Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Konstrukce výplní otvorů (oken, dveří apod.) musí mít náležitou tuhost, při níž za běžného provozu nenastane zborcení, svěšení nebo jiná deformace a musí odolávat zatížení včetně vlastní hmotnosti a zatížení větrem i při otevřené poloze křídla, aniž by došlo k poškození, posunutí, deformaci nebo ke zhoršení funkce.

(2) Součinitel prostupu tepla výplní otvorů včetně rámů a zárubní musí být podle druhu budovy a druhu výplně stejný nebo nižší než normová hodnota.

(3) Akustické vlastnosti výplní otvorů musí zajistit dostatečnou ochranu před hlukem při splnění požadavku na výměnu vzduchu nejméně jednou za hodinu ve všech obytných a pobytových místnostech.

4) Velikost otvoru okna, pokud má sloužit jako náhradní úniková možnost, musí být nejméně 500 x 800 mm a výška vnitřního parapetu nejvýše 1200 mm. Pokud má otvor sloužit pro vedení protipožárního zásahu, musí mít rozměry nejméně 800 x 1500 mm.

(5) Hlavní vstupní dveře do bytů a pobytových místností musí mít světlou šířku nejméně 800 mm.

(6) Okenní parapety v obytných a pobytových místnostech pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 850 mm nebo musí být doplněny zábradlím nejméně do této výšky.

(7) Otvory v požárně dělicích konstrukcích musí být opatřeny požárními uzávěry (dveře, vrata, poklopy). Dveře na únikových cestách musí umožňovat snadný a rychlý průchod a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci osob popř. zvířat ani zásahu požárních jednotek.

(1) Všechna místa stavby kde je nebezpečí pádu osob a k nimž je možný přístup se musí opatřit ochranným zábradlím, které musí bezpečně odolávat zatížením působícím ve směru vodorovném i svislém.

(2) Zábradlí se nemusí zřídit, pokud by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena (nástupiště, rampy na nakládání, bazény, jeviště apod.), dále je-li volný prostor zakryt např. mříží nebo je-li při hloubce volného prostoru nejvýše 3000 mm podél okraje pochozí plochy vytvořen nepochozí bezpečnostní pás široký nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen.

(3) Nejmenší dovolená výška zábradlí je :

a) základní - 1000 mm,

b) snížená - 900 mm - pokud je hloubka volného prostoru menší než 1,5 m,

c) zvýšená - 1100 mm - pokud je hloubka volného prostoru větší než 12 m,

d) zvláštní - 1200 mm - pokud je hloubka volného prostoru větší než 30 m.

Je-li šířka zábradlí v horní části nejméně 500 mm, může být základní výška snížena až na 800 mm.

(4) U schodišť, popř. u šikmých ramp se zrcadlem se nejmenší dovolená výška zábradlí stanoví :

a) podle hloubky volného prostoru v zrcadle, je-li zrcadlo širší než 200 mm, nebo

b) podle největšího výškového rozdílu k nejblíže níže ležící podlaze (podestě, schodišťovému rameni) za zrcadlem, není-li zrcadlo širší než 200 mm.

(5) Zábradlí na plochách v provozech určených pro děti a v bytových domech musí být plné nebo s výplní tabulovou, sloupkovou nebo mřížovou ze svislých tyčových prvků.

(6) Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno ochrannou lištou nejméně 100 mm vysokou.

(7) Zábradlí musí být opatřeno madlem, umístěným ve výšce nejméně 900 mm a nejvíce 1100 mm. U staveb určených pro pobyt děti do 12 let se navíc musí umístit madlo ve výši 400 až 700 mm. U staveb určených pro užívání osobami se sníženou schopností pohybu a orientace musí být madlo ve výši 900 mm i v případech zvýšené a zvláštní výšky zábradlí.

(8) Madla u schodišť a ramp musí přesahovat o 150 mm první a poslední stupeň schodiště, popřípadě začátek a konec rampy. Mezi lícem madla a lícem konstrukce zábradlí nebo stěny musí být světlá šířka nejméně 50 mm. Madlo zábradlí nesmí mít ostré hrany, výstupy apod.

(1) Stavby podle druhu a potřeby se musí vybavit osobními, popř. nákladními výtahy v odpovídajícím počtu a kapacitě.

(2) Výtahy se musí zřizovat v bytových domech s více než čtyřmi nadzemními podlažími. U nástaveb a vestaveb bytových domů s byty v pátém nadzemním podlaží se výtahy nemusí zřizovat.

(3) Výtahová kabina musí mít rozměry minimálně 1100 x 1400 mm, při stavebních úpravách a změnách užívání minimálně 900 x 1200 mm.

(4) Strojovny výtahů musí být umístěny a řešeny tak, aby nejvyšší hladina hluku v nejblíže situovaných obytných místnostech nepřesáhla 30 dB. Strojovna musí být ve zvláštním, uzamykatelném, osvětleném a dostatečně větratelném prostoru. Ve strojovně nesmí být žádné zařízení, které neslouží provozu výtahu. Strojovny výtahů tvoří buď samostatný požární úsek nebo společný požární úsek s výtahovou šachtou, jsou-li umístěny nad touto šachtou. Strojovny evakuačních a požárních výtahů musí být požárně odděleny od strojoven ostatních výtahů.

(5) Před vstupem do výtahu musí být volný prostor nejméně 1400 x 1400 mm. Šachetní dveře výtahu a výtahové kabiny musí mít šířku nejméně 800 mm.

(1) Ve výtahové šachtě smějí být mimo výtahová zařízení pouze napájecí vedení výtahu, osvětlení šachty a automatické hlásiče požáru; výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostorů nesouvisejících s výtahem.

(3) Požadovaná požární odolnost požárně dělicích konstrukcí výtahových šachet, jakož i větracích a instalačních šachet, hořlavost použitých hmot a uzávěry otvorů se stanoví podle vyššího stupně požární bezpečnosti, než je určen pro šachtu a pro požární úseky, kterými šachta prochází nebo ke kterým přiléhá. Otvory v požárně dělicích konstrukcích musí být požárně uzavíratelné.

(4) Výtahové šachty, instalační šachty a kanály, které procházejí více požárními úseky, musí tvořit samostatné požární úseky.

(5) Opláštění a izolace větracích a instalačních šachet musí být z nehořlavých nebo alespoň z nesnadno hořlavých hmot.

(6) Do větracího průduchu nesmí být umístěno žádné instalační vedení.

(1) Shozy odpadů, jejich vhozové a čisticí otvory, případně vhozové kabiny a prostory pro sběr a likvidaci odpadu musí být ve stavbách situovány, uspořádány a provedeny tak, aby umožnily bezpečné odstraňování odpadů, aby do ostatních částí stavby nemohl pronikat oheň, kouř, pachy a prach a aby nedocházelo k šíření hluku nad přípustnou míru. Šachty musí mít zajištěno odvětrání nad střechu.

(2) Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech a musí být umístěny nejméně 1100 mm nad podlahou nebo zajištěny proti pádu osob. Shoz na odpady musí ústit do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z volného prostoru, mít účinné větrání a v podlaze odtok se zápachovou uzávěrou.

(3) Shozové šachty a ostatní sběrné prostory musí tvořit samostatné požární úseky; požadavky na požární odolnost požárně dělicích konstrukcí a hořlavost použitých hmot požárního úseku se stanoví pro tento úsek podle vyššího stupně požární bezpečnosti než je určen pro šachtu a pro požární úseky, kterými šachta prochází nebo ke kterým přiléhá. Otvory v požárně dělicích konstrukcích musí být požárně uzavíratelné.

(1) Balkóny, lodžie a arkýře nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat provoz na veřejném prostoru. Výška jejich umístění nad chodníkem je nejméně 3 m, není-li chodník zřízen, pak nejméně 4,5 m nad vozovkou.

(2) Podlahy balkónů a lodžií musí být vodotěsné. Musí z nich být zabezpečen odvod dešťové vody.

(3) Balkóny a lodžie musí být opatřeny zábradlím nebo jinou konstrukcí s bezpečnou a odolnou výplní proti poškození.

(1) Vodovodní přípojka pitné vody z veřejného vodovodu nesmí být propojena s potrubím z jiného zdroje.

(2) Vodovodní přípojka se musí uložit do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí tepelnou izolací.

(3) Vodoměr se umisťuje v objektu nebo ve vodoměrové šachtě mimo objekty a musí být k němu volný přístup. Musí být zabezpečen proti zamrznutí. Za vodoměr se osazuje hlavní uzávěr vnitřního vodovodu.

(4) Je-li v místě spotřeby řešen veřejný vodovod zvlášť pro pitnou a zvlášť pro užitkovou vodu, musí být řešen takto i rozvod vody uvnitř budovy.

(5) Volně vedené potrubí studené vody a rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno; potrubí podléhající korozi musí být proti ní chráněno.

(6) Spotřebiče a zařízení lze napojit na vnitřní vodovod, je-li vyloučena možnost zpětného nasátí vody. Zařízení, kde by mohlo dojít k nasátí zdravotně závadných látek, musí být napojeno na vnitřní vodovod studené i teplé vody přes přerušovací nádrž.

(7) Hlavní uzávěr vody pro byt nebo bytový dům musí být umístěn tak, aby byl ovladatelný i osobou na vozíku pro invalidy.

(1) Studna se musí umístit proti směru proudění podzemní vody od zdroje možného znečištění a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní.

(2) Studny se nesmí zřizovat v oblastech se znečištěnou podzemní vodou a v blízkosti potencionálních zdrojů znečištění, které jsou v dosahu jejího depresního kužele.

(3) Nejmenší vzdálenost studní od zdrojů možného znečištění se stanoví s ohledem na hydrogeologické podmínky a charakter možného znečištění. Od žump a kanalizačních přípojek činí 5 m u málo propustných zemin a 12 m u propustných, od nádrží paliv 7 m a 20 m, od chlévů apod. 10 m a 25 m, od veřejných komunikací a příkopů 12 m a 30 m a od mycích ploch motorových vozidel 15 m a 40 m.

(1) Je-li veřejná kanalizace oddílná, musí být i vnitřní kanalizace oddílná.

(2) V místě změny směru nebo sklonu přípojky a v místě spojení dvou a více potrubí se musí navrhnout kanalizační šachta.

(3) Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí tepelnou izolací.

(4) Do jednoho odpadního potrubí lze zaústit připojovací potrubí nejvýše ze dvou různých bytů nebo ze dvou provozních jednotek na jednom podlaží.

(5) Čistící tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by případný únik odpadní vody mohl ohrozit zdravé podmínky staveb při užívání.

(6) Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů, větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostor.

(7) V místnostech s mokrým čistěním podlah, v prostorech se zásobníky vody a v místnostech se zařizovacími předměty, které nejsou napojeny na vnitřní kanalizaci, musí být podlahová vpusť opatřena lapačem tuků, olejů a jiných nečistot podle druhu a užití.

(1) Žumpy se budují pouze tam, kde splaškové vody nelze odvádět do kanalizace nebo kde nelze vyčištěné odpadní vody vypouštět do recipientu. Žumpy se nesmí opatřovat odtokem.

(2) Žumpa musí být navržena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení objektu na veřejnou kanalizaci.

(3) Žumpa se umísťuje tak, aby k ní byl přístup nebo příjezd pro vybírání jejího obsahu. Mezi žumpou a stavbou, s výjimkou studny, musí být odstup nejméně 1 m.

(4) Nejmenší vzdálenosti žumpy od domovní studny jsou uvedeny v § 41, odst. 3.

(5) Konstrukce žumpy musí odolávat zatížení a vnějším vlivům, včetně vztlaku podzemní vody. Dno i stěny žumpy, včetně pracovních spár a spojů prefabrikátů, musí být vodotěsné. Strop žumpy musí být neprodyšný a musí být nejméně 300 mm nad nejvyšší přípustnou hladinou obsahu žumpy.

(6) Vstupní otvor musí mít světlost nejméně 600 x 600 mm a musí být zakryt dostatečně únosným poklopem a v zaplavovaném území umístěn nad hladinu stoleté vody. Je-li žumpa umístěna v místě přístupném veřejnosti, musí být poklop zajištěn proti manipulaci nepovolanou osobou.

(1) Vnitřní elektrické rozvody silnoproudé a sdělovací se připojují na veřejný rozvod přípojkou.

(2) Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na:

a) bezpečnost osob, zvířat a majetku,

b) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí,

c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch,

d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemisťování elektrických zařízení a strojů,

e) dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru,

f) zamezení nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu se sdělovacím vedením.

(3) Požadavky na silnoproudé elektrické přípojky staveb jsou upraveny zvláštním předpisem. ¹²⁾

(4) Transformační stanice a náhradní zdroje elektřiny umístěné v budovách musí vyhovět všem požadavkům na zajištění bezpečnosti, hygienickým požadavkům (především na hlukové a vibrační působení), požadavkům na ochranu životního prostředí (zamezení úniků z palivového a olejového hospodářství, minimalizace úniků spalin apod.) a požárně bezpečnostním požadavkům.

(5) Stavby musí umožňovat vstup sdělovacích kabelů do budov, umístění rozvodných skříní a provedení vnitřních sdělovacích rozvodů až ke koncovým bodům sítě. Vnitřní sdělovací rozvody pro telekomunikační síť musí splňovat požadavky na zabezpečení proti zneužití.

(1) Pro plynové přípojky a vnitřní plynovody se smí použít jen takový materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a danému provoznímu přetlaku.¹⁴⁾

(2) Pro vnitřní plynovody nesmí být použit materiál z plastických hmot a musí být dimenzován tak, aby umožnil napojení všech spotřebičů.

(3) Vnitřní plynovod se nesmí vést výtahovými a větracími šachtami, šachtami pro shoz odpadků, komínovými průduchy, pod pevně zabudovanými zařizovacími předměty, místy kde může dojít k ohřátí potrubí apod.

(4) Na vnitřním plynovodu, popř. na domovní přípojce musí být instalován hlavní uzávěr plynu, umístěný na přístupném a větratelném místě, musí být umístěn tak, aby byl ovladatelný i osobou používající vozík pro invalidy, tj. nejvýše 1200 mm nad podlahou a musí být zajištěn proti neoprávněné manipulaci. Nesmí být umístěn v obytných a pobytových místnostech, ve spížích, v koupelnách a záchodech, v prádelnách a kotelnách, garážích, ve skladech potravin, hořlavých látek a kapalin, v kolektorech a v chráněných únikových cestách. Hlavní uzávěr plynu u rozvodu propan-butanu nesmí být pod úrovní terénu. U středotlakých přípojek plynu musí být instalován v budově regulátor tlaku plynu.

(5) Potrubí rozvodu plynu musí být vedeno tak, aby povrch potrubí od ostatních domovních instalací (voda, elektřina, telefon, svody antén apod.) byl vzdálen nejméně 20 mm, a to jak u vedení souběžných, tak i u vedení vzájemně se křížících. Potrubí rozvodu plynu ve vlhkých prostorách musí být vedeno tak, aby mezi ním a stěnou byla vzdálenost nejméně 10 mm a klade se ve spádu nejméně 2% od plynoměru k domovní přípojce nebo ke spotřebičům.

(6) Potrubí se nesmí vést podlahami, pokud to není nezbytné dispozičně a provozně pro připojení spotřebičů (v laboratořích, prádelnách, velkokuchyních ap.); v těchto případech musí být potrubí vedeno v betonovém kanálku a po celém obvodě zalito nejméně 20 mm vrstvou hmoty, zabraňující korozi.

(7) Potrubí prostupující dutými konstrukcemi budovy musí být uloženo v ochranné trubce (chráničce); v chráničce musí být uloženo též potrubí přípojky při křížení s jinými podzemními vedeními, při potřebě ochrany potrubí před vnějšími silovými účinky např. při uložení potrubí s krytím menším než 400 mm, k zajištění dopravního provozu a v případě výměny potrubí.

(8) Na vnitřní plynovod lze umístit jen spotřebiče, které vyhovují danému druhu plynu a provoznímu přetlaku a mohou být umístěny pouze v prostorách, které svou kubaturou, účelem a množstvím přiváděného vzduchu odpovídají příkonu a funkci spotřebiče.

___________________

¹⁴⁾ Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu Státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci (část II, hlava I, §§ 15 a 16).

(1) Bleskosvod se musí zřizovat na stavbách a zařízeních, kde by blesk mohl způsobit :

a) ohrožení života nebo zdraví osob nebo zvířat,

b) poruchu s rozsáhlými důsledky (elektrárny, nádraží apod.),

c) větší škody hospodářské nebo na kulturních hodnotách,

d) požár, který by ohrozil sousední stavbu,

e) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí.

bleskosvodů na sousedních vyšších objektech.

(1) Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové parametry vnitřního ovzduší větraných prostorů, aby vyhovělo hygienickým a technologickým požadavkům. Jeho provoz musí být bezpečný, hospodárný a nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví.

(2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy odpadního vzduchu musí být vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů venkovního vzduchu, východů z chráněných únikových cest a otvorů pro přirozené větrání chráněných únikových cest.

(3) Nastává-li při dopravě vzduchu s vysokým obsahem vodních par nebezpečí kondenzace, musí být vzduchovod vodotěsný, provedený ve spádu a opatřen odvodněním.

(4) Při použití oběhového vzduchu musí být zajištěn minimální podíl venkovního vzduchu podle hygienických požadavků. Oběhového vzduchu z prostorů s výskytem látek ohrožujících zdraví se nesmí používat.

(5) Vzduchotechnická zařízení s úpravou teploty přiváděného vzduchu musí být vybavena automatickou regulací.

(6) Vzduchotechnická zařízení, určená pro více než jeden požární úsek, musí být ovladatelná kromě provozního ovládání též z místa, které je snadno přístupné při protipožárním zásahu.

(7) Ve stavbách užívaných osobami s omezenou schopností pohybu a orientace musí být ovládací prvky vzduchotechnických zařízení určených pro ovládání veřejností, ovladatelné i osobou používající invalidní vozík.

(1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný a bezpečný provoz a samočinné řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla.

(2) Kotle musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího vzduchu. Odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví lidí.

(3) Při výpočtu tepelných ztrát prostupem tepla a větráním u obytných a pobytových místností se musí uvažovat tepelná ztráta větráním pro intenzitu výměny vzduchu minimálně 0,5 h^-1.

(4) Ve stavbách, kde je zvýšené nebezpečí úrazu (ve školách, tělocvičnách apod.) musí být otopná tělesa opatřena kryty.

(5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení, umožňující měření a nastavení parametrů otopných soustav (teplot, přetlaku, tlakových rozdílů, průtoků apod.). Otopné soustavy musí být vybaveny samočinným zařízením pro řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla.

(1) Rodinný dům je jednoduchá stavba, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení, v níž je více než polovina podlahové plochy místností určena k bydlení a která má nejvýše 3 samostatné byty a nejvýše 2 nadzemní podlaží a podkroví.

(2) Stavba pro individuální rekreaci (rekreační domek, chata, chalupa, zahrádkářská chata) je jednoduchá stavba, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci.

(3) Rodinný dům musí mít vymezen prostor pro ukládání odpadků a alespoň 1 garážové stání na 1 byt. Není-li možné takovýto prostor a stání situovat v domě, je třeba vymezit stanoviště pro nádobu na odpadky a odpovídající plochu pro odstavení vozidla na pozemku rodinného domu.

(4) Světlá výška obytných a pobytových místností v rodinných domech a místností ve stavbách pro individuální rekreaci musí být nejméně 2400 mm, v podkroví 2200 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou plochy místnosti.

(5) Sklon schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v rodinných domech a stavbách pro individuální rekreaci nesmí být větší než 35^o; nepřesáhne-li konstrukční výška 3000 mm, je možno zvýšit sklon schodišťových ramen až na 41^o. Počet výšek schodišťových stupňů v jednom rameni smí být nejvýše 18.

(6) U hlavních schodišť a u chodeb v rodinných domech a stavbách pro individuální rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2100 mm a nejmenší průchozí šířka 900 mm; u ostatních schodišť (sklepních, schodišť do půdního prostoru apod.) postačí průchozí šířka 750 mm.

(7) Rodinný dům nebo stavba pro individuální rekreaci tvoří jeden požární úsek, který se zařazuje do II.stupně požární bezpečnosti, kromě prostorů, které musí tvořit samostatné požární úseky (např. garáž, vestavěná nebo přistavěná provozovna).

(8) V rodinných domech a stavbách pro individuální rekreaci se únik osob řeší jednou nechráněnou únikovou cestou.

(9) Na pozemcích rodinných domů a staveb pro individuální rekreaci se mohou umísťovat také stavby, které plní jejich doplňkovou funkci, popř. stavby, sloužící pro podnikatelskou činnost, není-li z prostorových důvodů možno zabezpečit tuto funkci přímo v hlavní stavbě. Tyto stavby musí splňovat požadavky na drobné stavby a musí se umístit tak, aby vzhledově a svými účinky na okolí nenarušovaly obytné a životní prostředí.