Před námi podle schváleného pořadu schůze je bod č. 35, to je
35.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 1997
/sněmovní tisk 9/
Vláda České republiky předložila v souladu se zákonem návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 1997 jako sněmovní tisk 9. Své stanovisko předložil ke státnímu závěrečnému účtu i Nejvyšší kontrolní úřad jako sněmovní tisk 9/1. Organizační výbor přijal na návrh rozpočtového výboru usnesení č. 12 ke způsobu projednávání závěrečného účtu. Usnesení organizačního výboru obdržely výbory Poslanecké sněmovny a projednaly přikázané kapitoly státního závěrečného účtu. Rozpočtový výbor poté za účasti pověřených zástupců výborů státní závěrečný účet projednal a přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 9/2.
Předložený vládní návrh státního závěrečného účtu odůvodní z pověření vlády ministr financí pan Ivo Svoboda. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr financí Ivo Svoboda: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, budeme se zde nyní - doufám, že nepříliš dlouho, ale za to velmi věcně - zabývat sestavením účtu za hospodaření vlády, ne naší ani vlády minulé, ale vlády předminulé. Přesto mám za to, že si předkládaný materiál zaslouží vaši soustředěnou pozornost.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 1997 byl předložen Poslanecké sněmovně podle § 17 odst. 4 a 6 a § 18 odst. 5 zákona ČNR č. 576/90, o rozpočtových pravidlech České republiky. Návrh předložila předchozí vláda premiéra Tošovského po jeho projednání na svém zasedání dne 22. dubna 1998 a po jeho schválení usnesením č. 276 téhož dne. Tímto usnesením vláda rovněž vyslovila souhlas s úhradou schodku státního rozpočtu za rok 1997 vydáním státních dluhopisů, přičemž vládní návrh příslušného zákona je projednáván Poslaneckou sněmovnou samostatně jako následující bod dnešního jednání.
Vláda současně pověřila ministra financí, aby podal výklad k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 1997 v orgánech Poslanecké sněmovny. Po červencových mimořádných volbách připadl v nové vládě tento úkol mně. Dovolte mi proto, abych návrh uvedl.
Na hospodaření veřejných rozpočtů v úzkém pojetí, tj. státního a místních rozpočtů, v průběhu roku 1997 a na jejich výsledné saldo působila celá řada faktorů, z nichž za nejvýznamnější lze považovat ekonomický rámec, v němž veřejné rozpočty koncipované na jeho nereálné predikci v závěru r. 1996 v minulém roce skutečně hospodařily, následky rozsáhlých záplav, k nimž došlo na Moravě a ve východních Čechách v červenci loňského roku, schodkovost systému důchodového pojištění, ke které došlo poprvé od doby existence ČR, a neplánovanou úhradu ztráty Konsolidační banky za rok 1996, jež je důsledkem řešení dědictví minulého režimu a negativních dopadů transformačního procesu.
Rozhodující pro konečné výsledky hospodaření rozpočtu v minulém roce byl reálný vývoj české ekonomiky. Slibná dynamika základních makroekonomických veličin, zejména hrubého domácího produktu, v letech 1994 - 96 se v roce 1997 výrazně zpomalila. Meziroční index HDP dosáhl za celý rok 1997 hodnoty pouze 101 %, oproti meziročnímu indexu 96 na 95 - 103 %, 95 na 94 - 106 %, přičemž v průběhu roku jeho hodnota vykazovala značné výkyvy.
Státní rozpočet na rok 1997 schválený zákonem č. 315/96 byl však postaven na optimistické předpovědi růstu HDP v rozmezí 4,8 - 5,2 %. Zejména jeho příjmy a v návaznosti i výdaje vycházely z předpokladu pokračujícího ekonomického růstu a z hodnot očekávané skutečnosti roku 1996 jakožto výchozí základny pro stanovení absolutní výše příjmů i výdajů pro rok 1997. Ani jeden předpoklad však skutečný vývoj nepotvrdil. Očekávaná výše příjmů státního rozpočtu za rok 1996 byla proti dosažené skutečnosti nadhodnocena o více než 8 mld. Kč. To fakticky znamenalo další zpevnění již beztak značně náročných úkolů, zejména pokud jde o výši zákonem č. 315 schválených příjmů a jejich dynamiku.
Jen pro ilustraci. Celkové schválené příjmy ve výši 549,1 mld. Kč znamenaly nárůst proti očekávané skutečnosti roku 1996 o 11,8 % a proti dosažené skutečnosti roku 1996 se tento nárůst zvýšil na 13,7 %.
Namísto predikované vysoké dynamiky HDP, která determinuje příjmovou stranu státního rozpočtu, zejména pak reálné inkaso váhově nejvýznamnějších příjmů z daní, došlo již v prvním čtvrtletí a následně i ve druhém a třetím čtvrtletí loňského roku k jejímu výraznému zpomalení. To významným způsobem negativně ovlivnilo hospodaření státního rozpočtu již od samého začátku roku 1997 a vynutilo si přijetí zásadních opatření směřujících k obnovení rovnováhy mezi příjmy a výdaji tehdejší vládou České republiky. Podrobněji se o těchto tzv. balíčcích zmíním v další části.
Na druhé straně nelze nevidět i některá pozitiva ekonomického vývoje České republiky v minulém roce. Patří k nim například zpomalení dosud rychle rostoucí domácí poptávky, což při silné devalvaci koruny umožnilo výraznou exportní expanzi. Tím došlo poprvé od r. 1994 k předstihu dynamiky vývozu na 120,2 % před dynamikou dovozu na 113,7 %, a tím i ke snížení deficitu obchodní bilance 18 mld. Kč a následně ke snížení pasiva běžného účtu platební bilance o více než 16 mld. korun. Tolik úvodem k faktorům ovlivňujícím průběh a konečné výsledky hospodaření státního rozpočtu v roce 1997.
Je zřejmé, že problémy ekonomiky a úsilí o jejich řešení v loňském roce se odrazily i ve výsledcích hospodaření státního rozpočtu. Již v počátečních měsících roku 1997 postupně stále více vzrůstalo napětí mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Byly důsledkem jeho nereálné konstrukce, konkrétně jeho příjmové strany, vycházejícího z příliš optimistického předpokladu růstu ekonomiky, jak jsem o tom již hovořil v úvodu svého vystoupení. Nízké plnění, a tedy značné propady v rozpočtovaných příjmech se projevily ve stále se prohlubujícím schodku hospodaření státního rozpočtu, který v průběhu druhého čtvrtletí dosáhl dokonce zákonem v té době limitované výše 16 mld. Kč. Vyústil až v několikadenní insolvenci státu.
Reakcí na hrozbu vysokého deficitu státního rozpočtu byla opatření, která v průběhu druhého čtvrtletí vláda přijala svými usneseními č. 229 ze dne 16. dubna a č. 356 z 18. června 1997, tzv. balíčky. Východiskem pro přijetí opatření ve státním rozpočtu byla revize odhadů očekávaných, tj. nižších příjmů rozpočtu, ze které vyplynula i potřeba redukce rozpočtových výdajů jako předpokladu udržení vyrovnanosti celé rozpočtové soustavy. Z rozpočtově technického hlediska byla realizace opatření obsažených v citovaných usneseních vlády pojata jako vázání rozpočtových prostředků v rámci rozpočtu ve smyslu § 13 odst. 1 až 3 zákona č. 576/90, což prakticky znamenalo zákaz použití rozpočtových prostředků. Šlo tedy o jednostranný zásah do výdajů rozpočtu, a nikoli o úpravu státního rozpočtu prováděnou jako vybilancovaná změna příjmů a výdajů.
***