Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

kterým se mění a doplňuje zákon č.117/1995 Sb.,o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č.137/1996 Sb. a zákona č. 132/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 5 včetně poznámek pod čarou č.3), 4) a 31) zní:

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³⁾ a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst.1 a 10 zákona o daních z příjmů,

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst.1 a 2 zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst.1 písm.a) až g) zákona o daních z příjmů,

4. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,

5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst.1 písm.a) až g) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm.b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst.9 písm.k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,

d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,⁴⁾

e) příjmy ze zahraničí, obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku, uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmene a) až d),

f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení,

g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení.

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje, v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta druhá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm.a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1

a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

b) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm.b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst.9 písm.k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,

c) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst.9 písm.o) a u) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) a g) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm.b)], započítávají se příjmy uvedené

a) v odstavci 1 písm. a) č.1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,

b) v odstavci 1 písm. a) č.3 až 5 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

c) v odstavci 1 písm.b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm.b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst.9 písm.k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm.c), jde­li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm.d), f) a g) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

d) v odstavci 1 písm.b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst.9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm.c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm.b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm.a) č. 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu

a) částka odpovídající měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, byla-li v něm taková činnost vykonávána, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1.dubna do 31.března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle v § 8 odst.1 věty třetí; průměr se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba podle svého prohlášení vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm.a) č.2, nebo

b) částka odpovídající částce životního minima osoby podle v § 8 odst.1 věty třetí, která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1.dubna do 31.března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), nevykonávala činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm.a) č.2.

(6) Při stanovení částek životního minima podle odstavce 5 se vychází z částek životního minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje.

(7) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou³¹⁾ platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,³⁾ přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

___________________

³⁾ Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č.35/1993 Sb., zákona č.96/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.196/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č.85/1994 Sb., zákona č.114/1994 Sb., zákona č.259/1994 Sb., zákona č.32/1995 Sb., zákona č.87/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.149/1995 Sb., zákona č.248/1995 Sb., zákona č.316/1996 Sb. a zákona č.18/1997 Sb.

⁴⁾ § 12 zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

³¹⁾ § 35 zákona ČNR č.6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č.60/1993 Sb.".

2. § 6 písm.a) zní:

"a) u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1.října do 30.září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,".

3. V § 6 písm.b) se slova "v němž vznikl nárok na tyto dávky" nahrazují slovy "na které se nárok na dávky uplatňuje".

4. § 7 včetně poznámek pod čarou č.7) a 32) až 37) zní:

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.

(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

a) nezaopatřené děti (§ 11),

b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

c) manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b),

d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,

pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.⁷⁾

(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o

a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm.b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije,

b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;¹⁾ ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,

c) manželé.

(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

(5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst.2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst.3.

(6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;¹⁾ podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

(7) Okresní úřad může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm.a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

(8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce.

(9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

(10) Koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby jako k osobě společně posuzované jen pro nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 6. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České republiky.

(11) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

(12) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje

a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,³²⁾

b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,³³⁾

c) rozhodnutí soudu o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,³⁴⁾

d) opatření ústavu učiněné po dohodě s okresním úřadem o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,³⁴⁾

e) rozhodnutí soudu o ustanovení občana opatrovníkem,³⁵⁾

f) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zákona o pěstounské péči,³⁶⁾

g) rozhodnutí okresního úřadu podle § 19 písm.a) č.8 zákona České národní rady č.114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, o dočasném svěření dítěte do péče občana, který má zájem stát se pěstounem, podle § 15 zákona o pěstounské péči,¹⁸⁾

h) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě,³⁷⁾

___________________

⁷⁾ § 115 občanského zákoníku.

³²⁾ § 45 zákona o rodině.

³³⁾ § 63 a 74 zákona o rodině.

³⁴⁾ § 69 zákona o rodině.

³⁵⁾ § 78 zákona o rodině.

³⁶⁾ § 2 zákona č.50/1973 Sb., o pěstounské péči.

³⁷⁾ § 45 zákona o rodině a § 76a občanského soudního řádu.".

5. V § 8 odst.1 se na konci připojuje tato věta: "Životním minimem osoby uvedené v § 5 odst.5 se rozumí částka, kterou tvoří součet měsíční částky na osobní potřeby a měsíční částky nákladů na domácnost osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.".

6. § 10 odst.1 včetně poznámky pod čarou č.38) zní:

"(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost

a) v České republice která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči),

b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,³⁸⁾ nebo

c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

___________________

³⁸⁾ § 9 zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.".

7. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

8. V § 10 odst.3 se slova "odst.6" nahrazují slovy "odst.7".

9. V § 11 odst.3 se slova "invalidního důchodu z důchodového zabezpečení" nahrazují slovy "plného invalidního důchodu z důchodového pojištění".

10. § 12 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č.10), 39) až 43) zní:

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje

a) studium na středních a vysokých školách v České republice,¹⁰⁾ s výjimkou

1. studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil,

2. studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách, je­li dítě v době takového studia výdělečně činno podle v § 10 nebo pobírá-li v době takového studia hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,

b) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností,

c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

(2) Středními školami uvedenými v odstavci 1 se rozumí školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,³⁹⁾ a dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů a školy požární ochrany;⁴⁰⁾ přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí taková příprava prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.⁴¹⁾

(3) Za studium na středních školách se pro účely tohoto zákona považuje také studium na vyšších odborných školách⁴²⁾ a příprava ve speciálních školách a za studium na vysokých školách se považuje také obsahově ucelená část vysokoškolského studia a postgraduální studium absolventů vysokoškolského studia.⁴³⁾

___________________

¹⁰⁾ Zákon č.29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č.188/1988 Sb., zákona č.171/1990 Sb., zákona č.522/1990 Sb., zákona č.134/1993 Sb., zákona č.190/1993 Sb., zákona č.331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č.49/1994 Sb., zákona č.256/1994 Sb., zákona č.256/1994 Sb. a zákona č.138/1995 Sb.

Zákon č.172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č.46/1994 Sb. a zákona č.192/1994 Sb.

³⁹⁾ § 1 zákona č.29/1984 Sb., ve znění zákona č.171/1990 Sb. a zákona č.138/1995 Sb.

⁴⁰⁾ § 53 a násl. zákona č.29/1984 Sb., ve znění zákona č.171/1990 Sb. a zákona č.138/1995 Sb.

⁴¹⁾ § 13 zákona ČNR č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č.272/1992 Sb.

⁴²⁾ § 27a zákona č.29/1984 Sb., ve znění zákona č.138/1995 Sb.

⁴³⁾ § 21 a 22 zákona č.172/1990 Sb.".

11. § 13 odst.2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 44) zní:

"b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,⁴⁴⁾ v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium;

___________________

⁴⁴⁾ § 25 a § 38 zákona č.29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č.138/1995 Sb.".

12. V § 13 odst.2 se doplňuje písmeno c), které včetně poznámek pod čarou č.45) a 46) zní:

"c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia⁴⁵⁾ nebo doba uvedená v písmenu b), pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu

výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru.⁴⁶⁾

___________________

⁴⁵⁾ § 25 zákona č.29/1984 Sb., ve znění zákona č.171/1990 Sb. a zákona č.138/1995 Sb.

⁴⁶⁾ Zákon č.76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č.59/1969 Sb., zákona č.100/1970 Sb., zákona č.65/1978 Sb., zákona č.74/1990 Sb., zákona č.228/1991 Sb., zákona č.77/1992 Sb., zákona č.226/1992 Sb., zákona č.34/1995 Sb. a zákona č.160/1995 Sb.

Zákon ČNR č.186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č.590/1992 Sb., zákona ČNR č.26/1993 Sb., zákona č.326/1993 Sb., zákona č.40/1994 Sb., zákona č.33/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb. a zákona č.160/1995 Sb.".

13. V § 14 odst.2 písm. b) zní:

"b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,".

14. V § 14 odst.2 se doplňuje písmeno c), které zní:

"c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium, které se podle § 12 odst.3 považuje za studium na vysokých školách.".

15. V § 16 odst.1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova včetně poznámky č.47): "vzdělávání těžce zdravotně postiženého dítěte osvobozeného od povinné školní docházky⁴⁷⁾ a dále studium na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři, jde-li o školní roky, jimiž dítě završuje počet let potřebných pro splnění povinné školní docházky.

___________________

⁴⁷⁾ § 37 odst.2 zákona č.29/1984 Sb., ve znění zákona č.138/1995 Sb.".

16. § 17 až 19 včetně nadpisů zní:

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě

a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,

b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20.

Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc

a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,27,

b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

(1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet.

(3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst.4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.".

17. § 20 odst.1 zní:

"(1) Nárok na sociální příplatek má rodič [(§ 7 odst.2 písm.b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst.2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst.3, anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst.1 a 2 a koeficientu 1,60. Je-li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst.1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22.".

18. V § 20 odst.2 se za slovo "splňuje-li" vkládá slovo "v rodině".

19. V § 22 odst.1 se vypouští písmena e) až g).

20. V § 22 odst.2 písm.b) se za slovo "rodič" vkládá odkaz "(§ 7 odst.8)" a v písm.d) se za slovo "rodiče" vkládá odkaz "(§ 7 odst.8)".

21. V § 22 odst.3 se slovo "zabezpečení" nahrazuje slovem "pojištění".

22. V § 22 se vypouští odstavec 5.

23. V § 24 odst.1 se slova "nepřevyšuje částku" nahrazují slovy "je nižší než částka".

24. § 24 odst.2 zní:

"(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu.".

25. V § 27 odst.4 se slova "nenáleží za měsíce červenec a srpen" nahrazují slovy "se za červenec a srpen nevyplácí.".

26. V § 28 odst.4 se na konci připojují tyto věty: "Dojíždí-li dítě do školy či její součásti, jejichž sídla jsou v různých místech, určí se výše příspěvku podle nejvzdálenějšího místa, do kterého dítě dojíždí. Jestliže dítě dojíždí do místa sídla školy i do místa sídla její součásti, jde o denní dojíždění podle odstavce 1, jen jestliže místa sídla školy i její součásti jsou mimo místo obce, kde je dítě hlášeno k trvalému pobytu.".

27. V § 29 se vypouštějí slova "vždy k 1.září a k 1.únoru" a na konci se připojují tato slova: "vždy k 1.září, a pokud se částka platná od 1. září zvýší alespoň v jednom tarifním pásmu nejméně o 10 %, stanoví se tato částka i k 1.únoru.".