(pokračuje Jičínský)
Ústavním zákonem lze tuto koncepci rozšířit nebo modifikovat tam, kde je to namístě, a v případě ústavního institutu referenda to nepochybně namístě je. Protože tady jde o kontrolu ústavnosti, je v tomto případě myslím odůvodněno, aby navrhovatelem mohla být skupina senátorů.
Jsou tu v našem návrhu obsažena další omezující ustanovení, která brání zneužívání referenda. Referendum v jedné a téže věci se může během volebního období konat jednou. Nelze je během jednoho volebního období opakovat. Je tu celá řada ústavních zábran proti zneužívání referenda.
V minulém období se také namítalo, že naše koncepce ústavního zákona o referendu znamená i změnu té hierarchie ústavních zákonů, kterou naše ústava zná, protože počítá s tím, že pro přijetí některých zákonů je třeba zvláštní kvalifikované většiny poslanců. Nemyslím si, že to je něco, co by apriori mělo sloužit jako námitka proti přijetí tohoto zákona. Je to normální, je to běžné v řadě ústavních systémů, že existuje složitější struktura zákonodárných aktů, než známe my. Běžně existují třeba vedle ústavních zákonů zákony organické, které slouží k provádění ústavních institutů, k jejichž přijímání je třeba zvláštní většiny. Takže ani tento argument osobně nepovažuji za významný.
Přál bych si, aby diskuse, která k tomuto návrhu proběhne, byla věcnější, než byla diskuse minulá, abychom skutečně hovořili o tom, potřebujeme-li tento institut. Já si myslím, že jej potřebujeme, a ústava s ním počítá.
K tomu, co říkal poslanec Benda ve svém vystoupení v minulém bodě - nemyslím si, že naše ústavní konstrukce počítá s tím, že se má přijímat ústavní zákon pro každé jednotlivé referendum, protože taková není naše koncepce zákonů. Podle naší právní teorie, ale i podle naší ústavy zákony jsou přijímány pro řešení obecných situací, opakujících se situací, ne pro řešení každého jednotlivého případu. V tomto směru nemáme anglosaský systém. Kromě toho i sloveso, které je v této věci použito v článku 2 odst. 2, říká, kdy lid "vykonává". Není tam dokonavý vid, je tam vid nedokonavý, to znamená, že se počítá s obecnou právní úpravou.
Jenom ještě kolegům chci říci, že k tomuto návrhu ústavního zákona jsme již předložili prováděcí zákon, který velmi podrobně řeší celou techniku a organizaci provádění referenda, pokud by ústavní zákon byl přijat. Tolik moje úvodní slovo k tomuto návrhu.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Jičínskému a prosím, aby se nyní ujal slova zpravodaj pro první čtení, pan poslanec Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, předložený návrh ústavního zákona realizuje článek 2 odst. 2 ústavy, a to formou speciálního ústavního zákona, zavádějícího referendum s tím, že jeho ústavní úprava je poměrně podrobná a na prováděcí zákon je většinou přesunuto technické provedení, nikoliv věci meritorní. Podle tohoto návrhu by referendum mohlo mít závaznou i poradní variantu a v závazné variantě by mohlo rozhodovat o přijetí ústavního zákona, zákona i o vstupu do svazku s jinými státy, což se konkrétně může týkat našeho plánovaného vstupu do Evropské unie. Návrh předpokládá, ve kterých věcech se referendum konat nesmí, kdy monopol na právní úpravu si ponechává parlament. Rovněž je v návrhu obsažena kontrola ústavnosti referendem prostřednictvím Ústavního soudu. Návrh neumožňuje konání referenda na základě iniciativy voličů, a tak i tento prvek přímé demokracie je omezen na legitimovaného navrhovatele, vládu nebo skupinu poslanců.
Technická regulace tohoto institutu je ponechána na vůli zákonodárce formou přijetí obyčejného zákona, v jehož rámci bude celá problematika provádění, jakož i vyhlašování výsledků referenda, blíže upravena. Bude muset být změněn i zákon o Ústavním soudu.
Je nanejvýše vhodné, že již jako sněmovní tisk je předložen návrh prováděcího zákona o referendu, a tedy v případě postoupení obou návrhů do druhého čtení mohou být oba návrhy projednávány ve vzájemné souvislosti.
Vláda k tomuto návrhu vyjádřila souhlas s některými připomínkami, zejména že nesouhlasí s tím, aby návrh umožňoval v referendu přijetí ústavních zákonů, čímž by se údajně narušil princip zastupitelské demokracie. Demokracie však ve své podstatě stojí na principu suverenity lidu, přičemž ústava sama stanoví formy převedení této suverenity do státního mechanismu. Naopak vůči tomuto paternalistickému stanovisku, preferujícímu parlament na úkor samostatného rozhodování voličů, je v řadě demokratických států ústava přijímána referendem. Naposledy tomu tak bylo v sousedním Polsku.
Ostatní připomínky vlády jsou spíše technického charakteru, nikoliv charakteru obsahového, s výjimkou požadavku na právo iniciovat referendum i skupinou senátorů.
Na závěr jako zpravodaj pro první čtení doporučuji, aby bylo návrhu umožněno postoupit do druhého čtení.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Koudelkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, zejména vzhledem k rozhodnutí, které tato sněmovna přijala u minulého tisku, to znamená doporučení postoupit tento tisk do druhého čtení, navrhuji, aby tento návrh zákona v takovém případě byl zamítnut, protože je zcela podivné, abychom zároveň šli koncepcí, že ústava má být přímo novelizována v otázce referenda, a zároveň má být přijímán zvláštní ústavní zákon o referendu. Pokládám za chybné spíše to minulé rozhodnutí, kde mi připadá zcela zvláštní, že například členové vlády, která nám doporučuje, abychom s takovým návrhem zákona vyslovili nesouhlas, nakonec sami nehlasují pro nesouhlasné stanovisko. Nevím, jestli nám vládá dává dvě stanoviska, jedno jako vláda a druhé jako její jednotliví členové. Připadá mi to zvláštní.
K tomuto návrhu si dovolím poznamenat, že z návrhů, které zde jsou, je nepochybně nejkvalitnějším, nejomezenějším a nejvíce přijatelným, pokud někdo z nás chce obecnou úpravu ústavního zákona o referendu. Já ji nechci, já ji pokládám dnes za zbytečnou a říkal jsem, že pokud by někdy bylo zapotřebí, je možné to řešit speciálním ústavním zákonem.
Jednu významnou námitku ale musím vznést, protože i ve slovech pana navrhovatele a zpravodaje bylo zpochybněno stanovisko vlády přinejmenším v té části, kde poukazuje na to, že tento návrh předpokládá, že by bylo možné hlasovat lidovým hlasováním i o ústavních zákonech, a to dokonce formou, kdy by byly nezměnitelné. Já už jsem to říkal v několika rozpravách, které zde na půdě Poslanecké sněmovny proběhly, a vždy znovu jsem na to upozorňoval - taková konstrukce znamená podle mého názoru vnitřní logickou chybu, protože umožňuje prvním lidovým hlasováním změnit tento ústavní zákon o referendu například tak, že se vypustí všechny omezující podmínky, které v něm dosud jsou, a veškerá snaha ochraňovat zásadní změny ústavního systému je v tu chvíli pryč.
Domnívám se, že obecně hlasování o ústavních zákonech je velmi sporné, navíc je velmi sporné, pokud je stanoveno, že je možné hlasovat o ústavních zákonech, a zároveň tento ústavní zákon stanoví, že návrh zákona pro referendum nesmí být v rozporu s ústavním pořádkem. Nevím, jak si to vysvětlit.
Každá změna ústavy je do jisté míry v rozporu s platným ústavním pořádkem. Zejména nebezpečí, že by takovým zákonem mohl být změněn právě tento ústavní zákon o lidovém hlasování, nás nutně musí tlačit k tomu, že pokud bychom tento návrh zákona propustili do dalšího čtení, tady musí dojít ke změně.
***