než jednou dvanáctinou prostředků.
Z předloženého návrhu je patrné, že evropské země ve většině případů vycházejí ze zákonného práva parlamentu vyjadřovat se k rozpočtům svých zemí a následně umožňuje omezené působení i vlád do doby, dokud nebude předložen a schválen akceptovatelný státní rozpočet.
Vážení, jak předkladatel, zpravodaj, tak i vláda jsme si vědomí naléhavé nutnosti změny rozpočtových pravidel. Každý má však různé důvody. Navrhuji vám, abyste souhlasili s postoupením tohoto návrhu do druhého čtení, které by bylo dopracováno o připomínky.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji zpravodaji pro prvé čtení. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli mám dvě písemné přihlášky. Jako první se přihlásil pan poslanec Jiří Václavek, kterému uděluji slovo.
Poslanec Jiří Václavek: Pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, začnu technickou poznámkou ke svému předřečníkovi panu zpravodaji Korbelovi, který se uvedl jako zástupce rozpočtového výboru. Musím podotknout, že zde nemluvil jako zástupce rozpočtového výboru, pouze jako člen rozpočtového výboru a zástupce Unie svobody, resp. předkladatele. Tolik na okraj.
Projednáváme návrh zákona o novele rozpočtových pravidel a jsem dalek toho tvrdit, že tato novela rozpočtových pravidel není potřeba. Na druhé straně bych od bývalého ministra financí ve dvou vládách očekával, že novela se bude týkat toho, co tam chybí, ať už z hlediska našeho přibližování se Evropě, nebo toho, co už léta vyžadují různé samosprávné orgány na komunální úrovni. Je to jednak otázka alespoň dvouletého horizontu rozpočtování, je to otázka způsobu přípravy státního rozpočtu tak, aby základní údaje se projednávaly již na jaře předchozího roku, je to otázka limitů při rozpočtovém provizoriu, je to otázka rozsahu rozpočtových opatření vlády, je to otázka změny pravidel podílu obcí a okresních úřadů na jednotlivých daních, je to otázka změny podílu obcí na dani z příjmu ne dle plátcovy pokladny, ale dle umístění provozovny, je to otázka podílu na daňových příjmech vznikajících budoucích krajů - a mohl bych pokračovat.
To všechno pan předkladatel Pilip určitě ví, ví také, proč tyto žádoucí změny nenavrhuje. My zase víme, proč navrhuje právě to, co dnes projednáváme a co nás dopředu vůbec neposouvá. Proto navrhuji návrh novely zákona o rozpočtových pravidlech sněmovní tisk 29 zamítnout.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji prvnímu vystupujícímu v rámci obecné rozpravy. Dalším přihlášeným je pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, rovněž já mám připomínky k rozpočtovým pravidlům, a to - řekl bych - zásadnějšího charakteru, které by podstatným způsobem změnily smysl tohoto zákona. Domnívám se, že dnešní situace už přispěla k tomu, že rozpočtová pravidla v této podobě, jak dnes fungují, jsou překonána. Uvedl bych alespoň dva podpůrné argumenty. Máme samozřejmě nejen základní stupeň samosprávy a státní správy, ale i úroveň republikovou a schválili jsme i ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků - krajů. Tuto výraznou změnu je rovněž potřeba zapracovat do rozpočtových pravidel. Tím by se samozřejmě naplnil i jeden ze smyslů a cílů krajského uspořádání. To předchozí vláda neudělala.
Za druhé se domnívám, že je potřebné i přehodnotit kvantifikaci a přerozdělování daňových příjmů mezi státem a obcemi, mezi okresním úřadem a schválenými kraji.
Poslanecký klub KSČM upozorňoval na tuto skutečnost již v minulém období. V současné situaci jsem toho názoru, že je třeba zpracovat buď tzv. velkou novelu rozpočtových pravidel, anebo vypracovat raději zcela nový zákon o rozpočtových pravidlech.
***