Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

6. Měnový vývoj

6. 1 Měnové agregáty

Meziroční tempo růstu peněžní zásoby M2 [Oběživo, korunové vklady a vklady v cizí měně; měnový přehled ČNB (běžný kurz k USD)] dosáhlo v září 8,6% (v srpnu 8,4%) a vrostlo tak proti konci 1. pololetí o 2 procentní body (bez vlivu měnově sterilizovaného kapitálového vstupu do SPT TELECOM). Ke zrychlení tempa M2 došlo i přes snížení dynamiky růstu domácích úvěrů (v srpnu proti červnu o 2,3%) vzhledem k vyššímu přílivu zahraničního kapitálu a tím nárůstu čistých zahraničních aktiv (meziroční růst v srpnu 14,1% proti červnovému poklesu o 5,3%).

Peněžní agregát M1 (souhrn oběživa a likvidních vkladů na viděnou) se v srpnu meziročně snížil o 7,9%. Objem oběživa zaznamenal nárůst 3,5%, netermínované korunové vklady poklesly o 11,6%.

Termínované vklady vzrostly meziročně o 12,6% především vzhledem k výraznému nárůstu vkladů obyvatelstva o 32,8% (vliv zvýšení vkladových úroků po kursovém skoku v květnu).

Tempo růstu celkových korunových vkladů od dubna kolísá mezi 1,3 a 3,4%, v srpnu dosáhlo 3,3%.

Objem vkladů v cizí měně vzrostl na 124,6 mld. Kč (bez vlivu měnově sterilizovaného kapitálového vstupu do SPT TELECOM), tj. meziročně o 82,7%. Růst devizových vkladů podniků dosáhl 94,7% při stavu ke konci srpna 62,3 mld. Kč bez vlivu SPT TELECOM. Devizové vklady obyvatelstva vzrostly oproti srpnu minulého roku o 72,1%.

6.2 Úvěry

Tempo růstu celkových domácích úvěrů se od května (meziročně 14,5%) snižovalo a v září činilo 11,3%. Úvěry obyvatelstvu rostly od května zhruba rovnoměrně, přírůstek v září o 21,1% znamenal mírné zrychlení proti srpnu o cca 3 body. Úvěry podnikům mají od června tendenci ke zpomalování růstu (v září 2,4%, což je o 2,3 bodu méně než v červnu).

Tabulka 5

Domácí úvěry

Pramen: Měnový přehled ČNB. vlastní propočty

V porovnání s 2. čtvrtletím nedošlo k výraznějším změnám ve struktuře příjemců úvěrů. Meziročně se významně zhoršila pozice vlády vůči bankovnímu sektoru. Čistý úvěr vládě (bez FNM) se meziročně zvýšil o 13,8 mld. Kč (včetně vlivu 0,7 mld. Kč zahrnutí pozemkového fondu a vyloučení fondu tržní regulace v souladu s metodikou MMF), čistá pozice FNM vůči bankovnímu sektoru se zhoršila o 2,7 mld. Kč. Váhově nejvýznamnější přírůstek v rámci domácích úvěrů je u úvěrů poskytovaných v cizí měně.

6. 3 Úrokové sazby

Pokles úrokových sazeb na peněžním trhu, který začal v červnu, pokračoval v průběhu celého 3. čtvrtletí. Příznivě byl ovlivněn mj. i snížením repo sazby (1 týdenní i 2týdenní) z 18,20% na 14,50% p. a. na počátku srpna. Průměrná měsíční hodnota sazby PRIBOR 3M se z 25,98% v červnu snížila na 16,99% p. a. v červenci, ke konci čtvrtletí se ustálila na úrovni okolo 14,70% p. a.

S poklesem úrokových sazeb na peněžním trhu se postupně snižovaly i klientské úrokové sazby. Průměrné úrokové sazby z nových úvěrů se snížily z 20,4% p. a. v červnu až na 15,78% p. a. v září. Návazně na tento trend klesly rovněž průměrné sazby z celkových úvěrů z 14,56% p. a. v červnu na 13,19% p. a. v srpnu. Průměrné úrokové sazby z vkladů dosáhly v srpnu 7,8% p. a. (proti červnu snížení o 1,1 bodu).

7. Domácnosti

Data o vývoji příjmů, výdajů a úspor domácností za 3. čtvrtletí 1997 dosud nejsou zpracována, údaje o pololetním vývoji vychází z předběžné sestavy národních účtů za tento sektor.

Běžné příjmy domácností (zahrnují náhrady zaměstnancům včetně příspěvků na sociální zabezpečení placených zaměstnavatelem, zisk drobných podnikatelů, důchody z vlastnictví, sociální dávky i dopočítávané položky jako např. důchody ze stínové ekonomiky) vzrostly ve srovnání s 1. pololetím 1996 reálně o 4,0%, nominálně o 10,5%, z toho mzdy a platy rezidentů o 10,6% a důchody o 16,4%.

Běžné výdaje domácností (běžné daně a poplatky, příspěvky na sociální a zdravotní pojištění, úroky, neživotní pojištění a různé příspěvky či pokuty) se zvýšily reálně o 1,9%, nominálně o 8,9%, z toho běžné daně a poplatky o 10,8% a příspěvky na sociální a zdravotní pojištění celkem o 8,9%.

Disponibilní důchod, který je saldem běžných příjmů a výdajů, vzrostl o 12,2%. Výdaje na běžnou spotřebu zboží a služeb se nominálně zvýšily o 13,2%, (reálně o 5,4%).

Hrubé úspory domácností za 1. pololetí 1997 dosáhly 98,1 mld. Kč. Míra úspor, počítaná jako poměr hrubých úspor k disponibilnímu důchodu, poklesla ve srovnání s 1. pololetím roku 1996 o 1,3 procentního bodu na 9,2%.

8. Kapitálový trh

Ceny akcií na kapitálovém trhu se po období relativní stagnace v červnu a červenci začaly od počátku srpna opět zvyšovat. Oficiální burzovní index cen akcií PX 50 dosáhl úrovně 559 bodů a proti počátku srpna vzrostl zhruba o 12%, do konce září pak ceny mírně poklesly na 536 bodů. Obdobný cenový vývoj byl i na RM-Systému (index PK 30).

Ceny dluhopisů od počátku července, kdy dosáhly svého dlouhodobého minima, začaly opět růst. Zatímco ceny státních dluhopisů se ke konci září opět dostaly téměř ke své nominální hodnotě, všeobecný index dluhopisů zůstal ještě 6,2% pod nominálem.

Celkový objem obchodů na kapitálovém trhu dosáhl za tři čtvrtletí 1997 938 mld. Kč, tj. o 23% víc, než za stejné období r. 1996 (760 mld. Kč). Převažovaly obchody s dluhopisy, kterých se zobchodovalo za 541 mld. Kč, tj. 57,7% z celkového objemu. Nepodařilo se zvýšit podíl obchodů na centrálních trzích na úkor přímých transakcí. Podíl centrálních trhů činil stejně jako za 1. pololetí pouze 2,4%. Pozitivní je další snížení podílu obchodů uskutečněných přes přepážky SCP, které nejsou veřejným trhem, na celkovém objemu obchodů na kapitálovém trhu, a to na 27,7% za 3. čtvrtletí (56% v roce 1996 a 41,7% za 1. pololetí 1997).

Za tři čtvrtletí 1997 byly Ministerstvem financí povoleny veřejně obchodovatelné emise akcií a veřejně i neveřejně obchodovatelných dluhopisů určené na zvýšení základního jmění, resp. na získání finančních prostředků pro rozvoj firem v celkovém objemu 22,2 mld. Kč (z toho akcie 13,4 mld. Kč, obligace 8,8 mld. Kč). Za tři čtvrtletí 1996 byly se stejným určením povoleny emise v celkové výši 32,2 mld. Kč (z toho akcie 14,1 mld. Kč, obligace 18,1 mld. Kč).

9. Veřejné rozpočty

Hospodaření veřejných rozpočtů v úzkém pojetí (konsolidovaný souhrn státního a místních rozpočtů) se v 1. - 3. čtvrtletí 1997 pohybovalo převážně v deficitu. Tendenci ke schodkovosti hospodaření se však ve 3. čtvrtletí podařilo zmírnit a koncový deficit snížit na 10,2 mld. Kč (1. pololetí 18 mld. Kč). Začala se důsledně uplatňovat restrikce ve výdajích veřejných rozpočtů podle opatření vlády k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu z dubna a června 1997 (meziroční zvýšení výdajů za 1. čtvrtletí o 12,0%, za 2. čtvrtletí o 10,7%, za 3. čtvrtletí o 1,9%), došlo také k určitému zlepšení rozpočtových příjmů (uvedené údaje zahrnují dodatečné zdroje v souvislosti s likvidací povodňových škod, které ještě celé nebyly použity).

Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů [Údaje (viz Tabulka 6) neobsahují mimorozpočtové zdroje místních rozpočtů (saldo převodů vlastních fondů, saldo úvěrů, půjček a komunálních obligací). Do místních rozpočtů je zahrnuto hospodaření dobrovolných svazků obcí v dalším textu se vychází z takto souřadně upravených údajů.] za 1. - 3.čtvrtletí 1997 byly ovlivněny vedle opatření vlády k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu také důsledky červencových záplav. Při zpomalující se meziroční dynamice příjmů i výdajů vzrostly příjmy o 5,9%, výdaje o 8,0%.

Tabulka 6

Veřejné rozpočty v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

*) bez vyloučení vlivu použití části rozpočtového přebytku v roce 1996

Deficit veřejných rozpočtů za 1. - 3. čtvrtletí 1997 ve výši 10,2 mld. Kč vznikl z hospodaření státního rozpočtu, místní rozpočty ukončily běžné hospodaření s malým přebytkem (68 mil. Kč).

U daňových příjmů, které tvoří rozhodující část příjmů veřejných rozpočtů, bylo dosaženo meziročního přírůstku 1,7% (rozdíl meziročních indexů daňových příjmů činil 6,8 procentního bodu) - viz Tabulka 7). Po propadu daňového inkasa v 1. čtvrtletí se tempo růstu daňových příjmů v průběhu rozpočtového roku postupně zvyšuje.

Tabulka 7

Daňové příjmy veřejných rozpočtů v úzkém pojetí

Pramen: MF ČR

K mírnému zvýšení daňových příjmů došlo u státního rozpočtu (index 100,6%), místní rozpočty dosáhly meziročního růstu o 5,9% vlivem rozdílné struktury daňových příjmů ve státním a místních rozpočtech.

Růst inkasa pojistného na sociální zabezpečení v roce 1997 (index 110,9%) byl nižší než v průběhu roku 1996 a jen mírně zaostává za přírůstkem objemu mezd.

Zbývající část příjmů veřejných rozpočtů v úzkém pojetí se vyvíjely vzhledem k celkovým příjmům nadproporcionálně (meziroční index 117,5%). Bylo to způsobeno především příjmy na krytí povodňových škod a vyššími příjmy z vládních úvěrů.

Výdaje veřejných rozpočtů se zvýšily o 8,0%, což bylo o 9,4 procentního bodu méně než ve stejném období roku 1996.

Důsledkem snížení deficitního hospodaření státního rozpočtu ve 3. čtvrtletí došlo ke snížení státního dluhu na 172,1 mld. Kč (na konci června 178,7 mld. Kč).

Na konci října se deficit státního rozpočtu snížil na 3,9 mld. Kč. Výše státního dluhu klesla na 166,0 mld. Kč.

II. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až září 1997

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 1997 schválil Parlament ČR zákonem č. 315/1996 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu 549,1 mld. Kč. Oproti skutečnosti dosažené v roce 1996 byly zákonem schválené příjmy vyšší o 13,7%, tj.o 66,3 mld. Kč a výdaje o 13,4%, tj. o 64,7 mld. Kč (při schvalování zákona počítal Parlament s dynamikou ve vztahu k očekávané skutečnosti za rok 1996, která shodně činila u příjmů i u výdajů 111,8).

Zejména v prvních šesti měsících probíhalo hospodaření státního rozpočtu v podmínkách stále se prohlubujícího napětí mezi jeho příjmy a výdaji, jak bylo dokumentováno ve Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 1997.

Základním problémem vyrovnanosti státního rozpočtu bylo především mimořádně nízké plnění jeho příjmů, které nenaplňovaly předpoklady rozpočtu schváleného Poslaneckou sněmovnou. Příčina spočívala především v odhadu výše příjmů státního rozpočtu na rok 1997, promítnutém ve schváleném rozpočtu a vycházejícím z optimistických předpokladů o růstu naši ekonomiky, které se však postupně ukázaly nereálnými. Při takto nadhodnocených rozpočtových příjmech bylo jejich skutečné plnění podstatně nižší než by odpovídalo reálným podmínkám. Vývoj příjmů se tak stal limitujícím faktorem hospodaření státního rozpočtu v dosavadním průběhu letošního roku.

Zajištění vyrovnanosti rozpočtového hospodaření v letošním roce bylo součástí opatření, která postupně přijala vláda v rámci kroků k celkové stabilizaci ekonomiky, a to nejdříve usnesením vlády č. 229 ze dne 16. dubna t. r. a následně pak usnesením č. 356 ze dne 18. června 1997. Přijatá opatření ve svém souhrnu znamenala celkové "škrty" výdajů ve státním rozpočtu na letošní rok ve výši 42,4 mld. Kč, což představuje 7,7% rozpočtu schváleného zákonem č. 315/1996 Sb., při současném protisměrném nezbytném zvýšení některých jiných výdajů o 4,8 mld. Kč. Úpravu Poslanecká sněmovna schválila svým usnesením č. 409 ze dne 4. července t. r. Takto upravený rozpočet již předpokládá meziroční růst příjmů pouze o 5,3%, růst výdajů o 5,6%.

Po výše uvedených opatřeních vlády se hospodaření státního rozpočtu v dalších měsících zlepšilo, takže výsledek dosažený k 30. září znamenal oproti stavu ke konci 1. pololetí zlepšení o 4,6 mld. Kč.

Výsledek hospodaření státního rozpočtu se od začátku roku vyvíjel takto (v mld. Kč):

Při pozitivním působení obou vládních "balíčků" však bylo v průběhu 3. čtvrtletí hospodaření státního rozpočtu současně nepříznivě ovlivněno rozsáhlými povodněmi, k nimž nečekaně došlo v červenci na Moravě a ve východních Čechách. Tento vliv představuje dopad především na příjmovou stránku státního rozpočtu, neboť v důsledku katastrofy došlo ke snížení inkasa odvodů daní zejména od podnikatelských subjektů do státního rozpočtu. I když celoroční výpadek příjmů z tohoto titulu bude možno vyčíslit až ve státním závěrečném účtu za rok 1997, o rozsahu uvedeného vlivu si lze učinit představu z toho, že zatímco za prvních 6 měsíců roku získal státní rozpočet na dani z příjmů právnických osob více než 23 mld. Kč, přírůstek za 3. čtvrtletí činil pouze 6,9 mld. Kč (a loni ve stejném období to bylo přes 10 mld. Kč). Tímto vlivem tedy byla výrazně oslabena účinnost opatření přijatých v rámci obou "balíčků" vlády k vyrovnanosti hospodaření státního rozpočtu.

Hodnocení plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu v dalších částech zprávy je prováděno jednak ve vztahu k rozpočtu upravenému na základě usnesení vlády č. 229/97 a č. 356/97, jednak ve vztahu k rozpočtu zahrnujícímu rozpočtová opatření realizovaná v pravomoci ministra financí k 30. 9. 1997 v celkovém rozsahu 8,5 mld. Kč. Z nich přes 6,2 mld. Kč představuje zvýšení rozpočtových příjmů a výdajů v důsledku převodu prostředků z mimorozpočtových zdrojů určených na odstranění povodňových škod; zbývajících více než 2,2 mld. Kč představuje použití mimořádných rozpočtových příjmů, zejména převod ze státních finančních aktiv k financování mise SFOR (700 mil. Kč, podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 201/1996) a k zajištění demolic objektů po sovětské armádě (3,5 mil. Kč. podle usnesení vlády ČR č. 540/92), využití prostředků z finančního zúčtování za rok 1996 (1379 mil. Kč), prostředky z likvidace státních podniků (100 mil. Kč) či převody z Fondu národního majetku za majetek Českých drah (13,5 mil. Kč, určeno k posílení investic ministerstva dopravy a spojů).

Úpravy státního rozpočtu na letošní rok (vázání rozpočtových prostředků), realizované vládou a schválené Poslaneckou sněmovnou, představuji závažné zásahy do původně schváleného rozpočtu. V souhrnu šlo o snížení příjmů o 40,7 mld. Kč, tj. o 7,4%, snížení výdajů o 37,6 mld. Kč, tj. o 6,8%.

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu ukazuje následující tabulka:

x) vliv nerealizovaných legislativních úprav některých předpisů a opatření navrhovaných k 1.10.1997

Pozn: srovnatelně, tj. po vyloučení převodu ze SFA ve výši 1,5 mld. Kč v roce 1996, činí meziroční růst příjmů 106,3%

Uvedený přehled potvrzuje stále nízké plnění rozpočtových příjmů, jejichž inkaso ve výši 367,7 mld. Kč představuje pouze 72,3% rozpočtu zahrnujícího provedená opatření vlády (usn. č. 229/97 a 356/97), resp. 71,1% rozpočtu včetně dalších rozpočtových opatření.

Ve srovnání s výsledky ke konci září 1996 jsou příjmy státního rozpočtu v letošním roce o 20,3 mld. Kč vyšší a proti stejnému období minulého roku vzrostly o 5,9%. Tento růst i nadále zaostává za posledně platným rozpočtem, který předpokládá jejich zvýšení celoročně o 7,1%, tj. o 34,1 mld. Kč (rozpočet zahrnující pouze opatření přijatá v rámci "balíčků" uvažoval s růstem příjmů o 5,3%). Po vyloučení prostředků z mimorozpočtových zdrojů, určených k úhradě povodňových výdajů ve výši 6,2 mld. Kč (jedná se o převod ze zvláštního účtu ve státních finančních aktivech, na němž bylo do té doby soustředěno 8,6 mld. Kč), činí dosažený meziroční růst příjmů pouze 4,1%.

Výdaje jsou plněny na 73,9% rozpočtu po přijatých opatřeních vlády, resp. na 72,7% rozpočtu vč. všech rozpočtových opatření. Oproti alikvotě 3/4 roku je jejich čerpání o 12,1 mld. Kč nižší.

Ve srovnání s loňským rokem jsou výdaje vyšší o 30,6 mld. Kč, tj. o 8,8%. Tento růst tak stále ještě předstihuje tempo, s nímž uvažuje posledně upravený rozpočet na letošní rok, který počítá s růstem výdajů pouze o 7,3% (rozpočet zahrnující opatření vlády podle usn. č. 229/97 a 356/97 počítal dokonce s růstem pouze o 5.6%).

Jako pozitivní je třeba vyzdvihnout skutečnost, že v průběhu 3. čtvrtletí došlo ke změně dosavadních tendencí mezi plněním příjmů státního rozpočtu a čerpáním jeho výdajů. Jestliže příjmy v uvedeném období vzrostly absolutně o 126,2 mld. Kč, činil přírůstek výdajů pouze 121,6 mld. Kč. Rovněž průměrné měsíční inkaso příjmů se zvýšilo (z dosavadních 40,25 mld. Kč na téměř 40,9 mld. Kč), zatímco průměrné měsíční čerpání výdajů vykázalo pokles (ze 42,7 mld. Kč na 42,0 mld. Kč).

Je tedy možno konstatovat, že v plnění rozpočtu se začala projevovat žádoucí účinnost přijatých opatření vlády z dubna a června t.. r., i když byla na druhé straně naopak oslabena vlivem dopadu následných červencových povodní, v jejichž důsledku se zpomalil především potřebný růst rozpočtových příjmů.

Přesto je letošní plnění příjmů státního rozpočtu za 3/4 roku (s výjimkou roku 1995) v podstatě nejnižší a čerpání výdajů naopak nejvyšší od vzniku České republiky, jak ukazuje srovnání vývoje od roku 1993:

v %

pozn.: - v letech 1993 - 1996 uvedeno % z celoroční skutečnosti (v roce 1993 a 1994 výdaje očištěny o vliv clearingu se SR

            - v roce 1997 uvedeno % plnění ve vztahu k rozpočtu včetně rozpočt. opatření

Průběh plnění rozpočtových příjmů a výdajů je zřejmý z následujícího přehledu:

Tento vývoj ukazuje i grafické znázornění:

Podmínky, v nichž státní rozpočet ve 3. čtvrtletí hospodařil, se odrazily v jeho příjmech i výdajích, jejichž vývoj se vyznačoval značným kolísáním.

V příjmech je v prvních měsících tohoto období patrný především značný pokles v měsíci srpnu, který souvisí se sezónním vývojem některých daňových příjmů, zejména daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob: zatímco v červenci se ve vývoji rozpočtových příjmů projevil značný nárůst těchto daní v souvislosti se zákonnými lhůtami odvodů do státního rozpočtu, v srpnu naopak z důvodu realizovaných vratek a vyrovnání dříve inkasovaných odvodů došlo k výraznému poklesu daňových a tím i celkových příjmů.

Zároveň se však již začal projevovat i vpředu zmíněný vliv povodní, zejména pokud jde o inkaso daně z příjmů právnických osob - oba tyto vlivy jsou podrobněji rozvedeny v další části zprávy.

Na druhé straně se ve zvýšení příjmů zejména v měsíci září odrazily i prostředky, převedené do státního rozpočtu z mimorozpočtových zdrojů a určené na odstranění škod způsobených červencovými povodněmi. Ze zvláštního účtu ve státních finančních aktivech, na němž se soustřeďují prostředky podle rozhodnutí vlády a Poslanecké sněmovny, bylo do státního rozpočtu převedeno do konce srpna 3,4 mld. Kč, do konce září pak dalších 2,8 mld. Kč; celkově tak byly příjmy státního rozpočtu posíleny o 6,2 mld. Kč.

Ve výdajích je situace obdobná. Obecně lze ve srovnání s vývojem za 1. pololetí pozorovat pokles výdajové stránky státního rozpočtu, což je nesporně odrazem působení přijatých opatření vlády, jak bylo demonstrováno již dříve.

Naopak opětné zvýšení výdajů ke konci září je již spojeno s úhradami výdajů vynakládaných státním rozpočtem k odstranění škod způsobených povodněmi. Na tento účel bylo do konce září uvolněno ze státního rozpočtu celkem 6,4 mld. Kč, z toho přes 2,2 mld. Kč představují přímé úhrady z příslušného účtu kapitoly Všeobecná pokladní správa, dalších více než 4,1 mld. Kč bylo uvolněno do jednotlivých kapitol formou rozpočtových opatření.

V současné době nelze vyčíslit, kolik z prostředků převedených jednotlivým rozpočtovým kapitolám bylo do konce 3. čtvrtletí k uvedenému účelu skutečně využito, celoroční údaje budou uvedeny ve státním závěrečném úctu za letošní rok. Lze však předpokládat, že skutečné čerpání bylo oproti uvolněným prostředkům nižší. Vzhledem k tomu, že příjmy státního rozpočtu byly ve stejném období posíleny plně ve výši, která odpovídá rozhodnutím vlády a Poslanecké sněmovny, je vykázaný výsledek rozpočtového hospodaření ke konci 3. čtvrtletí zřejmě příznivější než by odpovídalo reálné situaci.

Souhrnné informaci o celkové výši prostředků zabezpečených k odstraněni důsledků povodní a o způsobu jejich použití k 30. záři je věnována samostatná pasáž.