Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

3. Cenový vývoj

Zatímco v 1. pololetí 1997 byl vývoj cen v podstatě klidný a inflaci bylo možno charakterizovat jako mírnou a setrvačnou se zřetelným dezinflačním trendem, ve 3. čtvrtletí se růst spotřebitelských cen a částečně i cen průmyslových výrobců poněkud zrychlil. Vedle dopadu deregulačních opatření na spotřebitelské ceny se zde obecně projevují i kursové pohyby, jejichž důsledky se rozkládají na delší období.

3. 1 Spotřebitelské ceny

Měsíční vývoj spotřebitelských cen v průběhu tří čtvrtletí 1997 byl vedle trhem určovaných pohybů (při opakování obvyklých sezónních výkyvů) významně formován také administrativními zásahy. Zatímco v 1. pololetí byl rozsah administrativních vlivů téměř shodný se stejným obdobím předchozího roku, v červenci bylo neobvyklé zvýšení meziročního indexu spotřebitelských cen způsobeno zejména masivní úpravou maximálních cen (vč. změn poplatků).

V červenci byly zvýšeny maximální ceny nájemného, tepelné energie, elektrické energie a plynných paliv s vlivem 3,2%, dále došlo ke zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. V září byly zvýšeny maximální ceny osobní dopravy na železnici. Zatímco až do poloviny letošního roku se tyto izolovaně oceněné administrativní zásahy do vývoje celkové hladiny spotřebitelských cen nepromítaly v plném rozsahu (vlivem poptávkového omezení se projevily zbrzděním růstu cen ostatních komodit), ve třetím čtvrtletí se tento efekt nepodařilo prokázat, neboť byl ve značné míře neutralizován cenovými efekty z depreciace koruny.

Celkově se v průběhu tří čtvrtletí 1997 (září 1997 proti prosinci 1996) zvýšily spotřebitelské ceny o 8,5%.

Hladina spotřebitelských cen byla v září 1997 ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku vyšší o 10,3%, z toho nejvíce meziročně vzrostly ceny ve skupinách bydlení o 22,9% a doprava o 11,5%. Meziroční zvýšení cen ve skupině "potraviny, nápoje, tabák" (o 6,1%) bylo ve srovnání s ostatními skupinami nejnižší.

V srpnu došlo ve skupině "potraviny, nápoje, tabák" k významnému zvýšení cen o 0,6% (zejm. cen masa a masných výrobků a subtropického ovoce), i když v předchozích létech zde naopak docházelo k sezónnímu poklesu cen. Cenový pohyb zřejmě souvisel s vyrovnáním dosavadního pomalého cenového růstu potravin v první polovině roku. Určitý vliv mohla mít i mimořádná poptávka v zaplavených oblastech (zničené uskladněné potraviny při výpadku elektrického proudu, nepoužitelné vlastní výpěstky, ztráty na drobném zvířectvu) a nákupy humanitární pomoci.

Životní náklady v záři 1997 byly proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší u zaměstnanců o 10,1%, u důchodců o 12,4%.

V říjnu 1997 vzrostly spotřebitelské ceny o 0,4%, proti stejnému měsíci předchozího roku byly vyšší o 10,2%, klouzavá míra inflace činila 8,2%.

3. 2 Produkční ceny

Ceny průmyslových výrobců byly v září 1997 proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší o 5,8%, ceny stavebních prací o 11,4%, ceny zemědělských výrobců o 3,8% a ceny tržních služeb o 7,6%.

Dlouhodobý předstih růstu průměrných nominálních mezd před reálnou produktivitu práce pokračuje, neustále se tak zvyšují jednotkové mzdové náklady (zvětšuje se objem nominálních mezd připadající na fyzickou jednotku produkce).

Tabulka 2

Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR

Inflační tlak mezd v průmyslu se nemohl v plném rozsahu prosadit v růstu cen průmyslových výrobců vzhledem k poptávkovým omezením a tvrdé konkurenci, zejména s dovozy. Pohyby kurzu zřejmě poněkud uvolnily prostor pro růst cen v průmyslu (zatímco v červnu byly tyto ceny proti stejnému měsíci předchozího roku vyšší o 4,5%, v září již o 5,8%).

Naproti tomu ve stavebnictví, kde tvrdost konkurenčního prostředí není tak výrazná, se růst mezd projevuje již dlouhodobě v rychlém růstu cen stavebních prací.

Růst cen u finálních prodejců (spotřebitelské ceny, ceny stavebních prací) je stále rychlejší než u průmyslových a zemědělských výrobců. Míra inflace (vyjádřená spotřebitelskými cenami) je tedy formována spíše růstem (tahem) domácí poptávky po spotřebním zboží a službách (růst spotřeby domácností za 1. pololetí o 5,4%).

Podle posledních údajů za říjen 1997 byly proti stejnému měsíci předchozího roku ceny vyšší u zemědělských výrobců o 1,3%, u průmyslových výrobců o 5,6% a u stavebních prací o 11,4%.

4. Zaměstnanost a nezaměstnanost

4. 1 Zaměstnanost

Tendence mírného poklesu zaměstnanosti (v metodice výběrového šetření pracovních sil) pokračovala i v létě 1997. Projevila se jak ve srovnání s jarem 1997 (pokles o 0,3%) tak i létem 1996 (-0,9%). V průměru posledních tří období (zima až léto) se celková zaměstnanost proti srovnatelnému období roku 1996 snížila o 0,6 procentního bodu. Počet zaměstnaných se podle výsledků výběrových šetření pracovních sil pohyboval těsně pod 5 mil. osob (4925 tisíc v létě 1997).

Proti létu roku 1996 došlo k dalšímu poklesu obecné míry ekonomické aktivity (podíl zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let) o 0,3 procentního bodu na 61,0%, u mužů byla výrazně vyšší (71,2%) než u žen (51,6%). Tento jev však reprezentuje mimo jiné i zvyšující se podíl mladé populace, která absolvuje vyšší stupně škol.

Struktura zaměstnanosti podle postavení v hlavním zaměstnání se v průběhu roku 1997 proti srovnatelnému období roku 1996 v zásadě nezměnila. Osoby v zaměstnaneckém poměru po mírném meziročním poklesu tvořily v letním období 86,1% celkové zaměstnanosti. Zpomalilo se tempo přírůstku podnikatelů a tato kategorie (včetně pomáhajících rodinných příslušníků) představovala 12,3%, další úbytek členů produkčních družstev znamenal snížení jejich podílu na cca 1,6%.

Ve 3. čtvrtletí došlo poprvé k úbytku celkového počtu cizích státních příslušníků pracujících v ČR v zaměstnaneckém poměru. Jejich počet klesl na konci 3. čtvrtletí 1997 proti srovnatelnému období roku 1996 o 4,7% na 136,7 tisíc. U počtu občanů SR byl sice zaznamenán přírůstek ve výši cca 1 tisíce osob, ten ale celkový úbytek neovlivnil, a způsobil pouze změnu struktury zaměstnanců s cizí státní příslušností - občané SR z nich nyní představují 54,3%.

4. 2 Nezaměstnanost

Průměrná míra nezaměstnanosti za tři čtvrtletí roku 1997 se proti stejnému období roku 1996 zvýšila o 1,1 procentního bodu (na 4,07%). Koncová míra nezaměstnanosti v září 1997 ve výši 4,83%, zahrnující druhou sezónní vlnu přílivu absolventů škol na trh práce, odpovídá 247,6 tisícům registrovaných nezaměstnaných. V říjnu se přírůstek uchazečů o zaměstnání zpomalil a koncových 249,5 tis. osob znamenalo zvýšení míry nezaměstnanosti na 4,86%.

Z regionálního hlediska není patrný žádný enormní nárůst nezaměstnanosti v důsledku záplav. Nejvýrazněji míra nezaměstnanosti rostla v severočeském regionu. Koncových 8,0% v září bylo důsledkem meziročního přírůstku 2,7 procentního bodu. Výrazně nejnižší míra nezaměstnanosti v Praze se pohybovala v průběhu tří čtvrtletí 1997 kolem 0,5% a její koncová hodnota 0,7% byla o 0,4 bodu vyšší než v roce 1996. Míra nezaměstnanosti vyšší než 7% byla na konci září ve 12 okresech, nad 10% ve 4 okresech, výrazně nejvyšší hodnoty dosáhla v Mostě (12,2%).

Z hlediska vzdělanosti ve struktuře nezaměstnaných výrazně převažují uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním a vyučení, kteří jsou i nejvýznamnější složkou stále rostoucí skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Z hlediska klasifikace dříve vykonávaného zaměstnání celou čtvrtinu tvořili pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Narůstající počet uchazečů o zaměstnání z řad absolventů škol bez praxe vyvolává v delším časovém horizontu stále naléhavější potřebu přizpůsobování škol výhledovým potřebám praxe a v současnosti alespoň rozšíření praktikantských míst pro absolventy bez možnosti momentálního pracovního uplatnění.

Pokles počtu volných pracovních míst registrovaných úřady práce na 73,2 tisíc na konci 3. čtvrtletí 1997 představoval proti konci září předchozího roku úbytek o 22,3 tisíc. Při sílící poptávce především po kvalifikované pracovní síle vzrostl počet registrovaných uchazečů na 1 volné místo na koncových 3,4.

Podíl osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti se ve třetím čtvrtletí s přílivem absolventů v září zvýšil na koncových 51,1%. Průměrná výše příspěvku v nezaměstnanosti představovala ve 3. čtvrtletí 2504 Kč.

5. Platební bilance

5. 1 Běžná účet

Běžný účet platební bilance skončil za období leden až září 1997 podle předběžných údajů ČNB pasivem ve výši 79,6 mld. Kč (1,9 mld. USD). V průběhu 3. čtvrtletí 1997 rostl schodek pomaleji než v předcházejících obdobích a oproti 1. pololetí 1997 se zvýšil jen o 22,9 mld. Kč (0,6 mld. USD). V porovnání se stejným obdobím minulého roku se schodek na běžném účtu nepatrně zvýšil (cca o 2,2 mld. Kč, tj. 0,2 mld. USD).

Rozhodující podíl na deficitu běžného účtu měl deficit obchodní bilance ve výši 107,3 mld. Kč (3,5 mld. USD), z toho příspěvek samotného 3. čtvrtletí činil jen 30,3 mld. Kč (0,9 mld. USD). Bilance výnosů přispěla k deficitu běžného účtu 15,7 mld. Kč (0,5 mld. USD). Bilance služeb a jednostranné převody jej zmírnily přebytkem 43,6 mld. Kč (1,4 mld. USD). Ve stejném období minulého roku však činil deficit obchodní bilance již 109,5 mld. Kč (4,0 mld. USD).

Zatímco deficit obchodní bilance se vyvíjel příznivěji než se předpokládalo, přebytek bilance služeb za 1. až 3. čtvrtletí 1997 36,2 mld. Kč (1,2 mld. USD) nedosáhl úrovně stejného období minulého roku a byl nižší o 2,4 mld. Kč (0,3 mld. USD).

Pasivní saldo obchodní bilance se v období 1. - 3. čtvrtletí 1997 dále prohlubovalo, avšak bylo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku nižší. Tempo růstu vývozu, zejména ve 3. čtvrtletí, se oproti dovozu výrazně zvýšilo.

Vývoz podle celní statistiky v běžných cenách v 1. - 3. čtvrtletí 1997 dosáhl hodnoty 509,1 mld. Kč, dovoz 611,4 mld. Kč. V porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl vývoz o 15,8%, zatímco dovoz jen o 11,6%.

Záporné saldo zahraničního obchodu dosáhlo 102,4 mld. Kč a proti lednu až záři 1996 bylo menší o 5,9 mld. Kč. Přebytek v obchodu se Slovenskem ve výši cca 15,0 mld. Kč (proti přebytku 9,1 mld. Kč v roce 1996) mírně snížil schodek obchodní bilance s ostatními státy (117,3 mld. Kč).

I v říjnu 1997 rostl vývoz výrazně rychleji než dovoz. Za období leden až říjen 1997 dosáhl vývoz podle celní statistiky hodnoty 582,9 mld. Kč (růst o 18,2%) a dovoz 694,8 mld. Kč (růst o 12,6%). Pasivum obchodní bilance dosáhlo výše 111,9 mld. Kč (ve stejném období minulého roku bylo saldo pasivní ve výši 124,0 mld. Kč).

Za základní faktor zlepšující se obchodní bilance lze označit strukturální posun ve prospěch výrobků s vyšším stupněm zpracování na straně vývozu. Ke změně trendu (zlepšování doposud nízké konkurenční schopnosti domácích producentů vlivem efektů z dříve založených investic) muselo docházet v mikrosféře již před 4. čtvrtletím 1996, kdy bylo dosaženo nejhorších výsledků zahraničního obchodu vůbec. I když korekce hospodářské politiky, expektace na oslabení kursu Kč a její následné oslabení po zrušení fluktuačního pásma se částečně projevily již ve výsledcích obchodní bilance za 1. pololetí 1997, jejich vliv se prosazuje plně až ve druhé polovině roku.

Skoková depreciace směnného kursu Kč v květnu 1997 nebyla iniciátorem obratu v obchodní bilanci, ale přispěla podstatným dílem k postupnému zlepšování obchodní bilance v následujících obdobích a napomáhá udržet tento trend.

Vzhledem k vysokému podílu obchodního obratu, realizovaného prostřednictvím DEM, vystupuje do popředí i faktor oslabování DEM proti USD (1.- 3. čtvrtletí 1997 proti stejnému období roku 1996 o 15,6%, proti 31. prosinci 1996 o 11,1%).

Dalšími faktory, které působily na obchodní bilanci, jsou u vývozu příznivější konjunkturní situace v zemích EU (především v sousední SRN) i zavádění tarifních a netarifních antidovozních opatření v Rusku, Maďarsku, Polsku a SR.

Roční tempa růstu vývozu a dovozu zboží se v průběhu 1. pololetí 1997 postupně vyrovnávala a ve 3. čtvrtletí 1997 nakonec kumulativně růst vývozu výrazně převýšil růst dovozu (o 4,0 procentní body). Na konci 3. čtvrtletí 1996 byl naopak růst dovozu oproti vývozu vyšší o 8,9 procentních bodů.

Dále pokračuje akcelerace růstu objemu vývozu do zemí s vyspělou tržní ekonomikou (růst o 18,7% při podílu 65,5% na celkovém vývozu, v 1. pololetí 1997 to bylo 12,9% při stejném podílu a v 1. čtvrtletí 1997 byl růst 1,9% při podílu 65,2%). Menší přírůstek objemu a pokles podílu vykazuje vývoz do evropských zemi s tranzitivní ekonomikou včetně zemí SNS (růst o 12,8% při podílu 29,2%, v 1. pololetí 1997 to bylo 9,0% při podílu 29,4%, v 1. čtvrtletí 1997 byl růst 2,9% při podílu 29,8%).Stagnuje vývoz do rozvojových zemí.

Tabulka 3

Pramen: ČSÚ, předběžné údaje

Současně došlo ke zvýšení růstu dovozu ze států s vyspělou tržní ekonomikou (112,3% při podílu 70,9% na celkovém dovozu), ze zemí s tranzitivní ekonomikou včetně zemí SNS se dovoz zvýšil méně (107,8,2% při podílu 22,7% na celkovém dovozu). Vysoké přírůstky vykazuje dovoz z rozvojových zemí (112,0%).

Ve zbožové struktuře vývozu dále klesal a v porovnání se stejným obdobím minulého roku, poklesl podíl vývozu surovin, polotovarů a chemických výrobků (SITC 2+3+5+6) ze 48,1% na 43,9%, naopak vzrostl podíl vývozu strojů a přepravních zařízení (SITC 7) a průmyslového spotřebního zboží (SITC 8) v souhrnu ze 46,7% na 50,8%. Zvýšil se tedy podíl vývozu zboží s vyšším stupněm zpracování.

Proti stejnému období roku 1996 nejvíce vzrostl (o 13,1%) dovoz surovin, polotovarů chemikálií (SITC 2+3+5+6). Zpomalil se růst dovozu strojů a přepravních zařízení (SITC 7), ještě menší růst byl zaznamenán u dovozu průmyslových výrobků (SITC 8). Ve zvýšení dovozu se odráží kromě poptávky po investicích do strojního zařízení též vývoj směnného kursu Kč při nákupu paliv a nezanedbatelně i zvýšení odbytových možností našich výrobců při vývozu (dovoz materiálů a polotovarů pro výrobky, které budou exportovány).

Tabulka 4

Komoditní struktura vývozu a dovozu za 1. - 3. čtvrtletí 1997 (v %)

Pramen: ČSÚ, předběžné údaje

Příznivě se vyvíjely cenové indexy průměrných hodnot dovozu a vývozu a reálné směnné relace. Ve srovnáním s předchozím rokem vzrostly za období leden až září 1997 jejich průměrné hodnoty u dovozu o 4,5% a průměrné hodnoty u vývozu o 4,0%, což znamenalo mírné zhoršení dosahované směnné relace o 0,5 bodu.

Podíl deficitu běžného účtu na HDP v 1. pololetí 1997 dosáhl -7,4% (oproti -6,7% v 1. pololetí 1996 a -7,6% za rok 1996).

5. 2 Kapitálový účet

Kapitálový účet za období leden až září 1997 vykazuje přebytek 49,1 mld. Kč (1,6 mld. USD). V průběhu 3. čtvrtletí 1997 se přebytek oproti 1. pololetí zvýšil o 33,0 mld. Kč (1,0 mld. USD). Proti stejnému období minulého roku se však příliv kapitálu výrazněji zpomalil (cca o 30,6 mld. Kč, t.j. 1,3 mld. Kč).

Saldo přímých zahraničních investic. portfoliových investic a dlouhodobého kapitálu za období leden až září 1997 je aktivní ve výši 72,0 mld. Kč (2,3 mld. USD), zatímco u ostatního krátkodobého kapitálu došlo k odlivu ve výši 22,9 mld. Kč (0,7 mld. USD).Z toho ve 3. čtvrtletí 1997 došlo ke zvýšení u přímých investic o 12,2 mld. Kč (cca 0,4 mld. USD), a portfoliové investice se zvýšily o 23,1 mld. Kč (cca 0,7 mld. USD), současně pokračoval odliv ostatního krátkodobého kapitálu, který činil 5,1 mld. Kč (cca 0,1 mld. USD).

Devizové rezervy ČNB za první tři čtvrtletí roku 1997 klesly po vyloučení kursových vlivů a chyb a omylů celkem o 17,8 mld. Kč (0,6 mld. USD) a ke konci období dosahovaly 10,9 mld. USD (358,8 mld. Kč - přepočet aktuálním kursem). Proti stavu na konci stejného období minulého roku se snížily o cca 1,8 mld. USD.

Devizové rezervy v celé bankovní soustavě se ve stejném období snížily o 1,5 mld. USD na 14,7 mld. USD (481,3 mld. Kč).

Ke sníženi devizových rezerv ČNB došlo (vedle přímého vlivu platební bilance) vlivem krátkodobých intervencí centrální banky koncem května 1997 před zrušením fluktuačního pásma pro směnný kurz koruny vázaného na koš DEM a USD. Opticky poklesly devizové rezervy také v důsledku výraznějšího poklesu směnného kurzu DEM vůči USD, protože převážný podíl rezerv je denominován v DEM. Poslední údaje o stavu a vývoji devizových rezerv ukazují, že kurz koruny se po květnové depreciaci nachází v rovnovážném stavu.

5.3 Devizová kurs

I po rozšířeni fluktuačního pásma na +7,5% od centrální parity 28. února 1996 se devizový kurs vyznačoval stabilitou (celkem od devalvace v r. 1990 více než 76 měsíců). Pohyboval se většinou v revalvačním pásmu a odrážel poptávku po Kč na devizovém trhu. Na pohybu kursu se do začátku dubna 1997 neprojevovalo zhoršující se saldo obchodní bilance respektive běžného účtu platební bilance. Naopak kladně se projevil vliv tzv. eurobondů, jejichž emise se zintenzivnily na počátku roku 1997.

Zhodnocování koruny se do jisté míry projevilo nepříznivě u "čistých" exportérů, zvláště do "markové" oblasti, u podniků s vyrovnaným dovozem a vývozem se "nevýhody" zhodnocování Kč vzájemně vykompenzovaly.

Od konce února 1997 začalo docházet k postupnému zhoršování směnného kursu Kč, které vyvrcholilo cílenou spekulací na pokles jejího kursu v květnu 1997. ČNB nejdříve použila všech dostupných nástrojů (intervence, změna úrokových sazeb) pro udržení směnného kursu v rámci původně vymezeného fluktuačního pásma. Od 27. května 1997 zrušením fluktuačního pásma pro směnný kurs koruny vázaného na koš dvou měn (DEM a USD) ČNB přešla na řízený floating a kurs Kč je vázán přímo na DEM.

Depreciace kursu Kč podpořila korekce hospodářské politiky vlády směrem k obnovení vnější rovnováhy. V průběhu 3. čtvrtletí 1997 se směnný kurs Kč vůči DEM stabilizoval (měsíční průměry se pohybovaly v rozmezí 18,57 - 18,79 Kč za DEM). Oproti USD sledovala Kč kursové pohyby DEM vůči USD (měsíční průměry v rozmezí 1,787 - 1,844 DEM za USD) s tendencí posilování DEM vůči USD. V průběhu října došlo k dalšímu zlepšení, teprve náznaky politické nestability v listopadu se projevily dalším zhoršováním směnného kursu a tento trend neovlivnily ani pozitivní signály o vývoji ekonomiky v oblasti průmyslové výroby, obchodní bilance nebo spotřebitelských cen.