Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Zaměstnavatel je vedle povinností uložených v § 15 dále povinen:

a) nejpozději do osmi dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně den nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení. Pokud se zaměstnancem stala osoba uvedená v § 3 odst. 1 písm. b), oznamuje zaměstnavatel též tuto skutečnost; totéž platí, pokud taková osoba ukončila zaměstnání. V oznámení podle předchozích vět zaměstnavatel uvede rodné číslo zaměstnance, u osob uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) identifikační číslo pojištěnce, bylo-li mu příslušnou zdravotní pojišťovnou přiděleno. Zaměstnavatel neoznamuje zdravotní pojišťovně přijetí zaměstnance do zaměstnání, pokud příjmy zaměstnance z tohoto zaměstnání nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, nebo jsou zdaňovány srážkou zvláštní sazbou daně,

b) nejpozději do osmi dnů od převzetí písemného sdělení zaměstnance o změně zdravotní pojišťovny oznámit tuto změnu zdravotní pojišťovně; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u předchozí zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, jejímž pojištěncem se zaměstnanec stal,

c) nejpozději do osmi dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, že se zaměstnanec stal, nebo přestal být osobou, za kterou platí pojistné stát, pokud mu zaměstnanec tyto skutečnosti písemně sdělil, nebo jsou-li zaměstnavateli tyto skutečnosti známy,

d) při plnění oznamovací povinnosti uvedené pod písmeny a) až c) sdělit příslušné zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo, den určený zaměstnavatelem pro výplatu mezd a platů a číslo bankovního účtu, z něhož provádí platbu pojistného; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého pobytu,

e) nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy ke změně došlo, oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změnu údajů podle písmene d),

f) nejpozději do osmi dnů ode dne zavedení nucené správy, vstupu do likvidace, prohlášení konkursu nebo ukončení činnosti oznámit tyto skutečnosti příslušné zdravotní pojišťovně,

g) nejpozději v den splatnosti pojistného určeného podle § 15 odst. 2 předložit každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jeho zaměstnanci, přehled o platbách pojistného. Přehled o platbách pojistného obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a počet zaměstnanců ke kterým se údaje vztahují,

h) na žádost zdravotní pojišťovny předkládat současně s přehledem o platbách pojistného podle písmene g) vyměřovací základy jednotlivých zaměstnanců označené jejich rodným číslem, jde-li o zaměstnance uvedené v § 3 odst. 1 písm. b), označené jejich identifikačním číslem pojištěnce,

i) vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného.

(2) Povinnosti podle odstavce 1 je zaměstnavatel povinen plnit písemně.

(3) Zaměstnanec je povinen sdělit písemně svému zaměstnavateli:

a) v den nástupu do zaměstnání, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn,

b) do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny, zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn,

c) že je nebo přestal být osobou, za kterou platí pojistné stát, a to do 8 dnů od vzniku takové skutečnosti.

(4) Přijetí sdělení uvedených v předchozím odstavci je zaměstnavatel povinen zaměstnanci potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci, nebo bývalém zaměstnanci, úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neuvedením nebo nesprávným uvedením údajů zaměstnancem podle odstavce 3 písm. a) a b).

(5) Zaměstnanec je povinen oznámit neprodleně příslušné zdravotní pojišťovně údaje uvedené v odstavci 1 písmeno a) až c), pokud zjistí, že zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil.

Je-li právní nástupce zaniklého zaměstnavatele, přechází na něj povinnost platit pojistné za dobu nejvýše 10 roků nazpět ode dne, kdy se stal právním nástupcem. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna na žádost právního nástupce zaniklého zaměstnavatele vykázat evidovanou výši dlužného pojistného.

(1) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba s jinými příjmy platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba s jinými příjmy platí zálohy na pojistné za celý kalendářní měsíc. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8.dne následujícího kalendářního měsíce.

(3) Osoba samostatně výdělečně činná není povinna platit zálohu na pojistné za kalendářní měsíc, v němž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem.

(4) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba s jinými příjmy, která v předchozím kalendářním roce nebyla takovou osobou, platí v prvním kalendářním roce této činnosti zálohy na pojistné ve výši vypočtené procentní sazbou uvedenou v § 9 z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Je-li osoba uvedená v první větě současně osobou, za kterou platí pojistné stát, není povinna v prvním kalendářním roce, ve kterém se stala osobou samostatně výdělečně činnou, nebo osobou s jinými příjmy, platit zálohy na pojistné. Pojistné zaplatí formou doplatku.

(5) Ve druhém roce a v následujících letech, kdy osobě plynou příjmy ze samostatné výdělečné činnosti nebo jiné příjmy, se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou uvedenou v § 9 z průměru, který z vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby s jinými příjmy za předchozí kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána, nebo osobě plynuly jiné příjmy, alespoň po část tohoto měsíce. Pokud je tento průměr vyšší, než jedna dvanáctina maximálního vyměřovacího základu stanoví se výše záloh z jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu.

(6) Zálohy vypočtené podle předchozího odstavce se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc následující po měsíci, ve kterém bylo podáno přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen "daňové přiznání") a naposledy za kalendářním měsíc, ve kterém bylo daňové přiznání podáno v následujícím kalendářním roce. Pokud daňové přiznání nebylo podáno, zaplatí se zálohy poprvé za kalendářní měsíc následující pro měsíci, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání a naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání v následujícím kalendářním roce.

(7) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která tuto činnost vykonává prvním rokem a která je současně zaměstnancem a odvádí pojistné z vyměřovacího základu zaměstnance, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance. Tato osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné ze samostatné výdělečné činnosti formou doplatku. Ve druhém a v následujících letech samostatné výdělečné činnosti není osoba uvedená ve větě prvé povinna platit zálohy na pojistné tehdy, jestliže úhrn vyměřovacích základů z příjmů ze zaměstnání v předchozím kalendářním roce byl vyšší, než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti v předchozím kalendářním roce. Tato osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné ze samostatné výdělečné činnosti formou doplatku.

(8) Zálohy na pojistné dále není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která tuto činnost vykonává prvním rokem a která současně odvádí zálohy na pojistné jako osoba s jinými příjmy, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tato osoba zaplatí pojistné formou doplatku. Ve druhém a v následujících letech samostatné výdělečné činnosti není osoba uvedená ve větě prvé povinna platit zálohy na pojistné tehdy, jestliže vyměřovací základ z jiných příjmů v předchozím kalendářním roce byl vyšší, než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti v předchozím kalendářním roce. Tato osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné ze samostatné výdělečné činnosti formou doplatku.

(9) Odstavce 7 a 8 se použijí přiměřeně pro placení záloh osobou s jinými příjmy.

(10) Příslušná zdravotní pojišťovna poměrně sníží na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby s jinými příjmy výši zálohy na pojistné v případě, že příjem ze samostatné výdělečně činnosti nebo jiný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od l. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc. Příslušná zdravotní pojišťovna sníží zálohu podle předchozí věty nejvýše na dobu tří následujících kalendářních měsíců.

(11) Doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a výší pojistného vypočtenou z vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné a osoby s jinými příjmy, je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 19 za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

(12) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 9, jedná se o přeplatek na pojistném.

(1) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba s jinými příjmy je vedle povinností uložených v § 18 povinna:

a) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do osmi dnů od skutečnosti, která se oznamuje, den zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou a den, kdy osobě začaly nebo přestaly plynout jiné příjmy, jde-li o osobu s jinými příjmy,

b) při plnění oznamovací povinnosti podle písmene a) sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Osoba samostatně výdělečně činná je dále povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, má-li ho přiděleno a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh; tyto údaje je taková osoba povinna doložit,

c) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne, kdy došlo ke změnám údajů uvedených v předchozích ustanoveních, tuto skutečnost,

d) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne, kdy se stala též osobou, za kterou platí pojistné stát, tuto skutečnost,

e) při změně zdravotní pojišťovny předložit zdravotní pojišťovně, jejímž pojištěncem se stala, doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu,

f) podat nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém podala nebo měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok, na předepsaném tiskopise všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách, vyměřovacím základu stanoveném podle § 11 a § 12, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu a doklad o dni podání daňového přiznání. Pokud osobě samostatně výdělečně činné nebo osobě s jinými příjmy zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je taková osoba povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok,

g) ohlásit na předepsaném tiskopisu nejpozději do osmi dnů ode dne podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, změny, týkající se výše příjmů nebo výdajů, k nimž došlo na základě dodatečného nebo opravného daňového přiznání a nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly, doplatit dlužné pojistné.

(2) Povinnosti podle odstavce 1 je osoba samostatně výdělečně činná a osoba s jinými příjmy povinna plnit písemně.

Osoba bez započitatelných příjmů platí pojistné za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

(1) Osoba bez započitatelných příjmů je vedle povinností uložených v § 20 povinna:

a) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, že se stala osobou bez započitatelných příjmů, a to do 8 dnů od vzniku této skutečnosti,

b) při plnění povinnosti podle písmene a) sdělit příslušné zdravotní pojišťovně své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo,

c) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, změny údajů uvedených pod písmenem b).

(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 je osoba bez započitatelných příjmů povinna plnit písemně.

(1) Za osoby uvedené v § 14 hradí pojistné měsíčně Ministerstvo financí České republiky do fondu přerozdělení podle § 92.

(2) Pojistné hrazené ze státního rozpočtu je splatné do 20. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který se pojistné platí.

(1) Osoba, za kterou platí pojistné stát, je povinna:

a) do 8 dnů ode dne, kdy se stala takovou osobou, oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně,

b) při plnění povinnosti podle písmene a) sdělit příslušné zdravotní pojišťovně své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo,

c) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 30 dnů, ode dne kdy ke změně došlo, změny údajů uvedených pod písmenem b).

(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 je osoba, za kterou platí pojistné stát, povinna plnit písemně.

(3) Je-li osoba, za kterou platí pojistné stát, současně zaměstnancem, plní povinnosti podle odstavce 1 její zaměstnavatel.

(4) Je-li osoba, za kterou platí pojistné stát, osobou nezletilou, nebo osobou bez způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena, plní povinnosti podle odstavce 1 její zákonný zástupce.

(5) Za osoby uvedené v § 14 odst. 2 písm. n) plní povinnosti podle odstavce 1 psychiatrická léčebna, ve které je takové osobě poskytována lůžková zdravotní péče. Za osoby uvedené v § 14 odst. 2 písm. j) plní povinnosti podle odstavce 1 věznice, ve které se vazba nebo trest odnětí svobody vykonává.

(1) Přeplatek na pojistném se vrací, není-li dále stanoveno jinak, plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci, do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku podle tohoto zákona vůči příslušné zdravotní pojišťovně. Je-li takový závazek, použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě.

(2) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná zdravotní pojišťovna vrátila tento přeplatek po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku na pojistném [§ 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).], je povinna zaplatit penále ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Za den platby se považuje u bezhotovostních převodů z účtu banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu zdravotní pojišťovny, u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala. Za žádost o vrácení přeplatku na pojistném se považuje vždy podání přehledu o příjmech a výdajích podle § 19 písm. f), vyplývá-li z něho přeplatek pojistného a jestliže plátce pojistného nepožádal o použití přeplatku na úhradu zálohy na pojistné na další období.

(1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 16 odst. 1 písm. g), nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba s jinými příjmy nesplnila povinnost podle § 19 odst. 1 písm. f), a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené zdravotní pojišťovnou v písemné výzvě, může zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.

(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců zaměstnavatele si může zdravotní pojišťovna vyžádat od úřadu práce; tento úřad je povinen tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné anebo osoby s jinými příjmy, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je průměrná mzda zjištěná Českým statistickým úřadem za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné nebo u osoby s jinými příjmy se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti nebo jejím měsíčním jiným příjmem, který je již snížen o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu.

(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 16 odst. 1 písm. g) nebo § 19 odst. 1 písm. f) ani možnost uložit pokutu podle § 97. Je-li následně tento přehled předložen, rozhodnutí o stanovení pravděpodobné výše pojistného se ode dne předložení přehledu nepoužije.

(1) Dlužné pojistné jsou plátci pojistného povinni doplatit. Úhrada dlužného pojistného se provádí na účet té zdravotní pojišťovny, u které byl pojištěnec pojištěn v období, za něž dluží pojistné. Pokud byl pojištěnec pojištěn u několika zdravotních pojišťoven, uhradí se dlužné pojistné těmto zdravotním pojišťovnám poměrně podle doby pojištění u každé zdravotní pojišťovny. Dlužné pojistné, které v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné zdravotní pojišťovny částku 500,- Kč není zdravotní pojišťovna povinna vymáhat. Dlužné pojistné, které v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné zdravotní pojišťovny 50,- Kč, se nevymáhá.

(2) Má-li plátce pojistného splatný závazek vůči příslušné zdravotní pojišťovně, je povinen ho splácet v tomto pořadí:

a) pokuty,

b) přirážky k pojistnému,

c) nejstarší nedoplatky pojistného (záloh na pojistné),

d) platby pojistného (záloh na pojistné) na příslušný kalendářní měsíc,

e) penále.

(3) Pokud plátce pojistného nedodrží pořadí podle odstavce 2, je oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít příslušná zdravotní pojišťovna; takovou skutečnost je povinna plátci pojistného neprodleně oznámit.

(1) Dlužné pojistné, penále, pokuty a přirážky k pojistnému může zdravotní pojišťovna odepsat, je-li tento dluh nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh, který byl bezvýsledně opakovaně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výsledek. Za nedobytný se považuje též dluh u zaměstnavatele, u něhož došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jejich právního nástupce, a dále dluh u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby.

(2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh zaplatit, nevyrozumívá; dluh trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.

(3) K odepsání dluhu vyššího než 1.000 000,- Kč je zdravotní pojišťovna povinna vyžádat si předem souhlas Ministerstva zdravotnictví.

(1) Dlužné pojistné nelze předepsat po uplynutí deseti let ode dne jeho splatnosti.

(2) Pojistné nelze vymáhat po uplynutí deseti let ode dne nabytí právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno.

(1) Pojistné se platí v české měně:

a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na účet příslušné zdravotní pojišťovny, nebo

b) v hotovosti poštovní poukázkou na příslušný účet podle písmene a),

c) v hotovosti v pokladně příslušné zdravotní pojišťovny.

(2) Za den platby pojistného se považuje:

a) u bezhotovostních převodů z účtu u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného,

b) u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta, zdravotní pojišťovna nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala.

(3) Banky a pošty jsou povinny převést platby pojistného na účty zdravotních pojišťoven vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z účtu plátce pojistného byla uskutečněna, nebo kdy byla ve prospěch účtu příslušné zdravotní pojišťovny přijata v hotovosti. Pokud je účet příslušné zdravotní pojišťovny u jiné banky než účet plátce pojistného, z něhož je platba pojistného převedena, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u které je veden účet příslušné zdravotní pojišťovny, ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Stejným způsobem se postupuje u plateb přijímaných ve prospěch účtu příslušné zdravotní pojišťovny v hotovosti. Banka, u které je veden účet příslušné zdravotní pojišťovny připíše v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle následující den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Současně jsou banky a pošty povinny sdělit příslušným zdravotním pojišťovnám den, kdy došlo k odepsání platby z účtu plátce pojistného. V případě nedodržení těchto lhůt jsou povinny uhradit příslušné zdravotní pojišťovně úrok ve výši běžné diskontní sazby České národní banky z částky včas nepřevedené.

Pojistné vybrané zdravotními pojišťovnami, pojistné hrazené ze státního rozpočtu za osoby uvedené v § 14 a další příjmy o nichž tak stanoví tento zákon, se přerozdělují podle počtu pojištěnců, jejich věkových skupin a relativního indexu rizika nákladů na zdravotní péči. Přerozdělování provádí Ministerstvo zdravotnictví, které je k tomu účelu povinno zřídit zvláštní fond (dále jen "fond přerozdělení").

(1) Zdravotní pojišťovny jsou povinny písemně sdělovat do osmého dne každého kalendářního měsíce Ministerstvu zdravotnictví počty svých pojištěnců v členění do skupin podle pohlaví a věku vždy po pěti letech. Pro každou skupinu je stanoven relativní index rizika nákladů na zdravotní péči, který je uveden v příloze č. 1 tohoto zákona.

(2) Zdravotní pojišťovny jsou dále povinny písemně sdělovat Ministerstvu zdravotnictví do 22. dne každého kalendářního měsíce výši 80% pojistného vybraného v období od 18. dne předcházejícího měsíce do 17. dne příslušného měsíce.

(3) Ministerstvo zdravotnictví písemně oznámí do 30. dne kalendářního měsíce všem zdravotním pojišťovnám částku připadající na jednoho pojištěnce, jakož i celkovou částku na ně připadající. Tato částka se vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 1 tohoto zákona.

(4) Přesahuje-li 80% pojistného vybraného zdravotní pojišťovnou celkovou částku vypočtenou pro zdravotní pojišťovnu podle odstavce 3, je zdravotní pojišťovna povinna odvést přebývající finanční prostředky do fondu přerozdělení, a to do tří pracovních dnů ode dne, kdy jí byla Ministerstvem zdravotnictví oznámena celková částka na ni připadající. Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle předchozí věty, může Ministerstvo zdravotnictví na podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1% dlužné částky za každý kalendářní den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále je příjmem fondu přerozdělení. Penále hradí zdravotní pojišťovna ze svého provozního fondu.

(5) Nedosahuje-li 80% pojistného vybraného zdravotní pojišťovnou celkovou částku vypočtenou pro zdravotní pojišťovnu podle odstavce 3, je Ministerstvo zdravotnictví povinno poukázat takové zdravotní pojišťovně z fondu přerozdělení chybějící finanční prostředky, a to do deseti pracovních dnů ode dne oznámení celkové částky zdravotní pojišťovně.

(6) V případě, že Ministerstvo zdravotnictví nepřevede ve lhůtě podle předchozího odstavce, nebo převede v nesprávné výši finanční prostředky náležející zdravotním pojišťovnám po provedení přerozdělení, uhradí ze svých rozpočtových prostředků penále ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Penále je příjmem zdravotní pojišťovny, které byly finanční prostředky převedeny po stanovené lhůtě, nebo jí byly převedeny v nesprávné výši.

(7) Zdravotní pojišťovny jsou povinny k ověření správnosti údajů jimi poskytovaných podle předchozích odstavců předložit dozorčímu orgánu podle § 92 potřebné doklady.

(8) Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle předchozího odstavce, uloží Ministerstvo zdravotnictví z podnětu dozorčího orgánu pokutu až do výše 500.000 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne kdy se Ministerstvo zdravotnictví dozvědělo o porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy povinnost měla být splněna. Pokutu lze uložit i opakovaně. Pokuta je příjmem fondu přerozdělení. Pokutu hradí zdravotní pojišťovna ze svého provozního fondu.

(9) Bližší pravidla pro provádění přerozdělení podle předchozích ustanovení může Ministerstvo zdravotnictví stanovit vyhláškou.