Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Určení navrhované osoby provádí statutární orgán. O určení provede statutární orgán písemný záznam (dále jen "záznam o určení"), který podepíše on a určená osoba.

(2) Součástí záznamu o určení je písemné prohlášení určené osoby, že byla poučena o právech a povinnostech vyplývajících z určení, seznámena s předpisy vztahujícími se k ochraně utajovaných skutečností a s následky jejich porušení (dále jen "poučení"). Poučení provede nebo provedení zajistí statutární orgán.

(3) Určení statutárního orgánu organizace, které mají být poskytnuty utajované skutečnosti, provede statutární orgán, který utajované skutečnosti bude poskytovat. Jde-li o utajované skutečnosti poskytované cizí mocí, provede určení statutárního orgánu Ministerstvo vnitra.

(4) Určení statutárního orgánu organizace, ve které utajované skutečnosti vznikají, provede ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajované skutečnosti náleží; není-li jej, Ministerstvo vnitra.

(5) Nové určení se provede při změně zaměstnavatele nebo změně oblasti vymezené činnosti, přičemž bezpečnostní prověrka se neprovádí, trvá-li platnost osvědčení.

(6) Určení navrhované osoby statutární orgán písemně oznámí Ministerstvu vnitra do 30 dnů ode dne určení.

(1) Určení zaniká

a) uplynutím doby platnosti osvědčení,

b) odnětím osvědčení,

c) skončením výkonu povolání nebo funkce,

d) odnětím provedeným statutárním orgánem,

e) pominutím důvodu určení nebo

f) úmrtím, nebo prohlášením za mrtvého.

(2) Statutární orgán provede o zániku určení písemný záznam a učiní taková opatření, aby se osoba, u které určení zaniklo podle odstavce 1 písm. a) až e), již nemohla dále seznamovat s utajovanými skutečnostmi.

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po zániku určení.

(4) Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne zániku určení o této skutečnosti písemně vyrozumět Ministerstvo vnitra.

(1) Ve výjimečných případech, na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dva měsíce, může statutární orgán provést určení pro stupně utajení "Důvěrné", "Tajné" nebo "Přísně tajné", bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky. Podmínkou je souhlas navrhované osoby s tímto způsobem určení a s následným provedením bezpečnostní prověrky.

(2) Před určením podle odstavce 1 je statutární orgán povinen předložit Ministerstvu vnitra podkladové materiály k navrhované osobě a požádat o souhlas s takovýmto způsobem určení.

(3) Ministerstvo vnitra provede k navrhované osobě šetření v evidencích Ministerstva vnitra, zajistí provedení šetření v evidencích Policie České republiky, zpravodajských služeb a bez zbytečného odkladu vyhodnotí získané předložené materiály.

(4) Na základě souhlasu Ministerstva vnitra může statutární orgán navrhovanou osobu určit pro požadovaný stupeň utajení a vymezenou oblast činnosti. Při určení a poučení osoby se postupuje podle § 38 odst. 1 a 2 tohoto zákona.

(5) Statutární orgán je povinen, bez zbytečného odkladu, o určení písemně informovat Ministerstvo vnitra, které zajistí dodatečné provedení příslušné bezpečnostní prověrky. Po ukončení této prověrky lze osobě uvedené v odstavci 1 vydat osvědčení.

(6) Souhlas s provedením bezpečnostní prověrky podle odstavce 1 nelze odvolat.

(1) Statutární orgán je oprávněn požádat Ministerstvo vnitra o vydání osvědčení pro svou osobu. V případě, že statutární orgán je kolektivní, může požádat o vydání osvědčení pro kteréhokoliv svého člena.

(2) Každý, u kterého nelze požádat o vydání osvědčení prostřednictvím statutárního orgánu a u něhož je předpoklad, že se bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, je v odůvodněných případech oprávněn požádat Ministerstvo vnitra o vydání osvědčení pro svou osobu.

(3) O vydání osvědčení mohou požádat i osoby uvedené v § 42 odst. 2, § 43 odst. 1 a § 44 odst. 1 tohoto zákona. Ustanovení § 42 odst. 3, § 43 odst. 2 a § 44 odst. 2 tohoto zákona nejsou nevydáním osvědčení dotčena.

(4) V případě žádosti podle odstavců 1 a 2 plní úkoly statutárního orgánu Ministerstvo vnitra, vyjma poučení a určení.

(5) Poučení a určení osob uvedených v odstavcích 1 a 2 provede ten, kdo takovou osobu s utajovanou skutečností seznámí, přičemž kopii záznamu o určení zašle Ministerstvu vnitra.

(1) U obhájců se bezpečnostní prověrka neprovádí.

(2) U státních zástupců a přísedících se bezpečnostní prověrka neprovádí a osvědčení se k určení nevyžaduje.

(3) Statutární orgán provádí určení státních zástupců podle § 38 tohoto zákona.

(4) O určení podle odstavce 2 je statutární orgán povinen písemně vyrozumět Ministerstvo vnitra do 30 dnů ode dne určení.

(1) U poslanců a senátorů Parlamentu České republiky, primátora hlavního města Prahy, primátorů statutárních měst a starostů obcí se bezpečnostní prověrka neprovádí.

(2) Pokud se některá z osob uvedených v odstavci 1 bude při výkonu své funkce seznamovat s utajovanou skutečností, je ten, kdo bude tuto osobu s utajovanou skutečností seznamovat, povinen předem provést její poučení a o tomto pořídit písemný záznam. Podpisem záznamu se taková osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanou skutečností podle předchozí věty.

(3) Pro jednání Poslanecké sněmovny, Senátu nebo jejich orgánů, jehož předmětem jsou utajované skutečnosti, je povinen ten, kdo bude poslance nebo senátory s utajovanými skutečnostmi seznamovat, předem provést jejich poučení. Za písemný záznam o tomto poučení se považuje zápis o schůzi příslušné komory nebo jejího orgánu.

(4)Ten, kdo osobu uvedenou v odstavci 1 s utajovanou skutečností seznámí, je povinen písemně vyrozumět Ministerstvo vnitra do 30 dnů o poučení podle odstavce 2.

(1) Určenými osobami ze zákona jsou

a) prezident České republiky,

b) předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

c) předseda Senátu Parlamentu České republiky,

d) členové vlády České republiky,

e) guvernér České národní banky,

f) prezident Nejvyššího kontrolního úřadu,

g) předseda Českého statistického úřadu,

h) nejvyšší státní zástupce,

i) soudci.

(2) Osoby podle odstavce 1 se stávají osobami určenými pro všechny stupně utajení dnem zvolení nebo jmenování do funkce. Určenými osobami podle předchozí věty jsou pouze po dobu výkonu funkce.

(1) Bezpečnostní spis k navrhované osobě obsahuje podkladové materiály, výsledky šetření Ministerstva vnitra, zpravodajských služeb a Policie České republiky, údaje o bezpečnostním pohovoru, závěry celkového vyhodnocení bezpečnostní prověrky, případně další údaje vztahující se k podkladovým materiálům a provádění bezpečnostní prověrky.

(2) Bezpečnostní spis k navrhované osobě zakládá Ministerstvo vnitra při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně. Ministerstvo vnitra uvedený spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. U bezpečnostních spisů příslušníků zpravodajských služeb, v případech podle § 9 odst. 1 písm. a) tohoto zákona plní tyto povinnosti příslušná zpravodajská služba.

(3) Bezpečnostní spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v bezpečnostním spisu k navrhované osobě lze využívat pouze pro plnění úkolů podle tohoto zákona.

(4) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se předepsaným způsobem zničí v roce následujícím, po uplynutí roku, ve kterém osoba dovrší nebo by dovršila věku devadesát devět let.

(5) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se vede i po vydání osvědčení.

(1) Do spisu k navrhované osobě se zakládají

a) podkladové materiály,

b) žádost o vydání osvědčení,

c) osvědčení nebo jeho ověřená kopie [Zákon České národní rady č.41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.],

d) záznam o určení,

e) záznam o zániku určení,

f) další skutečnosti oznámené na základě tohoto zákona.

(2) Spis k navrhované osobě zakládá statutární orgán při zahájení bezpečnostní prověrky. Statutární orgán tento spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. Spis k navrhované osobě není součástí personálního spisu, do kterého se zakládá pouze kopie záznamu o určení osoby.

(3) Spis k navrhované osobě se nezakládá u osob určených podle § 42 až 44 tohoto zákona

(4) Spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.

(5) Při zániku určení podle § 39 odst. 1 písm. a) až e) tohoto zákona je statutární orgán povinen osobě, ke které byl spis k navrhované osobě založen, vydat podkladové materiály.

(6) V případě, že k určení navrhované osoby po dobu platnosti osvědčení nedošlo, postupuje statutární orgán podle odstavce 5.

(1) V řízení před orgánem státu může, na žádost tohoto orgánu, osobu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen "zproštění mlčenlivosti") ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě, že ústřední úřad zanikl a nemá právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ministr vnitra.

(3) Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu České republiky, může zprostit mlčenlivosti Poslanecká sněmovna nebo Senát svým usnesením. V těchto případech je třeba požádat o vyjádření příslušného ministra nebo vedoucího ústředního úřadu.

(4) V případě zakázky, která obsahuje utajované skutečnosti, zprošťuje mlčenlivosti objednatel, nemůže-li tak učinit, ministr vnitra.

(5) Zproštění mlčenlivosti provádí

a) prezident republiky u předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, předsedy Senátu Parlamentu České republiky, předsedy vlády, prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, guvernéra České národní banky, předsedy a místopředsedy Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu a vedoucího Kanceláře prezidenta republiky,

b) Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky u poslanců,

c) Senát Parlamentu České republiky u senátorů,

d) předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

e) předseda Senátu Parlamentu České republiky u vedoucího Kanceláře Senátu Parlamentu České republiky,

f) předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních úřadů,

g) předseda Ústavního soudu u soudců Ústavního soudu,

h) ministr spravedlnosti u soudců všech soudů, státních zástupců a přísedících.

(6) Před zproštěním mlčenlivosti podle odstavce 5 je třeba požádat o vyjádření ministra nebo vedoucího ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.

(7) Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky.

(8) Zproštění mlčenlivosti se vztahuje pouze na příslušnou utajovanou skutečnost, a to v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. O tomto zproštění se pořizuje písemný záznam. Zproštěním mlčenlivosti není dotčen stupeň utajení.

(9) Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případech, kdy by mohlo dojít k ohrožení zájmů České republiky. Ani v těchto případech však nesmí být v trestním řízení dotčeno právo osoby na obhajobu.

(1) Personální bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je, aby se s utajovanými skutečnostmi seznamovala pouze fyzická osoba uvedená v §17 odst.1 tohoto zákona. Součástí personální bezpečnosti jsou rovněž opatření zajišťující ochranu této osoby.

(2) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou výběr navrhovaných osob, výchovu určených osob, vzory tiskopisů v oblasti personální bezpečnosti a způsob jejich vyplňování.

(1) Administrativní bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je ochrana utajovaných skutečností při jejich tvorbě, příjmu, evidenci, zpracovávání, přepravě, ukládání, vyřazování, skartaci a archivaci, případně i jiné manipulaci.

(2) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou postupy při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání, jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností.

(1) Objektovou bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je zabránit nepovolané osobě v přístupu do objektů nebo prostor, kde se vyskytují utajované skutečnosti nebo zabránit poškození, znehodnocení, zničení či jinému ohrožení utajované skutečnosti.

(2) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou způsoby zabezpečení ochrany objektů, použití technických prostředků, podmínky nasazení fyzické ochrany a stanovení režimových opatření.

(1) Technickou bezpečnost tvoří systém opatření k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností technickými prostředky.

(2) K ochraně utajovaných skutečností musí být používány technické prostředky certifikované Ministerstvem vnitra, nebo jím pověřenou organizací. Ostatní technické prostředky lze použít pouze doplňkově a za podmínky, že jejich užitím nedojde ke snížení úrovně ochrany požadované pro daný stupeň utajení.

(3) Seznam certifikovaných technických prostředků je uveden ve věstníku Ministerstva vnitra.

(4) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou systém opatření, technické prostředky a způsob jejich použití při ochraně utajovaných skutečností.

(1) Bezpečnost informačních systémů tvoří systém opatření k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností v informačních systémech.

(2) Informační systémy používané k nakládání s utajovanými skutečnostmi jsou povinně certifikovány Ministerstvem vnitra, nebo jím pověřenou organizací.

(3) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou požadavky na bezpečnost informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi a minimální požadavky v oblasti počítačové bezpečnosti.

(1) Kryptografickou ochranu utajovaných skutečností tvoří systém opatření na ochranu těchto skutečností pomocí kryptografických metod při zpracování, přenosu, ukládání a archivaci utajovaných skutečností v přenosových, výpočetních a informačních systémech.

(2) Kryptografická ochrana utajovaných skutečností je zajišťována odborně způsobilými pracovníky a kryptografickými prostředky.

(3) Odbornou způsobilost pracovníků kryptografické ochrany utajovaných skutečností ověřuje Ministerstvo vnitra nebo jím pověřená organizace.

(4) K ochraně utajovaných skutečností musí být používány kryptografické prostředky certifikované Ministerstvem vnitra.

(5) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou způsoby použití, nasazování a evidence kryptografických prostředků a rovněž používání klíčových materiálů a zjišťování odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany utajovaných skutečností.

(1) Certifikací se rozumí proces ověřování a schvalování technických prostředků, informačních systémů a kryptografických prostředků používaných při ochraně utajovaných skutečností. Certifikací se také zajišťuje shoda technických prostředků, informačních systémů a kryptografických prostředků s obdobnými prostředky nebo systémy užívanými v zahraničí.

(2) Certifikaci provádí Ministerstvo vnitra nebo jím pověřená organizace.

(3) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou postupy a způsoby certifikačního procesu a náležitosti certifikátů.

(1) Průmyslovou bezpečnost tvoří systém opatření na ochranu utajovaných skutečností uplatňovaný u organizací.

(2) Průmyslovou bezpečnost jsou povinny dodržovat organizace, kterým jsou utajované skutečnosti poskytnuty nebo u kterých utajované skutečnosti vznikají.

(3) Utajované skutečnosti mohou být poskytovány pouze organizaci, které bylo Ministerstvem vnitra vydáno potvrzení.

(4) Lze-li důvodně předpokládat, že v organizaci budou utajované skutečnosti vznikat nebo se s nimi organizace bude seznamovat, je tato organizace povinna požádat Ministerstvo vnitra o vydání potvrzení.

(5) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou způsob a postup ověřování bezpečnostní spolehlivosti organizace, vzor bezpečnostního dotazníku organizace a způsob jeho vyplňování, vzory dalších tiskopisů a potvrzení.

a) je způsobilá zabezpečit ochranu utajovaných skutečností,

b) je ekonomicky stabilní,

c) je bezpečnostně spolehlivá.

Za organizaci nezpůsobilou zabezpečit ochranu utajovaných skutečností je považována organizace, která není schopna dodržovat ochranu utajovaných skutečností v souladu s právními předpisy.

Ekonomicky stabilní není organizace, o níž byl prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání.

(1) Za bezpečnostně spolehlivou není považována organizace, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Za bezpečnostní riziko lze označit

a) činnost proti zájmům České republiky,

b) závažné neplnění finančních povinností vůči státu, fyzickým nebo právnickým osobám,

c) zahraniční vazby, které by mohly způsobit újmu zájmům České republiky,

d) finanční nestabilitu,

e) personální nestabilitu, nebo

f) likvidaci organizace.

(1) Bezpečnostní prověrkou organizace se ověřuje, zda organizace splňuje podmínky podle § 56 tohoto zákona.

(2) Bezpečnostní prověrku organizace zajišťuje Ministerstvo vnitra na základě žádosti statutárního orgánu o vydání potvrzení.

(3) Žádost o vydání potvrzení obsahuje

a) písemné zdůvodnění žádosti,

b) bezpečnostní projekt organizace,

c) vyplněný bezpečnostní dotazník organizace,

d) doklady nebo jejich ověřené kopie ¹⁰⁾ dosvědčující správnost údajů uvedených v bezpečnostním dotazníku.

(4) Bezpečnostní prověrku organizace tvoří tato opatření

a) posouzení bezpečnostního projektu Ministerstvem vnitra,

b) posouzení bezpečnostní politiky Ministerstvem vnitra,

c) prověření hodnověrnosti údajů uvedených v bezpečnostním dotazníku organizace a bezpečnostním projektu organizace provedené Policií České republiky, Bezpečnostní informační službou nebo Vojenským zpravodajstvím a dalšími orgány státu na žádost Ministerstva vnitra,

d) ověření schopnosti organizace dodržovat ochranu utajovaných skutečností Ministerstvem vnitra. Na žádost Ministerstva vnitra může toto ověření provést Bezpečnostní informační služba nebo Vojenské zpravodajství,

e) vyhodnocení předložených materiálů, získaných podkladů a stanovisek Ministerstvem vnitra.

(5) Organizace je povinna k zajištění opatření podle odstavce 4 písm. b), c) a d) umožnit příslušným orgánům vstup do objektů, zařízení, provozů nebo jiných prostor a na pozemky, předložit potřebné doklady a poskytnout pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech.

(1) Bezpečnostní projekt organizace je projekt systému ochrany utajovaných skutečností u organizace.

(2) Bezpečnostní projekt organizace obsahuje zejména způsob realizace její bezpečnostní politiky, aplikaci opatření personální, administrativní, objektové, organizační a technické bezpečnosti, bezpečnostních standardů a rovněž seznam osob, které se budou s utajovanými skutečnostmi seznamovat.

(1) Bezpečnostní dotazník organizace obsahuje

a) identifikační údaje organizace uvedené v Obchodním rejstříku, včetně změn za posledních pět let,

b) přehled peněžních ústavů, u kterých organizace založila účet v posledních třech letech a čísla těchto účtů,

c) přehled vlastních i pronajatých budov a pozemků organizace v České republice i zahraničí,

d) přehled zahraničních společníků organizace v posledních pěti letech,

e) údaje o čistém obchodním jmění organizace,

f) přehled ročních účetních uzávěrek za posledních pět let,

g) údaje o výši hospodářského výsledku před zdaněním nebo ztrátě v posledních třech letech,

h) přehled poskytnutých i splacených půjček a úvěrů v posledních pěti letech,

i) přehled zastavení movitého i nemovitého majetku,

j) údaje o podání návrhu na konkurs nebo vyrovnání a rozhodnutí o konkursu nebo vyrovnání nebo údaje o vstupu do likvidace,

k) audity provedené v posledních třech letech,

l) přehled zakázek nad 500.000,- Kč za poslední tři roky,

m) název a sídlo daňového poradce,

n) přehled uskutečněných obchodů nad 500.000,- Kč se zahraničními partnery v posledních třech letech,

o) seznam zaměstnanců, kteří nejsou státními občany České republiky,

p) seznam vedoucích pracovníků, se kterými byl v posledních třech letech rozvázán pracovní poměr.

(2) Organizace je povinna hlásit Ministerstvu vnitra, vždy k 1. dubnu a 1. říjnu kalendářního roku, všechny změny údajů v bezpečnostním dotazníku organizace. Tato povinnost trvá po dobu platnosti potvrzení.

(1) V případě, kdy bezpečnostní prověrka organizace prokáže, že organizace podmínky uvedené v § 56 tohoto zákona splňuje pro požadovaný stupeň utajení, Ministerstvo vnitra vydá a zašle organizaci potvrzení.

(2) V případě, že bezpečnostní prověrka organizace prokáže, že organizace podmínky uvedené v § 56 tohoto zákona nesplňuje, Ministerstvo vnitra potvrzení nevydá a toto organizaci oznámí.

(3) Doba platnosti potvrzení činí

a) 9 let pro stupeň utajení "Vyhrazené" nebo "Důvěrné",

b) 6 let pro stupeň utajení "Tajné",

c) 4 roky pro stupeň utajení "Přísně tajné".

(4) Organizace je oprávněna se seznamovat s utajovanými skutečnostmi toho stupně utajení, na který bylo vydáno potvrzení, nebo stupně utajení nižšího.

(5) Ministerstvo vnitra odejme potvrzení, zjistí-li, že organizace přestala splňovat podmínky uvedené v § 56 tohoto zákona nebo v případě, že bylo u organizace zjištěno hrubé porušení povinností v oblasti ochrany utajovaných skutečností. Toto oznámí organizaci. Ministerstvo vnitra současně odebere certifikát, byl-li organizaci vydán.

(1) Platnost potvrzení zaniká

a) uplynutím doby platnosti,

b) zánikem organizace,

c) jeho odnětím Ministerstvem vnitra.

(2) O zániku platnosti potvrzení z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) nebo b) je organizace povinna vyrozumět Ministerstvo vnitra.

(3) V případě zániku potvrzení vydaného organizaci, které jsou utajované skutečnosti poskytovány, je její statutární orgán povinen odevzdat všechny utajované skutečnosti tomu, kdo utajované skutečnosti poskytl, nelze-li tak učinit, Ministerstvu vnitra.

(4) V případě zániku potvrzení vydaného organizaci, ve které utajované skutečnosti vznikají, je její statutární orgán povinen odevzdat utajované skutečnosti Ministerstvu vnitra.

Ministerstvo vnitra vede seznam organizací, kterým bylo vydáno potvrzení, a organizací, kterým platnost potvrzení zanikla. Uvedený seznam je zveřejňován ve věstníku Ministerstva vnitra.

(1) Spis o bezpečnostní prověrce organizace obsahuje žádost o vydání potvrzení a údaje získané při bezpečnostní prověrce organizace.

(2) Spis o bezpečnostní prověrce organizace zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje Ministerstvo vnitra.

(3) Spis o bezpečnostní prověrce organizace je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v tomto spisu je možné využívat pouze pro potřeby bezpečnostní prověrky.

(4) Spis o bezpečnostní prověrce organizace se vyřazuje po uplynutí dvaceti let od zániku organizace.

(1) Bezpečnostní spis organizace obsahuje

a) žádost o vydání potvrzení,

b) potvrzení,

c) případné změny.

(2) Bezpečnostní spis organizace zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje její statutární orgán.

(3) Bezpečnostní spis organizace je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.

(1) Poskytování utajovaných skutečností mezi Českou republikou a cizí mocí se uskutečňuje v souladu s mezinárodní smlouvou nebo podle zvláštního zákona [Např. zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.].

(2) Poskytování utajovaných skutečností mezi organizací a zahraničním partnerem povoluje Ministerstvo vnitra. Před povolením si Ministerstvo vnitra vyžádá stanovisko Ministerstva zahraničních věcí, zpravodajských služeb a ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.

(3) Souhlas podle odstavce 2 lze udělit pouze v případě, že zahraniční partner tuzemské organizace předloží Ministerstvu vnitra bezpečnostní oprávnění, vydané příslušným úřadem cizí moci.

(4) Poskytování utajovaných skutečností se uskutečňuje prostřednictvím Ústředních registrů vedených Ministerstvem vnitra, pokud mezinárodní smlouva nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(5) V souladu s mezinárodní smlouvou vydává Ministerstvo vnitra certifikát, ve kterém uvede stupeň utajení, na který bylo osobě vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení. Certifikát se vydává na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na jeden rok, přičemž dobu platnosti osvědčení nebo potvrzení nelze překročit.

(6) Uznat bezpečnostní oprávnění o způsobilosti osoby nebo organizace seznamovat se s utajovanými skutečnostmi vydaný cizí mocí lze pouze pokud tak stanoví mezinárodní smlouva nebo na základě vzájemnosti.

(7) V souladu s mezinárodní smlouvou jsou Ministerstvo vnitra a příslušný úřad cizí moci oprávněny provádět kontrolu ochrany vzájemně poskytnutých utajovaných skutečností.

(8) Na poskytování utajovaných skutečností mezi zpravodajskými službami a zpravodajskými službami cizí moci v rámci spolupráce, uskutečňované podle zvláštního zákona¹¹⁾, se odstavce 1 až 7 nevztahují. O poskytování utajovaných skutečností v těchto případech rozhodují statutární orgány zpravodajských služeb, které vedou evidenci takto poskytnutých utajovaných skutečností.

(9) Na poskytování utajovaných skutečností mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, soudy, státními zastupitelstvími, Policií České republiky nebo celními orgány a obdobnými orgány cizí moci se odstavce 2 až 7 vztahují, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, nestanoví jinak. Evidenci takto poskytnutých utajovaných skutečností vedou uvedené orgány státu samy.

(1) V Ústředních registrech podle § 68 odst. 4 tohoto zákona jsou evidovány všechny utajované skutečnosti poskytnuté v rámci mezinárodní spolupráce, kromě utajovaných skutečností evidovaných podle § 68 odst. 8 a 9 tohoto zákona.

(2) Orgány státu, kterým jsou poskytovány nebo které poskytují utajované skutečnosti v rámci mezinárodní spolupráce prostřednictvím Ústředních registrů, jsou povinny zřídit po schválení Ministerstvem vnitra vlastní registry utajovaných skutečností.

(1) Státním dozorem v oblasti ochrany utajovaných skutečností je dozor nad tím, jak orgány státu a organizace dodržují právní předpisy v této oblasti.

(2) Při výkonu státního dozoru se postupuje podle zvláštního zákona [Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.], nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Kontrolní pracovníci jsou při výkonu státního dozoru dále oprávněni seznamovat se s utajovanými skutečnostmi všech stupňů utajení v rozsahu potřebném k provedení kontroly.

(4) Pracovníci úřadu na ochranu utajovaných skutečností cizí moci jsou oprávněni účastnit se státního dozoru utajovaných skutečností, které jsou poskytnuty České republice, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva.

(5) Státnímu dozoru podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb.

(1) Zjistí-li kontrolní pracovník u kontrolovaného subjektu neplnění povinností stanovených tímto zákonem v ochraně utajovaných skutečností, může při výkonu státního dozoru

a) učinit neodkladná opatření k zajištění ochrany utajovaných skutečností,

b) požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky a zaslání písemné zprávy o jejich odstranění Ministerstvu vnitra, nebo

c) odejmout utajovanou skutečnost.

(2) Ministerstvo vnitra je oprávněno, v návaznosti na výkon státního dozoru, odejmut osvědčení nebo potvrzení.

(1) Ministerstvo vnitra uloží pokutu za porušení povinností stanovených tímto zákonem

a) organizaci až do výše 50 mil. Kč,

b) určené osobě podle § 42, 43 nebo 44 písm. b) až i) tohoto zákona do výše 500.000,- Kč,

c) určené osobě podle § 38, 40 nebo 41 tohoto zákona do výše 300.000,- Kč,

d) jiné osobě do výše 100.000,- Kč.

(2) Za opakované porušení povinností stanovených tímto zákonem je možné uložit pokutu až do výše dvojnásobku pokuty podle odstavce 1.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání, době jeho trvání, charakteru a rozsahu způsobených následků a k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že bylo porušeno více povinností.

(1) Pokutu podle § 72 tohoto zákona lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy Ministerstvo vnitra porušení povinností zjistilo, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinností došlo.

(2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

(3) Pokuty uložené podle § 72 tohoto zákona vybírá Ministerstvo vnitra a vymáhají příslušné finanční úřady. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků [Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.].

Na rozhodování podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád, s výjimkou rozhodování o pokutách podle § 72 a 73 tohoto zákona. Opatření a jiné úkony podle tohoto zákona nepodléhajíc soudnímu přezkumu, s výjimkou rozhodnutí o pokutách.

(1) Fyzickou osobu, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona určena ke styku se státním tajemstvím podle dosavadní právní úpravy [§ 9 zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.], lze v případě potřeby považovat za určenou osobu podle tohoto zákona po dobu devíti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(2) Fyzickou osobu, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona určena ke styku s hospodářským nebo služebním tajemstvím podle dosavadní právní úpravy [§ 3 nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 420/1990 Sb.], lze v případě potřeby považovat za určenou osobu pro styk s utajovanými skutečnostmi stupně utajení "Vyhrazené", "Důvěrné" nebo "Tajné" podle tohoto zákona, po dobu šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(3) V případech podle odstavců 1 nebo 2 je nutno provést záznam o určení způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 a 2 tohoto zákona, nejdéle však na dobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2.

(4) Určením provedeným podle § 38 tohoto zákona zaniká určení provedené podle odstavce 3.

Stupně utajení stanovené podle dosavadních předpisů zůstávají nadále v platnosti, pokud podle tohoto zákona nebude v konkrétních případech stanoveno jinak.

Vydávání vyjádření ke styku se státním tajemstvím se řídí dosavadními předpisy [§ 9 odst. 3) zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.] pouze tehdy, jestliže žádost byla předána k poštovní přepravě nejpozději 45 dnů před počátkem účinnosti tohoto zákona.

(1) Je-li v právním předpise, vydaném před účinností tohoto zákona, uvedeno státní, hospodářské nebo služební tajemství, rozumí se tím utajovaná skutečnost podle tohoto zákona.

(2) Je-li v právním předpise upraveno zproštění mlčenlivosti, postupuje se v případě, že se toto zproštění týká utajované skutečnosti, podle tohoto zákona.

Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/ 1994 Sb., a zákona č. 88/1995 Sb., se mění takto:

§ 24 odst. 3 včetně poznámky č. 7a zní:

" (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčen zákon o ochraně utajovaných skutečností.^7a

___________________

^7a) Zákon č. /1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností."

Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb., se mění takto:

§ 21 písm. c), včetně poznámky č. 4), zní:

" c) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností, vydaným podle zvláštního zákona.⁴⁾

_________________

⁴⁾ Zákon č. /1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností.".

Zákon České národní rady č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., se mění takto:

§ 11 písm. c), včetně poznámky č. 4), zní:

" c) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností, vydaným podle zvláštního zákona.⁴⁾

__________________

⁴⁾ Zákon č. /1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností."

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní republiky ze dne 4.září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 103/1997 Sb. a zákona č. 253/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 66 se slova "ohrožení státního tajemství (§ 106 a 107)" nahrazují slovy "ohrožení utajované skutečnosti (§ 106 a 107)" a slova "ohrožení hospodářského tajemství (§ 122)" a slova "ohrožení služebního tajemství (§ 173)" se vypouštějí.

2. V § 89 se odstavce 10, 11 a 12 vypouštějí.

Dosavadní odstavce 13 až 20 se označují jako odstavce 10 až 17.

3. § 105 včetně nadpisu zní:

(1) Kdo vyzvídá skutečnost utajovanou podle zvláštního zákona, jejíž zneužití může vážným způsobem ohrozit nebo poškodit ústavnost, svrchovanost, územní celistvost, obranu a bezpečnost republiky, s cílem vyzradit ji cizí moci,

kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou skutečnost, nebo

kdo takovou utajovanou skutečnost cizí moci úmyslně vyzradí,

bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.

(2) Stejně bude potrestán, kdo umožní nebo usnadní činnost pachateli činu uvedeného v odstavci 1 nebo organizaci, jejímž cílem je vyzvídat utajované skutečnosti.

(3) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizace, jejímž cílem je vyzvídat utajované skutečnosti,

b) spáchá-li takový čin, ačkoli mu ochrana utajovaných skutečností byla zvlášť uložena,

c) získá-li takovým činem značný prospěch nebo spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, nebo

d) týká-li se takový čin utajované skutečnosti ve zvláštním zákoně klasifikované stupněm utajení přísně tajné.

(4) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za branné pohotovosti státu.".

4. § 106 včetně nadpisu zní:

(1) Kdo vyzvídá skutečnost utajovanou podle zvláštního zákona s cílem vyzradit ji nepovolané osobě,

kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou skutečnost, nebo

kdo takovou utajovanou skutečnost nepovolané osobě úmyslně vyzradí,

bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) vyzradí-li úmyslně nepovolané osobě utajovanou skutečnost ve zvláštním zákoně klasifikovanou stupněm utajení přísně tajné nebo tajné,

b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, ačkoli mu ochrana utajovaných skutečností byla zvlášť uložena,

c) získá-li takovým činem značný prospěch nebo způsobí-li značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

(4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,

a) týká-li se čin uvedený v odstavci 1 utajované skutečnosti z oblasti zabezpečení obranyschopnosti republiky klasifikované ve zvláštním zákoně stupněm utajení přísně tajné, nebo

b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.".

5 § 107 zní:

Kdo z nedbalosti způsobí vyzrazení utajované skutečnosti, ve zvláštním zákoně klasifikované stupněm utajení přísně tajné nebo tajné nebo důvěrné, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.".

6. § 122 se včetně nadpisu vypouští.

7. V § 166 odst. 2 písm.a) se slova "vyzvědačství (§ 105)" nahrazují slovy "vyzvědačství (§ 105 odst. 3 a 4)".

8. V § 167 odst. 1 se slova "ohrožení státního tajemství" nahrazují slovy "ohrožení utajované skutečnosti" a za slova "nedovoleného překročení státní hranice podle § 171b odst. 2 a 3" se vkládají slova "neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178 odst. 3.".

9. V § 167 odst. 2 se slova "ohrožení státního tajemství" nahrazují slovy "ohrožení utajované skutečnosti".

10. V § 168 odst. 1 a 2 se slova "vyzvědačství (§ 105)" nahrazují slovy "vyzvědačství (§ 105 odst. 2,3 a 4) a slova "ohrožení státního tajemství (§ 106 a 107)" se nahrazují slovy "ohrožení utajované skutečnosti (§ 106 a 107)".

11. V § 168 odst. 1 se za slova "pozměňování peněz (§ 140)," vkládají slova "neoprávněného nakládání s osobními údaji (§ 178 odst. 3),".

12. § 173 včetně nadpisu se vypouští.

13. V § 178 odst. 1 se za slovo "kdo" vkládají slova ", byť i z nedbalosti," a slova "až na jeden rok" se nahrazují slovy "až na tři léta".

14. V § 178 odst. 2 se za slova "nebo funkce" vkládají slova ", byť i z nedbalosti".

15. V § 178 odst. 3 se slova "až na dvě léta" nahrazují slovy "na jeden rok až pět let".

16. V § 178 odst. 3 písm. c) se za slova "v odstavci 1" vkládají slova "nebo 2".