(Schůze opět zahájena ve 13.34 hodin.)
Předseda PSP Václav Klaus: Vážené kolegyně a kolegové, usaďte se prosím na svá místa, dnešní program má ještě dostatečný počet bodů, pokud zde nechceme přenocovat, prosím, abyste se dostavili do sněmovny. Nevím, jestli nepřítomnost řady z vás je pouhým opožděním, anebo jestli je výrazem vědomého rozhodnutí nezúčastnit se projednávání dalšího bodu, ale skoro inklinuji k tomu, že vysvětlení první je správné.
V každém případě jsem vás odhlásil, a proto vás žádám, abyste se zase všichni zaregistrovali.
Dovolte mi tedy, abych se poprvé ujal řízení schůze. Doufám, že to zvládnu. Budeme pokračovat v přerušeném jednání schůze.
Dalším bodem našeho programu je
10.
Návrh na stanovení počtu místopředsedů Poslanecké sněmovny
Pokud jsem dobře rozuměl jednání poslaneckých klubů, pak vím, že z tohoto jednání vzešlo několik návrhů, a jsem informován o tom, že jsou návrhy na tři, čtyři a pět místopředsedů. Předpokládám, že to skutečně odráží názory poslanců a poslaneckých klubů. Proto k těmto návrhům otevírám rozpravu.
První písemnou přihlášku do rozpravy dodává pan poslanec Jičínský, prosím.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, vážené shromáždění, předpokládal jsem, že zástupci poslaneckých klubů tady odůvodní své návrhy, ale protože se tak nestalo, chci vystoupit k této věci poznámkou, že tady nejde jenom o to, kolik bude místopředsedů, tady jde o to, jak budeme postupovat při obsazování dalších funkcí. Jestli už konečně v této sněmovně budeme ctít princip poměrného zastoupení při obsazování politických funkcí, který odpovídá tomu systému volebnímu, na jehož základě jsme sem byli zvoleni, anebo ne.
Kolegům, kteří si neuvědomují, nebo ne hned se jim vybaví v mysli vývoj našeho parlamentarismu po roce 1989, po listopadu, bych chtěl připomenout - a jsou tu někteří poslanci, kteří byli zvoleni do Federálního shromáždění v roce 1990 - že ve FS až do konce jeho funkčního působení se striktně uplatňoval princip poměrného zastoupení a bylo to ku prospěchu věci. Bohužel v ČNR od roku 1992 se tento princip neuplatňoval, vládní koalice ve volebním období 1992 - 1996 si rozdělila všechny funkce mezi sebe, opozice žádné funkce v parlamentních orgánech neměla. Po volbách v roce 1996 došlo k určité změně, ale bohužel princip poměrného zastoupení se také důsledně neuplatnil.
Osobně jsem přesvědčen, že má-li tento parlament, tato Poslanecká sněmovna dobře fungovat, je třeba, aby se tento princip při obsazování státních funkcí uplatnil, protože je výrazem toho, že v této sněmovně platí princip rovnosti hlasů voličů, kteří nás sem delegovali. Čili takové hlasy o tom, že někdo má tu být izolován, že tu má být stavěn do jiné pozice než jiný, to není něco, co odpovídá principům parlamentní demokracie a ani ne naší ústavě.
Z hlediska principu poměrného zastoupení asi odpovídá tomu nejvíc návrh tří místopředsedů. Ale samozřejmě ten počet není úplně přesně matematicky vypočitatelný a v takovýchto otázkách, jestliže nemáme to, co má třeba jednací řád Národní rady Rakouska, který říká, že Národní rada Rakouska volí prvního, druhého a třetího místopředsedu, žádná další jednání tam nepřipadají v úvahu, to je ex lege, u nás tomu tak není. Proto považuji za možné jednat případně o čtyřech místopředsedech, ale upozorňuji na to, že náš jednací řád nezná princip spojování hlasů, což také znaly některé jednací řády, znala to i ústava první republiky při obsazování funkcí ve stálém výboru, který nahrazoval činnost parlamentu v době, kdy parlament nepůsobil.
Na závěr chci říci jedno. Posuzování této otázky není pouze posuzování toho, kolik bude místopředsedů, ale jde o to, podle jakých principů budeme konstituovat parlament, a toto naše rozhodnutí, jak budeme konstituovat orgány parlamentu, předznamená jeho fungování. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Jičínskému, o slovo se přihlásil poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych se stručně vyjádřil k tomu, co probíhalo jako politická jednání mezi jednotlivými kluby tohoto parlamentu po letošních volbách.
Jde o to, jakým způsobem ustavit hlavní orgány českého parlamentu. Rozprava, která tady může probíhat, bude vždycky vyjadřovat jednom dvě hlavní kritéria. Při počtu místopředsedů obě kritéria vycházejí úplně přesně na povrch. Musíme se zabývat tím, jestli parlament, Poslanecká sněmovna je orgánem, který pouze schvaluje zákony, a jakýmsi automatismem je tedy ovládán pouze mechanicky, nebo jestli je parlament výrazem politické vůle voličů, a je tedy potřeba přihlédnout kromě věcné stránky ke stránce politické. Tedy stránce, která vychází ze zkušenosti, kolik funkcionářů je potřeba k naplnění jednotlivých úkolů, které má sněmovna, anebo jestli je důležité, aby parlament byl skutečně orgánem politickým, když ostatní orgány státu mají být nepolitické, mají být výkonné, nebo dokonce se jejich političnost přímo zamítá, jako u orgánů státní moci, ať už jde o policii, nebo dokonce o soudy.
***