Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

K bodu 33

U dávek pěstounské péče došlo, oproti situaci před přijetím zákona o státní sociální podpoře, u některých dětí k nepatrnému poklesu celkové výše poskytovaných dávek pěstounské péče. K odstranění tohoto nedostatku se navrhuje zvýšit koeficient rozhodný pro stanovení příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči z dosavadních 1,00 na 1,20.

K bodu 35

Podle dosavadní úpravy náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči v případech, kdy má dítě nárok na výživné vůči svému pěstounovi ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a výživným, popř. je-li výživné vyšší, nenáleží příspěvek vůbec. Jde o případy, kdy je dítě svěřeno do pěstounské péče prarodiče a kdy se musí prostřednictvím soudu velmi složitě zjišťovat vyživovací povinnost všech osob povinných výživou (rodičů i všech prarodičů) tak, aby bylo možno tomu prarodiči, jemuž je dítě svěřeno do pěstounské péče výživné stanovit. Vzhledem k rozsahu a složitosti řízení i k tomu, že se zpravidla jedná o sociálně potřebnější osoby, kdy výše případného výživného je zanedbatelná, jde o úpravu překonanou a neživotnou. Navíc dosavadní úprava představuje určitou nerovnost v tom směru, že vyživovací povinnost prarodičů se nezkoumá v případech, kdy je dítě svěřeno do pěstounské péče jiné osoby a zkoumá se jen v případě, kdy prarodič sám o dítě pečuje.

Z uvedených důvodů se dosavadní úprava ruší a nadále bude zákonem řešena jen konkurence příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči a důchodu z důchodového pojištění.

K bodu 36

Navrhovaným doplněním se zpřesňuje dosavadní úprava v tom směru, že se výslovně stanoví nárok na odměnu pěstouna v případě, kdy dítě svěřené do pěstounské péče tomuto pěstounovi nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči proto, že pobírá vyšší důchod z důchodového pojištění. Vzhledem k tomu, že zákon obecně váže nárok na odměnu pěstouna na výplatu příspěvku na úhradu potřeb dítěte, vznikly v této věci pochybnosti, které se návrhem odstraňují.

K bodu 37

K odstranění pochybností se výslovně stanoví, že osobě vykonávající pěstounskou péči, náleží odměna za výkon takové péče jen jednou.

K bodu 38

Podle dosavadní úpravy náleží pěstounovi příspěvek při převzetí dítěte do pěstounské péče dnem, kdy dítě do pěstounské péče převzal a nepamatuje se na případy, kdy z jiného právního důvodu o dítě už pěstoun pečuje a teprve pak dochází ke svěření dítěte do pěstounské péče. Navrhovaným doplněním se zajišťuje nárok na příspěvek při převzetí dítěte i pro tyto případy.

K bodu 39

Jde o upřesnění dosavadní úpravy. Výslovně se stanoví, že za dítě v pěstounské péči se pro účely příspěvku na zakoupení motorového vozidla považuje i dítě, jemuž skončila pěstounská péče z důvodu dosažení zletilosti, ale před takovým zánikem pěstounské péče bylo pěstounovi, který žádá o příspěvek na zakoupení motorového vozidla, toto dítě svěřeno do pěstounské péče a také z tohoto důvodu pobírá, i po dovršení zletilosti dítěte, odměnu pěstouna.

K bodu 40

Zákon se doplňuje v tom směru, že porodné při převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů náleží jen jednou, a to i pro případy, že v krátké době dojde ke svěření dítěte do péče jiné osoby. Dále se doplňuje, že nárok na porodné vzniká ode dne převzetí dítěte.

K bodu 41

Navrhovaným doplněním § 47 zákona se vymezuje přesněji osobní rozsah oprávněných osob, jimž může vzniknout nárok na pohřebné. Upřesnění spočívá v tom, že nárok na pohřebné vznikne jen tehdy, jestliže zemřelá osoba měla ke dni smrti trvalý pobyt na území České republiky nebo byl-li v České republice pohřeb vypraven. Dosavadní velmi obecná úprava nároku na pohřebné ve všech případech, byl-li vypraven pohřeb, by mohla vést k zneužívání této dávky.

K bodu 42 a 43

Výše pohřebného je v dosavadní úpravě stanovena pevnou částkou ve výši 3000 Kč. Vzhledem k tomu, že náklady na vypravení pohřbu se od doby přijetí zákona o státní sociální podpoře zvýšily, navrhuje se zvýšit i částka pohřebného na 3800 Kč. Zároveň, aby bylo možno průběžně a pružně reagovat na zvyšování cen při vypravení pohřbu, doplňuje se do zákona zmocnění pro vládu ke zvýšení pohřebného. Navrhované zvýšení na 3800 Kč odpovídá odhadovanému růstu cen nákladů na vypravení pohřbu od účinnosti zákona o státní sociální podpoře do 1.ledna 1998, tj. k účinnosti navrhované novely.

K bodu 44

Jde o zpřesnění dosavadní úpravy, aby bylo zřejmé, že souhlas oprávněné osoby, popř. osob s ní společně posuzovaných s tím, aby si příslušný orgán mohl o takových osobách zjišťovat potřebné údaje se týká skutečně jen těch údajů, které jsou potřebné pro rozhodnutí o dávce nebo její výši. Dále se doplňuje, že uvedený souhlas je třeba dát i pro zjišťování údajů, které tvoří náležitosti žádosti.

V návrhu se také stanoví, že pokud za oprávněnou osobu udělil souhlas někdo jiný (zákonný zástupce), musí pro další trvání nároku po dosažení zletilosti, popř. 16 let, jde-li o rodičovský příspěvek, tato osoba udělit písemný souhlas s tím, aby o ní byly zjišťovány potřebné údaje.

K bodu 45

Podle dosavadní úpravy se dávky poskytované v závislosti na výši příjmu v rodině přiznávají na dobu určitou, a to přídavek na dítě a příspěvek na dopravu na dobu jednoho roku a sociální příplatek a příspěvek na bydlení na kalendářní čtvrtletí. V praxi to znamená, že oprávněná osoba musí každoročně nebo každé čtvrtletí podávat novou žádost o dávku a v zásadě prokazovat v poměrně krátkém časovém úseku opětně údaje, které se nemění. Přitom postačuje prokazovat jen údaje některé. Tato skutečnost představuje značné administrativní zatížení jak okresních úřadů, které o dávce rozhodují, tak i občanů, kteří jsou nuceni často předkládat a shánět různá potvrzení, která jsou potřebná pro podání žádostí.

Ve snaze snížit administrativní náročnost řízení o dávkách státní sociální podpory navrhuje se nově přiznávat přídavek na dítě a příspěvek na dopravu na dobu neurčitou s tím, že oprávněná osoba vždy do 30. září bude povinna pro nárok na další výplatu těchto dávek prokázat výši rozhodného příjmu za předchozí kalendářní rok. V případě, že v daném termínu výši rozhodného příjmu neprokáže, dávka se přestane vyplácet a není-li tento příjem prokázán do konce následujícího měsíce nárok na tyto dávky zaniká. Navrhovanou úpravou je současně zajištěno, aby při pozdějším prokázání příjmů byly dávky v rámci tříleté promlčecí lhůty doplaceny.

Datum 30. září, do něhož by měla oprávněná osoba rozhodné příjmy prokázat, je voleno také s ohledem na nutnost prokazovat u uvedených dávek často i přípravu nezaopatřeného dítěte na budoucí povolání; potvrzení školy je možné zpravidla získat právě až v měsíci září.

Také u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení se navrhuje administrativní zjednodušení v tom směru, že namísto kalendářního čtvrtletí se budou tyto dávky přiznávat na dobu jednoho roku a jejich výplata v jednotlivých kalendářních čtvrtletích bude záviset na tom, zda ve stanoveném termínu bude prokázána výše rozhodného příjmu pro nárok na výplatu těchto dávek. Jde o řešení obdobné tomu, jaké se navrhuje u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu, včetně toho, že v případě opožděného prokázání rozhodných příjmů, kdy dojde k zastavení výplaty, popř. k zániku nároku na sociální příplatek a příspěvek na bydlení, se zajišťuje zpětné doplacení těchto dávek v rámci stanovené promlčecí lhůty.

U sociálního příplatku a příspěvku na bydlení by bylo neúčelné přiznávat dávku na dobu neurčitou jako tomu bude u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu proto, že je třeba pro rozhodnutí o nároku prokazovat řadu různých podmínek, zpravidla ve větším rozsahu než u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu. U těchto podmínek dochází také k častějším změnám. Tato skutečnost pak odůvodňuje to, že je třeba v zájmu účelného a správného poskytování sociálního příplatku a příspěvku na bydlení zjišťovat, zda jsou plněny stanovené podmínky, a to alespoň jednou za roční období. Proto se navrhuje obě uvedené dávky přiznávat na časově omezenou dobu jednoho roku. Při podávání žádosti vždy jednou za rok bude možné potřebné údaje vždy prověřit.

Na rozdíl od dosavadní úpravy se navrhuje, aby všechny dávky náležely za celý kalendářní měsíc, jestliže bude oprávněná osoba splňovat podmínky na dávku jen po část měsíce. Tím se zajistí stejný režim i pro rodičovský příspěvek, který nyní náleží vždy jen po tu část měsíce, po kterou jsou plněny podmínky nároku.

Podle dosavadní úpravy se sociální příplatek a příspěvek na bydlení poskytují v částce 50 Kč v případě, že jejich výše takové částky nedosahují. Návrhem se tato úprava rozšiřuje i na ostatní dávky.

K bodu 46

Návrhem se zkracuje promlčecí doba pro zpětné přiznání sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na jeden rok. Důvodem této změny je skutečnost, že jde o dávky které jsou krátkodobé, vycházejí z konkrétní sociální situace a po uplynutí delší doby po takovém období pozbývá poskytování uvedené dávky opodstatnění. Tím, že se jedná o dávky poskytované na krátké období, nedotkne se navrhovaná změna podstatněji sociálních nároků osob, protože v rámci jednoroční lhůty bude dán dostatečný prostor pro uplatnění nároku.

K bodům 47 a 48

Jde o upřesnění dosavadní úpravy tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, od kterého dne bude promlčecí lhůta plynout a reaguje se také na skutečnost, že nárok na příspěvek při převzetí dítěte podle § 41 vzniká nejen při převzetí dítěte ze zařízení, ale také při převzetí dítěte do výchovy z jiné rodiny. Upřesňuje se dále, pro případ, že je oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, že touto skutečností zůstávají nedotčeny nároky na výplatu dávek vzniklé, před vazbou nebo výkonem trestu.

K bodu 49

Návrhem se upřesňuje okruh osob, které vstupují do dalšího řízení o dávce, zemřela-li oprávněná osoba.

K bodu 50 a 51

Návrhem se upřesňuje povinnost pro všechny příjemce dávky využívat dávku ve prospěch oprávněné osoby v případech, že ji pobírají za oprávněnou osobu. Výslovně a zvlášť pro příspěvek na bydlení se zdůrazňuje možnost použití této dávky na úhradu nájemného a dalších poplatků za plnění poskytované s užíváním bytu.

K bodu 52

V ustanovení § 62 se pro případ vymáhání přeplatků na dávce navrhuje výslovně stanovit, že je možné srazit takový přeplatek i z jiné dávky, než na jaké vznikl přeplatek. Samozřejmě, že se vždy musí jednat o nárok na dávku téže osoby. Jde o úpravu, která se v důsledku zrušení vyúčtování sociálního příplatku a příspěvku na bydlení přesouvá ze zrušovaného § 53 odst. 3 do § 62.

K bodu 53 a 54

Pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory je potřebné, aby okresní úřad získal celou řadu údajů, které podmiňují rozhodnutí o dávce a její výši. Některé z těchto údajů požívají ochrany podle příslušných předpisů a je možné je získat jen na základě souhlasu osoby, jíž se údaje týkají, protože tato osoba má možnost zbavit mlčenlivosti ty subjekty, od nichž je třeba pro účely státní sociální podpory uvedené údaje získávat. I když i podle dosavadní úpravy je podmínkou nároku na dávky souhlas oprávněné osoby nebo souhlas osob společně s ní posuzovaných s tím, že může okresní úřad získat potřebné údaje od jiných subjektů, je nutno výslovně stanovit, že uvedený souhlas je považován za souhlas podle jiných předpisů, pokud podle takových předpisů je takový souhlas vyžadován. Uvedená úprava má praktický důsledek zejména v tom, že okresní úřad může bez značných administrativních problémů získávat potřebné údaje přímo, často s pomocí výpočetní techniky a není nezbytné, aby oprávněná osoba získávala potřebné údaje sama u různých subjektů proto, aby výslovně uvedla i u těchto subjektů souhlas se získáním potřebných údajů okresním úřadem pro účely nároků na dávky státní sociální podpory.

K bodům 55 až 59

V řadě případů se na orgány rozhodující o dávkách státní sociální podpory obracejí jiné státní orgány a další subjekty s žádostí o sdělení údajů, které byly získány v souvislosti s nároky na dávky státní sociální podpory. Tyto státní orgány nebo další subjekty potřebují znát uvedené údaje pro plnění svých úkolů, vyplývajících z jejich kompetence. Dosavadní úprava však postrádala výslovnou úpravu, ve kterých případech a kterým orgánům může orgán rozhodující o dávkách státní sociální podpory takové údaje sdělit. Taková výslovná úprava je přitom nutná proto, že údaje, které orgány rozhodující o dávkách státní sociální podpory mají, jsou osobními údaji, které lze sdělovat jen za podmínek stanovených zákonem. Návrhem se dosavadní úprava v tomto směru doplňuje. Zajišťuje se také možnost využívat zobecněné informace o státní sociální podpoře pro analytickou a koncepční činnost.

Současně se upravuje možnost sdělovat údaje pro účely výkonu pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního orgánu.

K bodu 60

Doplnění dosavadní úpravy zajišťuje, že lze v rámci kontrolní činnosti příslušných orgánů v oblasti státní sociální podpory kontrolovat i banky, jde-li o povinnosti, které banka plní jako zaměstnavatel. To znamená, že uvedené orgány mohou v rámci kontroly zkoumat, zda údaje týkající se žadatele o dávku státní sociální podpory, odpovídají skutečnosti. Uvedené doplnění se samozřejmě nedotýká bankovního tajemství.

K bodu 61

V řadě případů, zejména kdy nárok na některou z dávek státní sociální podpory náleží nezletilé osobě, existuje velmi komplikovaná situace, kdy lze jen s velkými obtížemi zajistit, aby rodič, který je zpravidla zákonným zástupcem takové nezletilé osoby, o dávku státní sociální podpory požádal. Přitom ustanovení opatrovníka pro nezletilé dítě pro tyto případy je také velmi náročné z hlediska časového (soudní řízení). Proto se návrhem výslovně upravuje okruh osob, které mohou nezletilou osobu namísto rodičů v řízení o dávku zastupovat a tak uvedený problém alespoň z části řešit. Zároveň se návrhem umožňuje vystupovat v řízení o rodičovský příspěvek nezletilé osobě, je-li rodičem, který má nárok na rodičovský příspěvek.

K bodu 62 až 67

Žádost o dávky státní sociální podpory musí obsahovat zákonem stanovené údaje nezbytné pro rozhodování o dávce. Výčet údajů zákon taxativně stanoví. V návaznosti na navrhované změny i s ohledem na poznatky získané z praktického provádění zákona se § 68 doplňuje a upřesňuje. Významné je doplnění týkající se způsobu prokazování rozhodných příjmů. Určuje se, že podmínku nezaopatřenosti dítěte, jde-li o přípravu na budoucí povolání, je třeba prokazovat vždy na začátku školního roku. Nově se také stanoví, že veškerá písemná podání musí být předkládána v češtině. Jde o úpravu, která je nutná s ohledem na prokazování příjmů z výdělečné činnosti v cizině a prokazování studia v cizině.

K bodu 68

Řada dokladů, potvrzení či důkazů, prokazujících nárok na dávky jsou zpracovány pomocí různých technických zařízení. Proto zákon musí výslovně stanovit, že i takové doklady (potvrzení, důkazy) se považují pro účely státní sociální podpory za dostatečné.

K bodu 69

V návaznosti na navrhované změny (§ 7 odst.7) se doplňuje ustanovení zákona, upravující řízení o dávkách.

K článku II

Pro účely státní sociální podpory je třeba zjišťovat příjmy oprávněných osob a osob s nimi společně posuzovaných. Vzhledem k rozsahu zjišťovaných příjmů a také proto, že příjmy rozhodné pro dávky státní sociální podpory jsou definovány odkazem na zákon o daních z příjmů nelze se obejít bez údajů, které mají k dispozici finanční úřady, jde-li o příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu. Zákon o správě daní a poplatků však neumožňuje, aby finanční úřady orgánům rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory potřebné údaje o příjmech přímo sdělovaly, pokud nebude v zákoně o správně daní a poplatků pro pracovníky finančních úřadů (správce daně) prolomena mlčenlivost a umožněno jim tyto údaje poskytovat. Dosud byly získávány údaje od finančních úřadů jen na základě písemného souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkaly. Tento způsob získávání údajů o výši příjmů je však administrativně značně náročný a zdlouhavý. Proto se navrhuje doplnit § 24 odst.6 zákona o správě daní a poplatků o povinnost pro pracovníky správce daně, aby na požádání poskytovaly informace získané v daňovém řízení.

V souvislosti s navrhovanou úpravou § 24 odst.6 písm.b) zákona o správě daní a poplatků se provádí i navazující legislativní úprava v písmenu a) téhož ustanovení.

K článku III

Tento článek obsahuje přechodná ustanovení řešící nároky na dávky a jejich výši vyplývající z úpravy navrhované ve vztahu k dosavadní úpravě.

Zajišťuje se, že od 1. října 1997 zaniká nárok na přídavek na dítě v případech, kdy oprávněná osoba nebude splňovat podmínky nároku na tuto dávku po 30. září 1997. Obdobně se podle přechodných ustanovení upraví výše přídavku na dítě od 1.října 1997 a příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči od 1. ledna 1998 v případech, že podle navrhované úpravy budou náležet tyto dávky v nižší výměře. Zajišťuje se také, že nároky na uvedené dávky za dobu před účinností zákona se v souladu se zachováním právních jistot posuzují podle předpisů platných před 1.lednem 1998, a jde-li o přídavek na dítě, před 1.říjnem 1997.

Pokud s ohledem na navrhované změny vznikne nárok na dávku, přizná se nejdříve ode dne účinnosti navrhované novely zákona, a nikoliv za dobu před touto účinností.

V odstavci 7 se zajišťuje zachování tříleté promlčecí lhůty pro sociální příplatek a příspěvek na bydlení, vznikne-li nárok na ně před účinností této novely. Pro nároky na tyto dávky, které vzniknou po 1.lednu 1998 se navrhuje zavést promlčecí lhůtu jen jednoroční.

K článku IV

Navrhovaná novela je dosti rozsáhlá a dotýká se většiny ustanovení zákona o státní sociální podpoře, což ve svých důsledcích znamená znepřehlednění právní úpravy a obtížnou orientaci v ní. Vzhledem k tomu se do návrhu zapracovává zmocnění k vydání úplného znění uvedeného zákona.

K článku V

Účinnost novely se navrhuje k 1. lednu 1998, s výjimkou úprav týkajících se přídavku na dítě, kde se navrhuje účinnost od 1.října 1997. Uvedené datum odpovídá potřebným snížením výdajů státního rozpočtu i potřebám řízení o dávku, prokazování některých skutečností (zejména rozhodného příjmu) i zajištění administrativní jednoduchosti při zavádění nové právní úpravy.

Znění zákona č.117/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn (vypouštěný text je přeškrtnut, nový text je podtržen)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.

(2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát.

Dávky státní sociální podpory jsou:

a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

1. přídavek na dítě,

2. sociální příplatek,

3. příspěvek na bydlení,

4. příspěvek na dopravu,

b) ostatní dávky

1. rodičovský příspěvek,

2. zaopatřovací příspěvek,

3. dávky pěstounské péče,

4. porodné,

5. pohřebné.

Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen "osoba"), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů. [¹⁾ § 4 zákona č.135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

§ 7 a § 19 odst. 3 zákona č.123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.] Za trvalý pobyt se podle tohoto zákona považuje též dlouhodobý pobyt udělovaný cizincům podle zvláštního zákona. [²⁾ § 6 zákona č.123/1992 Sb.]

Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen "rozhodný příjem").

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu před 1.červencem 1997 považují, není­li dále stanoveno jinak,

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, [³⁾ Zákon ČNR č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č.35/1993 Sb., zákona č.96/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.196/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č.85/1994 Sb., zákona č.114/1994 Sb., zákona č.259/1994 Sb., zákona č.32/1995 Sb. a zákona č.87/1995 Sb.]

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,

4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,

5. příjmy ze zděděných práv autorských a práv příbuzných právu autorskému uvedenému v § 10 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,

b) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení, včetně takových dávek vyplácených ze zahraničí, s výjimkou zvýšení důchodu pro bezmocnost,

c) příjmy z provozu zařízení uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů,

d) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině uvedený v § 4 odst. 1 písm. ch) zákona o daních z příjmů,

e) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů,

f) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů uvedené v § 6 odst. 9 písm. k) zákona o daních z příjmů,

g) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce uvedená v § 6 odst. 9 písm. o) zákona o daních z příjmů,

h) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil uvedený v § 6 odst. 9 písm. s) zákona o daních z příjmů,

ch) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. [⁴⁾ § 12 zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti.]

(2) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu po 30.červnu 1997 považují, není­li dále stanoveno jinak,

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,³⁾

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) zákona o daních z příjmů,

4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,

5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,

b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, jsou to příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), e), ch), k) až t), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle § 5 zákona o daních z příjmů,

c) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení, s výjimkou zvýšení důchodu pro bezmocnost,

d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,⁴⁾

e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,

f) příjmy ze zahraničí, obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku, uvedených v písmenech a) a b).

(3) U osob samostatně výdělečně činných v případech, kdy je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, se příjmem ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní měsíc rozumí součin částky měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti [5) § 14 zákona ČNR č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č.160/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.] a koeficientu 2,25. Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se pro účely důchodového zabezpečení [⁶⁾ § 2 odst. 3 a 4 zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č.37/1993 Sb. a zákona č.307/1993 Sb.] považuje za osobu samostatně výdělečně činnou nebo za spolupracující osobu osoby samostatně výdělečně činné.

(4) Za příjem pro nárok na přídavek na dítě se považují též rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek.

(5) Za příjem pro nárok na sociální příplatek a na příspěvek na bydlení se považují též přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek.

(6) Je­li příjem uvedený v odstavcích 1 a 2 vyplácen ze zahraničí, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky platném k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz amerického dolaru (USD) k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu s touto měnou.