Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Dominantním faktorem růstu v roce 1997 při celkovém poklesu domácí poptávky ve všech jejích složkách byla vnější poptávka, jak názorně dokumentuje níže uvedené grafické znázornění meziročního růstu hrubého domácího produktu a jednotlivých komponent poptávky.

Ve 2. pololetí došlo ke zvratu ve vývoji spotřeby domácností - růst byl vystřídán absolutním poklesem

Z pohledu meziročního srovnání vykázala růst i spotřeba domácností, i když na podstatně nižší úrovni než v roce předchozím (o 5,4 bodu na 1,6 %). Pro posouzení vývojového trendu spotřeby domácností je však významnější pohled na vývoj v rámci roku, který naznačuje od druhé poloviny roku zlom dosavadního trendu: růstová tendence byla vystřídána ve druhém pololetí absolutním poklesem.

Růst spotřeby domácností v 1. pololetí 1997 proti 2. pololetí roku 1996 při klesající míře růstu příjmů domácností celkově mírně oslabil (o 0,9 bodu na 4,9 %): po vyšším sklonu ke spotřebě, projevujícím se na počátku roku pod vlivem očekávání na znehodnocení kurzu koruny, se již v průběhu druhého čtvrtletí objevily signály poklesu spotřeby domácností. Ve druhém pololetí již spotřeba domácností absolutně poklesla.

Vývoj spotřeby domácností zejména ovlivnil nižší růst příjmů domácností

Významný vliv na snížení spotřeby domácností mělo zpomalování dynamiky růstu nominálních mezd a příjmů (existující úzká vazba mezi příjmy a spotřebou) v důsledku restrikcí v rozpočtové sféře a vytvářejícího se tlaku na mzdovou střídmost v podnikatelské sféře (postupující přeměna vlastnických vztahů, zhoršující se výsledky hospodaření řady podniků aj.). Stagnaci spotřeby domácností ovlivnil i růst nezaměstnanosti, stejně jako vliv katastrofálních červencových záplav. Při snižující se dynamice růstu nominálních mezd a příjmů, zrychlení cenového růstu ve druhé polovině roku dále zúžilo prostor pro růst reálné spotřeby.

Meziroční růst příjmů domácností (12,1 %) proti roku 1996 dle odhadu ČNB mírně zpomalil (o 1,2 bodu), přitom lze sledovat trend postupného snižování dynamiky růstu v jednotlivých čtvrtletích. Meziroční růst reálných příjmů domácností (3,3 %) se snížil o 0,8 bodu. Stejně jako v předcházejícím období snížení tempa růstu příjmů výrazným způsobem ovlivnil pokles růstu mezd, které v roce 1997 tvořily cca 53 % celkových příjmů. K nejvýraznějšímu poklesu příjmů z mezd došlo v rozpočtové sféře (o 18,2 bodů na 2,5 %) v důsledku realizace úsporných opatření vlády, v podnikatelské sféře se tempo růstu příjmů z mezd snížilo o 2,7 bodu na 12,2 %. Meziroční růst sociálních příjmů (13,2 %) se proti roku 1996 snížil o 3 body především v důsledku zpomalení růstu důchodů a dávek sociální podpory (valorizované důchody a dávky odvozené od životního minima se vyplácely v roce 1997 ostatní příjmy 1), kde zvýšení míry růstu proti minulému roku o 13,2 bodů způsobily vyšší přijaté úroky, příjmy ve vztahu k zahraničí (vratky devizových prostředků), důchody náležející pojištěncům a příjmy ze smíšeného důchodu obyvatelstva v podnikatelské činnosti.

1/ Ostatní příjmy zahrnují úroky z vkladů, příjmy z pojištění, důchody z vlastnictví, příjmy ve vztahu k zahraničí, dědictví, výživné, dividendy, důchody z půdy, odhady výher, výnosy z majetku apod.

Tempo růstu průměrné nominální mzdy pokleslo proti roku 1996 o 6,1 bodu na 11,9 %; průměrná mzda tak dosáhla hodnoty 10 695 Kč. Rychleji přitom rostla v podnikatelské sféře (13,6 %) než v nepodnikatelské sféře (5,8 %). V důsledku rychlení cenového růstu se dynamika průměrné reálné mzdy snížila z 8,5 % v roce 1996 o více než polovinu, tj. na 3,1 % v roce 1997.

Spotřeba vlády absolutně poklesla

Výrazný meziroční pokles spotřeby vlády byl důsledkem úsporných opatření, vyplývajících z přijaté dubnové a červnové korekce rozpočtových záměrů vlády; tato tendence k poklesu byla patrná již od druhého čtvrtletí.

Pokles investic byl výsledkem souběhu řady příčin

Vývoj hrubé tvorby fixního kapitálu (meziroční pokles o 4,9 %) byl výsledkem působení řady faktorů. Zčásti byl ovlivněn poklesem vládních investic - na celkovém poklesu se tento faktor podílel cca 50 %. Do vývoje investic se rovněž promítla v posledních třech letech trvale se zhoršující finanční situace podniků. Trvale klesal poměr dosaženého zisku a realizovaných investic v sektoru nefinančních podniků a korporací (které se podílejí cca 60 % na celkových realisovaných investicích), signálem zhoršování byl i pokles vkladů podniků v roce 1997 proti roku 1996. Postupné snižování vlastních zdrojů bylo současně doprovázeno ztíženou dostupností úvěrových zdrojů v důsledku růstu úrokových sazeb.

V důsledku depreciace měny došlo k růstu cen investičních dovozů, což rovněž zmenšilo prostor pro reálný růst investic. V důsledku zavedení plovoucího kurzu (a zčásti i v důsledku očekávání další depreciace) se zhoršily podmínky pro využívání zahraničních úvěrů. Neprůhlednost kapitálového trhu a nepříznivá očekávání investorů se odrazily v poklesu přílivu zahraničního kapitálu. Poklesla rovněž poptávka po investicích ze strany finančního sektoru v důsledku její značné nasycenosti a zhoršujícím se finančním výsledkům tohoto sektoru. Dokončení řady velkých investičních akcí (výstavba odsiřovacích zařízení tepelných elektráren, Škoda Mladá Boleslav, investice Telecomu aj.) nebylo nahrazeno zahájením nových staveb obdobného rozsahu.

Vývoj zásob byl ovlivněn expektacemi na přelomu roku 1996 a 1997

Ve vývoji změny zásob se dle odhadu ČNB výrazně projevily v roce 1996 a 1997 účinky očekáváni změny kurzu koruny u domácích investorů spekulativním nákupem zásob již ke konci roku 1996. Rok 1997 byl naopak charakterizován čerpáním zásob, což rovněž přispělo k poklesu domácí poptávky. Určitý vzestup zásob nastal až ve 4. čtvrtletí (zejména v prosinci) v návaznosti na předzásobení domácích podniků z dovozu. Celkový vývoj zásob přispěl do určité míry k relativně dobrému vývoji platební bilance v roce 1997.

II. 2. Produkce

Dynamika hospodářského růstu se snížila

V průběhu roku 1997 ekonomický růst dále zvolnil, míra růstu reálného hrubého domácího produktu (HDP) ve srovnání s rokem 1996 dosáhla 1 %. Příčiny poklesu na straně nabídky lze vidět zejména jako důsledek přetrvávajících problémů, plynoucích z neukončeného procesu restrukturalizace výrobního sektoru včetně vlastnických vztahů (problém neefektivního výkonu vlastnických práv aj.) a následků červencových povodní.

Dosažená míra ekonomického růstu naznačuje, že investiční boom, ke kterému došlo v posledních letech transformace, se prozatím výrazněji neodrazil ve zvýšené dynamice růstu HDP. V řadě případů vývoj v roce 1997 ovšem prokázal pozitivní vliv realizovaných investic na růst výkonu ekonomiky. Patrné to bylo zejména u investic, které přispěly v roce 1997 k akceleraci vývozu (především Škoda Auto, AVEX Lanškroun, výroba tantalových kondenzátorů, účast Motoroly a jiných významných firem ve slaboproudé elektrotechnice Tesla Rožnov, Matsushita Plzeň aj.).

Celkově je však prozatím obtížné odhadnout v jaké míře a v jakém časovém horizontu realizované investice přispějí k zesílení ekonomického růstu. Je však zřejmé, že ekonomické účinky realizovaných investic byly determinovány strukturou investic uplynulých let, ve které značný podíl zaujímaly investice směrované na vybudování terciární sféry (telekomunikace, pozemní doprava, peněžnictví) a na nezbytná ekologická opatření bez bezprostředního ekonomického efektu. Nízká zůstala i efektivnost investic do finančního sektoru, kde došlo v roce 1997 k meziročnímu poklesu přidané hodnoty. Celková úroveň klasifikovaných úvěrů (signalizující problémy ve splácení poskytnutých úvěrů včetně investičních) je rovněž signálem, že celkově nižší ekonomické účinky vykazovaných investic v minulých letech byly do určité míry oslabovány i realizací některých neefektivních investičních záměrů.

Tvorba HDP byla v jednotlivých odvětvích diferencována

Ve vývoji jednotlivých národohospodářských odvětví došlo ke značné diferenciaci, což signalizovalo jak různou citlivost jednotlivých odvětví na poptávkový pokles, tak pravděpodobně i různou adaptabilitu na náročnější ekonomické podmínky včetně konkurenceschopnosti v zahraničí. Tvorba přidané hodnoty v běžných cenách sice ve většině odvětví rostla, údaje ve stálých cenách (podle odhadu ČNB) však signalizovaly převažující pokles; k růstu přispěla pouze některá odvětví, podle váhy především průmysl a spoje.

Meziroční růst přidané hodnoty ve vybraných NH odvětvích (1.-3. čtvrtletí 1997, b.c.

Ve 4. čtvrtletí růst produktivity předstihl růst průměrné reálné mzdy

Národohospodářská produktivita práce rostla poměrně příznivě především v důsledku poklesu zaměstnanosti. Její růst byl provázen výraznou odvětvovou diferenciací, která však naopak byla výsledkem značných rozdílů v míře růstu přidané hodnoty mezi odvětvími. Předstih dynamiky růstu průměrné reálné mzdy před růstem národohospodářské produktivity práce byl v prvním a druhém čtvrtletí stále značný, ve třetím čtvrtletí došlo k jeho snížení a ve čtvrtém čtvrtletí již byl zaznamenán předstih růstu produktivity. Tento vývoj byl ale důsledkem souběhu mzdových restrikcí a určitého vzestupu míry růstu produktivity v důsledku snižování zaměstnanosti.

Mírně poklesl růst jednotkových mzdových nákladů

Určité zlepšení relace průměrné reálné mzdy a produktivity práce v roce 1997 proti předchozímu roku se promítlo také do zlepšení konkurenceschopnosti firem, tj. do mírného poklesu meziročního růstu jednotkových mzdových nákladů. Jejich růst v roce 1997 výrazně zpomalil především v důsledku zvolnění růstu příjmů z mezd, úroveň jejich dynamiky růstu však zůstala relativně vysoká.

Růst průmyslové výroby dosáhl 4,5 %

V porovnání s předchozím rokem se tempo růstu průmyslové výroby snížilo (na 4,5 %), přesto ale dosáhlo vlivem vyššího růstu výroby ve druhém pololetí relativně vysoké hodnoty (slabý růst výroby v 1. pololetí byl vystřídán poměrně vysokým růstem v pololetí druhém). Růst průmyslové výroby byl doprovázen značnou odvětvovou diferenciací.

K poklesu došlo ve výrobě a rozvodu elektřinu, plynu a vody (o 12, 7 %) a v dobývání nerostných surovin (o 2,9 %), naopak zpracovatelský průmysl vykázal růst 6,4 %. V jeho rámci došlo v uvedeném období k největšímu nárůstu v odvětví výroby elektrických a optických přístrojů (24,6 %), které je následováno výrobou dopravních prostředků (16,3 %). Největší pokles byl vykázán v kožedělném průmyslu (o 24,8 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců (podniky nad 20 zaměstnanců) poklesl v uvedeném období meziročně o 4, 2 % a index produktivity práce v průmyslu vzrostl meziročně o 6,8 %.

1) Výpočet indexu průmyslové produkce prošel v roce 1997 celkovou revizi, která byla dokončena v prosinci 1997 a znamenala podstatnou změnu do té doby vykazovaných výsledků. Ihned poté však došlo ke změně odvětvového zařazení motorové nafty, což patrně povede k dalším zpětným změnám indexu, které ke dni zpracování této části zprávy nebyly k dispozici.

Faktory vývoje průmyslové výroby

Vývoj průmyslové výroby byl v roce 1997 ovlivněn mnoha faktory. Negativní vliv na růst průmyslové produkce měly červencové záplavy

a částečně i únorová stávka železničářů. Na druhé straně v mnoha podnicích došlo patrně v průběhu vyrovnávání výpadků produkce k odhalení rezerv ve výrobě a ke zvýšení její produktivity. V některých podnicích se rovněž projevily pozitivní výsledky dříve realizovaných investic, zejména v podnicích se zahraniční majetkovou účastí, které se staly významným zdrojem rostoucích vývozů. Zprostředkovaný vliv na vývoj v průmyslu měla i restriktivní opatření vládní hospodářské politiky (zejména na průmysl stavebních hmot), stávající úroveň úrokových sazeb a depreciace kurzu koruny.

Vliv těchto faktorů na vývoj produkce jednotlivých odvětví byl rozdílný. Průmyslovým podnikům přinesla depreciace zvýšení nákladů, které se u podniků splácejících domácí úvěr ještě dále zvýšily o nárůst placených úroků. Míra vlivu úrokových sazeb na vývoj průmyslové výroby se však u různých podniků výrazně lišila. Podnikům exportujícím převážnou část produkce přinesla depreciace kurzu koruny současně prudký nárůst výnosů, který při předpokladu zpožděného nárůstu některých druhů nákladů, přispěl k dočasnému zlepšení hospodářského výsledku. Výsledkem bylo úsilí těchto podniků zvýšit objem vyvážené produkce, jak přesunutím výroby původně určené pro domácí trh na zahraniční trhy, tak i zvýšením celkově vyráběné produkce lepším využitím stávajících kapacit.

Jiná situace nastala u podniků realizujících převážnou část produkce v tuzemsku. Jejich úsilí o kompenzaci zvýšených nákladů růstem výnosů se realizovalo dvěma cestami. Předně snahou zvýšit množství vyráběného zboží při omezenosti domácího trhu nejspíše zvýšením podílu vyváženého zboží, druhým způsobem pak byla snaha zdražit svou produkci, čímž podniky vyrábějící zboží s neelastickou poptávkou kompenzovaly zdražení nákladů.

U ostatních podniků se hospodářské výsledky zhoršovaly. V řadě případů tak podniky pokračovaly ve výrobě i při rostoucích ztrátách, neboť existující propojení vlastnické a věřitelské struktury oddalovalo případné konkurzy těchto podniků. Nerentabilní výroby se tedy snižovaly mnohem pomaleji než by odpovídalo výsledkům podniků a podmínkám na trhu. Růst indexu průmyslové produkce ve druhé polovině roku 1997 při existenci vysokých úrokových sazeb byl způsoben lepším využitím stávajících kapacit u expandujících exportních výrob.

Vývoj v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu potvrdil vliv uvedených faktorů na diferenciaci podniků. Došlo k růstu exportně orientovaných odvětví (výroba elektrických a optických přístrojů a výroby dopravních prostředků), naopak ke stagnaci až poklesu v odvětvích neschopných čelit zahraniční konkurenci ani na domácím trhu (především textilní a oděvní průmysl a průmysl kožedělný). V průběhu roku pokračoval rozdílný vývoj dynamiky obou skupin odvětví. Výrazný růst vykázal i průmysl koksování a rafinérského zpracování ropy, který patřil k těm odvětvím, která rozhodující měrou přispěla k relativně uspokojivému růstu průmyslu jako celku.

Stavební výroba výrazně poklesla

Ve stavebnictví vlivem řady nepříznivých faktorů se produkce proti předchozímu roku snížila o 3,9 %. Tento pokles byl spojen s oslabením poptávky prakticky ve všech sektorech, výrazný byl zejména propad vládních investic.

K poklesu produkce došlo i v zemědělství

Po stagnaci v předchozím roce hrubá zemědělská produkce meziročně poklesla o 5,9 %. Pro rok 1997 byl charakteristický zejména významný pokles živočišné produkce (o 8,4 %). V rostlinné výrobě celková produkce při komoditní diferenciaci poklesla o 2,9 %.

Reálný růst tržeb v maloobchodu byl slabý

Poměrně výrazný byl pokles dynamiky růstu celkových tržeb odvětví obchodu 1/, kde se tempo růstu proti roku 1996 snížilo o 10,2 bodu na 1,9 %. Na tomto poklesu se podílely především tržby maloobchodu 2/, jejichž míra růstu proti minulému roku poklesla o 3,7 bodu. Pomaleji rostly i tržby za prodej a opravy motorových vozidel a tržby v pohostinství a ubytování poklesly. Příčinu výrazného snížení dynamiky růstu tržeb lze vidět především v nižší dynamice růstu reálných příjmů z mezd, sociálních příjmů a dále pak v rostoucí nezaměstnanosti a růstu ostatních výdajů domácností (pojistné, splátky vysokých úroků z hypotečních půjček). Dalším důvodem poklesu koupěschopné poptávky obyvatelstva v roce 1997 byl i rostoucí zájem o jiné formy užití disponibilních zdrojů (nemovitosti aj.).

Přidaná hodnota v odvětví dopravy meziročně poklesla především v důsledku celkového ochabování ekonomické aktivity. Výrazný byl naopak růst spojů, především v důsledku razantní expanze pevné i mobilní telefonní sítě. Reálné výkony ostatních tržních služeb i sektor služeb - rovněž v návaznosti na slabou ekonomickou aktivitu - stagnovaly. Ke značnému poklesu přidané hodnoty došlo v odvětví peněžnictví.

1/ Rozumí se včetně tržeb za opravy spotřebního zboží, prodej a opravy motorových vozidel a prodej pohonných hmot.

2/ Tržby v maloobchodě představují cca 70 % z celkových tržeb v odvětví obchodu a pohostinství.

Výsledky finančního hospodaření nefinančních podniků se zhoršily

Nepříznivý vývoj finančního hospodaření u nefinančních organizací a korporací projevující se v průběhu roku 1997 se ke konci roku zastavil. Objem hrubého zisku za celý rok 1997 se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšil o 5,9 %. Celkové náklady, zejména v důsledku vyšší dynamiky růstu výkonové spotřeby, rostly rychlejším tempem než výnosy. Tento vývoj částečně ovlivnily mimořádné náklady vyvolané povodněmi. Počet ztrátových podniků se v roce 1997 v porovnání s předchozím rokem snížil o necelých 5 %, podíl ztrátových organizací na celkových organizacích se v zásadě nezměnil a pohyboval se na úrovni cca 39 %. Ke zhoršení došlo v roce 1997 v porovnání s rokem 1996 u kvalitativních finančních ukazatelů; rentabilita nákladů mírně poklesla o 0,05 bodu, zvýšila se materiálová náročnost o 0,5 bodu.

Vybrané finanční ukazatele nefinančních podniků (změny v % b.c.)

x) Zahrnuje mzdové a ostatní osobní náklady, odměny členům společnosti a družstva, náklady na sociální zabezpečení a sociální náklady

xx) V roce 1996 byla vykázána ztráta

II. 3. Privatizace

Privatizace státního majetku výrazněji nepokročila

V procesu privatizace nedošlo v roce 1997 k výraznějším změnám. Privatizace pokračovala zejména u menších subjektů, u tzv. strategických společností byly vytvářeny podmínky pro jejich privatizaci v dalším období. Počet strategických společností se v průběhu roku 1997 snížil o 14 společností z důvodů ztráty strategického významu nebo úplné doprivatizace. V evidenci Fondu národního majetku (FNM) zůstalo ke konci roku 42 strategických společností (včetně 4 největších bank).

Rozhodující pozornost na sebe poutala v roce 1997 privatizace bankovního sektoru. V České republice existovalo na konci roku 1997 60 bank (včetně 10 bank bez licence), z toho 4 banky v nucené správě. Státní účast určená k privatizaci u největších bank zůstala v průběhu celého roku na prakticky stejné úrovni. Rozhodující část aktiv byla i nadále soustředěna do 4 největších bank s výraznou účastí státu, tj. do Komerční banky, a. s. (48,74 % účast státu), České spořitelny, a. s. (45 %), Investiční a poštovní banky, a. s. (31,49 %) a I.SOB, a. s. (19,59 %). Jednání o privatizaci těchto podílů a tím i o skutečném odstátnění těchto komerčních peněžních ústavů v roce 1997 fakticky nepokročila s výjimkou IPB, a. s., kde ve druhé polovině roku probíhala intenzívní jednání o prodeji státní účasti společnosti Nomura.

Od počátku privatizace přijal FNM 6 356 privatizačních projektů s hodnotou základního jmění privatizovaných subjektů 928,5 mld. Kč a privatizace byla ukončena u 5 877 subjektů se základním jměním 904,4 mld. Kč, z toho v roce 1997 byla ukončena privatizace u 583 subjektů. Ke konci roku zůstalo rozpracováno 479 případů se základním jměním 24,1 mld. Kč. Ke konci roku měl stát prostřednictvím FNM v portfoliu 610 společností se základním jmění 358,8 mld. Kč. Podíl FNM činil 53,4 %, tj. 193 mld. Kč.

II. 4. Trh práce

Zaměstnanost v národním hospodářství poklesla

Podle odhadu ČNB poklesla zaměstnanost 1/ ke konci roku 1997 meziročně o 0,9 %. Ve vývoji zaměstnanosti se kromě úsporných opatření vlády v organizacích napojených na státní rozpočet (cca 16 % celkové zaměstnanosti) projevily i finanční problémy podniků, které vedly ke snaze snižovat mzdové náklady. Pokračovala diferenciace ve vývoji zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích.

Podle údajů ČSÚ ke konci roku pokračoval výrazný pokles zaměstnanosti v zemědělství (8,6 %). V souvislosti s restrukturalizací a realizací útlumových programů došlo k poklesu zaměstnanosti v průmyslu celkem o 1 %, z toho v dobývání nerostných surovin o 7 % a v oblasti výroby a rozvodu elektrické energie, plynu a vodu o 4,2 %. Pokles o 1,2 % byl v souvislosti s recesi zaznamenán i ve stavebnictví. V návaznosti na přijatá opatření v redukci škol došlo k dalšímu poklesu zaměstnanosti ve školství o 3,9 %. Nárůst zaměstnanosti, i když v pomalejších tempech, byl zaznamenán v pohostinství a ubytování, v peněžnictví a pojišťovnictví a v odvětví nemovitostí. V poklesu zaměstnanosti výraznou roli sehrála i nasycenost terciární sféry, která neabsorbovala tak jako v předchozích letech pracovní sílu uvolněnou z ostatních odvětví. V terciární sféře podle údajů ČSÚ k 30. 9. (poslední dostupný údaj) vzrostla zaměstnanost o 0,8 %, zatímco v roce 1996 vzrostla o 2 %.

Pokles zaměstnanosti v ekonomice se odrazil i v zaměstnávání cizinců. Podle údajů MPSV pracovalo na území ČR na pracovní povolení ke konci roku 1997 zhruba 130,8 tis. cizinců, což je v porovnání se stejným obdobím minulého roku pokles o cca 13,2 tis. osob, tj. pokles - 8,7 %, zatímco v roce 1996 došlo k meziročnímu nárůstu o cca 28 %.

Míra nezaměstnanosti v průběhu roku trvale rostla

Míra nezaměstnanosti v průběhu roku trvale rostla s výjimkou sezónního po u nezaměstnanosti v únoru a březnu. Rozhodující vliv na vývoj nezaměstnanosti mělo celkové zpomalení dynamiky ekonomického růstu. Dále zde působila zhoršující se finanční situace podniků, pokračující restrukturalizace, úsilí o snižování výrobních nákladů, což s sebou přinášelo snižování pracovních míst. Určitou negativní roli ve vývoji nezaměstnanosti v některých částech okresů (mikroregionech) sehrála i špatná dopravní obslužnost, která odrazovala podnikatele a firmy k investování a zhoršovala i dostupnost nabídky pracovních míst. Na růstu nezaměstnanosti se v okresech severomoravského, jihomoravského a částečně i východočeského regionu podílely rovněž červencové povodně.

1/ Rozumí se průměrné počty.

Ke konci roku 1997 bylo na úřadech práce evidováno 268,9 tis. osob při míře nezaměstnanosti 5,2 %. Doposud nejvyšší počet evidovaných nezaměstnaných znamenal proti konci roku 1996 nárůst o 82,6 tis. osob a míry nezaměstnanosti o 1,7 bodu. Ze sezónního vyrovnání míry nezaměstnanosti, prováděného ČSÚ, je zřejmý pokračující trend růstu míry nezaměstnanosti, ale jeho tempo se mírně snižuje.

Situace na trhu práce se přiostřovala, prohlubovaly se regionální a kvalifikační rozdíly v nezaměstnanosti

Trvalý nárůst nezaměstnanosti měl za následek přiostření situace na trhu práce. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku poklesl počet volných pracovních míst o cca 21,6 tis. Pokles počtu volných pracovních míst se následně odrazil v růstu počtu osob připadajících na 1 volné pracovní místo: zatímco ke konci roku 1996 připadalo na 1 volné pracovní místo 2,2 osoby, ke konci roku 1997 připadaly na 1 volné místo 4,3 osoby. Značná diferenciace byla i z pohledu regionálního rozložení; zatímco v Praze připadala na 1 volné pracovní místo cca 1 osoba, např. v severočeském nebo severomoravském regionu připadalo na 1 volné místo 8 osob. Markantní rozdíly mezi úrovní nabídky a poptávky se prohlubovaly na úrovni okresů a mikroregionů (v některých mikroregionech dosahuje míra nezaměstnanosti až 15 % a v jednotlivých obcích i přes 20 %).

Zhoršení relace mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle se odrazilo i v prohlubování rozdílu mezi nabídkou a poptávkou z hlediska kvalifikační struktury. Trvale na trhu práce nenacházeli umístění občané se základním vzděláním, resp. vyučení, ale v průběhu roku se dostali do problémů s umístěním na trhu práce i absolventi s ekonomickým, popř. humanitním zaměřením. Z hlediska poptávky po pracovní síle trvale převažovala poptávka po kvalifikovaných řemeslnických profesích.

II. 5. Ceny

Cenový růst mírně zrychlil

V prosinci 1997 dosáhl meziroční růst spotřebitelských cen 1/ 10 % a roční míra inflace 8,5 % 2/. Proti předchozímu roku byl růst cen vyšší o 1,4 bodu; příčinou byla rychlejší dynamika růstu regulovaných cen (proti roku 1996 byl podíl na inflaci vyšší o 1,4 bodu). Čistá inflace 3/ se naopak meziročně snížila o 0,3 bodu. V jejím vývoji se odrazila řada vzájemně se prolínajících vlivů, především k jejímu poklesu přispěl příznivý vývoj cen potravin. Naopak korigovaná inflace mírně vzrostla vlivem depreciace kurzu koruny, nákladových faktorů a v prvé polovině roku i v důsledku vysokého převisu domácí poptávky nad domácí nabídkou (k pozitivní změně v relaci domácí nabídky a poptávky došlo až počínaje třetím čtvrtletím). V průběhu roku čistá inflace (meziroční růst) kulminovala v září, poté byl vykázán snižující se trend.

Struktura cenového vývoje

1/ Rozumí se přírůstek spotřebitelských cen od počátku roku.

2/ rozumí se průměr meziročních měsíčních indexů růstu spotřebitelských cen.

3/ Čistá inflace = korigovaná inflace + ceny potravin. Rozumí se inflace, počítaná na neúplném spotřebním koši, z něhož jsou vyloučeny položky s regulovanými cenami, položky s cenami ovlivňovanými jinými administrativními opatřeními. Položky, u kterých dochází k cenovým změnám z titulu daňových úprav, zůstávají součástí spotřebního koše, avšak vliv daňových úprav je eliminován.

4/ Korigovaná inflace je počítána na neúplném spotřebním koši, z něhož jsou vyloučeny položky s regulovanými cenami a položky cen potravin.

Rychleji rostly ceny neobchodovatelných komodit než obchodovatelných

V průběhu roku 1997 trvale rostly rychleji ceny neobchodovatelných komodit ve srovnání s obchodovatelnými komoditami (16,8 %, resp. 6,3 meziroční růst v prosinci 1997). Rychlejší růst cen neobchodovatelných komodit proti roku 1996 byl do značné míry ovlivněn vývojem regulovaných cen, neboť růst cen obchodovatelných komodit bez potravin (7 %) a neobchodovatelných neregulovaných komodit (8,9 %) se v roce 1997 sblížil; přitom ještě v roce 1996 dosahoval rozdíl temp růstu těchto cenových skupin 3,2 bodu. Ke sblížení dynamiky růstu přispělo zastavení dynamiky růstu neobchodovatelných neregulovaných komodit v důsledku poklesu tempa růstu mezd a poptávky (8,9 % v roce 1996 i 1997), které kompenzovalo mírnější nárůst cen obchodovatelných komodit bez potravin vlivem depreciace kurzu koruny (z 5,7 % na 7 %). Meziměsíční "jádrová" inflace" propočítávaná ČSÚ tak vykázala v závěru roku 1997 postupný pokles.

Vývoj čisté inflace významně ovlivnily kurzové změny

Vývoj čisté inflace ovlivnily významně především tři následující faktory. Jednalo se předně o vývoj kurzu koruny k DEM. Tento vliv se projevil v růstu jednotlivých segmentů čisté inflace, a to zejména v korigované inflaci, v menším rozsahu i v potravinách. Dopad kurzových změn ovlivnil čistou inflaci dle našich propočtů o cca 2 body.

Růst cen ovlivnil i vývoj nákladových faktorů: na růst cen tlačil stále vysoký, i když výrazně se snižující růst mezd (étery se spolu s meziročním poklesem produktu odrazil ve stále vysokém růstu jednotkových mzdových nákladů) a růst materiálové náročnosti výroby (ovlivněné i depreciací kurzu koruny). Tyto skutečnosti se odrazily v meziročním růstu dynamiky cen průmyslových výrobců (0 1,3 bodu proti roku 1996). Podle našeho odhadu dopad tohoto vlivu do čisté inflace přesáhl 2 body.

K růstu cen přispěly, především v polovině roku, i poptávkové impulsy. Míra růstu reálných příjmů ovlivnila rozhodujícím způsobem růst poptávky domácností a spolu s nízkým růstem produktu vytvořila poptávkový převis. Ve druhém pololetí však již došlo k prudkému poklesu tempa růstu jak reálných příjmů, tak i k absolutnímu poklesu poptávky obyvatelstva a její tlak na růst cen oslabil.

Vývoj v jednotlivých segmentech cenového pohybu 2/

Regulované ceny výrazně vzrostly

V oblasti regulovaných cen došlo v roce 1997 k výraznému růstu v několika krocích, které se realizovaly v lednu, dubnu a červenci. Ačkoliv podíl regulovaných cen v celkovém spotřebním koši činil 22,8 (přepočtená váha prosince 1997), podíl na celkové inflaci činil 46,2 %.

1/ Celkový přírůstek spotřebitelských cen proti předchozímu měsíci, očištěný o sezónní vliv a vliv růstu regulovaných cen.

2/ Celkový CPI = regulované ceny + ceny potravin + korigovaná inflace

V lednu došlo zejména ke zvýšení pojištění motorových vozidel o 50, 7 % a cen v městské dopravě o 9,6 %. V dubnu byla provedena úprava regulovaných cen u poštovních služeb o 28,8 % a telekomunikací o 13,5 % a v červenci bylo zvýšeno nájemné o 47,9 %, elektřina o 15,3 %, plyn o 13,1 %, teplo o 33,4 %, televizní a rozhlasové poplatky o 49,3 %.

Ceny potravin se vyvíjely příznivěji

Vývoj cen potravin se v roce 1997 vyvíjel podstatně příznivěji než v roce předchozím, a to zejména v prvé polovině roku. Zrychlení růstu ve druhém pololetí bylo spojeno především s rychlejším růstem cen masa a masných výrobků (v návaznosti na růst cen zemědělských výrobců) a od srpna s depreciací kurzu koruny. Přesto byl celkový přírůstek cen v roce 1997 o 2,3 bodu nižší (na 5,6 %) než v roce předchozím.

Růst korigované inflace se zrychlil ve druhém pololetí

Korigovaná inflace rostla v 1. pololetí poměrně pomalu. Její zrychlení ve druhé polovině roku bylo výsledkem depreciace kurzu koruny. Dopad depreciace kurzu koruny byl nejvíce patrný na vývoji cen dovážených výrobků.

Například meziměsíční růst cen v červnu u televizních přijímačů a videa činil 3,2 %, v listopadu - 0,5 %, v prosinci 0 % u rozhlasových přijímačů a magnetofonů v červnu + 3,6 %, v listopadu - 0,1 %, v prosinci - 0,1 %, osobních počítačů v červnu + 2,2 %, v listopadu - 1,1 % a v prosinci - 0,6 %.

V cenách domácích výrobků se projevovalo "dotahování" cen ke srovnatelným dováženým výrobkům, v jejichž cenách se promítla přímo depreciace kurzu koruny. Tato skutečnost je zřejmá z růstu cen výrobků s převahou tuzemské výroby v posledních měsících roku.

Například meziměsíční růst cen obuvi činil v červnu + 0,7 %, ale v říjnu + 2,1 % a v listopadu + 1,6 %, obdobně např. u tkanin na ložní prádlo činil růst v červnu + 0,2 %, ale v říjnu + 1,6 % bytový textil v červnu + 0,1 % v listopadu + 1,1 % osobní doplňky v červnu + 0,9 % v listopadu + 2,3 % a pod.

Růst cen průmyslových výrobců 5,7 %

Dynamika cen průmyslových výrobců meziročně vzrostla o 1,3 bodu na 5,7 %. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly ceny odvětví koksování a rafinérského zpracování ropy (9,4 %), odvětví dobývání nerostných dosáhl surovin (8,4 %, zejména stavebního kamene) a dřevozpracujícího průmyslu (7,4 %, zejména upraveného dřeva, dřevěných výrobků a korku).

Ceny stavebních prací vzrostly v roce 1997 meziročně o 11,9 %. Růst cen byl ovlivněn především růstem cen stavebních materiálů.

Růst cen zemědělských výrobců byl proti roku 1996 pomalejší

Naopak ceny zemědělských výrobců v roce 1997 směřovaly přes dílčí výkyvy k poklesu meziročního tempa růstu; proti konci roku 1996 se dynamika jejich růstu celkově snížila o 4,3 bodu na 2,5 %. Po výraznějším poklesu v prvé polovině roku (na 0,9 %) pod vlivem zvolnění cenového růstu v rostlinné výrobě a poklesu meziročního indexu cen v živočišné výrobě (na - 0,2 %) se v červenci a srpnu růst cen zemědělských výrobců opět zrychlil (5,1 %, resp. 7,2 %); vedle obvyklého zvýšení cen obili v období před žněmi vyšší indexy růstu cen rostlinné produkce odrážely i časový posun prací na žních proti roku 1996 (v roce 1997 byly žně zahájeny dříve). Koncem září se již celkový meziroční růst cen zemědělských výrobců pohyboval na úrovni 3,8 % a vývoj ve čtvrtém čtvrtletí naznačoval tendenci k dalšímu poklesu (na 2,5 %). K oslabení růstu přispěl především vývoj cen rostlinné produkce, neboť dynamika růstu cen živočišných produktů se ve 4. čtvrtletí zvýšila (ze 4,3 % v srpnu na 5,6 % koncem roku 1997). Pokles cen rostlinné výroby byl především spojen s vývojem cen obilovin. Meziroční index rostlinné výroby v závěru roku vykázal hodnotu - 4,3 %; k tomuto vývoji přispěla i skutečnost, že nedošlo k dohodě mezi zemědělci a Státním fondem tržní regulace o výkupu obili a zemědělci bez sil jsou nuceni prodávat obilí i za nižší ceny, aby nedošlo k jeho znehodnocení.

III. PLATEBNÍ BILANCE

Ve vývoji platební bilance došlo v průběhu roku 1997 k významné změně: po dlouhodobějším růstu (od roku 1991) došlo k absolutnímu poklesu deficitu obchodní bilance proti roku 1996 při vyšším růstu vývozu než dovozu. Tento zlom byl především úzce spojen s opatřeními měnové a fiskální politiky, která byla zaměřena na tlumení nadměrného růstu domácí poptávky (uspokojované především dovozu) a květnovou depreciaci kurzu koruny. Rozhodujícím faktorem pro dynamický růst exportu bylo zvyšování strojírenských dodávek z nově vybudovaných kapacit především podniků se zahraniční majetkovou účastí. Vývoj na kapitálovém a finančním účtu byl výrazně ovlivněn květnovými a listopadovými turbulencemi na mezibankovním devizovém trhu, které byly reakcí investorů na makroekonomický vývoj na počátku roku a listopadovou destabilizací politické situace; v obou časových intervalech byl patrný vliv i asijské měnové krize. Za těchto okolností došlo k silnému odlivu především krátkodobého kapitálu s dopadem na celkový pokles aktiva kapitálového účtu. Celková platební bilance skončila deficitem, který byl kryt poklesem devizových rezerv ČNB v rozsahu 56 mld. Kč.

III. 1. Běžný účet

Došlo ke zlomu ve vývoji salda běžného účtu obchodní bilance

Pod vlivem vnějších a především vnitřních faktorů se v roce 1997 zastavila dlouhodobější růstová tendence deficitu běžného účtu platební bilance; dosažený deficit koncem roku 1997 v rozsahu 100,1 mld. Kč byl o 16,4 mld. Kč nižší než tomu bylo v předchozím roce. Pokles absolutní hodnoty deficitu znamenal i zlepšení relativních ukazatelů: zatímco v roce 1996 se podíl deficitu běžného účtu pohyboval na úrovni 7,6 % z HDP, v roce 1997 se jeho podíl snížil na 6,1 %. Zlepšení pasíva běžného účtu bylo v zásadě spojeno s absolutním poklesem deficitu obchodní bilance, neboť bilance služeb a běžné převody byly nadále přebytkové, jen s mírně vyšší úrovní než v předchozím roce. Schodek bilance výnosů se proti roku 1996 zvýšil o 1 mld. Kč vlivem vyšších splátek úroků z dříve přijatých zahraničních úvěrů a placení dividend.

Běžný účet platební bilance (mld. Kč)

Pokles deficitu běžného účtu byl ovlivněn příznivějším vývojem obchodní bilance

Přes výraznější nárůst dovozů v závěru roku 1997 se celkový deficit obchodní bilance proti předchozímu roku absolutně snížil 0 13,9 mld. Kč (438 mil. USD) 1/ na 145,6 mld. Kč (podle metodiky pro sestavování platební bilance), což znamenalo pokles podílu deficitu obchodní bilance na HDP o 1,6 bodů proti roku 1996 na 8,8 %. Zesílení dovozů v závěru roku neznamenalo opětnou změnu trendu, nýbrž šlo v převážné míře o předzásobení pod vlivem očekávání dalších změn ve vývoji kurzu koruny v souvislosti se situací na politické scéně v posledních měsících roku. Výraznější zvýšení představovaly koncem roku dovozy investic pro energetiku.

K poklesu deficitu obchodní bilance při současném nárůstu vývozu a poklesu tempa růstu dovozů

Celkově příznivější výsledky zahraničního obchodu byly dosaženy především díky zvýšené vývozní aktivitě domácích firem (projevující se od došlo května rostoucími objemy vývozu) při současném oslabení. Počínaje květnem meziroční měsíční dynamika růstu vývozu začala předstihovat růst dovozů s pozitivními dopady do celkového vývoje salda obchodní bilance. Tato postupně se prosazující tendence (s výjimkou již zmíněného vývoje v prosinci pod vlivem předzásobení) vyústila koncem roku v celkový nárůst vývozů proti předchozímu roku o 20,2 % při růstu dovozů o 13,7 %. Příznivé tendence dovozů a vývozů v nominálních hodnotách potvrzoval i vývoj jejich hmotných objemů: tempo růstu vývozu se zvýšilo proti roku 1996 o 11,8 bodu na 14,3 % při poklesu tempa růstu dovozů o 2,9 bodu na 8,2 %.

Vliv směnných relací na vývoj obchodní bilance (zahrnujících kurzové a cenové změny) nebyl v průměru v roce 1997 významný. Při růstu vývozních cen o 5,2 % a dovozních 0 5,1 % se směnné relace zvýšily pouze o 0,1 bodu S přihlédnutím k cenovému vývoji na mezinárodních trzích surovin, kde nebyly zaznamenány žádné mimořádné výkyvy (cenový index HWWA se meziročně snížil o 1,7 bodů), průměrné roční cenové indexy odrážely především kurzové pohyby.

1/ Přepočteno průměrným kurzem roku 1997.

2/ Podle výběrových indexů nominálních vývozních a dovozních cen zpracovaných ČSÚ

Výraznější růst vývozů byl výsledkem souběhů více faktorů

Výraznější posílení vývozů proti předchozímu roku bylo spojeno se současným působením příznivých vnitřních i vnějších faktorů. Hospodářské oživení v zemích západní Evropy vytvářelo příznivější vnější podmínky pro odbytové možnosti na zahraničních trzích. Na druhé straně byl rychle rostoucí vývoz založen především restrukturalizací výroby a investicemi v některých exportních podnicích (zejména se zahraniční majetkovou účastí), které vytvořily předpoklady ke zvýšení vývozu zejména strojírenských produktů 1/. Současně byl vývoz produktů s vyšší přidanou hodnotou podpořen i depreciací kurzu koruny. Ta výrazněji ovlivnila vývozy produktů s nižší přidanou hodnotou, které až do května (ve skupině tzv. tržních výrobků) vykazovaly klesající tendenci; jejich podíl na celkovém přírůstku vývozu však nebyl významný. K růstu vývozu přispěl i zvyšující se objem kooperačních vazeb mezi asociovanými podniky.

Zvýšil se podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou ve vývozu

Rostoucí vývozy výrobků s vyšší přidanou hodnotou, zejména automobilové produkce a přepravních prostředků, dále elektrických zařízení a strojů pro průmyslová odvětví znamenaly další posílení nejsilnější vývozní skupiny - strojů - v komoditní struktuře vývozu. Růst výrobků s nižší přidanou hodnotou (zejména textilních tkanin, kovových výrobků a válcovaného železa) se odrazil ve zvýšeném podílu tzv. tržních výrobků. Naproti tomu stagnoval vývoz surovinových a palivových položek (u vývozu kamene, písku a ropných produktů v důsledku havárie v Chemopetrolu Litvínov a rostoucí konkurence na trhu ropných výrobků).

Při poklesu růstu dynamiky spotřebních a investičních dovozů dovozy pro výrobní spotřebu dále rostly

Tendence k oslabení růstu dynamiky dovozů v průběhu roku 1997 nebyla jednoznačně spojena pouze s faktory snižujícími poptávku po dovozech. Byl zde patrný i zesilující vliv faktorů prorůstových, projevující se především růstem dovozů pro výrobní spotřebu.

Opatření přijatá k tlumení růstu domácí poptávky společně s oslabením kurzu koruny se odrazila v postupně klesající dynamice růstu fyzického objemu spotřebních dovozů a dovozů pro investice. Dovozy pro výrobní spotřebu si však nadále udržely mírně rostoucí tendenci; jejich růst byl spojen především s exportujícími podniky se zahraniční majetkovou účastí, jejichž výroba je založena na širokých kooperačních vazbách a tudíž i dovozech materiálů a komponentů ze zahraničí (zejména v automobilovém průmyslu, chemii, elektrotechnice, gumárenském a tabákovém průmyslu). Růst dovozů byl rovněž částečně spojen s útlumem některých domácích výrob (koželužny, část sortimentu papírenského průmyslu a ropných výrobků) a jejich náhradou dovozem a předzásobením v závěru roku z důvodů již zde uvedených. Naznačené trendy v základních dovozních skupinách znamenaly snížení podílu zejména potravin a průmyslových výrobků.

1/ Například Škoda Auto zvýšila svůj podíl na exportu z 5,5 % v roce 1996 na 7,5 % v roce 1997.