Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10 vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrné jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.

(1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla,¹⁰⁾ s výjimkou

1. vybraných výrobků dovážených ve prospěch postižených osob,^10c)

2. českých vybraných výrobků, které se po vývozu z tuzemska vracejí zpět do tuzemska a jsou propuštěny do volného oběhu,^10e)

3. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,¹¹⁾

4. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo o oblasti volného obchodu,¹²⁾

b) určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky,¹⁴⁾ pro hygienický dozor,¹⁵⁾ pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání,¹⁵⁾ pro mimořádná opatření při epidemii¹⁵⁾ a pro výzkumné účely týkající se téhož vybraného výrobku.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.

(3) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupí vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavců 1 a 2 za ceny včetně daně, pohlíží se na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně. Totéž platí pro líh, u něhož došlo k doměření daně na základě daňové povinnosti vzniklé podle § 26 písm.e).

Nárok na osvobození od daně včetně odkazu na ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a), b), d) a e), nabyvatel uplatnit u plátce písemně, nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení¹⁶⁾ v případě jejich dovozu. Při uplatňování nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), d) a e), předloží nabyvatel povolení Ministerstva financí^15a) k nákupu nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká.

Nárok na osvobození od daně včetně odkazu na ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a), b), d) a e), nabyvatel uplatnit u plátce písemně, nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení¹⁶⁾ v případě jejich dovozu. Při uplatňování nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), d) a e), předloží nabyvatel povolení Ministerstva financí^15a) k nákupu, odběru nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká.

(1) Při tuzemské výrobě, s výjimkou výroby cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c, jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat:

a) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷⁾ plátce právnických osob, jméno a příjmení plátce, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo u fyzických osob,

b) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo u právnických osob, jméno a příjmení, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob, kterým byly vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h),

c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód uvedený v tiskopisu daňového přiznání, ^17a)

d) částku daně,

e) datum vyskladnění,

f) datum vystavení daňového dokladu,

g) pořadové číslo daňového dokladu.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odst. 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat číselný kód vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.^17b)

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. i) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o osobě podle odstavce 1 písm. b) uvedou slovo "škoda" a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle §5 odst. 1 písm. e).

(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) plátci při tuzemské výrobě daňový doklad nevystavují.

(5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), §23 nebo §29.

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona písemné celní prohlášení.¹⁶⁾ Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) až e). Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do příslušného režimu vydaného na tiskopisu písemného celního prohlášení.^16a) Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) a e). Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.

(7) Při výrobě cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona evidence podle zvláštního předpisu,^17c)

(8) Daňový doklad se nevystavuje při použití vybraných výrobků uvedených v § 35 pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odst. 1 písm. c), d) a e),

(9) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle §12 odst.1.

(10) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad, s výjimkou daňových dokladů podle odstavce 6, ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(1) Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d), f), g), h) a i) a podle § 20, 26 a 34a, jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.

(1) Plátcům vzniká nárok na vrácení daně dnem

a) potvrzení celního prohlášení¹⁶⁾ celním orgánem o přechodu vybraných výrobků do zahraničí v případě vývozu zdaněných vybraných výrobků v rámci podnikatelské činnosti⁸⁾nebo potvrzení celním orgánem o propuštění zdaněných vybraných výrobků do režimu vývozu s celně schváleným určením umístění vybraných výrobků do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu v rámci podnikatelské činnosti,⁸⁾

b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků. Při uplatnění nároku na vrácení daně při převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběné bionafty podle § 19 odst. 3, je plátce povinen doložit nárok na vrácení daně povolením k výrobě bionafty podle § 19 odst.3, které vydává Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zemědělství,

c) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků nepřevzatých kupujícím a vrácených zpět plátci,

d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků za nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátci úplatu za tyto vybrané výrobky neobdrželi nebo pokud úplatu kupujícímu vrátili; pro uplatnění nároku za nedodané vybrané výrobky je zároveň podmínkou převzetí nedodaných vybraných výrobků zpět na sklad plátce,

e) prodeje zdaněných vybraných výrobků podle odstavců 4 až 6,

f) vzniku skutečnosti podle § 42a,

g) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vrácených komisionářem^8a) zpět plátci,

h) zamítnutí žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí při ukončení činnosti v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. g).

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) se nevztahuje na cigarety. Zvláštní ustanovení týkající se vracení daně u cigaret je uvedeno v § 40f odst. 4 a 5.

(3) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátci u vybraných výrobků v daňovém přiznání podle § 13, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně zaniká dnem vyskladnění vybraného výrobku plátcem, který nárok na vrácení daně neuplatnil. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 mohou plátci uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den jeho dovozu nebo vyskladnění, při kterém vznikla daňová povinnost.

(4) Daň za uskutečněné nákupy vybraných výrobků je vrácena

a) diplomatickým a zvláštním misím a konzulárním úřadům cizích států,

b) mezinárodním organizacím,

c) osobám jiných států, které nemají v tuzemsku trvalý pobyt, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.¹⁸⁾ Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví vyhláškou způsob vracení daně uvedeným osobám jiných států a maximální celkovou částku daně, která může být za kalendářní rok vrácena k zajištění principu vzájemnosti.

(5) Ministerstvo financí na žádost udělí povolení

a) k zásobování zahraničních leteckých společností vybranými výrobky za ceny bez daně určenými k prodeji na palubách jejich letadel,

b) k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách typu DUTY/TAX FREE fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel českých leteckých společností,

c) k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.

(6) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky udělování a odnímání povolení a prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně fyzickým osobám při přestupu státních hranic České republiky přes celní přechod, v tranzitním prostoru českých celních letišť, na palubách letadel zahraničních linek a členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky.

(7) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

(8) Pokud plátci neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle §12 odst.1 mohli učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle §5 na vybrané výrobky, u kterých podle §12 odst. 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.

(9) Na zboží umístěné v prodejnách typu DUTY/TAX FREE se pohlíží jako na zboží vyvezené.

(10) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily topný olej lehký a velmi lehký, směsi paliv a maziv, ropné destiláty z destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných ) získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy za cenu obsahující daň a prokazatelně tyto vybrané výrobky použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby paliv a maziv pro účel uvedený v tomto odstavci. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. Na dokladu o nákupu musí být uvedena výše daně odpovídající sazbě daně platné v den vyskladnění paliv a maziv plátcem daně, u nichž se uplatňuje nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen nakoupených paliv a maziv ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(11) Nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odstavce 10 v daňovém přiznání u finančního orgánu na tiskopise, vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a lhůta pro podání daňového přiznání je do desátého dne po skončení zdaňovacího období. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(12) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší podmínky pro výpočet uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob prokazování nároku na vrácení daně podle odstavce 10 včetně náležitostí dokladu o nákupu a podrobností o vedení evidence o nákupu a spotřebě.

(1) Plátcům vzniká nárok na vrácení daně dnem

a) vydání rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo pasívního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení,^16a) je-li na tomto rozhodnutí příslušným celním úřadem potvrzen výstup vybraných výrobků do zahraničí nebo jejich umístění do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu v rámci podnikatelské činnosti, ⁸⁾

b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků; při uplatnění nároku na vrácení daně při převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběné bionafty podle § 19 odst. 3 je plátce povinen doložit nárok na vrácení daně povolením k výrobě bionafty podle § 19 odst. 3, které vydává Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zemědělství,

c) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků nepřevzatých kupujícím a vrácených zpět plátci nebo vrácených komisionářem, ^8a)

d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků za nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátci úplatu za tyto vybrané výrobky neobdrželi nebo pokud úplatu kupujícímu vrátili; pro uplatnění nároku za nedodané vybrané výrobky je zároveň podmínkou převzetí nedodaných vybraných výrobků zpět na sklad plátce,

e) prodeje zdaněných vybraných výrobků podle § 12b odst. 1,

f) vzniku skutečnosti podle § 42a,

g) zamítnutí žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí při ukončení činnosti v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. g).

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) se nevztahují na cigarety. Zvláštní ustanovení týkající se vracení daně u cigaret jsou uvedena v § 40f odst. 4 a 5.

(3) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátci v daňovém přiznání podle §13 nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k vyskladnění vybraného výrobku plátcem, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem vyskladnění vybraného výrobku zaniká. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 mohou plátci uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den dovozu nebo vyskladnění vybraného výrobku, pokud v tento den současně vznikla daňová povinnost.

(4) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

(5) Pokud plátci neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle odstavce 1 mohli učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle odstavce 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.

(1) Osobě požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána ¹⁸⁾ (dále jen "osoba požívající výsad a imunit") se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků (dále jen "zaplacená daň"). Pro účely tohoto zákona je osobou požívající výsad a imunit

a) diplomatická mise a konzulární úřad akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b) zvláštní mise,

c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,

d) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt a není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých funkcí v České republice,

e) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku, a nemá v tuzemsku trvalý pobyt,

f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenech d) nebo e), pokud dosáhl věku patnácti let, není občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Zaplacená daň se vrací

a) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) podle principu vzájemnosti maximálně do výše 200 000 Kč za kalendářní rok,

b) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok,

c) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d), e) a f) podle principu vzájemnosti maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok.

(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká dnem nákupu vybraných výrobků a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje dokladem o nákupu, který byl vystaven plátcem daně z přidané hodnoty. Prodávající je povinen na dokladu o nákupu uvést:

a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno ), sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷⁾ prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou,

b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách,

d) výši ceny,

e) datum uskutečnění nákupu.

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává nejdříve první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději poslední den prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí.

(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osoby požívající výsad a imunit stanoví takto:

a) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které mají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,

b) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu a) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),

c) mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. c) podává daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla v České republice,

d) úředníci mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. d) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště v České republice,

e) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které nemají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1,

f) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu e), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(7) Pokud vznikne v důsledku vyměření nároku na vrácení zaplacené daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě požívající výsad a imunit bez žádosti do třiceti dnů ode dne následujícího po jeho vyměření.

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřizná nárok na vrácení zaplacené daně, který podle odstavce 2 přiznává Česká republika, nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů, nevznikne. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí zajištění principu vzájemnosti v daňovém přiznání před jeho předložením finančnímu orgánu. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výhod a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d).

a) název a sídlo, popřípadě jméno a bydliště žadatele,

b) daňové identifikační číslo,

c) osvědčení o registraci ke spotřební dani,

d) označení místa, kde se prodejna nachází,

e) souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny na silničních celních přechodech a v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí

f) souhlas správy letišť s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,

g) souhlas správy letišť s prodejem vybraných výrobků na palubách letadel zahraničních linek.

(2) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně se uskutečňuje pouze osobám při přestupu státní hranice do zahraničí. V prodejnách typu DUTY/TAX FREE na silničních celních přechodech prodávající prodá vybrané výrobky za ceny bez daně po předložení platného cestovního dokladu, v prodejnách typu DUTY /TAX FREE v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť prodávající prodá vybrané výrobky za ceny bez daně po předložení platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí.

(3) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy vybraných výrobků prodávaných za ceny bez daně.
(4) Ministerstvo financí povolení odejme,

a) pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,

b) pokud právnická nebo fyzická osoba neplní podmínky uvedené v povolení.

(5) Na vybrané výrobky umístěné v prodejnách typu DUTY/TAX FREE se pohlíží jako na vybrané výrobky vyvezené. Vybrané výrobky nakoupené v prodejnách typu DUTY/TAX FREE ,které jsou cestujícím dováženy zpět do tuzemska, podléhají dani při dovozu pokud se na ně nevztahuje osvobození od daně podle § 8 odst. 1 písm. a).

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily topný olej lehký a velmi lehký, směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných), získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy (dále jen "topné oleje"), za cenu obsahující daň a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily, prokazuje se, bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nárok na vrácení daně interním dokladem.
(2) Na dokladu o nákupu musí být uvedeny tyto náležitosti :

a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷⁾ prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo, prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

b) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo, kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

c) množství topných olejů ve hmotnostních nebo objemových jednotkách,

d) hustota topných olejů při teplotě 20°C, pokud je údaj podle písmene c) uveden v objemových jednotkách,

e) sazba spotřební daně platnou v den vyskladnění topných olejů plátcem daně,

f) výše celkové ceny topných olejů včetně spotřební daně,

g) výše spotřební daně celkem,

h) datum vystavení dokladu o nákupu,

i) číslo dokladu o nákupu,

j) podpis prodávajícího.

(3) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti :
a) obchodní jméno,název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo, výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

b) množství topných olejů ve hmotnostních nebo objemových jednotkách,

c) hustota topných olejů při teplotě 20°C, pokud je údaj podle písmene b) uveden v objemových jednotkách,

d) sazba spotřební daně platnou v den vyskladnění topných olejů podle § 2 písm. h) bod 3,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení interního dokladu,

g) číslo interního dokladu,

h) podpis výrobce.

(4) Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen nakoupených topných olejů ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.
(5) Nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odstavce 1 v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu³⁾ na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a daňové přiznání se podává nejpozději do deseti dnů po skončení zdaňovacího období. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(6) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(7) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání (odstavec 5) dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(8) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

Ministerstvo financí stanoví k provedení § 12c odst. 1 až 3 vyhláškou způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a podrobnosti o vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů.

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.

(3) Při dovozu s výjimkou dovozu cigaret plní funkci daňového přiznání písemné celní prohlášení.¹⁶⁾

(4) Při vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) plní funkci daňového přiznání doklad o zaplacení daně.

(5) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(5) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního předpisu.^18a)

(6) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Nedodržením lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(7) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.