28. § 30 včetně poznámky pod čarou č.16) zní:
(1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě
a) do čtyř let věku, nebo
b) do sedmi let věku, jdeli o dítě,
které je dlouhodobě zdravotně postižené
nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.
(2) Na výplatu rodičovského příspěvku nemá v kalendářním měsíci rodič nárok, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v kalendářním měsíci
a) při výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst.1 písm.a) a b) dosahuje příjem vyšší, než stanoví odstavec 3, nebo jde o výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst.1 písm.c),
b) má rodič nárok na dávky nemocenského pojištění (péče), nejde-li o dávky nemocenského pojištění (péče) z výdělečné činnosti uvedené v odstavcích 3 a 4, na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání 4) nebo na příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace, 16)
c) dítě zakládající nárok
na rodičovský příspěvek navštěvuje
jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné
zařízení pro dítě předškolního
věku v rozsahu větším, než je uvedeno
v odstavci 6, nebo základní školu.
(3) Vykonává-li rodič výdělečnou
činnost uvedenou v § 10 odst.1 písm.a), má
nárok na výplatu rodičovského příspěvku,
jen jestliže příjem z této výdělečné
činnosti nepřesáhne v kalendářním
měsíci po odpočtu daně z příjmů
fyzických osob, pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti a pojistného
na veřejné zdravotní pojištění
částku na osobní potřeby u tohoto
rodiče. Do příjmu podle věty první
se započítávají dávky nemocenského
pojištění (péče) z této
činnosti, a to v kalendářním měsíci,
v němž byly plátcem zúčtovány,
a do příjmů se nezapočítává
náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou.
(4) Je-li rodič výdělečně činný
podle § 10 odst.1 písm.b), vyplácí se
mu rodičovský příspěvek zálohově
v těch kalendářních měsících,
v nichž podle sdělení rodiče byl jeho
příjem nižší než příjem
uvedený v odstavci 3. Po uplynutí kalendářního
roku, v němž byl rodičovský příspěvek
zálohově vyplácen, se provede zúčtování
rodičovského příspěvku, a to
tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu
rodičovského příspěvku za jednotlivé
kalendářní měsíce podle výše
průměrného měsíčního
příjmu dosahovaného v činnosti uvedené
v § 10 odst.1 písm.b) za kalendářní
rok, v němž byl rodičovský příspěvek
zálohově vyplácen. Výše průměrného
měsíčního příjmu se
stanoví za kalendářní měsíce,
v nichž byl rodič v kalendářním
roce výdělečně činný
podle § 10 odst.1 písm.b). Pobíral-li rodič
dávky nemocenského pojištění
z této činnosti, započítávají
se do příjmu pro zálohové poskytování
rodičovského příspěvku i do
průměrného měsíčního
příjmu rozhodného pro zúčtování
záloh, a to v tom kalendářním měsíci,
v němž byly tyto dávky plátcem zaúčtovány.
Je-li průměrný měsíční
příjem vyšší než příjem
uvedený v odstavci 3, je rodič povinen částky
vyplacené zálohově na rodičovském
příspěvku vrátit jako přeplatek.
Pro účely zúčtování
je rodič povinen nejpozději do 30.června
kalendářního roku následujícího
po kalendářním roku, za který se zúčtování
provádí, předložit potvrzení
o příjmu z výdělečné
činnosti osoby samostatně výdělečně
činné za kalendářní rok, za
nějž se zúčtování provádí;
zúčtování se provede nejpozději
do 31.srpna kalendářního roku následujícího
po kalendářním roce, za který se zúčtování
provádí.
(5) Dojde-li v kalendářním měsíci
u rodiče k souběhu výdělečné
činnosti uvedené v § 10 odst.1 písm.a)
s výdělečnou činností uvedenou
v § 10 odst.1 písm.b), výplata rodičovského
příspěvku za tento kalendářní
měsíc nenáleží.
(6) Rodičovský příspěvek náleží,
jestliže
a) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše tři kalendářní dny v kalendářním měsíci; za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy,
b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
c) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku, v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,
d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou
školu nebo jiné obdobné zařízení
pro děti předškolního věku v
rozsahu nepřevyšujícím čtyři
hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního
postižení zraku nebo sluchu obou rodičů
(osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více
(§ 9).
(7) Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský
příspěvek a nebyly přitom splněny
podmínky pro výplatu tohoto příspěvku
podle odstavců 2 až 4, je rodič povinen vrátit
okresnímu úřadu vyplacené částky
rodičovského příspěvku, které
nenáležely.
(8) Je-li rodič pobírající rodičovský
příspěvek nebo dítě, které
zakládá nárok na rodičovský
příspěvek ze zdravotních důvodů
v ústavní péči zdravotnického
zařízení déle než tři
kalendářní měsíce, rodičovský
příspěvek nenáleží od
čtvrtého kalendářního měsíce
trvání této skutečnosti.
(9) Při péči o totéž dítě
náleží rodičovský příspěvek
jen jednou, a to rodiči určenému na základě
dohody rodičů, a jeli v rodině více
dětí zakládajících nárok
na rodičovský příspěvek, náleží
při péči o tyto děti rodičovský
příspěvek jen jednomu z rodičů,
a to rodiči určenému na základě
dohody rodičů. Nedohodnouli se rodiče,
určí okresní úřad, který
o rodičovském příspěvku rozhoduje,
kterému z rodičů se rodičovský
příspěvek přizná. Jestliže
v rodině [§ 7 odst.2 písm.b)] došlo v
kalendářním měsíci k zániku
nároku na rodičovský příspěvek
proto, že dítě dovršilo věk uvedený
v odstavci 1, a v témže kalendářním
měsíci vznikl nárok na rodičovský
příspěvek z důvodu péče
o další dítě, náleží
rodičovský příspěvek v tomto
kalendářním měsíci jen jednou;
o výplatě rodičovského příspěvku
v tomto případě platí obdobně
věta první a druhá.
___________________
16) § 120 vyhlášky Federálního
ministerstva práce a sociálních věcí
č.149/1988 Sb., kterou se provádí zákon
o sociálním zabezpečení, ve znění
vyhlášky č.260/1990 Sb., č.309/1993
Sb. a č.207/1995 Sb.".
29. § 31 odst.2 zní:
"(2) Podmínka osobní celodenní péče
se též považuje za splněnou, jestliže
rodič zajistil péči o dítě
jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené
v § 30 odst.6 písm.a), v době, kdy je
a) výdělečně činný (§ 30 odst.3 a 4),
b) žákem nebo studentem soustavně se připravujícím
na budoucí povolání (§ 12 až 15),
nejde-li o studium po dobu výkonu vojenské základní
(náhradní) služby, civilní služby
nebo za trvání služebního poměru
příslušníků ozbrojených
sil.".
30. § 32 odst.2 zní:
"(2) Jestliže rodič v době, kdy pečuje
o dítě zakládající nárok
na rodičovský příspěvek, má
nárok na peněžitou pomoc v mateřství
z nemocenského pojištění (péče)
nebo na dávky (příspěvek) uvedené
v § 30 odst.2 písm.b), jejichž výše
je nižší než výše rodičovského
příspěvku, náleží rodičovský
příspěvek ve výši rozdílu
mezi tímto příspěvkem a uvedenými
dávkami (příspěvky). Má-li
rodič v době, kdy pečuje o dítě
zakládající nárok na rodičovský
příspěvek, nárok na dávky (příspěvky)
uvedené v první větě jen po část
kalendářního měsíce a po zbývající
část tohoto kalendářního měsíce
má nárok na rodičovský příspěvek,
náleží za takový kalendářní
měsíc rodičovský příspěvek
ve výši podle odstavce 1.".
31. V § 33 odst.1 písm.b) se za slovo "je"
vkládá slovo "plně".
32. V § 33 odst.1 písm.c) se za slovo "osoba"
vkládají slova "s výjimkou osob uvedených
v písmenech a) a b)".
33. V § 37 odst.2 se číslo "1, 00"
nahrazuje číslem "1,20".
34. V § 37 odst.3 se vypouští písmena
d) až f).
35. § 39 zní:
Jestliže dítě požívá důchod
z důchodového pojištění, náleží
příspěvek na úhradu potřeb
dítěte, jen je-li vyšší, a to ve
výši rozdílu mezi tímto příspěvkem
a částkou důchodu.".
36. V § 40 odst.1 se na konci připojuje tato věta:
"Nárok na odměnu za výkon pěstounské
péče má i pěstoun, jestliže dítě,
které mu bylo svěřeno do pěstounské
péče, nemá nárok na příspěvek
na úhradu potřeb dítěte jen proto,
že požívá důchod z důchodového
pojištění, jehož výše je stejná
nebo vyšší než uvedený příspěvek.".
37. § 40 odst.3 včetně poznámky pod čarou č.48) zní:
"(3) Vykonává-li pěstoun pěstounskou
péči ve zvláštních zařízeních
a je mu proto poskytována odměna za výkon
pěstounské péče podle zvláštních
předpisů,48) odměna pěstouna
podle odstavce 1 nenáleží.
___________________
48) § 1 vyhlášky Ministerstva práce
a sociálních věcí č.136/1993
Sb., kterou se stanoví odměna pěstouna při
výkonu pěstounské péče ve zvláštních
zařízeních, ve znění vyhlášky
č.184/1996 Sb.".
38. V § 41 odst.1 se na konci připojují tato
slova: " nebo osoba, které bylo dítě
před rozhodnutím soudu o svěření
dítěte do pěstounské péče
svěřeno do péče nahrazující
péči rodičů (§ 7 odst.12); příspěvek
při převzetí dítěte, jde-li
o totéž dítě, náleží
jen jednou".
39. V § 42 odst.1 se za slovo "děti" vkládají
slova "nebo má nárok na odměnu pěstouna
z důvodu péče o čtyři děti,
včetně zletilých nezaopatřených
dětí, jež zakládají pěstounovi
nárok na odměnu pěstouna podle § 40".
40. V § 45 odst.1 se za slovo "má" vkládají
slova "ode dne převzetí dítěte"
a na konci se připojuje tato věta: "Porodné
při převzetí dítěte, jde-li
o totéž dítě, náleží
jen jednou.".
41. V § 47 větě první se na konci připojují
tato slova: "osobě, která měla ke dni
smrti trvalý pobyt (§ 3) na území České
republiky nebo byl-li pohřeb vypraven v České
republice. Splňuje-li podmínky nároku na
pohřebné více osob, náleží
tato dávka jen jednou, a to osobě, která
uplatní nárok na dávku jako první".
42. V § 48 odst.1 se částka "3000 Kč"
nahrazuje částkou "3800 Kč".
43. § 48 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Vláda nařízením zvýší
částku pohřebného, jestliže úhrnný
index spotřebitelských cen zjištěných
Českým statistickým úřadem
vzroste o 20 % od posledního stanovení výše
pohřebného.".
44. V § 50 se slova "pokud je dávka nebo její
výše podmíněna nezaopatřeností
dítěte a nepříznivým zdravotním
stavem, a" nahrazují slovy "údaj o tom,
zda a po jakou dobu dítě navštěvuje
jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné
zařízení pro děti předškolního
věku," a na konci se připojují tato
slova: "a další údaje, které tvoří
náležitosti žádosti podle § 68, a
to v rozsahu potřebném pro rozhodování
o dávce, její výši a výplatě.
Mělo-li nezaopatřené dítě nárok
na dávku před dovršením zletilosti,
náleží mu dávka po dovršení
zletilosti, udělí-li takové dítě
písemný souhlas podle věty první.
Věta druhá platí obdobně pro nárok
na rodičovský příspěvek rodiče
po dovršení 16 let".
45. § 51 zní:
(1) Pro nárok na výplatu přídavku
na dítě a příspěvku na dopravu
se prokazuje výše rozhodných příjmů.
Náleží-li výplata přídavku
na dítě a příspěvku na dopravu
za září, náleží výplata
těchto dávek za dobu po 30. září,
jen jestliže do uvedeného data je prokázána
výše rozhodných příjmů
pro nárok na tuto dávku po 30. září.
Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy
podle věty první, výplata přídavku
na dítě a příspěvku na dopravu
se zastaví od splátky následující
po splátce těchto dávek náležejících
za kalendářní měsíc, do jehož
konce je třeba prokázat výši příjmů
pro jejich výplatu na období po 30. září.
Neprokáže-li se rozhodný příjem
ani do 31. října bezprostředně následujícího
po dni 30. září, do něhož měla
být výše rozhodných příjmů
prokázána, nárok na přídavek
na dítě a příspěvek na dopravu
dnem 1.listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li
se nárok na výplatu přídavku na dítě
a příspěvku na dopravu za dobu, za kterou
výplata těchto dávek podle tohoto odstavce
nenáležela, přídavek na dítě
a příspěvek na dopravu se doplatí
zpětně za dobu, kdy se tyto dávky nevyplácely.
Prokáže-li se nárok na přídavek
na dítě nebo příspěvek na dopravu
za dobu po zániku nároku na tyto dávky podle
tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě
a příspěvek na dopravu opětovně
vznikne zpětně za celou dobu, za níž
byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně
lze dávky podle věty páté a šesté
přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst.2
větě první.
(2) Sociální příplatek a příspěvek
na bydlení se přiznávají na období
od 1.dubna do 31.března následujícího
kalendářního roku nebo v rámci tohoto
období na dobu kratší, jsouli splněny
podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto
kratší dobu. Dávky náležející
podle věty první se v rámci uvedeného
období vyplácejí vždy po období
kalendářního čtvrtletí nebo
v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí
po dobu kratší, trval-li nárok na dávku
jen po kratší dobu, než je kalendářní
čtvrtletí. Je-li sociální příplatek
nebo příspěvek na bydlení vyplácen
k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí,
náleží jejich výplata v bezprostředně
následujícím kalendářním
čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do
konce prvního kalendářního měsíce
tohoto následujícího kalendářního
čtvrtletí se prokáže výše
rozhodných příjmů za kalendářní
čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla
dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný
příjem podle věty třetí, zastaví
se výplata sociálního příplatku
a příspěvku na bydlení od splátky
náležející za kalendářní
měsíc, do jehož konce je třeba prokázat
výši příjmů pro výplatu
sociálního příplatku a příspěvku
na bydlení na následující kalendářní
čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný
příjem ani do konce kalendářního
čtvrtletí, za které by se měly uvedené
dávky vyplácet, nárok na sociální
příplatek a příspěvek na bydlení
zaniká. Ustanovení věty třetí
až páté neplatí, jde-li o sociální
příplatek a příspěvek na bydlení
vyplácený k poslednímu dni kalendářního
čtvrtletí končícího dnem 31.března.
Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního
příplatku a příspěvku na bydlení
za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle
tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li
se nárok na sociální příplatek
a příspěvek na bydlení za dobu zániku
nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje
se obdobně podle odstavce 1 věty páté
a šesté.
(3) Splňuje-li oprávněná osoba po
část kalendářního měsíce
nárok na některou z dávek uvedených
v odstavcích 1 a 2 v nižší výměře
a po část tohoto kalendářního
měsíce nárok na tutéž dávku
ve vyšší výměře, náleží
za kalendářní měsíc dávka
ve výši odpovídající vyšší
výměře dávky.
(4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky
nároku na dávky uvedené v § 2 písm.a),
§ 2 písm.b) č. 1 a 2, § 36 písm.a)
nebo § 36 písm.b) jen po část kalendářního
měsíce, náleží tyto dávky
ve výši, v jaké náleží za
kalendářní měsíc.
(5) Nedosahují-li dávky za kalendářní
měsíc částky 50 Kč, náležejí
v této částce.".
46. V § 54 odst.2 věta první zní:
"Nárok na výplatu dávky nebo její
části zaniká, jde-li o dávky uvedené
v § 2 písm.a) č.2 a 3 uplynutím jednoho
roku a jde-li o dávky uvedené v § 2 písm.a)
č.1 a 4, § 2 písm.b) č.1 a 2 a §
36 písm.a) a b) uplynutím tří let,
a to ode dne, od kterého dávka nebo její
část náleží.".
47. § 54 odst.3 písm.a) zní:
"a) ode dne převzetí dítěte nebo
ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření
dítěte do pěstounské péče,
jde-li o příspěvek při převzetí
dítěte podle § 41,".
48. V § 54 odst.4 se na konci připojuje tato věta:
"Ustanovení věty první neplatí,
jdeli o nároky za dobu přede dnem, od něhož
podle věty první nárok na dávku zaniká.".
49. V § 56 odst.1 se tečka nahrazuje čárkou
a na konci se připojují tato slova: "jdeli
o dávky poskytované v závislosti na výši
příjmu, a v ostatních případech
osoby uvedené v § 7 odst.2.".
50 V § 59 odst.3 se za slovo "zástupce"
vkládají slova ",jiná osoba, popřípadě
právnická osoba, které je podle tohoto zákona
dávka vyplácena".
51. V § 59 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Jde-li o příspěvek na bydlení,
je zvláštní příjemce oprávněn
dávku použít bez souhlasu oprávněné
osoby k úhradě nedoplatku nájemného
z bytu a úhradě za plnění poskytovaná
s užíváním bytu.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
52. V § 62 odst.2 se za slovo "dávky" vkládají
slova ",a to i v případě, že jde
o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké
vznikl přeplatek".
53. V § 63 odst.1 se vypouštějí slova
" , je-li splněna podmínka uvedená v
§ 50," a slovo "zdravotnických" se
nahrazuje slovem "zdravotních".
54. V § 63 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Jestliže státní orgány, další
právnické osoby a fyzické osoby mohou podle
odstavce 1 sdělit údaje rozhodné podle tohoto
zákona pro nárok na dávku, její výši
nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení
takových údajů zbaveny mlčenlivosti,
má se za to, že jsou pro případ uvedených
údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže
jim okresní úřad písemně sdělil,
že osoba, jíž se takové údaje týkají,
dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby
státní orgány a další právnické
a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu
uvedené údaje.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
55. § 64 odstavec 2 zní:
"(2) Údaje týkající se oprávněných
osob nebo příjemců dávky, státních
orgánů nebo jiných fyzických nebo
právnických osob, které se orgány
uvedené v odstavci 1 při své činnosti
dozvědí, sdělují jiným subjektům,
jen stanoví-li tak zvláštní zákon20)
nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit
jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné
osoby nebo příjemce dávky, státního
orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických
osob.".
56. V § 64 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č.49) až 54) zní:
"(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny
na žádost poskytovat
a) orgánům sociálního zabezpečení49) a obcím údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9 odst.2 písm.a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte,
b) správcům daně z příjmů50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,
c) zdravotním pojišťovnám51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
d) úřadům práce52) údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti,
e) orgánům činným v trestním řízení53) údaje potřebné pro trestní řízení,
f) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,
g) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54) ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly,
h) Českému statistickému úřadu
údaje potřebné pro vedení statistických
registrů, s výjimkou údajů týkajících
se jednotlivých osob.
___________________
49) § 3 zákona ČNR č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č.118/1995 Sb. a zákona č.160/1995 Sb.
Zákon ČNR č.114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č.125/1990 Sb., zákona ČNR č.210/1990 Sb., zákona ČNR č.425/1990 Sb., zákona ČNR č.459/1990 Sb., zákona ČNR č.9/1991 Sb., zákona ČNR č.144/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č.72/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb. a zákona č.238/1995 Sb.
50) § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č.325/1993 Sb. a zákona č.85/1994 Sb.
51) § 1 zákona ČNR č.551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
Zákon ČNR č.280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č.10/1993 Sb., zákona ČNR č.15/1993 Sb., zákona č.60/1995 Sb., zákona č.149/1996 Sb. a zákona č.48/1997 Sb.
52) § 2 zákona ČNR č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.
53) § 12 zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č.558/1991 Sb., zákona č.25/1993 Sb., zákona č.292/1993 Sb., zákona č.154/1994 Sb. a zákona č.152/1995 Sb.
54) § 3 zákona č.166/1993 Sb., o
Nejvyšším kontrolním úřadu,
ve znění zákona č.117/1994 Sb., zákona
č.224/1994 Sb., zákona č.58/1995 Sb. a zákona
č.296/1995 Sb.".
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako
odstavce 4 a 5.
57. V § 64 odst.4 písm.a) se slova "odst.2"
nahrazují slovy "odst.3".
58. V § 64 odst.5 se na konci připojují tato
slova: "nebo Ministerstvo práce a sociálních
věcí pro analytickou a koncepční činnost".
59. § 64 se doplňuje novým odstavcem 6, který zní:
"(6) Okresní úřad, který je příslušný
k rozhodování o dávce, je povinen na žádost
fyzické nebo právnické osoby, která
prokáže, že má vůči jiné
osobě podle pravomocného a vykonatelného
rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně,
zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle
tohoto zákona a v jaké výši je tato
dávka vyplácena.".
60. V § 65 odst.2 se vypouštějí slova
" ,s výjimkou bank," a na konci se připojuje
tato věta:
"Jde-li o banky, týká se oprávnění
kontrolovat podle věty první jen povinností,
které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel
osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo
výši dávky zjišťují.".
61. § 67 se doplňuje novým odstavcem 3, který
včetně poznámky pod čarou č.55)
zní:
"(3) Pokud není oprávněná osoba
způsobilá k právním úkonům,55)
jednají za ni její zákonní zástupci,
není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá
oprávněná osoba svěřena na
základě rozhodnutí příslušného
orgánu do péče jiné osoby, zastupuje
ji v řízení o dávkách namísto
zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá
oprávněná osoba v plném přímém
zaopatření ústavu (zařízení)
pro péči o děti nebo mládež,
zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách
tento ústav (zařízení) v případě,
že zákonný zástupce (osoba uvedená
ve větě druhé) nepožádal o dávku
nejpozději do dvou měsíců ode dne,
kdy mu byla zaslána písemná výzva
okresního úřadu, aby o dávku pro nezletilou
osobu požádal, nebo v případě,
kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené
ve větě druhé) není znám. Jde-li
o rodičovský příspěvek nebo
porodné, má právo jednat v řízení
o tuto dávku i nezletilý rodič starší
16 let a může mu být tato dávka vyplácena.
___________________
55) § 26 a násl. občanského
zákoníku.".
62. V § 68 odst.1 písm.d) se slovo "potvrzení"
nahrazuje slovem "doklad".
63. § 68 odst.1 písm.e) zní:
"e) potvrzení o skutečnostech uvedených
v § 30 odst.4, o příjmech uvedených
v § 32 odst.2, popřípadě o návštěvě
dítěte v jeslích, mateřské
škole nebo jiném zařízení uvedeném
v § 30 odst.6, jde-li o nárok na rodičovský
příspěvek,".
64. V § 68 odst.1 písm.g) se slovo "studia"
nahrazuje slovy "sídla školy nebo její
součásti".
65. V § 68 odst.1 písm.h) zní:
"h) doklad o tom, že byt (obytná místnost)
je užíván na základě nájemní
smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti,
jde-li o žádost o příspěvek na
bydlení,".
66. V § 68 odst.1 písm.j) se na konci připojují
tato slova: "nebo rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem,
popřípadě rozhodnutí příslušného
orgánu o dočasném svěření
dítěte do péče osoby, která
má zájem stát se pěstounem, jde-li
o nároky podle § 43".
67. V § 68 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které zní:
"(2) Je-li rozhodným obdobím, za který se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,
a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené
1. v § 5 odst.1 písm.a) č.1, 2 a 4 a písm.c) a d),
2. v § 5 odst.1 písm.a) č.3 a 5, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,
3. v § 5 odst.1 písm.b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm.k), m) až r) a v § 6 odst.9 písm.k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,
4. v § 5 odst.1 písm.e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,
5. v § 5 odst.1 písm.e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č.4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,
b) prohlášení o výši příjmu,
jde-li o ostatní příjmy.
(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,
a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené
1. v § 5 odst.1 písm.a) č.1, písm.c) a d) a příjmy uvedené v § 5 odst.1 písm.b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm.k), m) až r) a v § 6 odst.9 písm.k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,
2. v § 5 odst.1 písm.e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č.1 a lze je prokázat potvrzením,
b) prohlášení o výši příjmů,
jde-li o ostatní příjmy.
(4) Pokud jsou některé z příjmů
prokazovány způsobem uvedeným v odstavci
2 písm.b) a v odstavci 3 písm.b), může
orgán rozhodující o dávce v případě
pochybností požádat o potvrzení o takovém
příjmu, nebrání-li tomu vážná
překážka.
(5) Potvrzení o přípravě na budoucí
povolání pro prokázání nezaopatřenosti
dítěte [odstavec 1 písm.f)] a potvrzení
o sídle školy nebo její součásti
[odstavec 1 písm.g)] se předkládají
každoročně vždy nejpozději do 30.
září, pokud v jednotlivých případech
okresní úřad neumožní, že
lze potvrzení předložit v pozdějším
termínu.
(6) Veškerá písemná podání
v řízení o dávkách se předkládají
v češtině; listinné doklady v jiných
jazycích musí být opatřeny úředním
překladem do češtiny, pokud orgán o
dávkách rozhodující v odůvodněných
případech od tohoto překladu neupustí.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 7.
68. Za § 68 se vkládá nový § 68a,
který včetně nadpisu zní:
V řízení o dávkách podle tohoto
zákona lze použít k důkazu záznamy
na technických nosičích dat, mikrografické
záznamy, tištěné produkty optického
archivačního systému a tištěné
nebo fotografické produkty jiné výpočetní
techniky místo originálu listiny, podle jehož
obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci
nevyplývá, že je třeba předložit
originál nebo úředně ověřený
opis listiny.".
69. V § 69 písm.e) se na konci připojují
tato slova: " ,bude-li okresní úřad
rozhodovat podle § 7 odst.7 nebo o zvláštním
příjemci podle § 59".
Zákon České národní rady č.337/1992
Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění zákona České národní
rady č.35/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb.,
zákona č.302/1993 Sb., zákona č.315/1993
Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č.85/1994
Sb., zákona č.225/1994 Sb. zákona č.59/1995
Sb., zákona č.118/1995 Sb., a zákona č.323/1996
Sb. a zákona č.61/1997 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. V § 24 odst.6 písm.a) se vypouští slova
"a okresním úřadům".
2. § 24 odst.6 písm.b) včetně poznámek pod čarou č. 29 a 29a zní:
"b) orgánům, rozhodujícím o dávkách
státní sociální podpory,29)
údaje pro stanovení rozhodného příjmu
podle zvláštního zákona29a)
osob, které jsou poplatníky daně z příjmů;
jde-li o poplatníky, kteří dosahují
příjmy z podnikání a z jiné
samostatné výdělečné činnosti,
datum zahájení a ukončení této
činnosti a dále údaj o tom, zda poplatník
daně z příjmů má základ
daně z příjmů snížený
o nezdanitelnou část základu daně
z příjmů z důvodu vyživovaného
dítěte, manželky nebo manžela,
___________________
29) § 63 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. .../1997 Sb.
29a) § 5 zákona č.117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře,
ve znění zákona č.137/1996 Sb. a zákona
č. ..../1997Sb.".
(1) Pro nároky na přídavek na dítě,
sociální příplatek, příspěvek
na bydlení a příspěvek na dopravu,
které vznikly před 1.lednem 1998, se stanoví
rozhodný příjem podle předpisů
platných před tímto dnem.
(2) Nárok na přídavek na dítě
přiznaný přede dnem 1. října
1997 zaniká od splátky přídavku na
dítě náležející za říjen
1997, jestliže nejsou po 30.září 1997
splněny podmínky uvedené v čl. I bodu
16. Výše přídavku na dítě
přiznaného před 1.říjnem 1997
se podle čl.I bodu 16 stanoví nově od splátky
přídavku na dítě náležející
za říjen 1997.
(3) Výše příspěvku na úhradu
potřeb dítěte v pěstounské
péči, přiznaného před 1.lednem
1998 se s přihlédnutím k čl. I bodu
35 stanoví nově od splátky příspěvku
na úhradu potřeb dítěte v pěstounské
péči, náležejícího za
leden 1998.
(4) Nároky na dávky státní sociální
podpory za dobu před 1.lednem 1998 se posuzují podle
předpisů platných před tímto
dnem. Nárok a výše přídavku na
dítě za dobu před 1.říjnem
1997 se posuzuje podle předpisů platných
před tímto dnem.
(5) Nároky na dávky státní sociální
podpory, jejichž podmínky se splnily před účinností
tohoto zákona, avšak nezakládaly dosud nárok
podle těchto předpisů, se přiznají
nejdříve ode dne 1.ledna 1998.
(6) Na nároky na přídavek na dítě,
sociální příplatek, příspěvek
na bydlení a příspěvek na dopravu,
které byly podle předpisů platných
před 1.lednem 1998 přiznány na dobu určitou,
se po 31.prosinci 1997 vztahuje ustanovení § 51 zákona
o státní sociální podpoře,
ve znění čl.I bodu 45 tohoto zákona.
(7) Vznikl-li nárok na sociální příplatek
nebo příspěvek na bydlení přede
dnem účinnosti tohoto zákona, platí
pro zánik nároku na výplatu dávky
nebo její části předpisy platné
před účinností tohoto zákona.
Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje,
aby ve Sbírce zákonů České
republiky vyhlásil úplné znění
zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře, jak vyplývá z pozdějších
zákonů.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1.ledna 1998, s výjimkou čl. I bodu 16, čl.
III bodu 2 a bodu 4 věty druhé, které nabývají
účinnosti dnem 1.října 1997.