§ 1, § 2 Účel vyhlášky
§ 3 Základní pojmy
§ 4 Mapové podklady
§ 5 Urbanistická studie
§ 6 Územní generel
§ 7 Územní prognóza
§ 8 Územně technické podklady
§ 9 Činnosti a podklady pro pořizování, projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace
§10 Přípravné práce
§11 Průzkumy a rozbory
§12 Zadání územně plánovací dokumentace
§13 Koncept řešení
§14 Souborné stanovisko
§15 Návrh územně plánovací dokumentace
§16 Podklady pro stanovisko nadřízeného orgánu
§17 Podklady pro schvalování územně plánovací dokumentace
§18 Změny a úpravy územně plánovací dokumentace
§19 Závazná část územně plánovací dokumentace
§20 Ukládání schválené územně plánovací dokumentace
§21 Počet vyhotovení územně plánovací dokumentace
§22 Evidence schválených územních plánů obcí a regulačních plánů
§23 Archivace územně plánovací
dokumentace
§24 Přechodná ustanovení
§25 Zrušovací ustanovení
§26 Účinnost
Příloha č. 1 Základní obsah zadání územně plánovací dokumentace
Příloha č. 2 Základní obsahový
standard územně plánovací dokumentace
Tato vyhláška upravuje podrobnosti postupu při
a) územním rozhodování,
b) povolování staveb a jejich změn a při jejich ohlašování,
c) povolování terénních úprav, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry,
d) povolování těžebních a jim podobných a s nimi souvisejících prací, pokud k tomu nejsou příslušny podle zvláštních předpisů jiné orgány,
e) ohlašování informačních, reklamních a propagačních zařízení,
f) vytyčování staveb, terénních úprav a těžebních prací na pozemku,
g) kolaudaci staveb, jejich užívání, změnách v užívání, údržbě a odstraňování staveb,
h) výkonu státního stavebního dohledu,
i) vyvlastňovacím řízení,
j) odstraňování následků živelních
pohrom a náhlých havárií staveb.
Podle této vyhlášky se postupuje u všech druhů staveb, bez zřetele na jejich
a) stavebně technické provedení, např. u budov, podzemních staveb, věží, stožárů, sil, zásobníků, nádrží, jeřábových drah, podzemních a nadzemních vedení (s výjimkou telekomunikačních vedení), tribun, zdí, oplocení,
b) účel, např. u staveb pro bydlení,
občanského vybavení, staveb pro výrobu
a skladování, pro dopravu, rozvod energií,
pro vodní hospodářství, civilní
obranu, rekreaci.
(1) Návrh na vydání územního rozhodnutí obsahuje
a) jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,
b) předmět územního rozhodnutí se stručnou charakteristikou území a způsobu jeho dosavadního využití,
c) seznam a adresy všech známých účastníků územního řízení,
d) druhy a parcelní čísla dotčených pozemků podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických i jiných práv,
e) u rozhodnutí o umístění stavby, o využití území a o dělení a scelování pozemků souhlas vlastníka pozemku, nemá-li navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo (§ 38 zákona),
f) údaje o souladu návrhu s územně plánovací dokumentací,
g) údaje o splnění požadavků
dotčených orgánů státní
správy získaných podle zvláštních
předpisů před oznámením zahájení
územního řízení.
(2) U návrhu na vydání územního
rozhodnutí v případech uvedených v
§ 36 odst. 4 zákona se údaje podle odstavce
1 písm. c), d) v návrhu neuvádějí.
(3) K návrhu na vydání územního rozhodnutí se přikládá
a) situační výkres současného stavu území na podkladu katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením předmětu územního rozhodnutí a jeho polohy s vyznačením vazeb na okolí; týká-li se návrh území zvlášť rozsáhlého s velkým počtem účastníků územního řízení nebo umístění liniové stavby, též mapový podklad v měřítku 1:10 000 až 1:50 000 s vyznačením širších vztahů (účinků) k okolí. Situační výkres a mapový podklad se přikládá ve dvojím vyhotovení; není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě, ve třech vyhotoveních,
b) doklady o jednání s orgány státní
správy a s účastníky územního
řízení, pokud byla předem o návrhu
vedena a rozhodnutí, stanoviska, vyjádření,
souhlasy, posouzení, popřípadě jiná
opatření dotčených orgánů
státní správy, vyžadovaná zvláštními
předpisy.
(4) Návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby se doplní podle místa, druhu, rozsahu a předpokládaných účinků stavby dalšími podklady a předprojektovou dokumentací, ze kterých musí být dostatečně zřejmé zejména
a) který pozemek nebo jeho část má být určen jako stavební, navrhované umístění stavby na pozemku, včetně jejích odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb, v případě potřeby i s výškovým vyznačením (zpravidla v měřítku 1:500),
b) architektonické a urbanistické začlenění stavby do území, její vzhled a výtvarné řešení,
c) údaje o provozu, popřípadě o výrobě, včetně základních technických parametrů, o navrhovaných technologiích a zařízeních,
d) vliv stavby, provozu nebo výroby na zdraví a životní prostředí a jejich hodnocení, včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků,
e) nároky stavby na vodní hospodářství, energie, dopravu (včetně parkování), likvidaci odpadů a předpoklady napojení stavby na stávající technické vybavení území,
f) dotčená ochranná pásma nebo chráněná území,
g) ochrana stavby před škodlivými vlivy a účinky, vhodnost geologických a hydrogeologických poměrů v území,
h) rozsah a uspořádání staveniště,
i) ozelenění, popřípadě jiné
úpravy nezastavěných ploch.
(5) Jde-li o stavbu, v níž má být zabudováno
jaderné zařízení, přikládá
se k návrhu souhlas Státního úřadu
pro jadernou bezpečnost podle zvláštních
předpisů.1)
___________________
1) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém
využívání jaderné energie a ionizujícího
záření (atomový zákon) a změně
a doplnění některých zákonů.
(6) Návrh na nové využití území obsahuje kromě náležitostí podle odstavců 1 a 3 další podklady a dokumentaci, ze kterých musí být dostatečně zřejmé zejména
a) důvody, způsob, rozsah a důsledky nového využití území,
b) výškové uspořádání navrhovaných změn, např. charakteristické řezy terénních úprav, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry (dále jen "terénní úpravy"),
c) způsob neškodného odvádění povrchových vod a ochrany podzemních vod, předpokládané napojení na technické vybavení území,
d) hodnocení vlivů na životní prostředí,
e) dotčená ochranná pásma a chráněná
území.
(7) Návrh na vymezení chráněného
území, ochranného pásma, nebo na vyhlášení
stavební uzávěry obsahuje kromě náležitostí
podle odstavců 1 a 3 další podklady a dokumentaci,
ze kterých musí být dostatečně
zřejmé zejména
a) důvody a rozsah navrhovaných opatření s přesným věcným a územním vymezením navrhovaných zákazů nebo omezení,
b) důsledky, jaké budou mít navrhovaná
opatření na funkční a prostorové
uspořádání území s návrhem
potřebných územně technických
a organizačních opatření.
(8) Návrh na dělení nebo scelování
pozemků obsahuje kromě náležitostí
podle odstavců 1 a 3 vyznačení navrhovaných
změn hranic pozemků a přístupu na
pozemky v situačním výkresu (odstavec 3 písmeno
a/).
(1) Rozhodnutí o umístění stavby obsahuje zejména
a) jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,
b) druh, účel a stručný popis stavby s uvedením její kapacity,
c) druhy a parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje; u liniových a zvlášť rozsáhlých staveb popis území,
d) určení stavebního pozemku, podmínky pro umístění stavby na něm a pro zpracování projektové dokumentace, včetně rozsahu a podrobností jejího zpracování,
e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
f) dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší než stanoví zákon.
(2) V podmínkách pro umístění
stavby se stanoví zejména požadavky na ochranu
zdraví, životního prostředí včetně
urbanistických a architektonických hodnot v území,
na výškové a polohové umístění
stavby, odstupy od hranic pozemku a od sousedních staveb,
napojení na rozvodné sítě, kanalizaci
a pozemní komunikaci, výšku stavby, požadavky
vyplývající z blízkosti chráněných
území a ze stanovisek dotčených orgánů
státní správy.
(1) Rozhodnutí o využití území obsahuje zejména
a) jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,
b) druhy a parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, stručný popis způsobu využití území,
c) podmínky pro nové využití území,
d) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
e) dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší
než stanoví zákon.
(2) Rozhodnutím o využití území se stanoví podmínky zejména pro
a) terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled nebo odtokové poměry, např. zavážky, příkopy, násypy, skládky,
b) výsadbu a větší úpravu vinic,
chmelnic, lesů, sadů, zahrad a nejde-li o stavby
nebo o opatření řešené schválenými
pozemkovými úpravami, též hřišť,
skladovacích a odstavných ploch.
(3) Podmínky pro nové využití území
stanoví způsob, jakým má být
území upraveno, jeho odvodnění, napojení
na dopravní a rozvodné sítě, požadavky
dotčených orgánů státní
správy, požadavky na ochranu existujících
staveb, zeleně apod.
(4) Rozhodnutí o využití území
se sloučí s rozhodnutím o umístění
stavby, má-li být na pozemku, jehož se rozhodnutí
týká, zřízena též stavba.
(1) Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu obsahuje zejména
a) označení (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,
b) vymezení (označení) území popřípadě pozemků podle katastru nemovitostí, ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodů ochrany ovzduší, ochrany před negativními účinky provozu průmyslových nebo zemědělských staveb, ochrany vodních zdrojů a ložisek nerostů, důlních děl, drah, telekomunikací, letišť, prostorů pro zajištění obrany a bezpečnosti státu, rozvodných sítí apod.,
c) podmínky ochrany,
d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem
stanovit.
(2) Podmínky ochrany (odstavec 1 písmeno c) obsahují
zejména zákaz, omezení nebo způsob
provádění staveb, terénních
úprav, těžebních prací, výsadby
a postřiku stromů, hnojení půdy, provozu
vysokofrekvenčních přístrojů;
zabezpečují se jimi též požadavky
dotčených orgánů státní
správy apod.
(3) Jestliže je chráněné území
nebo ochranné pásmo vymezeno právním
předpisem nebo rozhodnutím příslušného
správního orgánu podle něho vydaným,
anebo je stanovila vláda, rozhodnutí o chráněném
území nebo o ochranném pásmu se nevydává.
Rozhodnutí o stavební uzávěře obsahuje zejména
a) označení (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,
b) vymezení území, popřípadě pozemků podle katastru nemovitostí, pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti,
c) rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti,
zejména pokud by mohla znemožnit budoucí využití
území, nebo jeho organizaci podle připravované
územně plánovací dokumentace,
d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem
stanovit.
Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků obsahuje zejména
a) označení (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,
b) vymezení území, popřípadě pozemků podle katastru nemovitostí, kde má ke změnám dojít,
c) podmínky pro dělení nebo scelování
pozemků.
(1) Odborným vedením realizace stavby (§ 44 odst. 2 a § 46a odst. 2 zákona) se rozumí
a) takové řízení, způsob a
postup provádění stavby, které zajistí
bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
bezpečnou instalaci a provoz technického vybavení
na stavbě, pořádek na staveništi a ukládání
stavebních výrobků a hmot, vhodnost jejich
použití, odborné ukládání
strojů a zařízení apod., a aby nedocházelo
k ohrožování životního prostředí,
b) odpovědnost za soulad prostorové polohy stavby
s ověřenou dokumentací stavby, za dodržení
obecných technických požadavků na výstavbu
a obecných technických požadavků zabezpečujících
užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace a jiných technických předpisů
a spoluodpovědnost za dodržení podmínek
rozhodnutí vydaných k uskutečnění
stavby (zejména územního rozhodnutí
a stavebního povolení),
c) spolupůsobení k odstranění závad
zjištěných na stavbě a oznámení
takových závad stavebnímu úřadu,
pokud se je nepodaří odstranit v rámci odborného
vedení stavby.
(2) Odborným dozorem nad prováděním
stavby (§ 44 odst. 3 zákona) se rozumí takový
dozor, při kterém se kromě náležitostí
uvedených v odstavci 1 písm. b), c) sleduje
a) způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnst instalací a provozu technického vybavení na stavbě, vhodnost, ukládání a použití výrobků a stavebních hmot,
b) vedení jednoduchého záznamu o stavbě.
(1) Ohlášení drobné stavby obsahuje
a) účel, rozsah a místo stavby a jednoduchý technický popis jejího provedení,
b) druh a parcelní číslo pozemku podle katastru nemovitostí,
c) údaj o tom, kdo bude stavbu provádět a
zda se k jejímu provedení má použít
sousední nemovitost, popřípadě vyjádření
vlastníka této nemovitosti.
(2) K ohlášení drobné stavby se připojí
doklad, jímž se prokazuje vlastnické nebo jiné
právo k pozemku, a jednoduchý situační
náčrt podle katastrální mapy s vyznačením
umístění stavby na pozemku, hranic se sousedními
pozemky a polohy staveb na nich. Náčrt se předkládá
ve dvojívyhotovení, není-li k přijetí
ohlášení příslušný
obecní úřad v místě.
(1) Jestliže stavební úřad s provedením
ohlášené drobné stavby souhlasí,
ponechá si jedno vyhotovení situačního
náčrtu pro svoji úřední potřebu,
druhé vyhotovení zašle místně
příslušnému obecnímu úřadu.
(2) Sdělení stavebního úřadu
podle odstavce 1 nenahrazuje rozhodnutí, stanovisko, vyjádření,
souhlas, posouzení, popřípadě jiné
opatření dotčeného orgánu státní
správy vyžadované zvláštním
předpisem.
(1) Ohlášení stavebních úprav a udržovacích prací obsahuje
a) na které stavbě mají být úpravy nebo práce provedeny,
b) jejich rozsah, účel a jednoduchý technický
popis.
(2) K ohlášení se připojí
a) doklad prokazující vlastnické nebo jiné právo ke stavbě, který může být nahrazen čestným prohlášením,
b) písemnou dohodu s vlastníkem stavby, hodlá-li
úpravu nebo udržovací práce provádět
nájemce,
a) stanovisko orgánu státní památkové
péče, jde-li o stavební úpravu nebo
udržovací práce na stavbě, která
je kulturní památkou.
(1) Stavební úřad při posuzování,
na základě jakého opatření
bude možné drobnou stavbu, stavební úpravu
nebo udržovací práce provést, přihlíží
především k umístění,
stavebně technickému provedení, účelu
stavby a k jejímu vlivu na životní prostředí.
Tato hlediska posuzuje zejména u ohlášené
drobné stavby nebo stavební úpravy stavby,
jejíž součástí je provozní,
výrobní nebo technické zařízení.
(2) U drobných staveb, stavebních úprav a
udržovacích prací, po jejichž ohlášení
stavební úřad stanovil, že podléhají
stavebnímu povolení, se doplní údaje
uvedené v § 10 a § 12
a) jednoduchým náčrtem stavby nebo úpravy anebo vyznačením stavebních úprav v dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem; u udržovacích prací se nepředkládá,
b) situačními a stavebními výkresy zařízení staveniště, má-li být budováno,
c) dalšími podklady určenými stavebním úřadem, nezbytnými pro řádné posouzení věci ve stavebním řízení.
d)
Udržovacími pracemi, které nevyžadují ohlášení stavebnímu úřadu, jsou zejména
a) opravy fasády a vnitřních omítek, obkladů stěn, podlah a dlažeb, výměna a opravy střešní krytiny, opravy povrchu plochých střech, komínových těles, opravy vnitřních instalací, výměna, opravy a nátěry žlabů a odpadních dešťových svodů, opravy oken a dveří a jejich nátěry, výměna dveří a oken a opravy oplocení, nemění-li se jimi vzhled stavby,
b) výměna nepodstatných částí konstrukcí stavby,
c) opravy ústředního vytápění, větracího a klimatizačního zařízení a výtahů, budou-li je provádět oprávněné osoby,
d) výměna zařizovacích předmětů
(např. kuchyňských linek, van) a jiného
běžného vybavení stavby.
Žádost o stavební povolení se podává pro
a) samostatnou stavbu nebo její změnu,
b) soubor staveb včetně staveb zařízení staveniště,
c) jednotlivé stavby souboru podle písm. b), budou-li
po dokončení schopné samostatného
užívání, pro podmiňující
přeložky inženýrských sítí
a pro stavby zařízení staveniště.
(1) Žádost o stavební povolení podle povahy stavby obsahuje
a) jméno (název) a adresu (sídlo) stavebníka,
b) druh, účel, místo stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a u dočasné stavby dobu jejího trvání,
c) parcelní čísla a druhy stavebního pozemku, popřípadě ostatních pozemků, které se mají použít jako staveniště (např. část veřejného prostranství), a dále parcelní čísla sousedních pozemků s uvedením vlastnických nebo jiných práv podle katastru nemovitostí,
d) jméno (název), adresu a oprávnění zpracovatele projektové dokumentace stavby a způsob provedení stavby (dodavatelsky, svépomocí) s uvedením jména (názvu) a adresy zhotovitele stavby, je-li při podání žádosti znám,
e) základní údaje o stavbě, jejím členění, technickém nebo výrobním zařízení, budoucím provozu a jeho vlivu na životní prostředí , zdraví lidu a o souvisejících opatřeních,
f) seznam a adresy účastníků stavebního řízení, kteří jsou stavebníkovi známi; u staveb liniových a staveb zvlášť rozsáhlých s velkým počtem účastníků stavebního řízení se seznam a adresy účastníků neuvádějí,
g) orientační náklad na provedení
stavby včetně technologie.
(2) K žádosti se připojí
a) doklad jímž stavebník prokazuje, že je vlastníkem pozemku nebo stavby, anebo že má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu nebo provést změnu stavby anebo udržovací práce na ní,
b) projektová dokumentace stavby (projekt) ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě, ve třech vyhotoveních. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení projektové dokumentace,
c) doklady o jednání s orgány státní správy a s účastníky stavebního řízení, pokud byla předem o stavbě vedena, a rozhodnutí, stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě jiná opatření dotčených orgánů státní správy vyžadovaná zvláštními předpisy,
d) územní rozhodnutí, jestliže je vydal jiný orgán než stavební úřad příslušný k povolení stavby,
e) prohlášení oprávněné
osoby, že bude zabezpečovat odborné vedení
realizace stavby (§ 44 odst. 2 zákona), nebo osoby,
která bude vykonávat odborný dozor nad prováděním
stavby, pokud stavebník sám není způsobilý
dozor provádět (§ 44 odst. 3 zákona),
bude-li stavba prováděna svépomocí.
(3) U liniové stavby a stavby zvlášť rozsáhlé
s velkým počtem účastníků
řízení, se předkládá
takový počet vyhotovení podkladů v
potřebném členění, který
je nezbytný pro jednání zejména s
dotčenými orgány státní správy
a orgány obcí.
(4) U stavby, v níž má být zabudováno
jaderné zařízení, se k žádosti
připojuje souhlas Státního úřadu
pro jadernou bezpečnost, vydaný na základě
posouzení předběžné bezpečnostní
zprávy, jejíž obsah stanoví zvláštní
předpis.1)
U stavby, u které má být použit neobvyklý
způsob stavění nebo konstrukčního
řešení anebo ve které má být
instalováno ojedinělé technické zařízení,
které není srovnatelné s jinými již
vyzkoušenými zařízeními a u níž
se nemohou předem spolehlivě určit negativní
účinky jejího provozu na životní
prostředí a zdraví lidu, se doloží
žádost o stavební povolení posudkem
specializovaného pracoviště, vysoké
školy nebo soudního znalce. Posudek se nepředkládá,
pokud byl vliv stavby na životní prostředí
posouzen podle zvláštních předpisů.
2)
___________________
2) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí.
(1) Projektová dokumentace stavby (projekt), která se předkládá ke stavebnímu řízení, obsahuje zejména
a) souhrnnou zprávu s údaji doplňujícími
základní údaje o stavbě uvedené
v žádosti o stavební povolení a s informacemi
o výsledku provedených průzkumů a
splnění podmínek rozhodnutí o umístění
stavby, bylo-li vydáno; dále musí být
ze zprávy dostatečně zřejmé
1) navrhované urbanistické, architektonické
a stavebně technické řešení stavby,
jejích konstrukčních částí
a použití stavebních materiálů
z hlediska dodržení obecných technických
požadavů na výstavbu a na užívání
stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,
2) požárně bezpečnostní řešení,
3) nároky na vodní hospodářství,
energie, dopravu (včetně parkování),
likvidaci odpadů a řešení napojení
stavby na stávající inženýrské
sítě a kanalizaci,
4) údaje o nadzemních a podzemních stavbách
(včetně inženýrských sítí)
na stavebním pozemku a sousedních pozemcích
a o stávajících ochranných pásmech,
5) u staveb s provozním, výrobním nebo technickým
zařízením údaje o tomto zařízení,
o koncepci skladování, řešení
vnitřní dopravy a ploch pro obsluhu, údržbu
a opravy, popřípadě nároky na zkušební
provoz po dokončení stavby,
6) údaje o dodržení požadavků stanovených
zvláštními předpisy,
7) uspořádání staveniště
a bezpečnostní opatření, jde-li o
provádění stavebních prací
za mimořádných podmínek,
8) údaje o splnění podmínek stanovených
dotčenými orgány státní správy
podle zvláštních předpisů,
9) způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz,
a) celkovou situaci stavby (zastavovací plán) v měřítku zpravidla 1:200 až 1:500 s vyznačením hranic pozemků a jejich parcelních čísel podle katastru nemovitostí, včetně sousedních pozemků, stávajících staveb na nich, podzemních inženýrských sítí a návrh přípojek na inženýrské sítě, vytyčovací výkresy nebo potřebné geometrické parametry, popřípadě další výkresy podle charakteru a složitosti stavby; u liniových staveb zákres jejich trasy v mapovém podkladu,
b) stavební výkresy pozemních a inženýrských staveb, ze kterých je zřejmý dosavadní a navrhovaný stav, především půdorysy, řezy, pohledy (v měřítku zpravidla 1:100) obsahující jednotlivé druhy konstrukcí a částí stavby (např. základy, nosné konstrukce, schodiště, střešní konstrukce), komíny, polohové a výškové uspořádání stavby a všech jejích prostorů s vyznačením funkčního určení, schématické vyznačení vnitřních rozvodů a instalací (zdravotně technické včetně požárního vodovodu, silnoproudé, slaboproudé, plynové, teplovodní atd.), technická zařízení (kotelny, výtahy apod.), úpravy a řešení předepsané ke zvláštnímu zajištění staveb z hlediska civilní obrany, požární bezpečnosti a z hlediska užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením stavební výkresy obsahující prostorové umístění strojů a zařízení včetně řešení vnitřních komunikací,
c) projekt organizace výstavby u staveb se zvláštními
nároky na provádění, pokud nestačí
údaje uvedené v souhrnné zprávě.
(2) Žádá-li stavebník o stavební
povolení postupně k jednotlivým stavbám
souboru, obsahuje projektová dokumentace první stavby
celkovou situaci (zastavovací plán) souboru staveb
včetně zařízení staveniště.
(3) Celková situace stavby a hlavní stavební
výkresy (zejména půdorysy, řezy, uliční
průčelí) se předkládají
v provedení zajišťujícím stálost
tisku.
(4) U jednoduchých staveb a dočasných staveb
zařízení staveniště může
být po projednání se stavebním úřadem
v jednotlivých případech stanovený
rozsah a obsah projektové dokumentace přiměřeně
omezen.