Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
§ 1
Tento zákon upravuje veřejné zdravotní
pojištění (dále jen "zdravotní
pojištění"), podmínky účasti
na zdravotním pojištění, podmínky
úhrady zdravotní péče poskytované
ze zdravotního pojištění, pojistné
na zdravotní pojištění, vznik, zánik
a činnost zdravotních pojišťoven, působnost
orgánů státní správy a práva
a povinnosti fyzických a právnických osob
při provádění zdravotního pojištění.
§ 2
Pro účely zdravotního pojištění
se rozumí
a) zaměstnancem fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčnímipožitky podle zvláštního zákona,
§ 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
b) zaměstnavatelem osoba, která je plátcem
příjmů ze závislé činnosti
a funkčních požitků podle zvláštního
zákona, [§ 6 zákona
ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů.]
c) zaměstnáním činnost zaměstnance
pro zaměstnavatele, ze které zaměstnanci
plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé
činnosti a funkční požitky zdaňované
podle zvláštního zákona,
[§ 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů.]
d) dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání
den, který byl jako den nástupu sjednán v
pracovní nebo jiné smlouvě mezi zaměstnancem
a zaměstnavatelem a není-li takový den ve
smlouvě sjednán, je dnem nástupu do zaměstnání
den, k němuž byla smlouva podepsána; v případech,
kdy zaměstnání nevzniklo na základě
smluvního vztahu, je dnem nástupu do zaměstnání
den, ke kterému začalo být zaměstnání
vykonáváno na základě jmenování,
volby, ustavení do funkce, popřípadě
jiného pověření,
e) osobou samostatně výdělečně činnou fyzická osoba s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona
[§ 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.]
a spolupracující osoba [§ 13 zákona
ČNR č. 586/1992 Sb.],
f) osobou s jinými příjmy fyzická osoba s příjmy z kapitálového majetku a s příjmy z pronájmu podle zvláštního zákona
[§ 8 a 9 zákona
ČNR č. 586/1992 Sb.],
g) osobou za kterou platí pojistné na zdravotní
pojištění (dále jen "pojistné")
stát fyzická osoba za kterou se hradí pojistné
ze státního rozpočtu, uvedená v části
druhé § 14 ,
h) osobou bez započitatelných příjmů
fyzická osoba, která v celém kalendářním
měsíci nemá příjmy uvedené
pod písmeny a), e) a f) započitatelné do
vyměřovacího základu a ani není
osobou uvedenou pod písmenem g),
i) sídlem zaměstnavatele u právnické
osoby její sídlo, jakož i sídlo její
organizační složky, která je zapsána
v obchodním rejstříku, popřípadě
v jiném zákonem určeném rejstříku
nebo je vedena v evidenci stanovené právním
předpisem u příslušného orgánu
v České republice, a u fyzické osoby místo
jejího trvalého pobytu, popřípadě,
jde-li o fyzickou osobu bez trvalého pobytu na území
České republiky, místo jejího podnikání,
j) poskytovatelem se rozumí fyzická nebo právnická
osoba oprávněná poskytovat zdravotní
péči podle zvláštního zákona
[§ 2 odst. 1 zákona č. .../1998 Sb., o zdravotní
péči a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů.],
k) smluvním poskytovatelem poskytovatel, se kterým
má zdravotní pojišťovna uzavřenou
smlouvu o úhradách zdravotní péče
hrazené ze zdravotního pojištění,
l) osobou bezúhonnou fyzická osoba, která
nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný
čin, nebo pro nedbalostní trestný čin
majetkové povahy; bezúhonnost se prokazuje výpisem
z rejstříku trestů ne starším
tří měsíců.
§ 3
(1) Pojištěnci zdravotního pojištění
podle tohoto zákona jsou:
a) osoby, které mají trvalý pobyt na území
České republiky,
b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou na základě povolení podle zvláštních zákonů [Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní republiky, ve znění pozdějších předpisů] v pracovním nebo obdobném poměru k zaměstnavateli, který má sídlo na území České republiky, (
dále jen "pojištěnci").
(2) Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty:
a) osoby, které nemají trvalý pobyt na území
České republiky a vykonávají v České
republice činnost pro zaměstnavatele, kteří
požívají diplomatických výhod
a imunit,
b) osoby, které se odhlásily ze zdravotního
pojištění při nepřetržitém
pobytu v zahraničí delším šesti
měsíců podle § 6 odst. 3.
§ 4
(1) Zdravotní pojištění vzniká
dnem:
a) narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na
území České republiky,
b) nástupu do pracovního nebo obdobného poměru
k zaměstnavateli se sídlem na území
České republiky, jde-li o osobu bez trvalého
pobytu na území České republiky,
c) získání trvalého pobytu na území
České republiky.
(2) Zdravotní pojištění zaniká
dnem:
a) úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení
za mrtvého,
b) kdy osoba bez trvalého pobytu na území
České republiky ukončila pracovní
nebo obdobný poměr k zaměstnavateli se sídlem
na území České republiky,
c) ukončení trvalého pobytu na území
České republiky.
§ 5
Plátci pojistného jsou:
a) zaměstnavatelé,
b) osoby samostatně výdělečně
činné,
c) osoby s jinými příjmy,
d) stát,
e) osoby bez započitatelných příjmů.
§ 6
(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně,
u které je pojištěnec pojištěn
v měsíci, za který se platí pojistné
nebo záloha na pojistné není-li dále
stanoveno jinak. Doplatek pojistného se odvádí
zdravotní pojišťovně, u které byl
pojištěnec pojištěn v době, ke
které se doplatek pojistného vztahuje; pokud pojištěnec
v době, ke které se doplatek pojistného vztahuje,
změnil zdravotní pojišťovnu, odvede se
doplatek pojistného všem těmto zdravotním
pojišťovnám poměrně podle doby
pojištění u každé z nich.
(2) Povinnost platit pojistné vzniká:
a) zaměstnavateli dnem nástupu zaměstnance
do zaměstnání,
b) osobě samostatně výdělečně
činné dnem zahájení samostatné
výdělečné činnosti,
c) osobě s jinými příjmy dnem kdy
jí začaly plynout příjmy uvedené
v § 2 písm. f),
d) osobě bez započitatelných příjmů
dnem, kdy se stala touto osobou,
e) stát dnem, kdy se pojištěnec stal osobou,
za kterou platí pojistné stát,
f) pojištěnci, který se u zdravotní
pojišťovny, u které je pojištěn (dále
jen "příslušná zdravotní
pojišťovna") odhlásil ze zdravotního
pojištění podle odstavce 3 dnem, kdy se po
návratu do České republiky písemně
přihlásil u příslušné
zdravotní pojišťovny,
g) pojištěnci po nepřetržitém pobytu
v cizině, který započal před 1. lednem
1993, dnem návratu do České republiky, pokud
tento den připadne na období po nabytí účinnosti
tohoto zákona a tyto skutečnosti pojištěnec
příslušné zdravotní pojišťovně
doloží,
h) pojištěnci po nepřetržitém pobytu
v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993
a 1. červencem 1993, dnem návratu do České
republiky, pokud tento den připadne na období po
nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže
pojištěnec
1. byl v cizině zdravotně pojištěn,
2. v uvedeném období mu nebyla poskytnuta zdravotní
péče hrazená ze zdravotního pojištění,
3. požádal zpětně příslušnou
zdravotní pojišťovnu o odhlášení
ze zdravotního pojištění podle odstavce
3.
(3) Pojištěnec se může odhlásit
ze zdravotního pojištění při
nepřetržitém pobytu v zahraničí
pokud
a) je současně v cizině zdravotně
pojištěn, nebo
b) je mu v cizině poskytována zdravotní péče
bez přímé úhrady na základě
mezinárodních smluv a učinil o této
skutečnosti u příslušné zdravotní
pojišťovny písemné prohlášení.
Vynětí z pojištění nastává
dnem, který pojištěnec v prohlášení
podle věty prvé uvedl, ne však dříve,
než dnem následujícím po dni, kdy toto
prohlášení bylo doručeno příslušné
zdravotní pojišťovně. Od stejného
dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné
zdravotní pojišťovny opět písemně
přihlásil, nemá pojištěnec nárok
na úhradu zdravotní péče hrazené
ze zdravotního pojištění. Současně
s opětovným přihlášením
u příslušné zdravotní pojišťovny
je pojištěnec povinen této zdravotní
pojišťovně dodatečně předložit
doklad o uzavřeném zdravotním pojištění
v cizině nebo pro pobyt v cizině a jeho délce;
to neplatí v případech, kdy je poskytována
v cizině zdravotní péče bez přímé
úhrady na základě mezinárodních
smluv. Pokud pojištěnec takový doklad nepředloží,
je povinen příslušné zdravotní
pojišťovně doplatit zpětně pojistné
tak, jako by podle tohoto ustanovení nepostupoval, včetně
penále.
§ 7
Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje
vyměřovací základ, je u zaměstnanců
a osob bez započitatelných příjmů
kalendářní měsíc, u osob samostatně
výdělečně činných a
u osob s jinými příjmy kalendářní
rok. Rozhodným obdobím pro platbu pojistného
státem je kalendářní měsíc.
§ 8
(1) Výše pojistného se stanoví procentní
sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné
období.
(2) Má-li pojištěnec více vyměřovacích
základů podle tohoto zákona, stanoví
se výše pojistného ze všech vyměřovacích
základů.
(3) Má-li pojištěnec jeden nebo více
vyměřovacích základů a je zároveň
osobou, za kterou platí pojistné stát, stanoví
se výše pojistného z vyměřovacího
základu nebo z více vyměřovacích
základů a z vyměřovacího základu
pojistného hrazeného státem.
§ 9
(1) Sazba pojistného na zdravotní pojištění
činí 13,5% z vyměřovacího základu
za rozhodné období.
(2) Pojistné vypočtené plátcem pojistného
z vyměřovacího základu se zaokrouhluje
na celé koruny směrem nahoru.
§ 10
(1) Vyměřovacím základem pojistného
u zaměstnance jsou příjmy ze závislé
činností a funkční požitky podle
zákona o daních z příjmů, plynoucí
mu od zaměstnavatele, kromě příjmů,
které nejsou předmětem daně, nebo
jsou od daně osvobozeny, nebo jsou samostatným základem
daně pro zdanění zvláštní
sazbou daně [§ 6 odst. 4. zákona č.
586/1992 Sb.].
(2) Pojistné za zaměstnance se odvádí
z vyměřovacího základu podle odstavce
1. Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů,
odvádí se pojistné z každého
vyměřovacího základu. Není-li
dále stanoveno jinak, odvádí se pojistné
nejméně z minimálního vyměřovacího
základu; má-li zaměstnanec více vyměřovacích
základů podle odstavce 1, zjišťuje se
dosažení minimálního vyměřovacího
základu zaměstnance z úhrnu všech takových
vyměřovacích základů.
(3) Minimálním vyměřovacím
základem u zaměstnance je částka 3.000,-
Kč. Minimální vyměřovací
základ u zaměstnance se snižuje o poměrnou
část odpovídající počtu
kalendářních dnů, v nichž v průběhu
rozhodného období:
a) zaměstnání netrvalo,
b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro
důležité osobní překážky
v práci [§ 127 zákoníku práce.],
c) zaměstnanec byl osobou uvedenou v odstavci 5.
(4) Zaměstnanec, jehož vyměřovací
základ nebo úhrn vyměřovacích
základů podle odstavce 1 je nižší,
než minimální vyměřovací
základ, je povinen, s výjimkou uvedenou v odstavci
5, doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím
svého zaměstnavatele pojistné ve výši
13,5% z rozdílu těchto základů; je-li
vyměřovací základ pojistného
u zaměstnance nižší z důvodů
překážek na straně organizace [§
129 a 130 zákoníku práce.], je tento
rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
(5) Vyměřovacím základem pojistného
u zaměstnance, který je současně v
celém kalendářním měsíci:
a) osobou, za kterou platí pojistné stát,
nebo
b) osobou samostatně výdělečně
činnou a odvádí zálohy na pojistné
vypočtené alespoň z minimálního
vyměřovacího základu, nebo
c) osobou s jinými příjmy a odvádí
zálohy na pojistné vypočtené alespoň
z minimálního vyměřovacího
základu, jsou příjmy podle odstavce 1, i
když jejich výše nedosahuje minimálního
vyměřovacího základu podle odstavce
3.
(6) Má-li zaměstnanec, který je povinen doplatit
pojistné podle odstavce 4 více zaměstnavatelů,
provádí doplatek pojistného prostřednictvím
toho zaměstnavatele, kterého tím pověří,
a to vždy současně s odvodem pojistného
v následujícím kalendářním
měsíci.
§ 11
(1) Vyměřovacím základem pojistného u osoby samostatně výdělečně činné je 35% příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti [§ 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.], po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení
[§ 7 odst. 9 a § 24 zákona č. 586/1992 Sb.], s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, nebo jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně. U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví [Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb.], se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti považuje pro účely tohoto zákona hospodářský výsledek
[§ 23 zákona
č. 586/1992 Sb.]. U společníka veřejné
obchodní společnosti a komplementáře
komanditní společnosti se za příjem
ze samostatné výdělečné činnosti
považuje pro účely tohoto zákona část
hospodářského výsledku [§
23 zákona č. 586/1992 Sb.], která se
stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován
zisk těchto společností podle společenské
smlouvy, jinak rovným dílem.
(2) Osoba samostatně výdělečně
činná odvádí pojistné z vyměřovacího
základu podle předchozího odstavce, nejméně
však z minimálního vyměřovacího
základu, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Minimálním vyměřovacím
základem u osoby samostatně výdělečně
činné je částka 36.000,- Kč.
Minimální vyměřovací základ
u osoby samostatně výdělečně
činné se snižuje o poměrnou část
odpovídající počtu kalendářních
měsíců, ve kterých v průběhu
rozhodného období osoba samostatně výdělečně
činná:
a) nevykonávala samostatnou výdělečnou
činnost ani v jednom kalendářním dni,
b) byla po celý kalendářní měsíc
uznána práce neschopnou, nebo jí byla nařízena
karanténa,
c) byla po celý kalendářní měsíc
osobou uvedenou v odstavci 4.
(4) Osoba samostatně výdělečná
činná odvádí pojistné z vyměřovacího
základu podle odstavce 1, i když je nižší
než minimální vyměřovací
základ, je-li v celém rozhodném období
současně:
a) osobou, za kterou platí pojistné stát,
nebo
b) zaměstnancem a odvádí pojistné
vypočtené alespoň z minimálního
vyměřovacího základu, nebo
c) osobou s jinými příjmy a odvádí
pojistné vypočtené alespoň z minimálního
vyměřovacího základu.
§ 12
(1) Vyměřovacím základem pojistného
u osoby s jinými příjmy je 35% příjmů
z kapitálového majetku a příjmů
z pronájmu [§ 8 a 9 zákona ČNR č.
586/1992 Sb.] po odpočtu výdajů,
s výjimkou příjmů, které nejsou
předmětem daně, nebo jsou od daně
osvobozeny, nebo které jsou samostatným základem
daně pro zdanění zvláštní
sazbou daně, pokud se sražená daň nezapočte
na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání
[§ 8 zákona č. 586/1992 Sb.].
(2) Osoba s jinými příjmy odvádí
pojistné z vyměřovacího základu
podle předchozího odstavce pojistné, nejméně
však z minimálního vyměřovacího
základu, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Minimálním vyměřovacím
základem u osoby s jinými příjmy je
částka 36.000,- Kč. Minimální
vyměřovací základ u osoby s jinými
příjmy se snižuje o poměrnou část
odpovídající počtu kalendářních
měsíců, ve kterých v průběhu
rozhodného období:
a) nebyla takovou osobou ani pro část kalendářního
měsíce,
b) byla po celý kalendářní měsíc
osobou uvedenou v odstavci 4.
(4) Osoba s jinými příjmy odvádí
pojistné z vyměřovacího základu
podle odstavce 1, i když je nižší než
minimální vyměřovací základ,
je-li v celém rozhodném období současně
:
a) osobou, za kterou platí pojistné stát,
nebo
b) zaměstnancem a odvádí pojistné
vypočtené alespoň z minimálního
vyměřovacího základu, nebo
c) osobou samostatně výdělečně
činnou a odvádí pojistné vypočtené
alespoň z minimálního vyměřovacího
základu.
§ 13
Vyměřovacím základem pojistného
u osoby bez započitatelných příjmů
je částka 3000,- Kč.
§ 14
(1) Vyměřovacím základem pojistného
hrazeného státem za osoby uvedené v odstavci
2 je částka 2.200,- Kč. V kalendářním
roce následujícím po roce nabytí účinnosti
tohoto zákona a poté v dalších kalendářních
letech se stanoví vyměřovací základ
pro výpočet pojistného hrazeného státem
podle nařízení vlády. Vyměřovací
základ podle předchozí věty se pro
následující kalendářní
rok stanoví tak, že se vyměřovací
základ platný v kalendářním
roce zvýší o tolik procent, o kolik procent
se zvýšila průměrná měsíční
mzda zjištěná Českým statistickým
úřadem za první pololetí kalendářního
roku, který o jeden rok předchází
kalendářnímu roku, v němž se
nařízením vlády stanoví vyměřovací
základ, oproti průměrné měsíční
mzdě zjištěné Českým statistickým
úřadem za první pololetí kalendářního
roku, který o dva roky předchází kalendářnímu
roku, v němž se nařízením vlády
stanoví vyměřovací základ.
Nařízení vlády podle věty druhé
vláda vydá vždy do 30. června kalendářního
roku; takto stanovená výše vyměřovacího
základu se použije vždy pro následující
kalendářní rok. Výše vyměřovacího
základu stanovená nařízením
vlády pro následující kalendářní
rok nesmí být nikdy nižší, než
výše vyměřovacího základu
platná v kalendářním roce.
(2) Stát hradí ze státního rozpočtu
pojistné za tyto pojištěnce:
a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost
dítěte se posuzuje podle zákona o státní
sociální podpoře [§ 11 zákona
č. 117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře, ve znění zákona č.
137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.],
b) poživatele důchodů z důchodového
pojištění, kterým byl přiznán
důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů
České a Slovenské Federativní republiky
a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České
republiky nebo po 31. prosince 1992 podle předpisů
Slovenské republiky, pokud byl důchod vypočten
s přihlédnutím k době zaměstnání
před 1. lednem 1993 u zaměstnavatele se sídlem
na území Československé socialistické
republiky nebo České a Slovenské Federativní
Republiky. Za poživatele důchodu se pro účely
tohoto zákona považuje osoba podle předchozí
věty i v měsících, kdy jí podle
předpisů o důchodovém pojištění
výplata důchodu nenáleží,
c) příjemce rodičovského příspěvku
[§ 30 a 31 zákona č. 117/1995 Sb.]
d) ženy na mateřské a další mateřské
dovolené, ženy pobírající peněžitou
pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti
v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá
pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění
[§ 12a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení
mateřské dovolené, o dávkách
v mateřství a o přídavcích
na děti z nemocenského pojištění,
ve znění zákona č. 51/1987 Sb., zákona
č. 103/1988 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.],
e) uchazeče o zaměstnání včetně
uchazečů o zaměstnání, kteří
přijali krátkodobé zaměstnání,
zařazené do evidence uchazečů o zaměstnání
[§ 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č.
1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona
č. 578/1991 Sb., zákona č. 371/1992 Sb.,
zákona č. 307/1993 Sb., zákona č.
39/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona
č. 160/1995 Sb.],
f) osoby pobírající dávky sociální
péče z důvodu sociální potřebnosti
[Zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální
potřebnosti, ve znění pozdějších
předpisů.],
g) osoby převážně nebo úplně
bezmocné [§ 2 vyhlášky Ministerstva
práce a sociálních věcí č.
284/1995, kterou se provádí zákon o důchodovém
pojištění.],
h) osoby pečující o převážně
nebo úplně bezmocnou osobu, nebo o dlouhodobě
těžce zdravotně postižené dítě
vyžadující mimořádnou péči
[§ 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních
věcí č. 284/1995 Sb.], osoby pečující
o částečně bezmocné osoby starší
80 let a osoby pečující o osoby starší
80 let, které podle vyjádření ošetřujícího
lékaře potřebují péči
jiné osoby [§ 80 a násl. zákona č.
100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona
č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb. a zákona
č. 133/1997 Sb.],
i) osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, další službu
[§ 37 odst. 2 písm.
a) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon,
ve znění zákona č. 227/1991 Sb. a
zákona č. 164/1992 Sb.] nebo civilní
službu a osoby povolané k vojenskému cvičení,
j) osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí
svobody,
k) osoby, které po ukončení zaměstnání,
v němž byli účastni nemocenského
pojištění, jsou příjemci dávek
nemocenského pojištění [§
11 písm. a) bod 1 zákona č. 54/1956 Sb.,
o nemocenském pojištění zaměstnanců,
ve znění zákona č. 589/1992 Sb., zákona
č. 37/1993 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a
zákona č. 160/1995 Sb.],
l) osoby, kterým bylo nařízeno ochranné
léčení,
m) osoby, u kterých nelze s ohledem na zdravotní
stav zjistit totožnost,
n) osoby, jimž je poskytována lůžková
zdravotní péče v psychiatrických léčebnách,
trvá-li jejich pobyt v takové léčebně
déle než 3 kalendářní měsíce,
o) osoby s těžkým tělesným, smyslovým
nebo mentálním postižením, kterým
se poskytují mimořádné výhody
II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním
zabezpečení, [§ 31 vyhlášky
Ministerstva práce a sociálních věcí
č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení a zákon
České národní rady o působnosti
orgánů České republiky v sociálním
zabezpečení, ve znění vyhlášky
č. 28/1993 Sb., vyhlášky č. 72/1995
Sb. a vyhlášky č. 206/1995 Sb.]
p) osoby, které dosáhly věku potřebného
pro nárok na starobní důchod, avšak
nesplňují další podmínky pro
jeho přiznání, pokud nepožívají
žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod
nepřesahuje měsíčně částku
ve výši 3000,- Kč. Podmínka nepožívání
důchodu nebo jeho požívání ve
stanovené výši nemusí být splněna
v případech stanovených mezinárodní
smlouvou,
r) osoby, které celodenně, osobně a řádně
pečují alespoň o jedno dítě
do sedmi let věku nebo nejméně o dvě
děti do 15 let věku. Podmínka osobní
celodenní péče o dítě se považuje
za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního
věku umístěno v jeslích (mateřské
škole), popřípadě v obdobném
zařízení pro děti předškolního
věku, na dobu, která nepřevyšuje čtyři
hodiny denně a jde-li o dítě plnící
povinnou školní docházku, po dobu trvání
vyučování, s výjimkou umístění
v zařízení s týdenním či
celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje
vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte
nebo osoba, která na základě rozhodnutí
příslušného orgánu převzala
dítě do trvalé péče nahrazující
péči rodičů.
(3) Mají-li osoby uvedené v předchozím
odstavci příjmy podle § 10, § 11 nebo
§ 12, je plátcem pojistného stát i tyto
osoby.
§ 15
(1) Dvě třetiny pojistného hradí zaměstnavatel,
jednu třetinu hradí zaměstnanec. Pojistné
za zaměstnance odvádí zaměstnavatel,
který je za tím účelem oprávněn
srazit z příjmů zúčtovaných
zaměstnanci část pojistného hrazeného
zaměstnancem podle věty prvé, a to i bez
jeho souhlasu.
(2) Pojistné za zaměstnance se platí za jednotlivé
kalendářní měsíce a je splatné
v den, který je zaměstnavatelem určen pro
výplatu mezd a platů za příslušný
měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata
rozložena na různé dny, je dnem splatnosti
pojistného poslední den výplaty za uplynulý
kalendářní měsíc. Není-li
tento den určen, je pojistné splatné nejpozději
do 20. dne kalendářního měsíce,
následujícího po kalendářním
měsíci, za který se pojistné platí.
U zaměstnavatele, kde se výplata mezd nebo platů
neprovádí v jednotlivých kalendářních
měsících, ale za více kalendářních
měsíců najednou, je pojistné splatné
v den, který je zaměstnavatelem pro takovou výplatu
určen. Změní-li zaměstnavatel den,
který je určen pro výplatu mezd a platů
tak, že určí den pozdější,
je dnem splatnosti takto určený den pouze v případě,
že zaměstnavatel písemně oznámí
tuto změnu příslušné zdravotní
pojišťovně nejpozději jeden den před
původním dnem výplaty mezd a platů.
Pokud zaměstnavatel změnu uvedenou v předchozí
větě neoznámí, má se za to,
že ke změně dne splatnosti nedošlo.