Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

17.

Platné znění:

§24
(1) Státní zástupci musí při výkonu své funkce postupovat odpovědně, respektovat a chránit lidskou důstojnost a lidská práva a svobody; musí se vystříhat všeho, co by vzbuzovalo pochybnosti o jejich objektivitě při chránění zájmů státu.

(2) Se zastáváním funkce státního zástupce je neslučitelný výkon jakékoli jiné výdělečné činnosti s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické a umělecké za předpokladu, že jsou slučitelné s požadavky podle odstavce 1.

Navrhované znění:

§24
(1) Státní zástupci musí při výkonu své funkce postupovat odpovědně, respektovat a chránit lidskou důstojnost a lidská práva a svobody; musí se vystříhat všeho, co by vzbuzovalo pochybnosti o jejich objektivitě při chránění zájmů státu nebo co by mohlo narušit vážnost funkce státního zástupce.

(2) Se zastáváním funkce státního zástupce je neslučitelný výkon jakékoli jiné výdělečné činnosti s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické a umělecké za předpokladu, že jsou slučitelné s požadavky podle odstavce 1.

18.

Platné znění:

§27
(1) Státní zástupce je kárně odpovědný za kárné provinění.

(2) Kárným proviněním je zaviněné porušení služebních povinností státního zástupce nebo chování, které je v rozporu s jeho postavením a povinnostmi podle §24 odst. 1.

Navrhované znění:

§27
(1) Státní zástupce je kárně odpovědný za kárné provinění.

(2) Kárným proviněním je zaviněné porušení služebních povinností státního zástupce nebo chování, které je v rozporu s jeho postavením a povinnostmi podle §24 odst. 1.

(3) Jednání uvedené v odstavci 2 je závažným kárným proviněním, jestliže vzhledem k povaze porušené povinnosti, způsobu jednání, míře zavinění, opakování nebo jiné přitěžující okolnosti je jeho škodlivost zvýšena.

19.

Platné znění:

(dosud neupraveno)

Navrhované znění:

§ 27a

(1) Za kárné provinění lze uložit státnímu zástupci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) důtku,

b) snížení nebo odnětí platového koeficientu, který je podle zvláštního zákona součástí platu, na dobu až tří let,

c) snížení platu až o 25% na dobu nejvíce šesti měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného postihu, na dobu nejvíce jednoho roku,

d) pozastavení zvýšení započtené doby pro určení platu na dobu až tří let,

e) snížení započtené doby pro určení platu o tři roky na dobu až tří let.

(2) Kárné opatření uvedené v odstavci 1 písm. d) a e) nelze uložit, jestliže pro výši platu státního zástupce u určitého státního zastupitelství nemá započtená doba význam.

(3) Za závažné kárné provinění lze uložit státnímu zástupci podle míry závažnosti takového kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) odvolání z funkce státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti,

b) snížení započtené doby pro určení platu o šest let na dobu až tří let; to neplatí pro státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství,

c)přeložení na jiné státní zastupitelství téhož nebo nižšího stupně na návrh ministra spravedlnosti.

20.

Platné znění:

§28
(1) O kárném provinění rozhoduje kárný senát, který se skládá z předsedy a dvou členů jmenovaných ministrem spravedlnosti ze státních zástupců.

(2) Jakmile se člen kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně ministru spravedlnosti. Důvod podjatosti může uplatnit též státní zástupce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, jakož i orgán, který návrh podal. Námitku musí uplatnit neprodleně, jakmile se dozvěděli o důvodu podjatosti. Jestliže se ministr spravedlnosti dozví, že je dán důvod k vyloučení, jmenuje nového člena nebo předsedu kárného senátu.

Navrhované znění:

§28
(1) O kárném provinění rozhoduje kárný senát, který se skládá z předsedy a dvou členů jmenovaných na dobu tří let ministrem spravedlnosti ze státních zástupců. Předseda i členové kárného senátu mohou být jmenováni opětovně. Činnost kárného senátu zajišťuje Nejvyšší státní zastupitelství.

(2) Jakmile se člen kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně ministru spravedlnosti. Důvod podjatosti může uplatnit též státní zástupce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, jakož i orgán, který návrh podal. Námitku musí uplatnit neprodleně, jakmile se dozvěděli o důvodu podjatosti. Jestliže se ministr spravedlnosti dozví, že je dán důvod k vyloučení, jmenuje nového člena nebo předsedu kárného senátu.

21.

Platné znění:

§31
(1) Na kárnou odpovědnost státních zástupců se použije obdobně zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona České národní rady č. 22/1993 Sb., s výjimkou ustanovení §1, §2 odst. 1, §3 odst. 3 písm. a), b), §5, §6 odst. 2, odst. 4 poslední věta, §7 odst. 2 a 3, §8, §16 odst.5, odst. 7 poslední věta, §18, 19, 22, 23, 25 a 26.

(2) Pokud se v zákonu uvedeném v odstavci 1 mluví o soudu, rozumí se tím státní zastupitelství, předsedou soudu se rozumí vedoucí státní zástupce a soudcem se rozumí státní zástupce.

Navrhované znění:

§ 31

(1) Na kárnou odpovědnost státních zástupců se použije obdobně zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou ustanovení § 1, § 2, § 3 odst.1 a 3, § 5, § 6 odst.2 a 4, § 7 odst. 2 a 3, § 8, § 16 odst. 5, § 18, 19, 22, 23, 25 a 26.

(2) Pokud se v zákonu uvedeném v odstavci 1 mluví o soudu, rozumí se tím státní zastupitelství, předsedou soudu se rozumí vedoucí státní zástupce a soudcem se rozumí státní zástupce; kárným soudem a kárným senátem se rozumí kárný senát podle § 28 odst. 1 tohoto zákona a kárnými opatřeními se rozumí kárná opatření podle § 27a tohoto zákona.

22.

Platné znění:

§33
(1) Právním čekatelem se může stát bezúhonný občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům a má vysokoškolské právnické vzdělání. Právní čekatel vykonává čekatelskou praxi za účelem odborně se připravit pro výkon činnosti státního zástupce.

(2) Čekatelská praxe je vykonávána v pracovním poměru na dobu určitou. Čekatelská praxe je tříletá; výjimky může v jednotlivých případech povolit ministr spravedlnosti, přičemž zkrácení čekatelské praxe nesmí přesáhnout dva roky. Ministr spravedlnosti může též započítat čekatelskou nebo obdobnou praxi podle zvláštního zákona.

(3) V rámci čekatelské praxe je čekatel povinen podrobit se závěrečné zkoušce, kterou může v případě neúspěchu jednou opakovat.

Navrhované znění:

§ 33

(1) Právním čekatelem se může stát bezúhonný občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům a absolvováním právnické fakulty dosáhl vysokoškolského právnického vzdělání. Právní čekatel vykonává čekatelskou praxi, jejímž účelem je dosažení odborné způsobilosti pro výkon funkce státního zástupce.

(2) Čekatelská praxe je vykonávána v pracovním poměru na dobu určitou v délce 39 měsíců. V souvislosti s uzavřením pracovní smlouvy právní čekatel udělí souhlas s přidělením k výkonu funkce státního zástupce k určitému krajskému státnímu zastupitelství na služební místo určené pro výkon funkce u okresního státního zastupitelství v jeho obvodu a že po dobu výkonu tohoto služebního místa uděluje souhlas k tomu, že bude dočasně přidělován k výkonu funkce k okresním státním zastupitelstvím v obvodu tohoto krajského státního zastupitelství pro řádné zajištění jejich činnosti. V průběhu čekatelské praxe může být pracovní poměr právního čekatele skončen způsobem stanoveným zákoníkem práce. Nad rámec výpovědních důvodů podle zákoníku práce lze pracovní poměr právního čekatele ukončit též z toho důvodu, že právní čekatel přestal splňovat předpoklady pro jmenování státního zástupce, jejichž splnění bylo podmínkou pro přijetí do pracovního poměru.

(3) V rámci čekatelské praxe je právní čekatel povinen se podrobit odborné závěrečné zkoušce před komisí Ministerstva spravedlnosti. Odbornou závěrečnou zkoušku lze skládat nejdříve po uplynutí 3 let čekatelské praxe. Odborná závěrečná zkouška má písemnou a ústní část a skládá se z těch odvětví práva, která státní zastupitelství při výkonu své působnosti aplikuje. Jejím cílem je ověřit, zda právní čekatel má dostatečné teoretické i praktické znalosti a schopnosti zastávat funkci státního zástupce.

(4) Jestliže právní čekatel úspěšně složí odbornou závěrečnou zkoušku a pokračuje ve výkonu funkce právního čekatele, prodlužuje se ze zákona jeho dosavadní pracovní poměr do doby jmenování do funkce státního zástupce, nejpozději však do doby 6 měsíců od složení odborné zkoušky.

(5) Právní čekatel, který při odborné závěrečné zkoušce neuspěl, má právo na jedno její opakování. Jeho pracovní poměr skončí uplynutím doby sjednané v pracovní smlouvě. Ministerstvo mu umožní účast na opakování odborné závěrečné zkoušky na jeho žádost v době nejméně 6 měsíců a nejdéle 1 roku od konání zkoušky, při níž neuspěl. Žádost o opakování zkoušky lze podat nejpozději do 9 měsíců od neúspěšné zkoušky. Složí-li uchazeč o funkci státního zástupce opakovanou odbornou závěrečnou zkoušku, Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s příslušným krajským státním zastupitelstvím, kde vykonával čekatelskou praxi, provede potřebné úkony k podání návrhu na jmenování státním zástupcem. Souhlas s přidělením k výkonu funkce, udělený v souvislosti s uzavřením pracovního poměru právního čekatele, zůstává v platnosti.

(6) Výkon čekatelské praxe a složení odborné závěrečné zkoušky může ministr spravedlnosti prominout uchazeči, který

a) úspěšně složil závěrečnou zkoušku právního čekatele prokuratury, odbornou zkoušku pro justiční čekatele, advokátní zkoušku nebo profesní zkoušku komerčního právníka a

b) po dobu nejméně šesti let vykonával právní praxi nebo se soustavně věnoval vědecké nebo pedagogické činnosti v oboru práva.

23.

Platné znění:

§36
Splňuje-li podmínky uvedené v §17 odst. 1, může být do 31. prosince 1996 jmenován státním zástupcem též občan, který má úplné vysokoškolské právnické vzdělání a který svou nejméně šestiletou právní praxí nebo vědeckou nebo pedagogickou činností v oboru práva a úspěšným složením závěrečné zkoušky prokázal způsobilost k výkonu funkce státního zástupce.

§39
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci zahájí svou činnost dnem, kdy svou činnost zahájí vrchní soud v Olomouci; do té doby vykonává jeho působnost vrchní státní zastupitelství v Praze. §43

Bylo-li před účinností tohoto zákona zahájeno a dosud neskončeno kárné řízení proti prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury, který se stal státním zástupcem podle tohoto zákona, převezme a dokončí kárné řízení kárný senát podle ustanovení tohoto zákona.

Navrhované znění:

(§ 36, 39 a 43 se vypouštějí)

Části platného trestního řádu, jichž se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

1.

Platné znění:

§8
(1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje z evidence cenných papírů a v řízení o trestném činu zkrácení daně též údaje získané v daňovém řízení. Tyto údaje nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.

(3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost zachovávat státní a hospodářské tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.

Navrhované znění:

§8
(1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného, anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané v daňovém řízení, stanoví zvláštní zákon. Údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, nebo které byly získány v daňovém řízení, nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.
(3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost zachovávat státní a hospodářské tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.

2.

Platné znění:

HLAVA DRUHÁ

Soud a osoby na řízení zúčastněné

ODDÍL PRVNÍ

Pravomoc a příslušnost soudů

Navrhované znění:

HLAVA DRUHÁ

Soud a osoby na řízení zúčastněné

ODDÍL PRVNÍ

Pravomoc a příslušnost soudů a státních zastupitelství

3.

Platné znění:

(dosud neupraveno)

Navrhované znění:

§ 26a

Příslušnost státního zástupce

(1) Na určení věcné a místní příslušnosti státního zástupce v trestním řízení, konání společného řízení a vyloučení a spojení věci před podáním obžaloby, se obdobně užijí ustanovení tohoto oddílu o řízení před soudem, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) O své příslušnosti rozhoduje státní zástupce z vlastního podnětu nebo na návrh obviněného. Rozhodnutí, že státní zástupce je nepříslušný, nemá vliv na platnost úkonů učiněných před právní mocí takového rozhodnutí.

4.

Platné znění:

(dosud neupraveno)

Navrhované znění:

§ 79b

Zajištění zaknihovaných cenných papírů

Ustanovení § 79a se obdobně užije též na zajištění zaknihovaných cenných papírů, jestliže zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že takové cenné papíry jsou určeny ke spáchání trestného činu, nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti anebo za něj byly pořízeny.

5.

Platné znění:

§ 157

Obecné ustanovení

(1) Státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán jsou povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání.

(2) Státní zástupce je oprávněn uložit vyšetřovateli a policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které jsou tyto orgány oprávněny provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. Stejná oprávnění má i vyšetřovatel ve vztahu k policejnímu orgánu.

Navrhované znění:

§ 157

Obecné ustanovení

(1) Státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán jsou povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání.

(2) Státní zástupce je oprávněn uložit vyšetřovateli a policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které jsou tyto orgány oprávněny provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. Stejná oprávnění má i vyšetřovatel ve vztahu k policejnímu orgánu. K prověření oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn:

a) vyžadovat od vyšetřovatele a policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení,

b) odejmout kteroukoliv věc vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu,

c) odejmout věc policejnímu orgánu a z důvodů uvedených v tomto zákoně ji přikázat vyšetřovateli,

d) dočasně odložit zahájení trestního stíhání.

6.

Platné znění:

(dosud neupraveno)

Navrhované znění:

§ 330a

(1) Jestliže bylo uloženo podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, soud sleduje chování podmíněně odsouzeného a dodržování uložených omezení a povinností způsobem, k němuž jej opravňuje zákon. Podle povahy věci požádá o spolupůsobení orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů a další orgány, instituce a osoby. Při výkonu dohledu nelze podmíněné odsouzenému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo z odsuzujícího rozsudku.

(2) Na rozhodnutí o tom, zda se osvědčil podmíněně odsouzený, u něhož byl vysloven dohled, nebo zda se nařídí výkon podmíněně odloženého trestu, se obdobně užije ustanovení § 330.

7.

Platné znění:

(dosud neupraveno)

Navrhované znění:

§ 359a

Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem

Na postup při výkonu dohledu nad odsouzeným, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, a na rozhodnutí o tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo zda se mu ukládá trest, se přiměřeně užije ustanovení § 330a.

Části platného zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, jichž se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění:

§ 24

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním.

(2) Osoby zúčastněné na daňovém řízení musí být poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

(3) Pracovníci správce daně mohou

a) informace získané v daňovém řízení poskytnout jinému pracovníku téhož nebo jiného správce daně, dále pak odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek v daňové věci, projednávají-li dědictví po daňovém dlužníkovi, vedou-li řízení o konkurzu a vyrovnání u daňového dlužníka, projednávají-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních úkonů daňového dlužníka nebo výkon exekuce ohledně daňové pohledávky,

b) poskytovat informace nadřízeným orgánům v případech vyřizování stížností daňových subjektů, při odborném posuzování jednotlivých případů a při jejich dohlídkové činnosti vykonávané u správce daně, jakož i dalším orgánům oprávněným ze zvláštního zákona ke kontrolní či dohlídkové činnosti u správce daně při výkonu správy daní v rozsahu jejich zákonného oprávnění; pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11,

c) zobecněné informace získané při výkonu správy daní poskytnout ministerstvu, aniž by byly uváděny konkrétní daňové subjekty, jichž se informace týkají. Tyto zobecněné informace může ministerstvo poskytovat jinému orgánu, pokud tak stanoví zvláštní zákon,

d) poskytovat souhrnné údaje o výši daňové povinnosti, stavu nedoplatků, povolených posečkáních, splátkách a prominutích, výši a včasnosti převedených částek apod. u jednotlivých daní jejich příjemcům, jimž výnos těchto daní náleží podle zákonného rozpočtového určení.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení a pracovníci daňového orgánu daňovým subjektem zproštěni pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu.

(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,⁹⁾ ani vůči orgánům činným v trestním řízení ohledně trestného činu zkrácení daně,

___________________

⁹⁾ Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

a) pokud se plní oznamovací povinnost podle zvláštního předpisu,¹⁰⁾

b) požádá-li o údaje získané v daňovém řízení státní zástupce se souhlasem soudce v přípravném řízení o tomto trestném činu.

(6) Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení

a) orgánům sociálního zabezpečení¹¹⁾ a okresním úřadům²⁹⁾ seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

b) zrušeno

c) soudům údaje o základu daně z příjmů, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů fyzické osoby pro účely rozhodnutí o výživném na nezaopatřené dítě,

d) úřadům práce údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů,

e) statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a zobecněné informace stanovené zvláštním zákonem,

f) katastrálním úřadům identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky.Pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni ohledně údajů poskytnutých jim z informací získaných v daňovém řízení mlčenlivostí podle tohoto zákona, pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11. Změny, k nimž došlo v údajích již poskytnutých, sdělují pracovníci správce daně oprávněným příjemcům těchto údajů vždy již bez jejich výslovného dožádání.

(7) Pracovníci správce daně jsou oprávněni uveřejnit seznam plátců daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.

(8) Pracovníci správce daně jsou po skončení výkonu této funkce zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost ve stejném rozsahu jako třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení.

(9) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných v daňovém řízení nebo v souvislosti s ním pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo jednání, která by způsobila někomu újmu.

(10) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může pracovník správce daně využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

___________________

¹⁰⁾ §8 odst. 1 věta druhá trestního řádu.

¹¹⁾ §3 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

²⁹⁾ §63 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

(11) Správce daně odpovídá za vytvoření podmínek pro zachovávání mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu do údajů evidovaných pomocí výpočetní techniky.