(pokračuje Klaus)
Kdo je pro, aby byl zamítnut tento návrh, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 47. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat, z přítomných 188 poslanců 91 hlasovalo pro, 78 hlasovalo proti.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá. Přistoupíme tedy k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 48 ze 188 přítomných 103 hlasovalo pro, 50 proti. Návrh byl přijat.
Než přejdeme k dalšímu bodu, pan poslanec Vlček poprosil o opravu hlasování.
Poslanec Miloslav Vlček: Pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych učinit prohlášení pro stenozáznam, že v hlasování pořadové číslo 43 jsem hlasoval proti a ve výsledkové listině mám pro. Toto hlasování nezpochybňuji.
/Bod č. 10 byl znovu otevřen v části 83./
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci a prosím, abychom přešli k bodu 11. Prosím pány poslance, aby se posadili. Pan poslanec Pleva, Benda, Nečas a další. Nebo aby šli jednat do kuloárů. Týká se to ale všech dalších. Pan poslanec Brožík má také procedurální návrh.
Žádám pana poslance Kühnla, aby se též buď posadil, nebo odešel z jednací místnosti.
Poslanec František Brožík: Pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že jsme dostali již v úterý při jednání schválený pořad 5. schůze Poslanecké sněmovny, ale probírali jsme důležité body, tak v takovémto hektickém projednávání jsme opomněli jednu důležitou věc, a to na základě toho, že organizační výbor svým rozhodnutím o pořádání a programu 5. schůze opomněl jednu maličkost, a to, že v bodě 24 - Vládní návrh zákona o vydání státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 1997, sněmovní tisk č. 30 - je předřazen před návrh státního závěrečného účtu za rok 1997, sněmovní tisk č. 9, který je pod bodem programu č. 35. Proto bych žádal tuto Poslaneckou sněmovnu o změnu, abychom bod č. 35 předřadili před bod č. 23, protože to má samozřejmě logickou a normální návaznost. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Já rozumím panu poslanci Brožíkovi, a proto otevírám rozpravu, jestli se k tomu někdo chce vyjádřit, jinak dám o tomto návrhu hlasovat. Nemyslím rozpravu v klasickém smyslu.
Dávám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Brožíka, kdo je pro, aby došlo k tomuto předřazení bodu, které on navrhoval.
Zahájil jsem hlasování pořadové č. 49. Kdo je pro, ať zdvihne ruku. Kdo je proti?
Konstatuji, že z přítomných 189 poslanců 167 hlasovalo pro, pouze jeden byl proti, takže jsme předřadili bod 35 před dosavadní bod 23.
Nyní se dostáváme k standardnímu bodu programu
11.
Návrh poslanců Zdeňka Jičínského a dalších na vydání ústavního zákona o lidovém hlasování (referendu)
/sněmovní tisk 18/- první čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 18 a stanovisko vlády k němu jako tisk 18/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci připomenout, že ústavní návrhy na zavedení referenda, se kterým platná ústava počítá, nejsou v Poslanecké sněmovně nové. Poslanci sociální demokracie předložili prvně takový návrh ve volebním období 1992 až 1996 a v té době byly předloženy ještě další podobné návrhy. Opakovali jsme tento návrh v minulém volebním období, i tehdy byl předložen ještě další ústavní návrh tohoto druhu, ale tyto návrhy nebyly přijaty.
Předkládáme tedy tento návrh již potřetí. Předkládáme-li jej ale potřetí, neznamená to vůbec, že jde o jeden a týž návrh ústavního zákona. Kolegové, kteří tu byli v minulých volebních obdobích, pokud si dali jistou práci a srovnali naše návrhy, vědí, že se tyto návrhy liší, a to v tom směru, že tento návrh, který tu teď odůvodňuji, je pojat restriktivněji, než byly návrhy předchozí. Neobsahuje například vůbec lidovou iniciativu jako zdroj vyvolání referenda, neobsahuje ani to, co jsme měli v minulém volebním období v návrhu - lidovou zákonodárnou iniciativu, tj. lidovou iniciativu svého druhu - a omezujeme se jen na to, co je nyní uvedeno jako předmět ústavního zákona o referendu.
Zároveň bych chtěl ještě přece jen uvést tento ústavní návrh do širšího rámce, protože je vhodné, abychom změny našeho ústavního pořádku a právního řádu vůbec neposuzovali jen z hlediska našich domácích potřeb, domácích tradic, ale abychom je srovnali s ústavními systémy a právním řádem zemí Evropské unie, do které, jak doufáme, časem budeme přijati.
Chci tedy upozornit na to, že v Evropské unii z 15 členských států je referendum součástí ústavního systému ve 12 zemích, z toho v 11 psaných ústavách, ve 12. zemi - ve Velké Británii - se přijímají zvláštní ústavní zákony pro každé jednotlivé referendum, a to proto, že Velká Británie, jak známo, nemá psanou ústavu. Ale myslím, že máte v paměti, že za Blairovy vlády byla provedena tři významná referenda. Jedno týkající se uspořádání poměrů v Severním Irsku a vytvoření zvláštních ústavních orgánů, druhé a třetí o autonomii Skotska a Severního Walesu. Všechna tři referenda skončila úspěšně a nepochybně jsou významná pro další ústavní systém Velké Británie.
Úprava referenda v jednotlivých ústavách je různá a různá je i šíře referenda od relativně restriktivní úpravy až po úpravy velmi složité, obsahující celý komplex různých lidových hlasování, což je např. úprava rakouská.
***