Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Obecná část:

Zákon o státní sociální podpoře, který je plně účinný od 1.ledna 1996, upravuje sociální dávky určené především pro rodiny s dětmi. Některé z těchto dávek se v souladu s principem adresné sociální politiky poskytují v závislosti na výši příjmu v rodině. V dubnu 1996 byla přijata novela tohoto zákona, která řešila úzký okruh nároků nezaopatřených dětí připravujících se na budoucí povolání a dojíždějících do místa sídla školy a stanovila minimální výši některých dávek.

Státní sociální podpora jako systém finanční podpory příjmů zejména rodin s dětmi se ve svém celku osvědčil. Na základě dosavadních zkušeností s prováděním zákona o státní sociální podpoře vyplynula potřeba provést dílčí úpravy, z nichž některé mají věcný charakter a ostatní představují doplnění či zpřesnění jednotlivých ustanovení. Při přípravě předložené novely bylo vždy sledováno hledisko administrativního zjednodušení při zachování základního principu systému státní sociální podpory - adresnosti. Čím více nepříznivých sociálních událostí je v rodině, tím vyšší dávky jsou do rodiny poskytovány. V rámci nutnosti omezit výdaje státu v roce 1997 a 1998 byly také navrženy některé změny v nastavení parametrů systému, zejména u přídavku na dítě.

Vliv dávek státní sociální podpory na výsledný příjem rodin stejných typů s rozdílným původním příjmem

*) SSP = státní sociální podpora

Původní systém velmi málo reagoval jak na příjmovou, tak na sociální situaci. Jak vyplývá z příkladu uvedeného v předcházející tabulce snižoval původní podíl příjmů rodin s vysokým a nízkým příjmem z 3,1 na cca 2,5. Systém státní sociální podpory mnohem více vyrovnává příjmy rodin s nízkým příjmem a výrazně přihlíží k nepříznivým sociálním situacím jako je zdravotní postižení dítěte nebo rodiče, neúplnost rodiny ap.. Např. rodina pouze s jedním rodičem a s dlouhodobě těžce zdravotně postiženým 12-ti letým dítětem při příjmu 5 290 Kč (životní minimum této rodiny) bude mít ve 2. pololetí 1997 nárok na 4 305 Kč dávek státní sociální podpory (bez "příspěvku na teplo"a "příspěvku na nájemné"). Tím se její celkové příjmy zvýší na 9 595 Kč. Ve srovnání se stejným typem rodiny s příjmem 16 399 Kč (3,1 násobek životního minima) se po započtení dávek podíl příjmů obou rodin sníží na 1,71.

Významným způsobem reagují dávky státní sociální podpory i na situaci rodin s příjmem pod úrovní životního minima.

*) TZP = těžce zdravotně postižené

Běžná rodina se 2 dětmi, která má vlastní příjem ve výši 0,7 násobku svého životního minima se po získání dávek státní sociální podpory dostane nad životní minimum. Při nižším příjmu dávky poskytuje další systém (sociální péče), který však přísněji testuje možnosti této rodiny zabezpečit si příjem alespoň na úrovni životního minima, zejména posuzováním majetku a snahy svou situaci vlastním přičiněním zlepšit. Z tabulky je zřejmé, že systém velmi diferencuje podle druhu sociální události. Čím je tato situace závažnější, tím více příjmů dostane rodina z lépe dostupného systému. Např. rodině se 4 dětmi stačí k zabezpečení životního minima vlastní příjem ve výši 0,6 násobku životního minima, rodině, kde matka pečuje o malé dítě postačuje příjem ve výši 0,5 násobku životního minima rodiny. V rodině, kde matka samoživitelka pečuje o těžce zdravotně postižené dítě, tj. jsou zde současně dvě sociální události, přitom jedna velmi závažná, postačí vlastní příjem ve výši 0,2 násobku životního minima rodiny, aby výsledný příjem po započtení dávek státní sociální podpory byl vyšší než životní minimum této rodiny.

Ze státního rozpočtu bylo v roce 1996 vyplaceno žadatelům o dávky státní sociální podpory 26,7 mld. Kč a na dávky obdobné dávkám státní sociální podpory podle předcházejících předpisů 1,6 mld. Kč. Celkem bylo na dávky vyplaceno 28,3 mld. Kč. Přes 90 % objemu vyplacených dávek tvoří přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a sociální příplatek. Ostatní dávky tvoří cca 9 % z celkového objemu.

Prostřednictvím dávek testovaných příjmem se vyplatilo v roce 1996 cca 70 % z celkového objemu finančních prostředků. Sociální příjmy v rodinách s dětmi jsou tvořeny v převážné míře příjmy z dávek státní sociální podpory. Zatímco v průměrných rodinách s dětmi se podíl sociálních příjmů v roce 1996 proti roku 1995 snížil, v rodinách s nízkými příjmy poměrně výrazně vzrostl. Podíl objemu dávek státní sociální podpory na hrubém domácím produktu představoval v roce 1996 2,0 %.

Průměrnou výši dávek státní sociální podpory vyplacených v květnu 1997 uvádí následující tabulka:

Hlavním cílem navrhované novelizace zákona o státní sociální podpoře je zejména:

· v souvislosti se zrušením zúčtování u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení nově definovat rozhodné příjmy pro osoby samostatně výdělečně činné,

· u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení zkrátit lhůtu, v níž se mohly nároky na výplatu dávky zpětně uplatnit,

· zpřesnit započítávání rozhodných příjmů do rozhodného období,

· zpřísnit kritéria pro definici společně posuzovaných osob,

· zjednodušit podmínky pro přiznání nároku na příspěvek na bydlení,

· zpřesnit podmínky pro poskytování rodičovského příspěvku, zejména při souběhu s výdělečnou činností,

· zvýšit koeficient určující výši příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči,

· zpřesnit některé podmínky nároku na dávky pěstounské péče a zmírnit podmínky nároku na odměnu pěstouna ve vztahu k prarodičům,

· zpřesnit a zjednodušit některé podmínky a postupy při posuzování a uplatňování nároků na jednotlivé dávky,

· přesněji stanovit podmínky získávání informací nezbytných pro rozhodování o dávkách a podmínky při poskytování informací pro potřeby jiných státních orgánů,

· zvýšit částku pohřebného a zmocnit vládu ČR zvýšit tuto dávku,

· snížit administrativní náročnost systému.

V souvislosti s opatřeními vlády směřujícími k úsporám se navrhuje stanovit výši přídavku na dítě na úrovni 27 % částky životního minima na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte v pásmu do 1,8 násobku životního minima určujícího maximální příjem rodiny a na úrovni 14 % částky životního minima na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte v příjmovém pásmu od 1,8 do 2,2 násobku životního minima rodiny. Tím se zvýší adresnost dávky, na kterou má v současné době nárok cca 90 % až 95 % rodin. Nárok do 2,2 násobku životního minima bude mít cca tři čtvrtiny rodin s dětmi. Zrušení koeficientů zvyšujících sociální příplatek při studiu na střední nebo vysoké škole mimo místo bydliště (současně i u příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči) reaguje na neprovedení zásadnějšího omezení dotací na koleje a menzy, se kterými se počítalo při zavádění uvedených koeficientů.

Návrh dále obsahuje některé formulační a legislativní úpravy, které nepředstavují věcné změny, ale které zpřehlední a zjednoduší aplikaci tohoto zákona.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie.

Finanční dopad

Změnou v nastavení koeficientů u přídavku na dítě od 1.10.1997 se dosáhne v roce 1997 úspora 300 mil. Kč.

Celkově představují navrhovaná opatření úsporu proti původnímu nastavení systému v roce 1998 zhruba 4,1 mld. Kč. Na snížení nákladů bude mít vliv zejména úprava přídavku na dítě a změna způsobu valorizace životního minima. Na zvýšení nákladů bude mít vliv zvýšení pohřebného (90 mil. Kč) a zvýšení příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči. Odhad nákladů na dávky státní sociální podpory v roce 1997 představuje 31,6 mld. Kč a v roce 1998 32,8 mld. Kč, zvýší se tedy o 1,2 mld. Kč, tj. o 3,9 %.

Některé navržené změny směřují ke snížení administrativní náročnosti systému, tzn. že mají vliv zejména na snížení administrativních nákladů okresních úřadů a zvyšují komfort pro občany.

Zvláštní část

K článku I

K bodu 1

Podle dosavadní úpravy státní sociální podpory se příjem rozhodný pro přiznání dávek státní sociální podpory závislých na výši příjmu v rodině, zjišťuje způsobem odlišným pro období před 1. červencem 1997 a pro období následující po tomto dni. Vzhledem k tomu, že s účinností navrhované novely zákona o státní sociální podpoře se počítá od 1. ledna 1998, vypouští se úprava výše rozhodného příjmu za období před 1. červencem 1997 jako nadbytečná s tím, že v čl. II tohoto návrhu, v přechodných ustanoveních se stanoví, jakým způsobem se bude při zjišťování příjmů za dobu minulou (pokud by to přicházelo v úvahu) postupovat (např. při opožděném zpětném uplatnění nároku na dávku v rámci tříleté promlčecí lhůty).

V navrhovaném § 5 odst. 1 je vymezen okruh příjmů započitatelných do rozhodného příjmu pro účely státní sociální podpory stejným způsobem jako v dosavadní úpravě s tím, že s ohledem na provázanost definice započitatelných příjmů a úpravy daní z příjmů fyzických osob, navrhovaná úprava reaguje na změny, ke kterým v předpisech o dani z příjmů došlo. Pokud jde o okruh příjmů, byly oproti dosavadnímu stavu vypuštěny příjmy z prodeje bytu úroky z vkladů ze stavebního spoření.

Dosavadní úprava státní sociální podpory postrádá bližší vymezení způsobu, jakým se jednotlivé příjmy do rozhodného příjmu započítávají, zejména v jakém období k jejich zápočtu dochází (kdy jsou zúčtovány, kdy jsou vypláceny, apod.). V navrhovaném § 5 odst. 3 a 4 se proto uvedená mezera dosavadní úpravy zaplňuje a přesně se stanoví, kdy k zápočtu jednotlivých příjmů dojde s rozlišením postupu, je-li rozhodným obdobím, v němž se uvedené příjmy zjišťují, kalendářní rok nebo kalendářní čtvrtletí.

Návrh zákona nově, zvláštním způsobem upravuje zjišťování rozhodného příjmu osob samostatně výdělečně činných, je-li rozhodným obdobím, za které se příjem zjišťuje, kalendářní čtvrtletí. Odlišný způsob zjišťování příjmů pro tuto skupinu osob vyplývá z toho, že ve většině případů mají tyto osoby příjmy v průběhu sledovaného období velmi nepravidelné a nelze odvozovat výši jejich příjmu ani z jiných oblastí, např. z pojistného na důchodové pojištění. Z daňového přiznání lze pro účely státní sociální podpory odvodit příjmy jen je-li rozhodným obdobím kalendářní rok. Z tohoto důvodu se navrhuje odvozovat příjem osoby samostatně výdělečně činné buď z měsíčního průměru příjmů za předchozí kalendářní rok, nebo stanovit, pokud v předchozím kalendářním roce taková činnost nebyla konána, jako příjem fiktivní částku odpovídající částce životního minima této osoby. V zájmu administrativní jednoduchosti se stanoví, že částka životního minima se určí vždy podle částek životného minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, v němž bude dávka náležet. Dojde-li v průběhu tohoto kalendářního čtvrtletí ke změně částek životního minima, výše částky, která se považuje za příjem osoby samostatně výdělečně činné, se měnit už nebude.

Od 1. července 1997 se budou do rozhodného příjmu započítávat i příjmy ze zahraničí, půjde-li o příjmy obdobné příjmům z České republiky započitatelným do rozhodného příjmu. Ve srovnání s dosavadním stavem, kdy přicházel v úvahu zápočet jen některých příjmů, budou se započítávat do rozhodného příjmu všechny uvedené příjmy. V souvislosti s tím se navrhuje upřesnit způsob přepočtu cizí měny na českou měnu. Takové upřesnění si vyžaduje i jiný postup České národní banky při vyhlašování kurzu některých měn pro jejich přepočet na českou měnu.

K bodu 2

Nově se stanovuje rozhodné období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, a to s ohledem na navrhovanou úpravu uvedenou v bodu 50 předloženého návrhu. Přídavek na dítě a příspěvek na dopravu se bude přiznávat na dobu neurčitou a bude se poskytovat po dobu plnění stanovených podmínek. Protože však jde o dávky, jejichž nárok závisí na výši příjmu v rodině, bude třeba pro jejich výplatu prokazovat příjem, a to v termínu do 1. října. Stanovení tohoto termínu je nutno promítnout i do vymezení rozhodného období, za něž se zjišťuje rozhodný příjem.

K bodu 3

Úprava reaguje na změnu obsaženou v bodu 50. Vyplývá z toho, že sociální příplatek a příspěvek na bydlení se budou, při splnění stanovených podmínek, přiznávat na dobu jednoho roku a pro výplatu v jednotlivých kalendářních čtvrtletích se bude prokazovat výše rozhodného příjmu.

K bodu 4

Podmínky nároku na některé dávky státní sociální podpory jsou závislé na výši příjmu v rodině. Proto vymezení toho, kdo se za rodinu považuje je velmi důležité. Navrhovaným zákonem dochází k upřesnění okruhu společně posuzovaných osob, v němž se reaguje také na poznatky z praktického provádění zákona o státní sociální podpoře.

Z poznatků praxe vyplývá, že řada osob, v zájmu získání dávek státní sociální podpory prohlašuje, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby, i když toto tvrzení neodpovídá skutečnosti. K zamezení neoprávněnému získávání nároků na dávky státní sociální podpory se stanoví (v § 7 odstavci 3), ve kterých případech se vždy má za to, že jde o osoby, které spolu žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, a tedy jde o osoby společně posuzované. Zároveň se novou úpravou (§ 7 odstavec 7) dává možnost okresnímu úřadu určovat z této zásady výjimku, pokud se jednoznačně prokáže, že zákonem vytvořený předpoklad společného soužití by neodpovídal skutečnosti. S ohledem na možnou různorodost situací v rodině nelze blíže specifikovat důvody, pro které může okresní úřad rozhodnout, že o společně posuzované osoby nejde.

Vzhledem k tomu, že dítěti v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) jsou zajišťovány všechny jeho potřeby stanoví se výslovně, že takové dítě se pro účely dávek státní sociální podpory posuzuje vždy samostatně (§ 7 odst.4).

Upřesňuje se, že kromě dítěte svěřeného do pěstounské péče nelze při nároku na sociální příplatek přihlížet také k dítěti, které sice v pěstounské péči není, ale požívá stejné nároky jako dítě v pěstounské péči nebo takové nároky nepožívá jen proto, že má jiný zdroj příjmů (§ 7 odstavec 5).

Obdobně jako při vymezení okruhu společně posuzovaných osob pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na dopravu podle § 7 odstavce 3, stanoví se oprávnění okresního úřadu aby mohl i pro nárok na příspěvek na bydlení v odůvodněných případech rozhodnout, že k některé z osob, která byt neužívá se nepřihlíží jako k osobě společně posuzované. Jde zejména o případy, kdy u některé z osob není její současný pobyt znám a přesto je osoba i nadále v bytě hlášena k trvalému pobytu. Důvody, pro které se blíže nespecifikují situace, kdy může tak okresní úřad rozhodnout, jsou obdobné těm, které se uvádí v odůvodnění k § 7 odstavci 3.

V § 7 odst.8 jde o legislativně technickou úpravu, kdy se vymezení pojmu osamělého rodiče z dosavadního § 22 odst. 5 přeřazuje do obecných ustanovení zákona o státní sociální podpoře.

Úpravy obsažené v § 7 odst.9 až 11 se přejímají z dosavadní úpravy.

Pro účely státní sociální podpory je třeba blíže vymezit pojem svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, a to proto, že zákon výslovně stanoví [§ 7 odst. 2 písm. b)], že za rodiče nezaopatřeného dítěte se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Protože vznikaly pochybnosti o tom, co se rozumí rozhodnutím příslušného orgánu pro tyto účely, navrhuje se v § 7 odst.12 výslovně uvést, o které situace se jedná.

K bodu 5

Návrhem se vymezuje co se rozumí životním minimem osoby pro účely stanovení příjmu osoby samostatně výdělečně činné, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí (viz bod 1, § 5 odst. 5).

K bodu 6 a 7

Pro účely nároku na rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, a pro plnění podmínky nezaopatřenosti dítěte, se v § 10 zákona vymezuje pojem výdělečné činnosti. Předloženým návrhem se uvedený pojem upřesňuje zejména v tom směru, aby bylo zřejmé, které příjmy se považují za příjmy z této výdělečné činnosti.

K bodu 8 a 9

Jde o legislativně technické úpravy.

K bodu 10

V návaznosti na školské předpisy se blíže stanoví, co se rozumí pro účely státní sociální podpory jednotlivými druhy škol a blíže se vymezuje také pojem studia na vysoké škole a studia na vyšších odborných školách. Jde o legislativně technické upřesnění.

K bodu 11

V řadě případů vznikaly pochybnosti, zda lze za dobu přípravy na budoucí povolání považovat i dobu do konce školního roku a v navazujících prázdninách, jestliže škola byla ukončena maturitní zkouškou nebo absolutoriem ještě před koncem školního roku. Návrhem se dosavadní úprava zpřesňuje.

K bodu 12 a 13

Navrhovanou úpravou se upřesňuje, že za přípravou na budoucí povolání se považuje i doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, jde-li o studium na střední škole, a období nejbližších dvou kalendářních měsíců po ukončení studia na vysoké škole.

K bodu 14

Dosavadní úprava neumožňuje považovat za přípravu na budoucí povolání dobu, kdy dítě ukonči studium na jedné vysoké škole a poté bezprostředně začne studovat na další vysoké škole. Předložený návrh v tomto směru dosavadní úpravu doplňuje a umožňuje tuto dobu jako přípravu na budoucí povolání hodnotit v rozsahu, v němž je taková doba zpravidla hodnocena, jde-li o dobu mezi ukončením studia na jedné střední škole a započetím studia na další střední škole.

K bodu 15

V souladu se školskými předpisy se upřesňuje vymezení pojmu povinné školní docházky pro účely státní sociální podpory.

K bodu 16

Změnou konstrukce nároku na přídavek na dítě tak, že do úrovně 1,8 násobku životního minima bude poskytován ve výši 27 % z částky životního minima na osobní potřeby dítěte a v rozmezí od 1,8 do 2,2 násobku životního minima ve výši 14 % z částky životního minima na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte, dochází ke snížení výše přídavku na dítě pro rodiny s příjmem do 1,1 násobku životního minima. Potřebná podpora příjmu rodin s dětmi s takto nízkým příjmem se docílí sociálním příplatkem, který při aktuálním příjmu do 1,1 násobku životního minima dosahuje značných částek. Není proto nutné vyplácet těmto rodinám současně vyšší přídavek na dítě. Kromě toho při snížení přídavku na dítě dojde ke zvýšení částek sociálního příplatku. Stanovením nároku na přídavek na dítě do 2,2 násobku životního minima zůstává zachován nárok pro cca 75 % rodin s dětmi, což zvyšuje adresnost této dávky. Dnešní stav, kdy nárok mělo cca 90 % až 95 % rodin s dětmi, byl poměrně plošný a na přídavek na dítě měly nárok i rodiny s vysokým aktuálním příjmem v okamžiku pobírání dávky (v r.1997 10 % příjemců mělo aktuální čistý příjem přesahující 28 tis. Kč měsíčně). Přídavek na dítě u skupiny s příjmem od 1,1 do 2,2 násobku životního minima zůstane zhruba na předchozí úrovni a pro skupinu s příjmem do 1,1 násobku dojde ke snížení dávky o cca 12 %. Této skupině však bude snížení kompenzováno zvýšením sociálního příplatku.

Návrhem se řeší postup při výplatě přídavku na dítě, dosáhne-li dítě zletilosti tak, že se uvedená dávka začne vyplácet zletilému nezaopatřenému dítěti bez žádosti po uplynutí kalendářního měsíce, v němž dítě zletilosti dosáhlo. Dosavadní úprava takové přesné stanovení postupu při změně příjemce dávky postrádá. Návrhem se dále zjednodušuje a upřesňuje úprava výplaty přídavku na dítě v případech, kdy je nezletilé dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro děti nebo mládež. Změna spočívá zejména v tom, že se napříště umožní výplata přídavku na nezletilé dítě jiné osobě v kterémkoliv období, po které bude mít tato osoba dítě v přímé péči, jestliže z důvodu takové péče byl pobyt dítěte v uvedeném ústavu (zařízení) přerušen na celý kalendářní měsíc. Dosavadní úprava umožňuje takový postup jen v době školních prázdnin.

K bodu 17

V podmínkách nároku na sociální příplatek se v bodu 17 upřesňuje, že stejně jako se pro uvedenou dávku nepřihlíží k dítěti v pěstounské péči (protože tomuto dítěti náleží ze státní sociální podpory jiné dávky), tak nelze přihlížet ani k dítěti, které už v pěstounské péči není, ale pobírá dávky pěstounské péče a také k dítěti, které sice je v pěstounské péči ale nepobírá dávky pěstounské péče jen proto, že má nárok na vyšší dávky důchodového pojištění. Jde o úpravu navazující na doplnění § 7 odst. 5 v bodu 4 návrhu.

Pro nárok na sociální příplatek je třeba péčí osoby o nezaopatřené dítě rozumět vždy péči rodiče (jiné osoby, kterou lze za rodiče podle § 7 odst. 2 písm. b) považovat) o nezaopatřené dítě, a to včetně péče výchovné. Proto se v tomto směru zákon upřesňuje.

Při stanovení hranice příjmu rozhodné pro nárok na sociální příplatek zákon umožňuje použít koeficient vyšší než je koeficient 1,60, a to v případě, že se v rodině vyskytuji některé ze závažných sociálních situací uvedených v § 22 zákona o státní sociální podpoře. S ohledem na potřeby praxe je třeba jednoznačně stanovit, že existuje-li v rodině více takových závažných sociálních situací umožňujících použití více vyšších koeficientů, stanoví se výše příjmu pro nárok na sociální příplatek s použitím koeficientu nejvyššího.

.K bodu 18, 20 a 21

V těchto bodech se provádějí legislativní upřesnění.

K bodu 19 a 34

Zavedení koeficientu při studiu na střední nebo vysoké škole mimo místo bydliště, který zvyšuje sociální příplatek a příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, bylo reakcí zejména na připravované zrušení, případně omezení dotací na koleje a menzy. Vzhledem k tomu, že k tomuto kroku nedošlo, navrhuje se vypustit toto kompenzační opatření ze systému státní sociální podpory.

K bodu 22

Vymezení pojmu osamělého rodiče je obsaženo v nové úpravě § 7. Vzhledem k tomu je třeba vypustit tuto úpravu z § 22.

K bodu 23

Jde o legislativně technická upřesnění.

K bodu 24

Jednou z podmínek nároku na příspěvek na bydlení je podle dosavadní úpravy u nájemců bytů úhrada nájemného a služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu za rozhodné období a u vlastníků bytů zaplacení daně z nemovitostí. Tato podmínka nároku je nesystémová, protože žádná z dalších dávek není vázána na výdaje v určité oblasti; např. příspěvek na dopravu se poskytuje bez zkoumání skutečnosti, zda dítě skutečně používá veřejnou hromadnou dopravu a zda za ni platí, popř. kolik za ni platí. V souvislosti s privatizací domů dochází v praxi i k situacím, kdy majitel či správce domu není k zastižení nebo odmítá vydat potřebné potvrzení o zaplacení nájemného, popř. nevydává takový doklad pro neshody s nájemníkem. V těchto situacích se občan nemůže domoci svého nároku, přestože všechny podmínky nároku splnil. Vzhledem k uvedeným důvodům se navrhuje uvedené podmínky zrušit. Ustanovení § 24 odst. 2 bude nadále obsahovat jen úpravu, blíže vymezující pojem vlastníka bytu pro účely státní sociální podpory.

K bodu 25

Jde o úpravu navazující na navrhovanou změnu, podle níž bude příspěvek na dopravu přiznáván na dobu neurčitou, samozřejmě při splnění zákonem stanovených podmínek. Protože dosud byl příspěvek na dopravu přiznáván na dobu určitou, a to na dobu jednoho roku, zákon stanovil, že za měsíce červenec a srpen uvedený příspěvek nenáleží. Nyní je nutno s ohledem na navrhovanou změnu stanovit, že v měsíci červenci a srpnu se tento příspěvek nevyplácí, protože nárok bude i po tuto dobu trvat.

K bodu 26

Doplněním § 28 odst. 4 se stanoví pravidlo, podle něhož se určí, zda dítě dojíždí do školy denně nebo způsobem, který je jiný než denní dojíždění v případě, že dítě navštěvuje školu na více místech, tj. v místě sídla školy a v místě sídla součásti školy. Zároveň se řeší otázka způsobu stanovení vzdálenosti, na kterou dítě dojíždí pro výši příspěvku na dopravu, jestliže dítě dojíždí do školy do různých míst.

K bodu 27

Výše příspěvku na dopravu se mění v závislosti na výši částky, kterou stanoví Ministerstvo financí v dohodě s dalšími ministerstvy vždy k 1.září a k 1.únoru. Vzhledem k tomu, že při stanovení těchto částek vždy k oběma termínům dochází často jen k nepatrným rozdílům ve výši příspěvku na dopravu, navrhuje se dosavadní postup zjednodušit.

K bodu 28

Dosavadní úprava nároku na rodičovský příspěvek vyžaduje nově vymezit podmínky nároku na tuto dávku pro případ, že rodič v době pobírání rodičovského příspěvku je výdělečně činný, má nárok na některé ze sociálních dávek (dávky nemocenského pojištění, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání) nebo dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku.

Nově se stanoví, že koná-li rodič výdělečnou činnost, a jde o tzv. závislou činnost, náleží rodičovský příspěvek, jen jestliže jeho příjem nepřesáhne v kalendářním měsíci částku na osobní potřeby rodiče. Oproti dosavadnímu stavu se vypouští možnost pobírat rodičovský příspěvek při výdělečné činnosti nepřesahující dvě hodiny denně, a to z důvodu častého zneužívání takové formy zaměstnání.

Nově se také určuje, za jakých podmínek náleží rodičovský příspěvek při výdělečné činnosti osoby samostatně výdělečně činné, a to s přihlédnutím ke specifičnosti takové činnosti vyplývající z toho, že v průběhu kalendářního roku prakticky není možné zjistit skutečný příjem takové osoby. Proto se navrhuje vyplácet rodičovský příspěvek v tomto případě zálohově, s následným vyúčtováním.

Dojde-li ke kombinaci obou uvedených druhů výdělečné činnosti nárok na rodičovský příspěvek není.

Základní podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je osobní celodenní a řádná péče o dítě. V návaznosti na tuto podmínku zákon vymezuje některé situace, kdy sice rodič osobně a celodenně o dítě nepečuje, avšak přesto se uvedená podmínka považuje za splněnou. Jde o vymezené odůvodněné případy, kdy je dítě umístěno v jeslích nebo v mateřské škole po omezenou dobu anebo navštěvuje po stanovenou dobu léčebně rehabilitační zařízení, nebo je-li v době výdělečné činnosti rodiče péče o dítě zajištěna jinou osobou. Ve srovnání s dosavadní úpravou se návrhem rozšiřuje možnost pro všechny poživatele rodičovského příspěvku, aby dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek navštěvovalo jesle nebo mateřskou školu, a to v rozsahu nejvýše tří kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Tato úprava v souladu s poznatky praxe umožní, aby rodič takovým způsobem zajistil péči o dítě v době, kdy např. potřebuje navštívit lékaře, úřad apod. Oproti dosavadní úpravě dochází k rozšíření také v tom směru, že se zajišťuje nárok na rodičovský příspěvek v případech, kdy oba rodiče jsou zdravotně postižení a dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu čtyř hodin denně.

Nově se stanoví, s ohledem na možnost pobírání rodičovského příspěvku při výdělečné činnosti, že pokud rodič nesplnil podmínky stanovené v zákoně pro nárok na rodičovský příspěvek při výdělečné činnosti, má povinnost částky na rodičovském příspěvku vyplacené vrátit.

Dosavadní úprava řeší nárok na rodičovský příspěvek v případě, kdy je dítě ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce. Obdobná úprava pro případy, kdy je rodič pobírající rodičovský příspěvek ze zdravotních důvodů v ústavní péči, však schází. Návrhem se zákon o státní sociální podpoře v tomto směru doplňuje a zavádí se stejný režim pro rodiče i pro děti (§ 30 odst.8).

V § 30 odst.8 se upřesňuje nárok na rodičovský příspěvek v případě, že v jednom kalendářním měsíci by přicházel v úvahu nárok na tuto dávku dvakrát.

K bodu 29

Jde o legislativní zpřesnění dosavadní úpravy.

K bodu 30

V nově navrhovaném ustanovení § 32 odst. 2 se upřesňuje dosavadní úprava zajišťující nárok na rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a peněžitou pomocí v mateřství, dávkami hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a příplatky náležející občanu se změněnou pracovní schopností, jsou-li uvedené dávky (příspěvek) nižší než rodičovský příspěvek. Současně se upravuje nárok na rodičovský příspěvek a uvedené dávky (příspěvky) pro případ, že v jednom měsíci je nárok na obě taková plnění.

Nově se stanoví, že jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče) bude se poskytovat jen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a peněžitou pomocí v mateřství. Ostatní dávky nemocenského pojištění jsou zpravidla krátkodobé a není tedy důvod řešit souběh mezi nimi a rodičovským příspěvkem.

K bodu 31

Jde o legislativní zpřesnění dosavadní úpravy.

K bodu 32

Má-li nárok na zaopatřovací příspěvek jiná osoba než nezaopatřené dítě vojáka nebo manželka vojáka, omezuje se pro tyto případy výše zaopatřovacího příspěvku výší výživného, které voják této jiné osobě poskytuje. Návrhem se do zákona doplňuje výslovná úprava, že toto omezení se netýká nezaopatřeného dítěte nebo manželky vojáka, i když jim voják platí výživné. Účelem tohoto doplnění je odstranění pochybností, které se v praxi objevily.