Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

VI. 2. Mezibankovní devizový trh

Pokračoval růst obratu mezibankovního devizového trhu

Trend v rozvoji mezibankovního devizového trhu, charakteristický růstem denního obratu operací, pokračoval i na počátku 2. čtvrtletí (šetření ČNB je prováděno 2x ročně v dubnu a říjnu). Průměrné denní obraty se v porovnání s údaji z října 1996 zvyšovaly zejména u forwardových obchodů a swapů a opcí.

Zatímco objem obchodů USD/DEM zůstává stabilní, objem obchodů DEM/CZK a USD/CZK se oproti minulému období zvýšil.

Charakteristickým rysem posledního období bylo také zvýšení objemu obchodování mezi zahraničními finančními institucemi, zatímco mezi tuzemskými bankami - marketmakery - obchody poklesly.

Dlouhodobá nerovnováha běžného účtu a nahromadění krátkodobých destabilizačních faktorů se staly příčinou měnové krize

Počátkem 2. čtvrtletí došlo k prohloubení vnitropolitické nejistoty, ke zpomalení růstu ekonomiky, vládní opatření ke korekci ekonomiky nebyla považována za dostatečně důvěryhodná a očekával se růst úrokových měr v mezinárodním měřítku. Dále došlo k opakovanému spekulativnímu útoku na Thajský baht, což odstartovalo spekulace oproti jiným měnám na rozvíjejících se trzích. Uvedené krátkodobé destabilizační faktory a výkyvy ekonomiky spolu s přetrvávající nerovnováhou běžného účtu (stále rostoucí deficit) měly negativní vliv jak na zahraniční investory, tak na obyvatelstvo. Tyto faktory způsobily, že koruna i kurzový režim se staly zranitelnými a tím i atraktivním objektem spekulací, které vyvrcholily v druhé polovině května. Po opakovaných devizových a úrokových intervencích ČNB, při malé kredibilitě a expektacích účinku přijatých fiskálních a strukturálních opatřeních nebylo možné udržet kurz soustavně ve fluktuačním pásmu.

Zavedení řízeného floatingu

Bankovní rada dne 26. 5. 1997 rozhodla o změně režimu devizového kurzu. Vazba koruny na měnový koš (DEM 65%, USD 35%) s fluktuačním pásmem 7,5% byla nahrazena systémem řízeného floatingu, který pružněji reaguje na poptávku a nabídku koruny a umožňuje plynulé udržování rovnovážné úrovně kurzu. Flexibilnější kurzový režim snižuje riziko opakování spekulativních tlaků na měnu. ČNB si systémem řízeného floatingu ponechala možnost intervence v případě přílišné volatility nebo neodůvodněného vývoje koruny.

Zrušení fixingu

Důsledkem nového kurzového mechanismu bylo i ukončení obchodování ČNB v rámci devizového fixingu, které se ostatně v praxi již nepoužívalo. Systém zveřejňování kurzů devizového trhu se však nezměnil.

Intervence ČNB v květnu a červnu

Česká národní banka vstoupila na mezibankovní devizový trh v květnu 1997 (od 15. - 27. 5.) po zhruba jednoroční přestávce. Devizové prodejní intervence před zavedením řízeného floatingu se realizovaly na promptním i termínovém trhu.

VI. 3. Kapitálový trh

Na burze i ve Středisku cenných papírů došlo k výrazné změně struktury transakcí ve prospěch obligací na úkor akcií, a to zejména zásluhou státních dluhopisů. Podíl veřejných trhů na celkových transakcích s cennými papíry se letos výrazně zvýšil a větším problémem než převody na přepážkách SCP je spíše nízký podíl centrálních trhů burzy a RM-Systému na obchodech - cenotvornými trhy prošlo 5% akciových obchodů. Na burze došlo nejen k relativnímu poklesu objemů obchodů na centrálním trhu, ale i (zejména v červnu) k poklesu absolutnímu. Burzovní komora přijala opatření, která by měla vést k posílení centrálního trhu a burza připravuje změnu obchodního systému (SPAD), který by měl umožnit obchodovat v automatizovaném systému s velkými objemy. Došlo k vyhlášení nucené správy a dalších opatření nad několika investičními společnostmi, a to i společnostmi založenými a vlastněnými bankami. Pokles hlavního burzovního indexu časově předešel nepříznivé zprávy o vývoji ekonomiky i pokles koruny. Při srovnání s vývojem na burzách v sousedních zemích lze konstatovat, že vývoj na varšavské burze byl co do akciových objemů obdobný vývoji na pražské burze a index mírně posílil, budapešťská burza zaznamenala výrazný cenový i objemový růst. Primární trh stále stagnuje - emitenti získali na burze emisemi dluhopisů 44,9 mld. Kč a emisemi akcií 4,2 mld. Kč.

V burzovních obchodech převažovaly obligace, blokové obchody ztratily na významu

Na burze se zobchodovaly cenné papíry za 348,9 mld. Kč, z toho akcie za 129,7 mld. Kč (37,2%), obligace za 216,5 mld. Kč (62%) a podílové listy za 2,8 mld. Kč (0,8%). Při celkovém nárůstu objemu obchodů (cca o 73%) pokračovala tendence ke změně struktury obchodů, započatá ve druhé polovině loňského roku. Váha obligací v burzovních obchodech se dále zvyšovala a koncem prvního pololetí se již pohybovala na úrovni 62% (z toho v červnu 75,1%) zatímco v 1. pololetí předchozího roku dosáhl jejich podíl 23,2%.

V absolutním vyjádření se objem obchodů s obligacemi zvýšil oproti loňskému 1. pololetí téměř pětinásobně a je o více než 51% vyšší, než loňský celoroční objem. Zejména v květnu a červnu objemy enormně vzrostly, a to zejména objemy obchodů se státními dluhopisy, které se v dubnu zobchodovaly v objemu 12,1 mld. Kč, v květnu 17,7 mld. Kč a v červnu 34,5 mld. Kč (v procentech na celkovém objemu 37,3, 42,6 a 62,5). Naproti tomu objem obchodů s akciemi je na úrovni 52,5% loňského celoročního objemu a ve srovnání s 1. pololetím 1996 dosáhl úrovně 89%.

Blokové obchody, jejichž podíl na celkových obchodech byl loni ještě 13,3%, spějí prakticky k zániku - jejich podíl na obchodech je 0,3%, u akcií 0,9%. Tyto obchody byly v roce 1994 zavedeny zejména pro možnost prodeje akcií z portfólia Fondu národního majetku, jehož nabídka je v současné obě dosti omezená a neobsahuje žádné atraktivní tituly nebo podíly.

Pro investory byl zajímavý jen malý počet emisí, burza radikálně omezila počet obchodovaných emisí

Hlavní a vedlejší trh se na akciových obchodech podílel 85,4%, na obchodech s obligacemi 87,1%. Více než 50% obchodů s akciemi se událo s 3 emisemi a dvě třetiny všech obchodů s 10 emisemi, u obligací na téměř 50% objemu stačily obchody s 9 emisemi. Podíl státních dluhopisů na obchodech byl 41,12%. Na centrálním trhu dvě třetiny všech obchodů obstaraly obchody s 19 emisemi akcií. Na tuto skutečnost burza reagovala radikálním snížením počtu emisí obchodovaných na burze - za pololetí vyřadila téměř 1000 emisí, ale je evidentní, že o většinu z dále obchodovaných akciových emisí (608) není velký zájem a jejich další setrvání na burze není opodstatněné. To na jedné straně svědčí o tom, že jen velmi malá část akciových emisí má důvěru investorů a na druhé straně je málo příležitostí k investicím do akcií - akciový trh udržuje v chodu několik likvidních emisí. Obligace se na centrálním trhu prakticky neobchodují.

Nepříznivý vývoj centrálního trhu znehodnocuje cenotvornou funkci kapitálového trhu, burza hledá řešení

Negativním jevem je absolutní pokles objemů obchodů na centrálním trhu burzy, spojený i s poklesem jeho podílu na celkových obchodech na centrálním trhu letos proběhlo pouze 3,6% všech burzovních obchodů oproti loňským 7,3%, akciových obchodů prošlo přes centrální trh 9% (loni 11,1%). Pokles se stále prohluboval - v červnu se centrální trh na celkové bilanci burzy podílel jen 1,5%, u akcií 5,7% a denní průměr centrálního trhu nedosáhl ani 54 mil. Kč. Na pokles centrálního trhu měly vliv i vysoké bankovní úroky. Tento vývoj centrálního trhu znehodnocuje cenotvornou funkci kapitálového trhu - jeho likvidita je malá a nezaručuje realizaci objednávky v automatizovaném systému. Obchodníci nemají velký zájem na centrálním trhu (ten je využíván hlavně drobnými investory), protože přímé obchody jim umožňují dosáhnout vyšších zisků. Tomu napomáhá i dosavadní poplatkový řád burzy - výše poplatků z přímého obchodu je bez ohledu na jeho objem paušálně 300 Kč a na centrálním trhu se sazby pohybují mezi 0,1 promile až 4 promile z objemu obchodů.

V obchodech s dluhopisy mezi institucionálními investory však nabývají na významu obchody uskutečňované mimo organizované trhy (tzv. OTC trhy). Vzhledem k tomu, že ale neexistuje spolehlivý systém pro vypořádání těchto obchodů, jsou i v těchto případech využívány organizované trhy zajišťující vypořádání na bázi dodávka proti placení.

Podíl cenotvorných segmentů trhu, tj. AOS burzy a průběžné aukce RM-Systému na všech akciových transakcích byl za pololetí 5%.

Následující tabulka ilustruje strukturu akciových obchodů (v %) na centrálním trhu, v přímých a blokových obchodech podle obchodovaných akcií a průměrnou cenu 1 akcie:

S akciemi hlavního trhu se obchodovalo nejvíce v přímých obchodech a dosahovalo se v nich vyšší průměrné ceny akcie než na centrálním trhu (u akcií hlavního trhu se v AOS dosáhlo v průměru u jedné akcie 974 Kč, v přímých obchodech 1317 Kč).

Pokles indexu předešel nepříznivé zprávy o vývoji ekonomiky

Index PX 50 zaznamenal v prvních dvou měsících roku silný růst až o 16,6% na roční maximum, pak pokračoval tříměsíčním poklesem o 24,2% až na roční minimum a během června při minimálních objemech mírně posílil, takže uzavřel na 489 bodech a jeho celková ztráta za pololetí činí 9,4%. Pokles indexu časově předešel nepříznivé zprávy o vývoji ekonomiky i pokles koruny. Minima dosáhl index krátce před zrušením fluktuačního pásma, objemy cenotvorných obchodů rapidně poklesly po prudkém zvýšení úrokových sazeb.

Pro srovnání lze uvést několik údajů z burz sousedních zemí: Index varšavské burzy WIG posílil za pololetí o 5,7%, maxima dosáhl v únoru a pak začal klesat. Obdobnou tendenci měly objemy obchodů s akciemi i obligacemi a např. červnové objemy dosáhly zhruba jen poloviny únorových objemů. Obchody na hlavním a vedlejším trhu za pololetí dosáhly objemu 5,5 mld. USD. Index budapešťské burzy BUG posílil o 64,4% a jeho růst byl provázen růstem obchodů se všemi druhy cenných papírů - obchody za pololetí dosáhly objemu 7,4 mld. USD. Tržní kapitalizace akcií vídeňské burzy se 142 emisemi byla na konci pololetí 33,6 mld. USD, což je zhruba součet tržní kapitalizace akcií pražské, budapešťské a varšavské burzy.

Z nejvýznamnějších emisí báze PX 50 zůstal SPT Telecom zhruba na úrovni závěru loňského roku, ČEZ oslabil o 8,6%, Komerční banka o 25,9%, Česká spořitelna o 13,3%, IPB o 19%, Tabák naopak posílil o 10,9%. Globální index PX Glob oslabil o 9,8%. Pokles postihl vyjma jediného - indexu oboru těžba a zpracování rud (posílil o 0,8%) - všechny oborové indexy. Nejvíce oslabil obor zemědělství (o 49,4%), dále obor textilní, oděvní a kožedělný (o 35,1%) a obor služby (o 28,9%). Poměrně výrazně oslabilo i peněžnictví (o 21,1%).

Tržní kapitalizace akcií hlavního a vedlejšího trhu (98 emisí) k 30. 6. byla 391,5 mld. Kč, tržní kapitalizace obligací hlavního a vedlejšího trhu dosáhla 113,9 mld. Kč.

Nepříznivý vliv na kapitálový trh má i zdiskreditování kolektivního investování v České republice. Úřadem pro cenné papíry byla uplatněna nucená správa a některé další postihy už i nad investičními společnostmi bank. Vývoj na kapitálovém trhu. urychlil práce na přípravě zákona o Komisi pro cenné papíry, od jejíž činnosti se očekává zlepšení situace na kapitálovém trhu co se týče postihování porušování práva při obchodování s cennými papíry.

Špatný stav našeho kapitálového trhu je obtížně řešitelný v krátkém časovém horizontu. Přijetí zákona o Komisi pro cenné papíry a zejména úspěšné uvedení této Komise v činnost, zvýšení důvěryhodnosti trhu a kolektivního investování, vytvoření a uvedení do provozu nového obchodního systému burzy SPAD, založeného na "price-driven", vyřešení systému poplatků, posílení kurzotvorných systémů a likvidity trhu si vyžádá alespoň jeden rok. Tato a další opatření (zejména novelizace zákona o investičních společnostech a investičních fondech a zákona o bankách) byla součástí opatření přijatých v rámci tzv. balíčku opatření v dubnu letošního roku.

Primární trh je stále na nízké úrovni

Pokud jde o primární trh, tak podle informací burzy získali za rok 1996 emitenti emisemi obligací obchodovaných na burze 58,7 mld. Kč. Na úrocích vyplatili 1,6 mld. Kč, splaceny byly obligace za 12,2 mld. Kč a celkový objem prostředků, získaných obligacemi tak byl 44,9 mld. Kč. Hodnota emisí obligací obchodovaných na hlavním a vedlejším trhu burzy dosáhla 4,2 mld. Kč. V průběhu 1. pololetí 1997 bylo vydáno celkem 10 emisí veřejně obchodovatelných dluhopisů v celkovém objemu 34,5 mld. Kč a celkem 44 emisí korunových eurobondů v celkovém objemu 55,3 mld. Kč (v celém roce 1996 26 emisí v objemu 33,6 mld. Kč).

Ceny dluhopisů na počátku roku rostly

Počátkem roku se na trhu dluhopisů projevil vliv nově emitovaných korunových euroobligací spojených s poklesem sazeb na peněžním trhu. Ceny vládních i likvidních korporativních bondů vzrostly, částečná korekce nastala ve 2. polovině února. Během března a dubna byly hlavním faktorem pohybu cen spekulace na pokles sazeb. Trh byl v této době značně nervózní, k čemuž přispěla i připravovaná novela zákona o dani z příjmu obsahující novou koncepci zdanění dluhopisů.

V období oslabení kurzu koruny došlo k propadu cen dluhopisů

V polovině května se také na trhu dluhopisů projevily důsledky oslabení kurzu Kč. Cenový propad se týkal všech dluhopisů, více však korporativních. Značně se rozšířily spready při kótacích (u státních dluhopisů s kratší splatností až 3%), případně nebyly ceny kótovány vůbec. Výnosová křivka měla v tomto období výrazně negativní tvar, její vypovídací schopnost byla navíc omezena díky poměrně častému nekótování cen. Na krátkém konci výnosové křivky státních dluhopisů vzrostly výnosy krátkodobě až k 20%, zatímco na jejím delším konci se zvýšily jen minimálně (pod 12%). Kolísavý cenový vývoj pokračoval až do konce června, odrážela se tak nejistota ohledně budoucí úrovně úrokových sazeb a kurzu Kč. Vzhledem k vysokým sazbám se prakticky zastavily nové emise tuzemských dluhopisů.

RM-Systém slouží stále převážně akciovým obchodům

Na RM-Systému se za 1. pololetí zobchodovaly cenné papíry za 44,4 mld. Kč, z toho akcie za 38,5 mld. Kč (86,7%), obligace za 3,5 mld. Kč (7,9%) a podílové listy za 2,4 mld. Kč (5,4%). Na tomto trhu tedy na rozdíl od burzy se obchoduje převážně s akciemi. Podíl cenotvorného trhu - průběžné aukce - byl 8,6%, tedy o něco příznivější podíl než na burze. Ve druhém čtvrtletí objem obchodů proti prvnímu čtvrtletí poklesl téměř o 27%, přesto letošní 1. pololetí převýšilo stejné období 1996 o 47%. Index PK 30 oslabil za pololetí o 5,4% na 649,4 bodů a vykazoval obdobný průběh jako burzovní index. Podíl RM-Systému na celkových transakcích s cennými papíry klesl z loňských téměř 9% na 6,6%.

Podíl SCP na transakcích s cennými papíry se snížil

Objem úplatných převodů veřejně obchodovatelných cenných papírů ve Středisku cenných papírů (SCP) dosáhl výše 281 mld. Kč, což je méně než v obou pololetích loňského roku. Současně poklesl podíl SCP na všech transakcích s cennými papíry. Zatímco loni tento podíl dosáhl 56,1%, letošní podíl je pouze 41,7%. Rozsah transakcí, probíhajících v SCP, se tak zdá být méně závažným problémem, než rozsah přímých obchodů na veřejných trzích. Současně se změnil, stejně jako na burze, poměr mezi převody akcií a obligací výrazně ve prospěch obligací - podíl akcií klesl z loňských 57% na 35%, podíl obligací se zvýšil ze 41,6% na 62,9%. V pořadí cenných papírů s největším objemem úplatných převodů za pololetí jsou na prvních 12 místech obligace, převážně bankovní. Pak teprve následují akcie České spořitelny, SPT Telecom a IPB. U obligací se jednalo o převody dosahující až 600% emise a prvních 5 emisí obligací cca 45% všech převodů. Podíl státních dluhopisů na převodech obligací byl 10,1%.

Struktura obchodů s cennými papíry v 1. pololetí 1997

VII. BANKOVNÍ SEKTOR

Bankovní sektor v 1. pololetí 1997 byl především v jeho závěru významně ovlivněn uvolněním kurzu koruny a vývojem na peněžním a kapitálovém trhu. Z krátkodobého hlediska se problémy dotýkaly především zajištění dostatečné likvidity, významnější negativní dopady však banky očekávají především v dalším období v důsledku předpokládaného zhoršení platební schopnosti řady klientů bank, zdůrazněné dále i důsledky ničivých povodní na rozsáhlém území České republiky. Nezbytná tvorba rezerv a opravných položek k zajištění předpokládaných ztrát bude mít významný dopad na ziskovost bankovního sektoru.

Dokončování programu konsolidace

V průběhu 1. pololetí 1997 byly dokončovány procesy související s konsolidačním programem bank v roce 1996. Byla realizována integrace tří malých bank (Ekoagrobanka, Bankovní dům Skala, Evrobanka) do Union banky a zároveň bylo těmto bankám odňato povolení působit jako banka. Na Realitbanku, která byla od července 1996 v nucené správě, byl prohlášen konkurz a rovněž tato banka ztratila povolení působit jako banka. Ve zbývajících čtyřech bankách v nucené správě je ve spolupráci s nucenými správci hledáno optimální řešení ve vazbě na detailní analýzu pozice banky s tím, že základním předpokladem další činnosti těchto bank je vstup strategického investora.

Stabilizační program pro malé banky

Zájem o zapojení do programu posílení stability bankovního sektoru dle usnesení vlády České republiky č. 539/1996 (stabilizační program) projevilo celkem 6 bank (Banka Haná, Pragobanka, Moravia banka, Universal banka, Zemská banka, Foresbank). Jeho podstatou je nahrazení nekvalitních aktiv likviditou prostřednictvím jejich odkupu Českou finanční [Česká finanční, s.r.o. - dceřiná společnost ČNB zřízená k odkupu ztrátových pohledávek od malých bank v rámci stabilizačního programu bank.] s tím, že banka tyto zdroje vrátí v horizontu 7 let.

V případě pěti bank bylo jejich zapojení schváleno bankovní radou ČNB a uloženo opatření s podmínkami, které banky musí v průběhu stabilizačního programu plnit. Reálný odkup vybraných pohledávek Českou finanční již začal u 3 bank (Banka Haná, Pragobanka, Moravia banka). Zapojení Foresbank do stabilizačního programu je v současné době připravováno.

Struktura bankovního sektoru

Počet bank v bankovním sektoru se proti konci roku 1996 snížil o 4 banky, kterým bylo odňato povolení působit jako banka, na 51 bank. Z tohoto počtu jedna zahraniční banka povolená v roce 1996 nezahájila dosud činnost pro klientelu. Z hlediska struktury působí na českém bankovním trhu 7 bank bez účasti zahraničního kapitálu, 16 bank s částečnou zahraniční účastí (včetně stavebních spořitelen), 14 bank s plnou zahraniční účastí a 9 poboček zahraničních bank, přičemž jejich počet se o jednu pobočku snížil v návaznosti na její přeměnu na zahraniční banku. Pod nucenou správou byly k 30. 6. 1997 4 banky, 10 bank nemá v současné době licenci a je v likvidaci nebo konkurzu.

Konkurence v bankovním sektoru

Rozhodující pozici v českém bankovní sektoru mají 4 velké banky. Stále významnější vliv však postupně získává skupina zahraničních bank a poboček zahraničních bank, které začaly významně rozvíjet svoji činnost od roku 1995. Podíl této skupiny na celkové bilanční sumě bankovního sektoru se od roku 1995 zvýšil o 5,1 bodu na 21,6%. Jejich činnost má pozitivní dopad na rozvoj konkurence zejména z hlediska zvyšování kvality poskytovaných služeb, rozšiřování okruhu bankovních produktů, zvyšování obezřetnosti bankovního podnikání. Doplňujícím prvkem je činnost skupiny malých bank, kde se však v návaznosti na vzniklé problémy projevila určitá stagnace ve vývoji. V této skupině existují určité tendence ke slučování ve větší celky, což může v budoucnu vést ke vzniku bank střední velikosti, a dále snaha po produktové nebo regionální specializaci. Specializované banky (zejména stavební spořitelny) se orientují především na podporu politiky bydlení, exportu a drobných a středních podnikatelů.

Podíly jednotlivých skupin bank na bilanční sumě

(banky s platnou licencí k 30. 6. 1997)

Vyšší tempo růstu bilanční sumy

Aktivita bank v 1. pololetí 1997 byla vyšší než ve stejném období předcházejícího roku, což se projevilo v meziročním nárůstu celkové bilanční sumy o 13,6% na 2 158,3 mld. Kč. Tento nárůst je o 2,9 bodu vyšší než v roce 1996. Z jednotlivých skupin bank byly nejaktivnější zahraniční banky a pobočky zahraničních bank, určitý útlum činnosti je patrný ve skupině malých bank.

Změny ve struktuře aktiv

Ve struktuře aktiv převažují úvěry, jejichž podíl na celkové bilanční sumě se stále zvyšuje. Proti konci roku 1996 narostl podíl úvěrů o 1,6 bodu na 52%. Celkový objem hrubých úvěrů k 30. 6. 1997 činil 1 122,1 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 17,1%. Vzhledem k tomu, že tato dynamika je vyšší než nárůst bilanční sumy, je zřejmé, že banky kromě nových zdrojů využívají pro úvěrování i finanční zdroje dosud alokované v jiných druzích aktiv.

Vybrané ukazatele aktiv bankovního sektoru

(banky s platnou licencí k 30. 6. 1997)

Rychle likvidní aktiva (tj. pokladní hodnoty, vklady u ČNB, běžné účty u bank a státní a jiné pokladniční poukázky) k 30. 6. 1997 činily 313,7 mld. Kč a podílely se na celkových aktivech 14,5%. Proti roku 1996, kdy objem rychle likvidních aktiv výrazně poklesl (v důsledku jejich vysokého objemu na konci roku 1995), dochází v letošním roce k jejich meziročnímu růstu o 2,4%. Tento růst je však výrazně nižší než nárůst bilanční sumy, resp. úvěrů. V závěru 1. pololetí 1997 banky musely řešit likvidní problémy v souvislosti s turbulencemi na peněžním trhu, což v řadě případů znamenalo výrazný dopad do jejich hospodářského výsledku.

Pokles aktivity v oblasti cenných papírů

Zcela zásadní je pokles aktivit bank v oblasti cenných papírů. Jejich celkový objem (bez státních a jiných pokladničních poukázek) v hrubém vyjádření k 30. 6. 1997 dosáhl 209,7 mld. Kč, což je pouze o 5,2% více než ve stejném období předcházejícího roku. V souvislosti se změnami účtové osnovy a především v návaznosti na opatření ČNB č. 3/1997 dochází k výrazným změnám v rozložení cenných papírů mezi obchodní a investiční portfolio, související s rozdílnou povinnou tvorbou opravných položek k cenným papírům v jednotlivých portfoliích. Poměr mezi tržním oceněním a pořizovací cenou všech cenných papírů k 30. 6. 1997 dosahoval 96,5%, což je zhruba o 1,7 bodu méně než na počátku roku 1997; důvodem byl zejména nepříznivý vývoj na kapitálovém trhu v závěru 1. pololetí 1997 ve vazbě na vývoj na peněžním trhu, uvolnění kurzu koruny a zhoršení ekonomických ukazatelů. Objem opravných položek k cenným papírům k 30. 6. 1997 dosáhl 10,7 mld. Kč, což je zhruba čtyřnásobek stavu k 30. 6. 1996.

Mírné zhoršení kvality úvěrového portfolia

Vývoj klasifikovaných úvěrů v 1. pololetí 1997 a zejména v jeho druhé polovině ukazuje na mírné zvýšení tempa jejich růstu ve srovnání s rokem 1996. Objem klasifikovaných úvěrů se meziročně v roce 1997 zvýšil o 8,4% (po vyloučení objemu nedobytných pohledávek za Slovenskou inkasní jednotkou), což je zhruba o 0,8 bodu více než v roce 1996. Rezervy a opravné položky se proti konci roku 1996 zvýšily o 4,2% na 105,4 mld. Kč (bez Konsolidační banky), přičemž tento objem po zohlednění zajištění pokrývá 96,7% všech potenciálních ztrát. Nekryto tak zůstává zhruba 3,4 mld. Kč, tj. 0,3% z celkového objemu poskytnutých úvěrů.

Mírný nárůst primárních vkladů

Celkový objem primárních vkladů k 30. 6. 1997 dosáhl 1 057,9 mld. Kč, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 10,8%, tj. mírně nad dynamikou růstu roku 1996 (10%). Za 1. pololetí 1997 se vklady zvýšily o zhruba 5%, přičemž nejvýrazněji vzrostly v průběhu května 1997 (o 2,1%), kdy banky urychleně potřebovaly získat likviditu, a proto jako jedno z opatření volily vysoké úrokové sazby na ultrakrátké termínované vklady. Nižší tempo růstu primárních vkladů ve srovnání s bilanční sumou je doprovázeno intenzivnějším nárůstem vkladů od bank (meziročně o 31,6%) a emisemi vlastních obligací (meziročně o 35,7%).

Vybrané ukazatele pasiv bankovního sektoru

(banky s platnou licencí k 30. 6. 1997)

Další posilování kapitálového vybavení bank

V 1. pololetí 1997 pokračoval pozitivní trend v navyšování kapitálového vybavení bank, které již započalo na konci roku 1996. Celkový objem základního jmění bank k 30. 6. 1997 činil 70 mld. Kč, tj. o 5% více než na konci roku 1996. Navyšování základního jmění se soustřeďuje především do skupiny malých bank, kde představovalo jednu z podmínek zapojení do stabilizačního programu, a do skupiny zahraničních bank, které si vytváří prostor pro pokračování růstu své úvěrové činnosti.

Rezervní fondy tvořené ze zisku, které k 30. 6. 1997 představovaly 72,4 mld. Kč, se v meziročním vyjádření zvýšily o 12,5%. Jejich nárůst byl umocněn i tlakem bankovního dohledu na jejich doplnění na úkor vyplácení dividend. Kapitálové fondy se tak meziročně zvýšily o 3,5% na 20,6 mld. Kč. Zvyšující se kapitálové vybavení bank se promítá do stabilní úrovně kapitálové přiměřenosti zhruba na úrovni 10% za bankovní sektor (bez Konsolidační banky a bank v nucené správě).