(pokračuje Kühnl)
Chcete tím, pane předsedo, říci, že tento návrh státního rozpočtu pokryje sám sebe? Že vytvoří o 4 % větší růst a tím zvýší rozpočtové příjmy? Velice se obávám, že tomu tak není. Obávám se, že vypovídací hodnota tohoto početního příkladu je stejná jako vypovídací hodnota výroku, že nebude-li pršet, bude sucho. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kühnlovi. Slovo má pan poslanec Pavel Šafařík, připraví se pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Pavel Šafařík: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, slyšeli jsme dva velké kouzelníky slov, čísel a iluzí. Já si dovolím být trochu parciálnější. Meritem mého krátkého vystoupení bude dotknout se dvou předložených daňových zákonů, protože máme konglomerát diskuse ke čtyřem bodům. Státní rozpočet je jistě priorita číslo jedna, ale jsou zde i doprovodné zákony daňové.
Očekával jsem, že vláda při svém prvním vystoupení - významném balíku daňových změn - předloží jasnou a zřetelnou představu, nástin svých záměrů, dlouhodobých záměrů v daňové oblasti. Je nejasné, co vláda zamýšlí se stávající úrovní, strukturou i dopadem odvodové soustavy ve svém - jak jistě vláda předpokládá - čtyřletém funkčním období. Protože nelze vnímat v plném rozsahu vytrženou daňovou úpravu bez alespoň rámce tohoto hlavního směru posunu, myslím, že i návrh státního rozpočtu se daňové oblasti mohl věnovat více, než se věnoval. I když v části C na straně 15 je určitým způsobem krátce popsáno na daný rok co s daněmi, určitým způsobem dává návod, jak byl konstruován rozpočet v rámci těchto úprav, v dlouhodobém pohledu zde samozřejmě není nic. Myslím, že vláda, která chce vládnout čtyři roky, by mohla v rámci projednávání státního rozpočtu říci, jak si představuje úroveň celkového pohybu zdanění, protože je struktura povinností plátců, sociálně ekonomických dopadů do různých struktur apod.
Máme zde dva návrhy daňových zákonů. Chci říci, že k prvnímu návrhu zákona o spotřební dani KDU-ČSL si dovolí propustit tento zákon do druhého čtení. Tento výrok samozřejmě neznamená to, že plně a jednoznačně souhlasíme s čísly, která jsou zde uvedena, ale domníváme se, že je potřeba do daně spotřební zapracovat některé změny, které jsou třeba i určitým způsobem naznačeny, ale které zde nejsou upraveny, jako např. úprava daňové povinnosti u daně z vína, kdy celkový výnos daní a nákladů na výběr daní volá po úpravě, řešení benzinu natural apod. Proto se domníváme, že by tento zákon měl být posunut do druhého kola. Ale ještě jednou opakuji - neznamená to náš jasný a bezprostřední souhlas s čísly, která jsou zde uvedena.
Dále bych se chtěl ještě vyjádřit k dani z příjmů. Všichni si uvědomujeme, že daň z příjmů je určitým způsobem zralá k určitým úpravám. KDU-ČSL chce i tento zákon propustit do druhého kola s tím, že se domnívá, že bude muset obsahovat více úprav týkajících se jak daní fyzických a právnických osob, tak i zaměstnanců ze závislé činnosti. Myslím, že - jak se zmínil i předseda klubu pan poslanec Kühnl - jasná a zřetelná křivda, kterou je studená progrese, odpočitatelné položky, vůbec není v tomto zákoně upravena. Je třeba se k tomu vrátit a věnovat se tomu. Pro tyto a další důvody, to znamená možnost vrátit se k těmto daňovým zákonům v rámci druhého čtení při jednání výborů, bude klub KDU-ČSL hlasovat pro propuštění těchto návrhů do druhého kola.
Slíbil jsem, že budu hovořit krátce. Doufám, že jsem to splnil, a dávám možnost dalším kolegům vyjádřit se ke čtyřem bodům, které v této komplexní debatě posuzujeme. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Šafaříkovi. Hlásí se zpravodaj pan poslanec Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Dámy a pánové, pouze faktická připomínka. Vzhledem k tomu, že probíhá sloučená rozprava ke čtyřem bodům, nejsem univerzálním zpravodajem, jak se možná někteří domníváte. Vyzývám zbylé tři zpravodaje, aby se chopili svých funkcí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Svatomír Recman, připraví se pan poslanec Gongol.
Poslanec Svatomír Recman: Paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, v tomto svém vystoupení bych se rovněž dotkl novely zákona o dani z příjmů, to znamená tisku 36. Jsem si vědom, že určitým nezbytným předpokladem pro oživení ekonomického růstu je skutečně posílení disponobilních zdrojů jednotlivých podnikatelů, celé podnikatelské sféry. Proto jsem přivítal tento návrh, který navrhuje zkrátit dobu odpisování hmotného i nehmotného majetku.
Chci říci, že v minulém volebním období poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy předložil takovouto novelu. Předložili ji i někteří další opoziční poslanci. Bohužel vůle Poslanecké sněmovny byla rozdílná od našeho návrhu a tyto pozměňovací návrhy na snížení odpisové doby nebyly sněmovnou přijaty. Proto si myslím, že je velice dobré a rozumné, že tento návrh předložila současná vláda. Kloním se k tomu, aby vůle sněmovny teď byla jiná než v minulém období, aby schválila tuto novelu zákona.
Zároveň bych chtěl avizovat ještě i pro druhé čtení, protože se domnívám, že by bylo možno v této novele zákona o daních z příjmů valorizovat některé odpočitatelné položky. Jsem si vědom, že by to znamenalo určitým způsobem výpadek rozpočtových příjmů, a to za situace, kdy je navrhovaný schodek v podstatě již nepřijatelný pro ostatní pravicové strany.
Na druhé straně neexistence této valorizace posiluje argumenty o tom, že v důsledku nezbytného zvýšení odvodů na sociální zabezpečení se zvýší míra daňového i odvodového zatížení, a to i u vrstev s průměrnými a podprůměrnými příjmy včetně rodin s dětmi. Jsem si vědom této skutečnosti, a proto budu uplatňovat jen pozměňovací návrh k § 15 novely zákona. Proto podpořím postup tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Jaroslav Gongol, připraví se pan poslanec Jaroslav Štrait.
Poslanec Jaroslav Gongol: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik stručných poznámek k předloženému vládnímu návrhu zákona o spotřebních daních a o dani z přidané hodnoty, i když jsem si vědom toho, že poté, co jsme odsouhlasili společnou rozpravu i k návrhu státního rozpočtu, se to může jevit jako méně závažná záležitost. Protože jsem vyslechl zdrcující kritiku návrhu státního rozpočtu od těch, kdo tento stav zavinili, nemám chuť o státním rozpočtu diskutovat vůbec, alespoň ne v prvém čtení. Snad jen otázku, pánové. Jaký je rozdíl mezi deficitním rozpočtem a záporným závěrečným účtem státního rozpočtu ve výši kupř. odhadovaných 20 miliard korun za tento rok, nebo již skutečné výše 15,7 miliardy korun za rok 1997?
Pane Kühnl, ulehčil jste mi hlasování. Mně osobně alespoň ano.
Obecně musím říci, že vůbec nejsem proti změnám daňových zákonů, neboť je to nástroj, který výrazně ovlivňuje vývoj společnosti, zejména úroveň ekonomiky a sociálního klimatu. Jestliže se má vyvíjet společnost, musí se zákonitě měnit i pohled na daňový systém.
***