Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

a) valná hromada akcionářů burzy;

b) burzovní komora;

c) dozorčí rada.

(1) Valná hromada akcionářů burzy (dále jen "valná hromada") je nejvyšším orgánem burzy.

(2) Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit burzovní dohodci (§ 28), kteří nejsou akcionáři burzy, generální tajemník burzy (§ 12) a burzovní komisař (§ 32).

(3) Valná hromada:

a) volí a odvolává členy burzovní komory, dozorčí rady a stanoví odměny za jejich činnost;

b) schvaluje burzovní řád (§ 8 odst. 2), jeho změny a další pravidla burzovního obchodu závazná pro jeho účastníky (dále jen "burzovní pravidla");

c) schvaluje druhy odměn za služby poskytované burzou a zásady pro stanovení jejich výše a stanoví způsob jejich vypořádání;

d) schvaluje řád burzovního rozhodčího soudu a jeho změny včetně sazebníku odměn za řízení před ním;

e) plní další funkce valné hromady akciové společnosti.5)

(4) Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20 % z celkového počtu hlasů.

___________________

5) § 187 obchodního zákoníku.

(1) Burzovní komora je statutárním orgánem burzy.6)

(2) Burzovní komora může mít nejvýše 24 členů.

(3) Členy burzovní komory volí valná hromada, a to z akcionářů burzy nejméně polovinu členů a z burzovních dohodců nejméně jednoho člena. Další členové burzovní komory mohou být zvoleni z řad odborníků, finančních investorů a z jiných osob. Za právnickou osobu je volitelný člen jejího statutárního orgánu, který je oprávněn samostatně jednat jménem této právnické osoby.

(4) Volební období členů burzovní komory nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.

(5) Zasedání burzovní komory řídí její předseda.

(6) Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Při volbě a odvolání předsedy a místopředsedy, při projednávání návrhu burzovního řádu, návrhu řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn, musí být přítomny alespoň dvě třetiny členů burzovní komory a rozhodnutí musí být schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů.

___________________

6) § 13 a 191 obchodního zákoníku.

(1) Burzovní komora:

a) dbá, aby při činnosti burzy byly dodržovány právní předpisy, burzovní řád, burzovní pravidla a zabezpečována ochrana zájmů účastníků kapitálového trhu;

b) navrhuje valné hromadě burzovní řád a řád burzovního rozhodčího soudu a jejich změny a stanoví způsob jejich uveřejnění;

c) navrhuje valné hromadě burzovní pravidla, která určují způsoby, druhy a provádění burzovního obchodu, způsob a lhůty jeho plnění, jakož i postup při jejich nedodržení, určuje způsob vedení evidence o burzovním obchodu a využívání výpočetní techniky při tomto obchodu;

d) jmenuje a odvolává generálního tajemníka burzy a burzovní dohodce, vyhlašuje výběrové řízení pro jejich jmenování a stanoví kvalifikační požadavky;

e) stanoví výši zápisného, kauce, odměn za služby poskytované burzou a odměn za zprostředkování burzovního obchodu burzovními dohodci;

f) přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy nebo zájmů jejich akcionářů a účastníků kapitálového trhu, zejména mění burzovní dny a pozastavuje zčásti nebo zcela burzovní obchod;

g) rozhoduje o protestech proti rozhodnutím burzovních výborů, týkajících se oprávnění obchodovat na burze a přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu, pokud toto oprávnění bylo na burzovní výbory přeneseno;

h) rozhoduje o protestech proti vyhlášeným kursům cenných papírů;

i) uděluje souhlas s prodejem akcií burzy;

j) rozhoduje o přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu;

k) zveřejňuje kursy cenných papírů a údaje o nákupu a prodeji cenných papírů na burze;

l) uděluje a odnímá oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů;

m) vykonává dohled nad činností burzovních dohodců způsobem stanoveným v burzovním řádu;

n) ukládá sankce podle § 31 tohoto zákona;

o) provádí ostatní činnosti související s řízením burzovního obchodu;

p) vykonává další činnosti uvedené v § 11 odst. 1, § 12, 15, 16, § 20 odst. 4, § 21 odst. 4, § 22 odst. 1, § 23 a § 30 odst. 1;

q) plní další funkce představenstva akciové společnosti.7)

(2) Práva a povinnosti burzovní komory podrobně upravuje burzovní řád a burzovní pravidla.

___________________

7) § 191 a násl. obchodního zákoníku.

(1) Burzovní komora volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedu burzovní komory. Místopředseda burzovní komory zastupuje předsedu burzovní komory v době jeho nepřítomnosti.

(2) Předseda burzovní komory:

a) řídí činnost burzovní komory a podepisuje její usnesení;

b) předkládá valné hromadě ke schválení návrh burzovního řádu, burzovních pravidel a řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn;

c) je oprávněn v neodkladných případech přijmout opatření podle § 8 odst. 1 písm. f), nelze-li včas svolat burzovní komoru.

(1) Dozorčí radě 8) nepřísluší kontrola jednotlivých burzovních obchodů.

(2) Volební období členů dozorčí rady nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.

(3) Zaměstnanci burzy nesmí být v dozorčí radě zastoupeni.9)

___________________

8) § 197 a násl. obchodního zákoníku.

9) § 200 obchodního zákoníku.

(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 8 odst. 1 písm. j) až m) burzovní výbory.

(2) Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání burzovních výborů stanoví burzovní řád.

(3) Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z řad odborníků, finančních investorů a jiných osob. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komora.

(1) Generálního tajemníka burzy jmenuje a odvolává burzovní komora. Generální tajemník burzy je jmenován na základě výběrového řízení.

(2) Generální tajemník burzy je zaměstnancem burzy.

(3) Generální tajemník burzy:

a) řídí činnost burzovního aparátu a provoz burzy; jeho práva a povinnosti určuje burzovní řád;

b) účastní se zasedání burzovní komory a burzovních výborů s hlasem poradním;

c) ukládá pokuty podle § 31 odst. 4.

(1) Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů na burze a pro účely tohoto zákona i zprostředkování tohoto nákupu a prodeje oprávněnými osobami. Dobu a místo burzovního obchodu stanoví burzovní řád.

(2) Pokud se na burze používá pouze automatizovaný systém obchodování, považují se za jednotlivé burzovní obchody ty, které jsou v tomto systému evidovány.

(3) Účastníky burzovního obchodu jsou osoby uvedené v § 14 odst. 1 a 2 a burzovní dohodci.

(1) Kupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou osoby oprávněné k obchodování s cennými papíry podle zvláštního zákona10) a které jsou

a) akcionáři burzy nebo

b) osobami, kterým burzovní komora na jejich žádost a po zaplacení zápisného udělila oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze.

(2) K nákupu a prodeji cenných papírů je oprávněna též Česká národní banka.

(3) Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů nesmí být uděleno právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs11) nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu pěti let po skončení tohoto řízení, a fyzické osobě, která není bezúhonná.

(4) Pro účely tohoto zákona se nepovažuje za bezúhonnou fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin.

(5) Osoby, které nejsou oprávněny k nákupu a k prodeji cenných papírů, mohou nakupovat a prodávat cenné papíry na burze prostřednictvím osob uvedených v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2.

___________________

10) Např. § 1 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

11) § 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.

(1) Právnická osoba, která je oprávněna k nákupu a prodeji cenných papírů, určí jednu, popřípadě více fyzických osob, které budou jejím jménem kupovat a prodávat cenné papíry (dále jen "makléř").

(2) Makléř musí mít k nákupu a prodeji cenných papírů potřebnou odbornou způsobilost a musí být bezúhonný.

(1) Přestane-li osoba oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů nebo její zmocněnec splňovat podmínky uvedené v § 14 odst. 1 a 3 a v § 15, může jí burzovní komora dočasně nebo trvale odejmout oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze, popřípadě ji dočasně nebo trvale vyloučit z burzovního obchodu.

(2) Proti rozhodnutí burzovní komory podle odstavce 1 může dotčená osoba podat u příslušného soudu návrh na určení neplatnosti rozhodnutí, a to do patnácti dnů od doručení rozhodnutí. Podání návrhu nemá odkladný účinek.

Zprostředkovat nákup a prodej cenných papírů mezi osobami oprávněnými nakupovat a prodávat cenné papíry mohou pouze burzovní dohodci (§ 28), pokud burzovní řád nestanoví jinak.

Účastníci burzovního obchodu jsou povinni:

a) dodržovat burzovní řád a burzovní pravidla;

b) plnit závazky z jednotlivých burzovních obchodů;

c) přistoupit ke stanovenému způsobu zúčtování burzovního obchodu;

d) složit na účet burzy kauci k zabezpečení závazků a rizik plynoucích z burzovního obchodu a z jeho zúčtování. Výši kauce určí burzovní komora s přihlédnutím k rozsahu okruhu a riziku burzovního obchodu;

e) předkládat burzovní komoře roční účetní závěrku ověřenou auditorem.

Účastníci burzovního obchodu mohou uzavírat mimoburzovní obchod s cennými papíry přijatými k obchodování na burze jen v rozsahu povoleném burzovní komorou a jsou povinni o něm informovat burzu.

(1) Při burzovním obchodu mají jeho účastníci stejná práva. Všem účastníkům burzovního obchodu musí být dostupné ve stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj kursů cenných papírů.

(2) Účastníci burzovního obchodu nesmějí uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškození třetích osob.

(3) Osoby mající ze svého zaměstnání nebo postavení dříve než ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech, které mohou ovlivnit kurs některých cenných papírů, nesmějí uzavírat obchody s těmito cennými papíry nebo své informace využít ve prospěch jiných osob, a to do doby, než se tyto informace stanou obecně známými.

(4) Burzovní komora určí v burzovních pravidlech, které osoby vzhledem ke svému zaměstnání nebo postavení nemohou uzavírat burzovní obchod s některými cennými papíry.

(5) Účastníci zasedání burzovní komory, jejich výborů, burzovní dohodci, zaměstnanci burzy a právnické osoby, které provádějí vypořádání burzovního obchodu, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získají ze svého postavení a které mají význam pro vývoj finančního trhu, nebo se dotýkají zájmů jeho jednotlivých účastníků. Pro účely občanského nebo trestního řízení a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního zákona11a) mohou být tyto osoby předsedou burzovní komory zproštěny povinnosti mlčenlivosti.

___________________

11a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

(1) O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhoduje burzovní komora nebo pověřený burzovní výbor, je-li zřízen.

(2) Podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu, které musí splňovat emitent cenného papíru a jím vydaná emise cenných papírů, stanoví burzovní řád.

(3) V těchto podmínkách se stanoví zejména požadovaná minimální doba podnikatelské činnosti emitenta, výše jeho základního jmění, povinné rozložení akcií mezi akcionáře, velikost emise cenných papírů a její rozložení do jednotlivých jmenovitých hodnot.

(4) Při přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhodne burzovní komora, zda se s tímto cenným papírem bude obchodovat na hlavním trhu cenných papírů nebo na vedlejším trhu cenných papírů.

(5) Se zahraničními cennými papíry lze na burze obchodovat, pokud byly vydány v souladu s právními předpisy platnými ve státě emitenta a byly burzovní komorou přijaty k burzovnímu obchodu.

(1) O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu žádá emitent. V podmínkách pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu určí burzovní komora, kdy je třeba k žádosti připojit prospekt ověřený bankou. Za správnost prospektu odpovídá emitent.

(2) Je-li emitentem cenného papíru banka oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů, podává žádost sama.

(3) Prospekt obsahuje údaje o činnosti emitenta a emisi cenného papíru, a to zejména o:

a) druhu cenného papíru;

b) obchodních vyhlídkách;

c) celkovém objemu emise a jeho rozdělení do jmenovitých hodnot;

d) způsobu vydání a místu prodeje cenného papíru.

(4) Pokud emise cenného papíru bude provedena pouze zaknihováním,12) uvede se v prospektu způsob evidence o stavu a pohybu cenného papíru.

(5) Prospekt musí být uveřejněn způsobem určeným v burzovním řádu.

___________________

12) § 1 odst. 5 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.

(1) Emitent cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu je povinen podle požadavku burzovní komory uveřejňovat během roku informace o výsledcích svého hospodaření, svou roční účetní závěrku ověřenou auditorem a komentář o své finanční situaci.

(2) Emitent cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu musí neprodleně oznámit burzovní komoře a podle jejího požadavku uveřejnit změny ve své finanční situaci nebo jiné skutečnosti, které mohou vyvolat změnu kursu cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z emise cenného papíru.

Ustanovení této části se nevztahují na státní dluhopisy, které se přijímají k burzovnímu obchodu bez žádosti a bez prospektu.

(1) Kurs cenného papíru, za který se obchoduje v příslušný burzovní den, určuje burzovní dohodce. Pokud se na burze používá pouze automatizovaný systém burzovního obchodu, vypočítává se kurs tímto systémem.

(2) Způsob určování kursů cenných papírů stanoví burzovní řád.

(3) Kursy cenných papírů se vyhlašují v sídle burzy a po skončení burzovního dne se uveřejňují v kursovním listě burzy.

(1) Proti vyhlášeným kursům cenných papírů lze podat protest u burzovní komory, a to do tří dnů ode dne následujícího po jejich vyhlášení. O tomto protestu rozhodne s konečnou platností burzovní komora do tří dnů od jeho doručení. Protest nemá odkladný účinek. Nerozhodne-li burzovní komora v této lhůtě, má se za to, že protest přijímá.

(2) Na rozhodování o protestech se nevztahuje správní řízení.

(1) Vypořádání jednotlivých burzovních obchodů formou vzájemného zúčtování, úschovy, dodání či odebrání cenných papírů provádí banka, popřípadě jiná právnická osoba na základě smlouvy uzavřené s burzovní komorou.

(2) Tato právnická osoba nesmí provádět burzovní obchod. Je povinna předkládat burzovní komoře a burzovnímu komisaři na požádání informace o uzavřených burzovních obchodech a jejich vypořádání.

(1) Burzovní dohodce je zprostředkovatelem nákupu a prodeje cenných papírů mezi osobami oprávněnými k nákupu a prodeji cenných papírů.

(2) Burzovního dohodce jmenuje na základě výběrového řízení a odvolává burzovní komora. Burzovní dohodce není zaměstnancem burzy.

(3) Burzovní dohodce:

a) zprostředkovává nákup a prodej cenných papírů, které mu přidělila burzovní komora;

b) určuje kursy přidělených cenných papírů;

c) vede deník jednotlivých burzovních obchodů, do kterého v časovém sledu zapisuje obchody zprostředkované v příslušný burzovní den, ostatní účastníky burzovního obchodu, emitenty cenných papírů, kursy cenných papírů, za které byly burzovní obchody uskutečněny, druhy obchodů, jakož i jejich případné zrušení nebo odstoupení od burzovního obchodu. Do deníku burzovních obchodů se zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle písmena f). Deník burzovních obchodů může být nahrazen výstupními sestavami z automatizovaného systému, potvrzenými burzovním dohodcem;

d) nesmí uzavírat jednotlivé burzovní obchody na vlastní účet a vlastním jménem, ani vlastním jménem na cizí účet nebo přebírat záruku za splnění burzovních obchodů, které zprostředkovává. Výjimku tvoří burzovní obchody, které burzovní dohodce přechodně uzavře vlastním jménem ke splnění příkazů svých klientů, a to nejdéle na dobu tří dnů;

e) je povinen při své činnosti jednat čestně a iniciativně v zájmu účastníků burzovního obchodu a finančního trhu;

f) nesmí uzavírat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje čestně nebo je platebně neschopný;

g) nesmí být členem dozorčí rady burzy, jejího aparátu, ani rozhodcem či zaměstnancem burzovního rozhodčího soudu;

h) nesmí být prokuristou, členem statutárního ani dozorčího orgánu osoby oprávněné k nákupu a prodeji cenných papírů na burze.

(4) Po uzavření burzovního obchodu vydá burzovní dohodce ostatním účastníkům závěrkový list, ve kterém potvrdí dohodnuté podmínky burzovního obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupní sestavou z automatizovaného systému obsahující potřebné údaje o uzavřeném burzovním obchodu, potvrzeném burzovním dohodcem.

(5) Burzovní dohodce je povinen být přítomen v burzovních dnech na burze po celou úřední dobu a osobně se účastnit burzovního obchodu. V případě nepřítomnosti zajistí své zastupování jiným burzovním dohodcem.

(6) Burzovní dohodce má nárok na odměnu za zprostředkování burzovního obchodu jakmile dodá závěrkové listy.

(7) Odměnu za zprostředkování burzovního obchodu platí ostatní účastníci rovným dílem, pokud nebylo dohodnuto jinak.

(1) Spory z burzovního obchodu rozhoduje příslušný soud, pokud strany v písemné smlouvě neujednají rozhodování sporů burzovním rozhodčím soudem.

(2) Ve sporech z burzovního obchodu je nepřípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru.

(1) Burzovní rozhodčí soud zřizuje burzovní komora pro rozhodování sporů z burzovních obchodů uzavřených na burze.

(2) zrušen

(3) Právo z burzovního obchodu musí být uplatněno u burzovního rozhodčího soudu do sedmi dnů ode dne, kdy burzovní obchod byl nebo měl být plněn. Právo neuplatněné v této době zaniká.

(1) Burzovní komora může uložit sankce účastníku burzovního obchodu a emitentu cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu, který

a) porušuje ustanovení tohoto zákona;

b) porušuje povinnosti stanovené burzovním řádem a burzovními pravidly;

c) úmyslně rozšiřuje nepravdivé zprávy, které ovlivnily nebo mohly ovlivnit kursy cenných papírů s úmyslem poškodit účastníky kapitálového trhu.

(2) Za jednání uvedená v odstavci 1 může burzovní komora podle stupně závažnosti

a) udělit výtku;

b) oznámit porušení povinnosti ostatním účastníkům burzovního obchodu;

c) uložit pokutu do 50 000 Kčs, popřípadě propadnutí kauce [§ 18 písm. d)];

d) dočasně nebo trvale odejmout účastníku burzovního obchodu oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů, popřípadě účastníka nebo jeho zmocněnce dočasně nebo trvale vyloučit z burzovního obchodu;

e) odvolat burzovního dohodce;

f) dočasně nebo trvale vyloučit cenný papír z burzovního obchodu.

(3) Sankce podle odstavce 2 lze uložit do jednoho měsíce ode dne, kdy se burzovní komora dověděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy nastaly.

(4) Osobě, která porušuje pořádek na burze, může generální tajemník burzy uložit pokutu ve výši stanovené burzovním řádem.

(5) Peněžité sankce podle odstavce 2 písm. c) a odstavce 5 jsou příjmem burzy.

(1) Činnost burzy podléhá státnímu dozoru.

(2) Státní dozor nad činností burzy vykonává Komise prostřednictvím burzovního komisaře, kterého v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu zastupuje jeho zástupce. Funkce burzovního komisaře je neslučitelná s členstvím v burzovní komoře a dozorčí radě burzy.

(3) Burzovního komisaře a jeho zástupce jmenuje a odvolává předseda Komise pro cenné papíry.

(4) Při výkonu státního dozoru je burzovní komisař oprávněn:

a) kontrolovat burzovní obchod z hlediska dodržování právních předpisů, burzovního řádu a burzovních pravidel, jakož i z hlediska potřeb finančního trhu;

b) podávat zprávu burzovní komoře o zjištěných skutečnostech za účelem uplatnění sankcí podle § 31;

c) provádět sám nebo prostřednictvím jím pověřených osob revizi činnosti burzovních dohodců týkající se jejich burzovních i mimoburzovních obchodů s cennými papíry;

d) účastnit se zasedání burzovní komory s právem pozastavit výkon jejího rozhodnutí, pokud odporuje právním předpisům, burzovnímu řádu nebo burzovním pravidlům. Výkon rozhodnutí burzovní komory může být pozastaven burzovním komisařem nejdéle na dobu sedmi dnů, do kdy o něm s konečnou platností rozhodne Komise;

e) požadovat, aby burzovní komora odstranila ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky;

f) vyžadovat od orgánů burzy, právnické osoby provádějící vypořádání burzovního obchodu a od burzovních dohodců informace, účetní výkazy a jiné doklady, které souvisejí s jejich burzovním a mimoburzovním obchodem s cennými papíry.

(5) Náklady spojené s revizí činnosti burzovních dohodců hradí tito dohodci.

(1) Předseda Komise pro cenné papíry je oprávněn na návrh burzovního komisaře odejmout burzovní komoře její oprávnění uvedená v tomto, popřípadě ve zvláštním zákoně,13) pokud závažným způsobem porušuje právní předpisy, burzovní řád nebo burzovní pravidla a hrozí nebezpečí ztrát z prodlení. V takovém případě jmenuje zmocněnce, kterého pověří jednáním jménem burzy a řízením burzy do doby, než bude valnou hromadou zvolena nová burzovní komora.

(2) Zmocněncem podle odstavce 1 může být pouze fyzická osoba s odbornou způsobilostí. Zmocněnec se zapisuje do obchodního rejstříku a zápisem přecházejí na zmocněnce práva a povinnosti burzovní komory. Je povinen svolat valnou hromadu k volbě nové burzovní komory, která se musí konat do tří měsíců od zápisu zmocněnce v obchodním rejstříku. Tato burzovní komora podá návrh na výmaz zmocněnce z obchodního rejstříku.

(3) Předseda Komise pro cenné papíry je oprávněn dočasně pozastavit burzovní obchod nebo obchody, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám.

(4) Proti rozhodnutí předsedy Komise pro cenné papíry podle odstavců 1 a 3 se může burzovní komora odvolat k Nejvyššímu soudu České republiky,14) a to do sedmi dnů od jeho doručení. Podání návrhu nemá odkladný účinek.

___________________

13) § 191 a násl. obchodního zákoníku. § 244 až 246c a § 250l a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (úplné znění č. 70/1992 Sb.).

14) § 244 až 250 občanského soudního řádu.

530/1990 Sb.

Změna: 591/1992 Sb., 600/1992 Sb.

Změna: 84/1995 Sb.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

(1) Dluhopis je cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splácení dlužné částky ve jmenovitých hodnotách a vyplácení výnosů z něj k určitému datu a povinnost osoby oprávněné vydávat dluhopisy (dále jen "emitent") tyto závazky splnit.

(2) S dluhopisem může být spojeno právo na jeho výměnu za jiný druh dluhopisu.

(3) Jmenovitá hodnota dluhopisu je hodnota uvedená v textu dluhopisu.

(4) Kurs dluhopisu je cena, za kterou je dluhopis prodáván.

(5) zrušen

(6) Dluhopis může znít i na cizí měnu; nakládat s ním lze v souladu s devizovými předpisy.1)

(7) Sběrný dluhopis je dluhopis, na jehož celkové jmenovité hodnotě se majitelé podílejí určitou částkou nebo počtem kusů dluhopisů, aniž je jim přidělováno pořadové číslo těchto dluhopisů. V emisních podmínkách musí být stanoveno, kdy vydá emitent majiteli konkrétní kusy dluhopisů.

___________________

1) Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon.

(1) Dluhopis musí obsahovat

a) označení emitenta (název nebo jméno a sídlo nebo bydliště emitenta),

b) název dluhopisu a jeho číselné označení (pořadové číslo, pokud bude více sérií dluhopisů i označení sérií),

c) jmenovitou hodnotu dluhopisu, a to

ca) v české měně nejméně jeden tisíc Kčs a vyšší hodnoty vždy v celých tisících Kč nebo

cb) v cizí měně, pokud je dluhopis vydán v cizí měně,

d) způsob stanovení výnosu,

e) prohlášení emitenta, že dluží jmenovitou hodnotu dluhopisu jeho majiteli,

f) závazek emitenta splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu v určitém termínu nebo termínech, vyplácet určený výnos dluhopisu ve stanovených termínech, způsob těchto výplat a určení platebního místa,

g) u dluhopisů znějících na jméno i jméno jejich prvního majitele,

h) datum vydání dluhopisů a otisk podpisů představitelů emitenta,

i) údaj o rozhodnutí Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise") o povolení vydání dluhopisů, s výjimkou případů, kdy se povolení nevyžaduje.

(2) Text dluhopisu může obsahovat další vymezení práv a povinností.

(3) Jestliže vydání dluhopisů bude provedena pouze jejich zaknihováním, nebo jestliže budou vydány sběrné dluhopisy, je emitent povinen zabezpečit samostatné zveřejnění emisních podmínek, které musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 1.

(4) Při vyplácení výnosu dluhopisu pomocí kupónových archů musí být uvedeno na kupónu označení emitenta, číslo dluhopisu, výše úroku a datum, ke kterému bude výnos vyplácen a v případě, že je výnos určen pevnou úrokovou sazbou, i částka úroku.

(1) Dluhopisy znějí na doručitele nebo na jméno.

(2) Emitent nebo osoba jím pověřená vede seznam majitelů dluhopisů znějících na jméno.

(3) K převodu práv z dluhopisů znějících na doručitele dochází jejich předáním.

(4) Dluhopis znějící na jméno jsou převoditelné rubopisem, pokud emitent výslovně v textu dluhopisu neuvedl, že jsou nepřevoditelné.

(5) Není-li stanoveno jinak, přecházejí práva z dluhopisu na dědice.

(6) U nepřevoditelných dluhopisů znějících na jméno musí být v textu dluhopisu a v podmínkách vydání uvedeno, jak bude emitent postupovat v případě úmrtí jejich majitele.

(7) V případě, že se emitent zavazuje k odkupu nepřevoditelných dluhopisů znějících na jméno před uplynutím doby jejich splatnosti, je povinen podmínky tohoto odkupu uvést v podmínkách vydání.

Stát ručí za závazky vyplývající z vydání dluhopisů jen v případech uvedených v tomto zákoně anebo jestliže takový závazek výslovně převezme.

Emitenty dluhopisů mohou být právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštního předpisu.3) K vydání dluhopisů, s výjimkou státních dluhopisů a dluhopisů České národní banky v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, je třeba povolení podle tohoto zákona.

___________________

3) § 13 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.

(1) Povolení k vydání dluhopisů uděluje na žádost Komise. Povolení se uděluje se souhlasem České národní banky. Komise zabezpečí pravidelné zveřejňování informací o povolených vydáních dluhopisů.

(2) Pokud žádost neobsahuje náležitosti uvedené v § 8, Komise ji vrátí k doplnění.

(3) O žádosti rozhodne Komise do dvou měsíců od doručení žádosti, popřípadě od jejího doplnění.

(4) Povolení se neudělí, pokud žadatel neprokáže schopnost zabezpečit návratnost požadovaného vydání nebo pokud by uvažované vydání bylo v rozporu s finanční politikou státu a nebo pokud by neodpovídala potřebám finančního trhu; důvody musí být žadateli sděleny.

(5) Udělením povolení nevzniká právo na obchodování s dluhopisy na burze a na úřední záznam jejich kursů na burze.

(1) V žádosti o povolení je žadatel povinen uvést

a) účel použití požadovaného vydání,

b) svou současnou a předpokládanou finanční situaci a prohlášení, že je schopen zabezpečit návratnost požadovaného vydání, popřípadě zda a jak bude návratnost věcně zajištěna,

c) u dluhopisů, za jejichž splácení nebo úročení převzala záruku právnická nebo fyzická osoba, údaje o ručiteli a jeho finanční situaci, jakož i jeho písemný souhlas s převzetím ručitelského závazku,

d) způsob zveřejnění emisních podmínek a ročních výsledků svého hospodaření.

(2) Součástí žádosti o povolení musí být návrh emisních podmínek, ve kterých je žadatel povinen uvést

a) název dluhopisu,

b) celkovou částku vydání a jeho rozložení do jednotlivých hodnot, emisní kurs a jmenovitou hodnotu dluhopisu,

c) datum vydání a splatnosti dluhopisů, způsob jejich vydání, splácení a platební místo,

d) výnos dluhopisu (§ 10).

(3) K žádosti připojí žadatel poslední roční účetní závěrku s komentářem přezkoušenou ověřovatelem (auditorem) a vzor dluhopisu. Předložení vzoru dluhopisu se nevyžaduje, bude-li vydání provedeno pouhým zaknihováním. Ověření roční účetní závěrky se nevyžaduje, jde-li o vydání zaměstnaneckých obligací (§ 21).