Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

^1c) § 34b odst.6 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

je ředitel, který je současně náměstkem vrchního státního zástupce.

(3) V trestním řízení může vrchní státní zastupitelství odejmout věc krajskému státnímu zastupitelství v obvodu své působnosti a vykonávat ve věci dozor, jestliže se věc týká trestného činu účasti na zločinném spolčení nebo trestných činů spáchaných ve prospěch zločinného spolčení podle zvláštního zákona ^1a) , které byly spáchány v obvodech dvou nebo více krajských státních zastupitelství, nebo jestliže vyšetřování o takových trestných činech vede útvar vyšetřování s působností na celém území České republiky ^1c).

(4) Ustanovení odstavce 3 se obdobně užije i na postup státního zastupitelství při plnění povinností k odhalování trestné činnosti podle zvláštního zákona ^1c) .

(5) Spory o příslušnost mezi státními zastupitelstvími rozhoduje státní zastupitelství, které je vůči oběma nejblíže vyšší.

(6) Vyšší státní zastupitelství rozhoduje o přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství, jestliže vedoucí státní zástupce je podle předpisů upravujících soudní řízení vyloučen z projednávání věci.

(7) Vyšší státní zastupitelství jsou příslušná rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím bezprostředně nižších státních zastupitelství.

4.

Platné znění:

§9
(1) Vyšší státní zastupitelství vykonávají dohled nad činností nižších státních zastupitelství ve svém obvodu, a to Nejvyšší státní zastupitelství nad vrchními státními zastupitelstvími, vrchní státní zastupitelství nad krajskými státními zastupitelstvími a krajská státní zastupitelství nad okresními státními zastupitelstvími.

(2) Při výkonu dohledu vyšší státní zastupitelství posuzují činnost nižších státních zastupitelství zejména z hlediska dodržování právních předpisů. Nižší státní zastupitelství podávají o své činnosti vyšším státním zastupitelstvím každý rok zprávu za uplynulý rok; podání zvláštní zprávy si může vyšší státní zastupitelství kdykoli vyžádat.

(3) Nejvyšší státní zástupce je oprávněn vydat pokyn obecné povahy ke sjednocení a usměrnění činnosti státního zastupitelství.

__________________________________
^1a) § 43, § 89 odst. 20 a § 163a zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^1b) § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhované znění:

§ 9

(1) Vyšší státní zastupitelství vykonávají dohled nad činností bezprostředně nižších státních zastupitelství ve svém obvodu, a to Nejvyšší státní zastupitelství nad vrchními státními zastupitelstvími, vrchní státní zastupitelství nad krajskými státními zastupitelstvími a krajská státní zastupitelství nad okresními státními zastupitelstvími.

(2) Při výkonu dohledu vyšší státní zastupitelství posuzuje činnost bezprostředně nižšího státního zastupitelství zejména z hlediska dodržování právních předpisů, rychlosti a plynulosti řízení. Zjistí-li, že bezprostředně nižší státní zastupitelství neplní řádně své povinnosti nebo nedostatečně využívá svých oprávnění, je vyšší státní zastupitelství oprávněno bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství dát pokyn k odstranění zjištěných nedostatků. Pokynem nelze zasahovat do řízení nebo postupu ve věci státního zastupitelství, nad nímž bezprostředně nižší státní zastupitelství vykonává dohled.

(3) Nižší státní zastupitelství podávají o své činnosti vyšším státním zastupitelstvím každý rok zprávu za uplynulý rok; podání zvláštní zprávy si může vyšší státní zastupitelství kdykoli vyžádat.

(4) Nejvyšší státní zástupce je oprávněn vydávat pokyny obecné povahy ke sjednocení a usměrnění činnosti státního zastupitelství a k takovému prosazování prostředků stanovených v zákoně, které přispívají k dodržování právních předpisů a k odpovídajícímu postihu za jejich porušování.

5.

Platné znění:

(nebylo dosud upraveno)

Navrhované znění:

§ 10a

Poskytování informací

(1) Státní zastupitelství si vzájemně poskytují informace, které potřebují k plnění svých úkolů. Informací se rozumí údaje o postupu státního zastupitelství při výkonu jeho pravomoci v určité věci a údaje, které v této souvislosti státní zastupitelství zjistilo. S právem vyžadovat informace není spojeno právo jakkoliv zasahovat do postupu ve věci, v níž se informace vyžadují, nejde-li současně o výkon dohledu.

(2) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, státní zastupitelství informují o své činnosti veřejnost; přitom postupují tak, aby nedošlo k ohrožení postupu při vyřizování věci nebo k neoprávněnému zásahu do práva na ochranu osobnosti. Informace týkající se konkrétní věci poskytuje státní zastupitelství, které je nebo bylo ve věci činné, nebo státní zastupitelství příslušné k výkonu dohledu. Jiné státní zastupitelství je oprávněno podat informaci jen o úkonu, který v určité věci samo provedlo.

6.

Platné znění:

§11 (1) V čele každého státního zastupitelství stojí jeho vedoucí, který se podle označení státního zastupitelství označuje jako nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajský státní zástupce, okresní státní zástupce, obvodní státní zástupce nebo městský státní zástupce. Vedoucího státního zástupce zastupuje jeho náměstek nebo náměstci v pořadí určeném vedoucím státním zástupcem.

(2) Za státní zastupitelství jedná jeho vedoucí nebo jím pověřený státní zástupce.

(3) Státní zástupci, působící v jednotlivých státních zastupitelstvích, jsou povinni řídit se příkazy vedoucího státního zastupitelství, v němž vykonávají svou funkci, s výjimkou příkazu, který by byl v rozporu se zákonem.

Navrhované znění:

§11
(1) V čele každého státního zastupitelství stojí jeho vedoucí, který se podle označení státního zastupitelství označuje jako nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajský státní zástupce, okresní státní zástupce, obvodní státní zástupce nebo městský státní zástupce. Vedoucího státního zástupce zastupuje jeho náměstek nebo náměstci v pořadí určeném vedoucím státním zástupcem.

(2) Za státní zastupitelství jedná jeho vedoucí nebo jím pověřený státní zástupce.

(3) Státní zástupci, působící v jednotlivých státních zastupitelstvích, jsou povinni řídit se příkazy vedoucího státního zastupitelství a vedoucího organizačního útvaru, v němž vykonávají svou funkci, s výjimkou příkazu, který by byl v rozporu se zákonem. Má-li státní zástupce za to, že příkaz odporuje zákonu, je povinen o tom písemně vyrozumět vedoucího státního zastupitelství, včetně uvedení konkrétních důvodů a odkazu na příslušná ustanovení právních předpisů, o které své stanovisko opírá. Trvá-li vedoucí státního zastupitelství na svém pokynu, přidělí věc jinému státnímu zástupci. O důvodnosti opakovaného odepření téhož pokynu rozhodne vedoucí bezprostředně vyššího státního zastupitelství.

7.

Platné znění:

§13
(1) Ministr spravedlnosti je služebně nadřízen nejvyššímu státnímu zástupci a vykonává dohled nad činností Nejvyššího státního zastupitelství. Při výkonu dohledu posuzuje činnost Nejvyššího státního zastupitelství zejména z hlediska dodržování právních předpisů. Nejvyšší státní zastupitelství podává ministerstvu spravedlnosti každý rok zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý rok; podání zvláštní zprávy si může ministerstvo spravedlnosti kdykoli vyžádat. (2) právu státního zastupitelství vykonává ministerstvo spravedlnosti.

Navrhované znění:

§ 13

(1) Ministr spravedlnosti je nadřízen nejvyššímu státnímu zástupci. Má právo nejvyššímu státnímu zástupci uložit, aby vydal pokyn obecné povahy, nebo aby posoudil, zda vydaný pokyn obecné povahy je v souladu se zákonem. Nevyhoví-li nejvyšší státní zástupce takovému pokynu, je povinen své stanovisko ministru spravedlnosti písemně zdůvodnit. Ministr spravedlnosti může rovněž nejvyššímu státnímu zástupci uložit, aby postupem stanoveným v tomto zákoně zajistil výkon dohledu, má-li za to, že v určité věci státní zastupitelství nepostupuje tak, jak mu ukládá zákon.

(2) Nad činností Nejvyššího státního zastupitelství ministr spravedlnosti vykonává dohled. Při výkonu dohledu však nemůže nejvyššímu státnímu zastupitelství odejmout věc a působit v ní sám.

(3) Od jednotlivých státních zastupitelství může ministr spravedlnosti požadovat informace v rozsahu stanoveném v § 10a odst. 1.

(4) Nejvyšší státní zastupitelství podává Ministerstvu spravedlnosti každý rok zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý rok; podání zvláštní zprávy si může Ministerstvo spravedlnosti kdykoliv vyžádat.

8.

Platné znění:

(nebylo dosud upraveno)

Navrhované znění:

§ 13a

Správa státního zastupitelství

(1) Úkolem správy státního zastupitelství je vytvářet státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho činnosti, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dbát na řádné plnění úkolů svěřených státnímu zastupitelství na úseku správy.

(2) Orgány správy státního zastupitelství jsou vedoucí jednotlivých státních zastupitelství a jejich náměstci. Správu okresních státních zastupitelství vykonávají též krajští státní zástupci a jejich náměstci.

(3) Ministerstvo spravedlnosti vykonává správu státního zastupitelství buď přímo nebo prostřednictvím vedoucích jednotlivých státních zastupitelství; správu okresních státních zastupitelství může vykonávat též prostřednictvím krajských státních zástupců.

(4) Náměstci vedoucího státního zástupce vykonávají správu v rozsahu jím stanoveném. Vedoucí státní zástupce může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony správy též státního zástupce nebo jiného zaměstnance příslušného státního zastupitelství.

(5) Při výkonu správy jsou vedoucí státní zástupci podřízeni Ministerstvu spravedlnosti, okresní státní zástupci též krajským státním zástupcům.

9.

Platné znění:

§14

Orgány veřejné správy jsou povinny bez průtahů vyhovět dožádáním státního zastupitelství činěným v mezích jeho působnosti, zejména půjčovat spisy a doklady a podávat potřebná vysvětlení.

Navrhované znění:

§ 14

Ustanovení této části se užije, pokud zvláštní zákon nevymezí oprávnění státního zastupitelství jinak.

10.

Platné znění:

(nebylo dosud upraveno)

Navrhované znění:

§ 14a

(1) Ministerstva a jiné správní úřady, orgány územní samosprávy a právnické osoby jsou povinny bez průtahů vyhovět dožádáním státního zastupitelství učiněným v konkrétní věci, v níž státní zastupitelství uplatňuje svoji působnost, zejména zapůjčovat spisy a doklady nebo jejich opisy a podávat potřebná vysvětlení; stanoví-li tak zvláštní zákon, přísluší jim za vyřízení dožádání úplata^1d).

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zachovávat státní, hospodářské a bankovní tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.

11. a 12.

Platné znění:

§16
(1) Každý je povinen se na výzvu dostavit ke státnímu zastupitelství a podat mu vysvětlení potřebné k plnění jeho úkolů.

(2) Vysvětlení může odepřít osoba, která by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání. Může je odepřít i osoba, která by jím porušila státem uznávanou nebo uloženou mlčenlivost, pokud jí nebyla zproštěna.

(3) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje stát. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve svém vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.

(4) Nárok na náhradu podle odstavce 3 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

____________________
^1d) Např. § 15 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.".
(5) Jestliže se někdo bez omluvy nebo opětovně bez závažných důvodů nedostaví ke státnímu zastupitelství, může být na jeho příkaz policejním orgánem předveden. Může mu být též uložena pořádková pokuta až do výše 5000 Kč; proti rozhodnutí o uložení pokuty je přípustný opravný prostředek do 15 dnů k vyššímu státnímu zastupitelství. V řízení se postupuje podle správního řádu.²⁾

Navrhované znění:

§16
(1) Každý je povinen se na výzvu dostavit ke státnímu zastupitelství a podat mu vysvětlení potřebné k plnění jeho úkolů.

(2) Vysvětlení může odepřít osoba, která by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání. Může je odepřít i osoba, která by jím porušila státem uznávanou nebo uloženou mlčenlivost, pokud jí nebyla zproštěna.

(3) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje stát. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve svém vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.

(4) Nárok na náhradu podle odstavce 3 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(5) Kdo se bez omluvy nebo opětovně bez závažného důvodu na výzvu nedostaví ke státnímu zastupitelství, může být na jeho příkaz předveden policejním orgánem. Státní zastupitelství může takové osobě též uložit pořádkovou pokutu až do výše 5.000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i tomu, kdo bezdůvodně odmítne podat vysvětlení, při podání vysvětlení úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj nebo důležitý údaj zatají, anebo odmítne vyhovět dožádání podle tohoto zákona.

(6) Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty může ten, komu byla pořádková pokuta uložena, podat do tří dnů od oznámení rozhodnutí stížnost u státního zastupitelství, které takové rozhodnutí vydalo; to neplatí, jde-li o rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství. O stížnosti rozhoduje bezprostředně vyšší státní zastupitelství.

(7) Na oznamování rozhodnutí o pořádkové pokutě, určení náležitostí písemného vyhotovení takového rozhodnutí, rozhodování o stížnosti proti němu a na vymáhání pořádkové pokuty se jinak užijí přiměřeně ustanovení trestního řádu.

___________________
²⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

13.

Platné znění:

§18
(1) Ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce jmenuje státního zástupce na dobu časově neomezenou.

(2) Pracovní poměr státního zástupce se zakládá jmenováním a vzniká složením slibu do rukou ministra spravedlnosti. Součástí jmenování je i přidělení k určitému státnímu zastupitelství.

(3) Slib státního zástupce zní: "Slibuji věrnost České republice, při výkonu služby budu dodržovat Ústavu, zákony, ostatní právní předpisy a v souladu s nimi budu svoje povinnosti plnit nestranně a budu zachovávat mlčenlivost ve věcech služebního tajemství."

(4) Odepření slibu nebo složení slibu s výhradou má za následek zánik pracovního poměru.

Navrhované znění:

§ 18

(1) Ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce jmenuje státního zástupce na dobu časově neomezenou.

(2) Pracovní poměr státního zástupce se zakládá jmenováním. Podmínkou jmenování je složení slibu do rukou ministra spravedlnosti. Součástí jmenování je i přidělení státního zástupce k určitému krajskému státnímu zastupitelství, v jehož obvodu bude státní zástupce dočasně přidělen k výkonu funkce k okresnímu státnímu zastupitelství.".
(3) Slib státního zástupce zní: "Slibuji věrnost České republice, při výkonu služby budu dodržovat Ústavu, zákony, ostatní právní předpisy a v souladu s nimi budu svoje povinnosti plnit nestranně a budu zachovávat mlčenlivost ve věcech služebního tajemství."

(4) Státní zástupce, který po svém jmenování vykonával funkci alespoň 3 roky, má nárok na to, aby se svým souhlasem byl přidělen k výkonu služby k určitému státnímu zastupitelství bez možnosti dočasného přidělení k výkonu funkce k okresnímu státnímu zastupitelství v obvodu krajského státního zastupitelství.

14.

Platné znění:

§20

(1) Státního zástupce lze s jeho souhlasem k zajištění úkolů státního zastupitelství dočasně přidělit k jinému státnímu zastupitelství nebo k ministerstvu spravedlnosti. Součástí rozhodnutí je i stanovení doby dočasného přidělení.

(2) O dočasném přidělení rozhoduje vedoucí pracovník společně nadřízený oběma státním zastupitelstvím, při dočasném přidělení na ministerstvo spravedlnosti ministr spravedlnosti.

Navrhované znění:

§ 20

(1) Státního zástupce lze s jeho souhlasem dočasně přidělit k zajištění úkolů státního zastupitelství k jinému státnímu zastupitelství nebo k využití jeho odborných schopností a zkušeností k Ministerstvu spravedlnosti. Součástí rozhodnutí je i stanovení doby dočasného přidělení.

(2) O dočasném přidělení rozhoduje vedoucí státního zastupitelství, které je ve vztahu k oběma státním zastupitelstvím nejblíže vyšší. O dočasném přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce a o dočasném přidělení k Ministerstvu spravedlnosti ministr spravedlnosti.

15.

Platné znění:

§21
Pracovní poměr státního zástupce končí a) dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, b) dnem právní moci rozsudku, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům anebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, c) dnem, kdy státní zástupce pozbyl státní občanství České republiky, dnem složení slibu poslance nebo senátora nebo člena orgánu územní samosprávy, dnem jmenování soudcem anebo dnem přijetí do funkce ve veřejné správě, d) dnem právní moci rozhodnutí o propuštění v kárném řízení,

Navrhované znění:

§21
Pracovní poměr státního zástupce končí a) dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, b) dnem právní moci rozsudku, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům anebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, c) dnem, kdy státní zástupce pozbyl státní občanství České republiky, dnem složení slibu poslance nebo senátora nebo člena orgánu územní samosprávy, dnem jmenování soudcem anebo dnem přijetí do funkce ve veřejné správě, d) dnem právní moci rozhodnutí o odvolání z funkce státního zástupce v kárném řízení,

16.

Platné znění:

§22
(1) Nejvyššího státního zástupce jmenuje do funkce a odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti.

(2) Ostatní vedoucí státních zastupitelství jmenuje do funkce a odvolává ministr spravedlnosti.

(3) Odvoláním podle odstavců 1 a 2 pracovní poměr nekončí.

Navrhované znění:

§22
(1) Nejvyššího státního zástupce jmenuje do funkce a odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti.

(2) Ostatní vedoucí státních zastupitelství, jejich náměstky a náměstky nejvyššího státního zástupce jmenuje do těchto funkcí a odvolává z nich ministr spravedlnosti.
(3) Odvoláním podle odstavců 1 a 2 pracovní poměr nekončí.