Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

II. VÝVOJ EKONOMIKY V ČR

V prvním pololetí 1997 došlo k významnému snížení nerovnováhy mezi tvorbou a užitím produktu, a to především v důsledku snížení meziroční míry růstu domácí poptávky. Její nižší dynamika byla důsledkem výraznějšího poklesu investiční poptávky a mírného poklesu spotřeby domácností a vlády. Růst agregátní poptávky byl významně ovlivněn relativně vysokým růstem vývozu. HDP vzrostl v 1. pololetí o 1,3%, především v důsledku růstu v terciární sféře. Přitom nevýrazně vzrostla průmyslová výroba a stavební výroba poklesla. Růst národohospodářské produktivity práce nadále zaostával (o 4,4 bodu) za meziročním růstem průměrné reálné mzdy. Míra meziročního růstu jednotkových mzdových nákladů se snížila, nicméně zůstala vysoká. Spotřebitelské ceny vzrostly proti 1. pololetí předchozího roku o 6,8%, míra inflace dosáhla koncem pololetí 7,9%. Největší podíl na cenovém růstu měly (vzhledem k váze ve spotřebním koši) regulované ceny.

II. 1. Poptávka

Růst nerovnováhy mezi HDP a domácí poptávkou se výrazně zpomalil

Agregátní poptávka vzrostla ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 4,3%. V jejím rámci se výrazněji zvýšila vnější poptávka (o 7,8%), zatímco domácí poptávka rostla pomaleji (o 2,4%). Tento trend přispěl významně ke snížení rozdílu mezi mírou růstu domácí poptávky a hrubého domácího produktu (na 1,1 procentního bodu) proti předchozím dvěma rokům. Za těchto okolností dosáhl podíl záporného salda vývozu a dovozu [Podle metodiky HDP] na HDP 9,6%.

Pokles tempa růstu domácí poptávky byl výsledkem absolutního poklesu investiční poptávky (- 2,2%) a mírného snížení dynamiky růstu spotřeby domácností a vlády. Při těchto vývojových trendech se podíl spotřeby domácností na celkové domácí efektivní poptávce dále zvýšil (na 48,4%) při současném poklesu podílu vlády a hrubé tvorby fixního kapitálu. Míra investic se snížila oproti 1. pololetí předchozího roku o 1 procentní bod (na 28,9%).

Růst spotřeby domácností ovlivnily růst celkových příjmů a nízká míra inflace

Růst reálné spotřeby domácností (+ 5,4%) se sice mírně snížil (o 0,9 bodu [Rozumí se procentního bodu] proti konci roku 1996), nicméně zůstal vysoký; tento trend vyplynul z relativně mírného poklesu míry růstu celkových reálných příjmů domácností (o 1,2 bodu). V nominálních hodnotách byl pokles celkových příjmů domácností vyšší (o 3,2 procentního bodu na 10,9%) a byl především ovlivněn poklesem meziroční míry růstu příjmů z mezd (o 8,2 bodu na 10,2%).

Růst průměrné mzdy se snížil,zůstal však nadále vysoký

Klesající tendence meziroční míry růstu příjmů z mezd byla spojena se zpomalením růstu průměrné nominální mzdy. Proti konci roku 1996 se její růst zmírnil o dalších 4,7 bodu (reálně 2,5 bodu) a byl zaznamenán v celém souboru statisticky sledovaných organizací (+ 13,3%, reálně + 6%); přitom v podnikatelské sféře se růst průměrné mzdy snížil o 3,3 bodu na 13,8% (reálně o 1,1 bodu na 6,5%) a v rozpočtové sféře dokonce o 9 bodů na 11,6% (reálně o 6,4 bodů na 4,4%).

Celkově klesající tendenci průměrných mezd během 1. pololetí potvrzoval i odvětvový pohled na vývoj průměrných mezd. V průmyslu meziroční míra růstu průměrné mzdy klesla na 13,8%, ve stavebnictví byl dosažený meziroční růst ještě nižší (do června 9,8%) a v zemědělství dosáhl 10,6%, zatímco na konci roku 1996 se meziroční hodnoty růstu průměrných mezd v těchto odvětvích pohybovaly na úrovni 17,4%, resp. 15,3%, 13,9%.

Investiční poptávka poklesla

Pokles investiční poptávky byl zejména důsledkem klesajícího tempa růstu finančních zdrojů podniků (klesajícího rozsahu vlastních zdrojů, rostoucí ceny úvěrových zdrojů a malého zájmu investorů o podnikové cenné papíry při nízké úrovni průměrné míry zisku v průmyslu /1,4% v roce 1996/) a reálného poklesu poptávky vlády. Pokles investic byl rovněž ovlivněn i vývojem přílivu zahraničního kapitálu, růstem zadluženosti investorů (růst splátek dříve čerpaných úvěrů) a celkovým zpomalením ekonomického růstu.

Přes pokles dynamiky růstu ale zůstává míra investic [Míra investic = fixní investice/HDP] (33%) relativně vysoká v porovnání se zeměmi EU (18 - 25%).

II. 2. Produkce

Růst hrubého domácího produktu se zpomalil

Růst hrubého domácího produktu se proti předchozímu roku zpomalil (1,3%). Na jeho růstu se podílel především sektor služeb, zatímco výkon průmyslu stagnoval a ve stavebnictví se mírně snížil.

Rozdíl mezi původními odhady růstu, zveřejněnými v 2. pololetí roku 1996 jak vládními orgány (MF ČR), tak i dalšími institucemi včetně ČNB (cca 4,5%) a reálně dosaženým růstem je výsledkem působení řady příčin, jak systémových, tak i některých dalších, především konjunkturálních.

Proti původním předpokladům ČNB došlo k výraznému zpomalení dynamiky efektivní domácí poptávky (bez změny stavu zásob) o 3,5 bodu. Toto zpomalení bylo výsledkem poklesu investic, zatímco spotřebitelská poptávka a poptávka vlády se vyvíjely v zásadě v souladu s původními odhady.

Zatímco se poptávkový efekt vysoké meziroční dynamiky investic v posledních obdobích pro růst HDP vyčerpal (dosažení poměrně vysoké míry investic v kombinaci se zhoršenými podmínkami pro další investování, podrobněji v části o investiční poptávce), kapacitní efekt silného investování se (proti původním optimističtějším předpokladům ČNB) dosud plně neprojevil, což spolu s dalšími důvody (nedokončená restrukturalizace podniků) zpomaluje růst pružnosti nabídky domácích výrobců.

Dosavadní poměrně slabý kapacitní efekt minulých investic je spojen s klesající národohospodářskou účinností investic v posledních letech (klesající podíl přírůstku hrubého domácího produktu na 1 Kč fixních investic). Tuto skutečnost lze připsat jednak struktuře investic s poměrně vysokým podílem infrastrukturálních projektů, nelze ovšem rovněž vyloučit, že investice realizované v uplynulých letech dosud neuskutečnily takové strukturální změny, které by odpovídaly změnám v koupěschopné poptávce. možným faktorem je dále pravděpodobně přetrvávající vysoký podíl neefektivních nebo dosud nevyužitých základních prostředků.

Podhodnoceny byly rovněž depreciační expektace v posledních dvou letech u široké ekonomické veřejnosti, vedoucí k preferenci dovozu spotřebního zboží i investic (při relativně levném dovozu před deprciací) sílící v období zhodnocené koruny.

Ke konjunkturálním faktorům lze přičíst proti původním předpokladům slabší konjunkturu ve většině zemí Evropské unie (zejména v Německu) a zpomalení dynamiky hospodářského růstu Slovenska. (V Německu byl dubnový odhad hospodářského růstu 2,25% snížen v červenci na 2%). Tyto faktory, spolu s již uvedenou nepružností a klesající cenovou konkurenceschopností výrobců (mzdový růst a apreciace koruny v 1. čtvrtletí) přispěly k velmi slabé dynamice vývozu v 1. čtvrtletí. Naopak ve 2. čtvrtletí vysoká dynamika vývozu přispěla výrazně k mírnému zrychlení růstu v tomto čtvrtletí ve srovnání s 1. čtvrtletím.

Růst národohospodářské produktivity práce byl nízký

Míra růstu národohospodářské produktivity práce (1,6%) se ve srovnání s předchozím pololetím snížila. Při poklesu dynamiky růstu mezd se rozdíl mezi dynamikou produktivity práce a dynamikou průměrné reálné mzdy podle odhadu ČNB částečně zmírnil, zůstal však nadále vysoký (pokles z 5,3 bodů koncem roku 1996 na 4,4 bodu).

Pomalejší mzdový růst přispěl rovněž k určitému poklesu míry růstu jednotkových mzdových nákladů, dosažená úroveň (10,8%) nicméně zůstala vysoká. Snižující se rozdíl dynamiky meziročního růstu HDP a příjmů z mezd indikuje pozitivní vývoj příjmů z mezd (pokles míry růstu) na míru inflace a konkurenceschopnost (za ideální úroveň rozdílu temp růstu považujeme nulu).

Po slabém 1. čtvrtletí se v dalším čtvrtletí obnovil růst průmyslové produkce

Růst průmyslové produkce v 1. pololetí víceméně stagnoval, meziroční míra jejího růstu se pohybovala na úrovni 0,5%; po výraznějším poklesu v 1. čtvrtletí (o 4,2%) vývoj ve 2. čtvrtletí signalizoval opětnou tendenci k růstu (meziročně + 3,6%). Rozdílná dynamika obou čtvrtletí byla zčásti výsledkem vlivu nestejného počtu pracovních dní (po úpravě na stejný počet pracovních dní dosáhl meziroční pokles v prvním čtvrtletí 0,9%, ve druhém čtvrtletí 1,9% a za celé pololetí 0,5%) a pětidenní stávky železničářů.

Pokračoval diverzifikace trendu výkonu jednotlivých odvětví

Produkce odvětví dobývání nerostných surovin zaznamenala v 1. pololetí meziroční pokles 5,9%, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody poklesla o 4,6% a produkce zpracovatelského průmyslu vzrostla o 1,9%. Ze zpracovatelského průmyslu nejvíce vzrostla produkce v průmyslu skla, keramiky a porcelánu (v 1. pololetí meziročně o 13,3%), v průmyslu potravin a pochutin (12,7%), v gumárenském a plastikářském průmyslu (10,6%) a v odvětví výroby dopravních prostředků (7,9%). Nejhorší výsledky ze zpracovatelského průmyslu vykázal kožedělný průmysl (meziročně poklesl o 26,9%), textilní a oděvní průmysl (9,5%) a průmysl koksování a rafinérské zpracování ropy (8,1%).

Na oslabení růstu průmyslové výroby se kromě přetrvávajících negativních vlivů (nedokončená restrukturalizace podniků, problém efektivního uplatňování vlastnických vztahů, vysoká zadluženost a z ní plynoucí ztížený přístup k úvěrům, platební neschopnost, malá konkurenceschopnost v důsledku rostoucích jednotkových nákladů, neschopnost prosadit se na domácím trhu apod.) odrazil i pokles míry růstu domácí poptávky. Naopak výrazný vzestup exportu lze povazovat za jednu z hlavních příčin oživení průmyslu ve druhém čtvrtletí.

Výkon stavebnictví se mírně snížil

Mírný pokles výkonu ve stavebnictví v 1. pololetí (meziročně o 1,2%) byl poznamenán poklesem produkce v 1. čtvrtletí. Nižší výkon tohoto odvětví byl ovlivněn především stagnací poptávky vládního (v roce 1996 cca 1/3 stavební produkce) a soukromého sektoru po rekonstrukčních a modernizačních pracech. Vliv klimatických podmínek byl slabý.

Produkce v zemědělství mírně vzrostla

Podle dílčích údajů ČSÚ o vývoji tržeb v zemědělství produkce v zemědělství mírně vzrostla (tržby velkých zemědělských podniků, představující zhruba 45% produkce v odvětví, vzrostly za 1. pololetí letošního roku o 1,9%).

Růst tržeb v obchodu, pohostinství a ostatních tržních služeb se oslabil

Oslabení růstu celkových příjmů domácností a strukturální posuny v jejich užití se promítly do nižšího růstu tržeb v odvětví obchodu a pohostinství; jejich meziroční růst oslabil o 9 bodů proti předchozímu pololetí (na 2,8%). Nejrychleji klesaly tržby za opravy a prodej motorových vozidel (o 11,2 bodu), přesto byl jejich meziroční růst nadále nejvyšší (o 9,9%). Vysoký byl i pokles růstu tržeb v maloobchodě (o 10,6 bodu na 1%). Tržby v pohostinství a ubytování poklesly o 6%.

Také růst ostatních tržních služeb se podstatně oslabil a dosáhl podle odhadu ČNB 3% reálný meziroční růst. Nejrychleji rostly tržby u organizací střední velikosti (20 - 99 pracovníků), rozhodující podíl na celkových tržbách (cca 80%) připadal na organizace poskytující služby pro podnikatelskou sféru, zbývajících 20% se týkalo služeb pro obyvatelstvo.

Vývoj finančního hospodaření podniků signalizoval zhoršení hospodářských výsledků

Výsledky finančního hospodaření nefinančních organizací a korporací se dále zhoršily. Podle údajů ČSÚ k 30. 6. 1997 se hospodářský výsledek sledovaných organizací meziročně zhoršil o více než 16% a podíl ztrátových organizací na celkovém počtu podniků se proti srovnatelnému období minulého roku v podstatě nezměnil (39,9%). Na snížení hrubého zisku se podílel především růst osobních nákladů (mzdy a ostatní osobní náklady), růst ostatních nákladů (finanční tvorba rezerv a opravných položek) a výkonová spotřeba (zdražení dovozových materiálů a komponentů. Celkové náklady rostly rychlejším tempem než výnosy. K mírnému zhoršení došlo návazně u kvalitativních finančních ukazatelů (nákladová rentabilita, materiálová náročnost výroby).

Nepříznivý vývoj tvorby zisku v nefinančních organizacích omezuje jejich možnosti při získávání úvěrových zdrojů; při snižující se tvorbě zisku se zvyšuje váha úroků při jeho rozdělení.

Ve srovnání s nefinančními organizacemi byly příznivější výsledky docíleny v hospodaření finančních organizací, v nichž byl hrubý zisk docílen u všech subjektů, zejména peněžních institucí (s 82% podílem bank a spořitelen na celkovém zisku finančních organizací).

II. 3. Privatizace

V procesu privatizace nedošlo v 1. pololetí k podstatným změnám

Přestože v rámci privatizačního procesu byla podstatná část organizací převedena z formy státního podniku na jinou vlastnickou formu, nadále zůstává ve vlastnictví státu více než polovina majetku původně vyčleněného k velké privatizaci. Ke konci prvního pololetí měl Fond národního majetku (FNM) v portfoliu 623 akciových společností v celkové hodnotě 255 mld. Kč, z toho 56 tzv. strategických společností s nominální hodnotou akcií 166,7 mld. Kč.

Podíly na majetku nedrží ovšem pouze FNM, ale i další státní instituce, především velké banky, které samy jsou zatím ve značném procentu vlastněny státem. Vývoj příjmů z privatizace během 1. pololetí nesignalizoval zrychlení procesu privatizace zbývajícího majetku určeného k privatizaci. Výraznější změny lze očekávat v následujícím období v souvislosti s uvažovanou privatizací bank dosud převážně vlastněných státem.

II. 4. Trh práce

Zaměstnanost se mírně snížila

Na rozdíl od mírné růstové tendence v předchozím roce se v 1. pololetí zaměstnanost (průměrný počet zaměstnaných) podle odhadu ČNB mírně snížila (o 0,4%); k jejímu poklesu došlo především v 1. čtvrtletí, ve 2. čtvrtletí se opět mírně zvýšila (o 0,2 bodu).

Pokračoval růst zaměstnanosti v terciární sféře

Podle posledních dostupných údajů ČSÚ za 1. čtvrtletí 1997 nadále rostla zaměstnanost v terciární sféře (o 0,5%), i když výrazně pomalejším tempem než v předchozích letech. Vývoj naznačuje, že absorpce volných pracovních sil terciární sférou se tedy již téměř zastavila.

Růst byl zaznamenán zejména v pohostinství a ubytování o 0,7% (tj. cca 1 tis. osob), ve veřejné správě o 4% (t.j. cca 6,6 tis. osob), v obchodování a opravách motorových vozidel o 0,7% (t.j. cca 6 tis. osob) a v peněžnictví a pojišťovnictví o 2,2% (t.j. cca 2 tis. osob), k poklesu naopak došlo ve školství o 4,3% (tj. cca 14 tis. osob), a v ostatních veřejných službách o 2,3% (t.j. cca 6 tis. osob).

Naproti tomu v souvislosti s realizací útlumových programů došlo k dalšímu poklesu v odvětví dobývání nerostných surovin o 4,8%, dále v odvětví zemědělství a myslivosti o 8,3% a ve výrobě a rozvodu energií o 3,9%.

Mírně se snížila i zaměstnanost cizinců v ČR. Jejich počet se během pololetí snížil o 4,5 tis. osob (na 138,8 tis. osob).

Pokles zaměstnanosti byl doprovázen i změnami v kvalifikační struktuře pracovníků. Absolutní pokles méně kvalifikovaných pracovníků (především ve stavebnictví návazně na stagnaci výkonu v tomto odvětví) byl částečně nahrazován růstem kvalifikovaných pracovníků.

Míra nezaměstnanosti dosáhla 4%

Trend k mírnému růstu míry nezaměstnanosti pokračoval až do konce února. V následujících měsících (březen až květen) se vlivem sezonních faktorů míra nezaměstnanosti mírně snížila, v červnu se však její růst opět obnovil. V závěru pololetí bylo na úřadech práce evidováno 202,6 tis. osob a míra nezaměstnanosti dosáhla 4%; dosažené hodnoty znamenaly nárůst počtu evidovaných osob proti konci roku o 16,3 tis. osob a míry nezaměstnanosti o 0,5 bodu. Počet evidovaných nezaměstnaných dosáhl maximální hranice od roku 1990. Podle propočtů ČSÚ na základě dat očištěných o sezonní vlivy (ČSÚ) se trend k trvalému růstu míry nezaměstnanosti projevuje od druhé poloviny předchozího roku.

Celkový růst nezaměstnanosti souvisí i se zpomalením dynamiky ekonomického růstu; obecná souvislost mezi mírou nezaměstnanosti a vývojem HDP byla prokázána i v minulých letech.

Pokračovala regionální diferenciace ve vývoji nezaměstnanosti

Z regionálního pohledu nedošlo ve vývoji nezaměstnanosti k zásadním změnám. Z pohledu dlouhodobějšího vývoje nadále přetrvávají výrazné regionální rozdíly v nezaměstnanosti: na jedné straně existují okresy s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti (0,5 - 1,4%) a na druhé straně se v některých okresech pohybuje nezaměstnanost nad hranicí 8%.

Například v Praze, Praze - východ dosáhla míra nezaměstnanosti shodně 0,5%, v Praze - západ 0,8%, Domažlicích 1,3% a Plzni - jih a Mladé Boleslavi 1,4%. Nad 8% hranicí se naopak pohybují například okresy Most (11,1%), Chomutov (9,3%), Karviná (9,1%), Teplice (8,4%), Louny (8,6%).

Počet volných pracovních míst se dále snížil

O měnící se situaci na trhu práce svědčí i zhoršující se relace mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Další pokles počtu volných pracovních míst se promítl do rostoucího podílu nezaměstnaných osob připadajících na 1 volné pracovní místo (k 30. 6. připadalo na 1 volné pracovní místo cca 2,5 osoby, zatímco v minulém roce 1,3 osoby). Zejména v severočeském a severomoravském kraji nabídka pracovních sil výrazně převyšovala poptávku volných pracovních míst (5 - 5,5 krát). Prohloubila se nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou pracovních sil z hlediska kvalifikační struktury.

II. 5. Ceny

Růst spotřebitelských cen se zpomalil

Cenový vývoj v 1. pololetí byl poměrně příznivý. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen se k 30. 6. 1997 ve srovnání s koncem roku 1996 významně snížilo (pokles z 8,6% na 6,8%). Rovněž poklesla míra inflace (roční klouzavý průměr) z 8,8% v prosinci 1996 na 7,9% v červnu letošního roku. Tempo meziměsíčního růstu spotřebitelských cen bylo v 1. pololetí (v průměru 0,6%) výrazně nižší než ve srovnatelném období roku 1996 (0,9%); v samotném měsíci červnu se však růst zrychlil (1,2%). Sezonně očištěné údaje meziměsíčního růstu spotřebitelských cen potvrzují mírné zpomalení růstu spotřebitelských cen do konce května a zrychlení růstu v červnu.

Růst spotřebitelských cen ovlivnil zejména pokles tempa růstu mezd a vývoj kurzu Kč

Vývoj spotřebitelských cen v průběhu 1. pololetí byl výsledkem kumulace více vlivů. Pozitivně na vývoj inflace působilo zpomalení růstu nominálních mezd a vývoj cen domácích výrobců; meziroční tempo růstu cen zemědělských výrobců se zpomalilo z 6,8% v prosinci 1996 na 0,9% v červnu 1997, růst cen průmyslových výrobců ve stejném období se jen nepatrně zrychlil. Cenový vývoj ovlivnil i vývoj kurzu koruny; v prvních čtyřech měsících roku apreciace kurzu působila na vývoj inflace pozitivně, naopak depreciace kurzu od května (na úroveň cca 10% nad původní paritou) ovlivnila zrychlení inflace v červnu (tempo růstu korigované inflace [Vysvětlení pojmu korigovaná inflace a metodika sestavování této části indexu spotřebitelských cen je obsažena ve Zprávě o měnovém vývoji v ČR] se zrychlilo z průměrných 0,4% za leden až květen na 1,1% v červnu; ve srovnání s červnem předchozího roku byla letošní korigovaná inflace v červnu vyšší o 0,4 bodu).

Výrazně se zpomalil růst cen potravin

Meziroční růst cen potravin poklesl ze 7,9% v roce 1996 na 3,4% koncem června letošního roku. Podíl růstu cen potravin na celkovém cenovém růstu se snížil z 30,2% v prosinci 1996 na 16,2% v červnu 1997. Tempo růstu cen potravin se zpomalilo téměř ve všech základních komoditách (zejména u mlýnských, pekárenských a těstárenských výrobků o 15,6 bodu a mléka a mléčných výrobků o 10,1 bodu). Ke zpomalení růstu cen potravin přispěl především nízký růst cen zemědělských výrobců.

Růst regulovaných cen se mírně zrychlil

Naopak u regulovaných cen se meziroční růst zrychlil z 11,2% v prosinci 1996 na 12,1% v červnu letošního roku. Zrychlení růstu ovlivnilo především dubnové zvýšení cen poštovních a telekomunikačních služeb a růst cen ve zdravotnictví.

Zpomalil se růst ostatních cen (korigované inflace)

Meziroční růst korigované inflace se zpomalil ze 7,6% v prosinci 1996 na 6,7% koncem prvního pololetí. Zpomalení tempa růstu korigované inflace ovlivnil vývoj cen neobchodovatelných - neregulovaných výrobků ze 14,4% v prosinci 1996 na 8,3% koncem června, především v oblasti služeb (tuzemská rekreace, vzdělávací služby). V rámci korigované inflace se mírně zrychlil růst obchodovatelných výrobků bez potravin (z 5,6% v prosinci 1996 na 6,1 % v červnu 1997), především růst cen výrobků dlouhodobé spotřeby, u kterých byl v předchozích měsících zaznamenáván pokles, resp. stagnace ceny (televizní a rozhlasové přijímače, videorekordéry, magnetofony). Zrychlení dynamiky růstu těchto cen bylo ovlivněno depreciací kurzu koruny a bylo zaznamenáno ve výsledcích za červen (z průměrného růstu 0,4% do konce května na 1,1 % v červnu).

Dynamika růstu cen průmyslových výrobců a stavebních prací stagnovala na úrovni konce roku 1996

Meziroční růst cen průmyslových výrobců v 1. pololetí (4,5%) téměř stagnoval na úrovni prosince minulého roku (4,4%); k meziměsíčnímu zrychlení došlo pouze v červnu v důsledku depreciace kurzu Kč k DEM. Zpomalení tempa meziročního růstu cen zaznamenal zpracovatelský průmysl (proti prosinci předchozího roku o 0,3 bodu) přesto, že v samotném měsíci červnu se růst jeho cen zrychlil. V rámci zpracovatelského průmyslu se zpomalil meziroční růst cen především v průmyslu potravin a tabáku o 3,6 bodu vlivem zpomalení růstu cen zemědělských výrobců. Výraznější zrychlení cenového růstu o 3,8 bodu zaznamenal dřevozpracující průmysl v důsledku růstu světových cen dřeva (v průměru za 1. pololetí o 24,4%).

U stavebních prací se meziroční cenový růst proti konci předchozího roku jen mírně zrychlil (o 0,1 bodu) na 11,3% koncem pololetí. Trvající vysoký růst cen stavebních prací dokládá i průměrný měsíční přírůstek, který dosáhl v 1. pololetí 1997 1% a v roce 1996 0,9%. Na růstu cen stavebních prací se podílel především růst cen materiálových vstupů.

Růst cen zemědělských výrobců se výrazně zpomalil

Meziroční růst cen zemědělských výrobců se výrazně zpomalil - z 6,8% v prosinci 1996 na 0,9% koncem 1. pololetí. Zvolnění cenového růstu bylo zaznamenáno v rostlinné výrobě, v živočišné výrobě došlo k absolutnímu poklesu cen.

III. PLATEBNÍ BILANCE

Celkový vývoj platební bilance v 1. pololetí byl ovlivněn kumulací neřešených dlouhodobých tendencí a krátkodobých faktorů, které vyústily v korekci hospodářské, fiskální a měnové politiky. Na běžném účtu platební bilance na straně vývozu byl patrný strukturální posun ve prospěch výrobků s vyšším stupněm zpracování. Dovoz posilovaly do dubna, vedle (i přes určité snížení) silné domácí poptávky, depreciační expektace. Obchodní bilance skončila deficitem ve výši 77 mld. Kč. Vývoj kapitálového účtu byl ovlivněn změnou portfolia zahraničních investorů i domácích subjektů a komplikující se politickou situací. Situace na kapitálovém trhu, jejíž řešení bylo komplikováno politickým vývojem, a zhoršení výhledu růstu ekonomiky vedly zahraniční investory k větší obezřetnosti při investování zejména na českém kapitálovém trhu. Investice do korunových instrumentů se realizovaly převážně nepřímým způsobem na trhu korunových euroobligací. Domácí subjekty při optimalizaci rozložení svého portfolia dávaly přednost investování do deviz, což se projevilo v růstu devizových účtů. Celkový kapitálový účet skončil přebytkem 16,1 mld. Kč v důsledku přílivu dlouhodobého dluhového kapitálu a přímých zahraničních investic. Odliv kapitálu nastal u portfoliových investic a u krátkodobého kapitálu. Došlo ke změně úrovně devizových rezerv ČNB z 12,4 mld. USD na 10,8 mld. USD a rezerv celé bankovní soustavy ze 17,5 mld. USD na 16,6 mld. USD.

III. 1. Běžný účet

Schodek běžného účtu platební bilance vzrostl

Běžný účet platební bilance skončil deficitem v rozsahu 56,6 mld. Kč vlivem schodku obchodní bilance, který dosáhl koncem 1. pololetí 77 mld. Kč. Dynamika růstu vývozu (index 110,5%) a dovozu (index 110,3%) se během 1. pololetí výrazně sblížila; deficit obchodní bilance celkově dále vzrostl, jeho růst se však zpomalil. Zvýšená dynamika růstu vývozu v nominálních hodnotách byla z podstatné části založena růstem hmotného vývozu (o 9,4%), hmotný objem dovozů se zvýšil o 8,3%.

Běžný účet platební bilance (mld. Kč)

Růst deficitu obchodní bilance se ve 2. čtvrtletí zastavil

Vývoj deficitu obchodní bilance (měřený 12ti měsíčním klouzavým úhrnem) v posledních měsících pololetí naznačil tendenci k zastavení dosavadního růstového trendu.

Očekávání změny kurzu koruny a její následné oslabení částečně ovlivnily výsledky obchodní bilance

Expektace na změnu kurzu koruny a její následné oslabení (zejména po zrušení fluktuačního pásma 27. 5.) neměly zásadní vliv na pololetní výsledky obchodní bilance. Je však patrné, že se diferencovaně promítly do měsíčních údajů o vývozu a dovozu ve 2. čtvrtletí. Očekávání depreciace koruny dovozci v souvislosti s přípravou vládních opatření k omezení tuzemské poptávky se odrazila v mimořádných dubnových dovozech (zrychlování dovozů vlivem předzásobení podniků). Vývoj vybraných dovozních i vývozních komodit v červnu signalizuje, že oslabená koruna pravděpodobně ještě v závěru pololetí ovlivnila vývoj obchodní bilance. Celkové zhodnocení vlivu depreciace kurzu koruny na vývoz a dovoz bude možné provést až za delší časové období.

Směnná relace se zhoršila

Vývoj směnných relací, ovlivněný dosahovanými cenami i kurzovým vývojem, nepřispěl k celkovému zlepšení výsledků obchodní bilance; meziroční vývoj vývozních cen (za 1. čtvrtletí index 99,8, za 2. čtvrtletí 103,1) nepokryl plně vývoj cen dovozu (za 1. čtvrtletí index 99,9, za 2 čtvrtletí 103,8) a výsledná směnná relace byla oproti loňské úrovni nižší (za 1. čtvrtletí 98,9 bodů, za 2. čtvrtletí 99,3 bodu).

Komoditní struktura vývozu naznačuje příznivé změny

Zvýšené tempo růstu vývozu bylo spojeno s pozitivní změnou v komoditní struktuře, ve které byl patrný kvalitativní posun ve prospěch výrobků s vyšším podílem přidané hodnoty. Na tomto zlepšení se podílel především zvýšený vývoz strojírenských výrobků (o 25,5%) vlivem zahájení exportu produkce z dříve realizovaných investic především podniků se zahraniční majetkovou účastí (strojírenství, elektrotechnika, automobily a výroba automobilových součástek). Proces adaptace výrobní sféry na rostoucí konkurenci na zahraničních trzích je však i nadále pozvolný. Důvodem je řada zpomalujících vlivů, zejména dopad nevyjasněných majetkoprávních vztahů na příliv zahraničních investic, především ve firmách s nedostatečným kapitálovým vybavením.