Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Zvláštní část

K čl. I:

1. Cílem doplnění je jednoznačně omezit působnost zákona jen na silniční dopravu provozovanou silničními motorovými vozidly.

2. Zpřesňuje se pojem silniční doprava pro vlastní potřeby a omezuje se jen na dopravu, při níž nedochází ke vzniku smluvního vztahu s jiným subjektem.

3. Ustanovení se doplňuje o druhy přepravy osob.

4. Ustanovení se doplňuje o vymezení pojmů spoj a linka, které se při aplikaci zákona ukazují jako chybějící.

5. Návrh zpřesňuje pojem provozovatel silniční dopravy.

6. Zákon se doplňuje o pojmy náhradní autobusová doprava a integrovaná doprava, které si vyžaduje praxe.

7. - 10. Ustanovení § 3 vymezuje základní povinnosti dopravce. Návrh směřuje ke sladění se zákonem č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Vedle toho se na základě požadavků praxe povinnost vést záznam o provozu vozidla omezuje jen na některé kategorie vozidel - neměla by se nadále vztahovat na osobní vozidla používaná pro vlastní potřebu a dále na "menší" nákladní vozidla (do 3,5 t užitné hmotnosti nebo 6 t celkové hmotnosti).

11. Ustanovení o odpovědném zástupci se slaďuje s úpravou v živnostenském zákoně.

12 - 13. Jedná se o úpravy zpřesňující dosavadní text.

14. Cílem návrhu je sjednotit úpravu se živnostenským zákonem.

15. Návrh taxativně vymezuje náležitosti stanoviska, které vydává dopravní úřad živnostenskému úřadu, jenž uděluje dopravci koncesi.

16. - 17. Nově se upravují podmínky, které musí splňovat řidič v taxislužbě (věk, bezúhonnost). U řidiče autobusové dopravy a řidiče v mezinárodní nákladní dopravě se vypouští podmínka dvouleté předchozí praxe jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti vyšší než 7,5 t, která působila především v podmínkách autobusové dopravy velké problémy. Úprava se slaďuje s vyhláškou č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a z důvodů bezpečnosti silničního provozu se zachovává podmínka praxe v upravené podobě.

18. - 19. Návrh zpřesňuje dosavadní úpravu.

20. - 22. Působnost ustanovení § 12 se jednak rozšiřuje také na městskou autobusovou dopravu, jednak se s ohledem na praktické zkušenosti navrhuje výslovně doplnit, že i příslušný dopravní úřad je povinen projednat žádost o udělení licence s obdobnými subjekty jako dotčený úřad. Dále se navrhuje doplnit oprávnění dopravního úřadu nebo Ministerstva dopravy a spojů vázat udělení licence ve veřejném zájmu i na uzavření smlouvy o závazku veřejné služby a rozšiřují se důvody pro neudělení licence také o v praxi se vyskytující případy, kdy nebylo uděleno pro mezinárodní silniční dopravu povolení cizího státu.

23. - 24. Vedle zpřesnění dosavadní úpravy se ustanovení rozšiřuje o možnost zapracovat do rozhodnutí o licenci podmínky přepravy zdravotně postižených osob.

25. - 28. Doplnění ustanovení § 17 představuje důležitý zásah do platného zákona. Současná úprava s ohledem na značný počet dopravců nezajišťuje dostatečnou informovanost občanů o platných jízdních řádech ve veřejné linkové dopravě a dále není zabezpečena provázanost jízdních řádů jednotlivých silničních dopravců ani provázanost silniční dopravy s dopravou železniční. Cílem doplnění tohoto ustanovení proto je upravit předpoklady pro vytvoření celostátního informačního systému o jízdních řádech silniční dopravy, omezit možnost provádění změn jízdních řádů v závislosti na provádění změn jízdních řádů v železniční dopravě.

29. - 30. Návrh směřuje ke zpřesnění povinností dopravce ve veřejné linkové dopravě a jeho cílem je usnadnit orientaci cestujících a zajistit jejich bezpečnou přepravu.

31. Praktické zkušenosti ukazují, že dosavadní zákon postrádá úpravu vztahů mezi cestujícím a dopravcem ve veřejné linkové dopravě a dopravci nemají možnost ani z bezpečnostních důvodů vůči cestujícím zasáhnout. Doporučuje se proto doplnit příslušná oprávnění dopravce resp. jím pověřené osoby, v krajním případě se navrhuje i možnost cestujícího z přepravy vyloučit nebo uložit mu zaplatit přirážku. Současně ustanovení obsahuje i tomu odpovídající povinnosti cestujícího.

Zákon o silniční dopravě nemůže obsahovat podrobnou úpravu všech otázek. Navrhuje se proto zařadit do zákona zmocnění k podrobnější úpravě podmínek, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla, věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě v přepravním řádu.

Dále je cílem tohoto nového ustanovení vytvořit zákonné předpoklady pro řešení situací, kdy je třeba přerušenou drážní dopravu nahradit dopravou autobusovou. Protože se jedná o mimořádné případy, které vyžadují rychlé řešení a které zpravidla netrvají po dlouhou dobu, stanoví se pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 45 po sobě jdoucích kalendářních dnů, jednodušší podmínky než obecně pro linkovou osobní dopravu - v těchto případech se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu.

32. Návrh nově vymezuje použití ustanovení o závazcích veřejné služby jen na zajišťování dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou. Návrh také řeší případy, kdy dopravci vznikla závazkem veřejné služby povinnost provozovat veřejnou linkovou dopravu, na níž nemá licenci.

33. Nově navrhovaná ustanovení § 19a a § 19b jsou jednou z nejvýznamnějších změn dosavadního zákona. Návrh vymezuje pojmy základní dopravní obslužnost a ostatní dopravní obslužnost, stanoví, že základní i ostatní dopravní obslužnost lze zabezpečit prostřednictvím závazků veřejné služby až když není dopravní obslužnost, a to základní nebo ostatní zajištěna v rámci licenčního řízení, zejména ukládáním vázaných licencí. Dále zákon stanoví, kdo uhradí dopravci prokazatelnou ztrátu vzniklou plněním závazků veřejné služby při zajišťování dopravní obslužnosti. Vzhledem k tomu, že prokazatelná ztráta je hrazena ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu okresního úřadu, popř. z rozpočtu obce, jsou dopravní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů ze zákona oprávněny vykonávat dozor nad používáním finančních prostředků určených pro zajištění dopravní obslužnosti.

Dopravci se ukládá povinnost předložit předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty, k podrobnější úpravě otázek souvisejících s prokazatelnou ztrátou, včetně způsobu výkonu státního odborného dozoru zmocňuje návrh prováděcí předpis.

34. - 35. Návrh zpřesňuje dosavadní úpravu mimo jiné i ve vztahu k nedávno schválenému zákonu č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

36. Praktické negativní poznatky z provozování taxislužby si vynucují rozšíření příslušného ustanovení. Přímo v zákoně se stanovují konkrétní povinnosti, které v současné době provozovatelé taxislužby zpochybňují.

37. - 38. Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí (ADR), která byla převzata i pro vnitrostátní přepravu, obsahuje komplexní úpravu podmínek přepravy těchto věcí - proto je možné v poznámce k příslušným ustanovením vypustit ostatní předpisy. Současně tato dohoda umožňuje ve zcela výjimečných případech (např. u nově vyvinutých výrobků apod.) přepravovat nebezpečné věci i za odlišných podmínek, které si může stanovit příslušný stát. Navrhuje se proto převzít i tuto úpravu a umožnit Ministerstvu dopravy a spojů ve zvláštních případech udělit výjimky ze lhůt a podmínek pro přepravu nebezpečných věcí stanovených zvláštními předpisy a prováděcím předpisem.

39. Vzhledem k nově zařazenému ustanovení § 18b se dosavadní ustanovení § 25 jeví jako nadbytečné.

40. - 41. Navrhuje se jednak přímo v zákoně upravit oprávnění vyžadovat zaplacení peněžité částky ve výši vynaložených nákladů za přidělení zahraničního vstupního povolení, dále návrh směřuje k zjednodušení regulace zahraničního dopravce.

42. Cílem návrhu je přesněji vymezit působnost orgánů státního odborného dozoru a dále rozšířit oprávnění těchto orgánů i na dozor nad financováním dopravní obslužnosti.

43. Návrh směřuje jednak ke zpřesnění skutkových podstat správních deliktů, dále jsou s ohledem na návrhy předchozích změn a doplnění zákona zařazeny některé nové skutkové podstaty. Upouští se od dosavadního členění protiprávních jednání do dvou skupin podle závažnosti a zvyšuje se horní hranice pokuty na 1 000 000 Kč. Cílem návrhu je mimo jiné přísněji postihovat opakující se jednání zahraničních cestovních kanceláří, které provozují autobusovou dopravu bez příslušného oprávnění.

44. Úprava se navrhuje v souvislosti s vypuštěním původního odkazu 8 (bod č. 39).

45. Celní úřady v současné době vydávají zahraničním dopravcům na státních hranicích náhradní vstupní povolení, ačkoliv pro tuto činnost není opora v platném zákoně. Navrhuje se proto tento nedostatek odstranit a zmocnit celní úřady k vydávání těchto povolení se souhlasem Ministerstva dopravy a spojů.

46. S ohledem na provedené změny a doplnění si vyžaduje úpravu i zmocňovací ustanovení.

47. V souvislosti s přijetím zákona č. 272/1996 Sb., jímž bylo zřízeno Ministerstvo dopravy a spojů, je třeba v celém textu zákona o silniční dopravě provést příslušnou změnu.

K čl. II

Protože novela je poměrně rozsáhlá, navrhuje se zmocnit k vyhlášení úplného znění zákona o silniční dopravě.

K čl. III

Účinnost zákona se navrhuje k 1. září 1997.

Příloha

Vysvětlivka k použitým typům písma:

kurzíva - vypuštěný text (s výjimkou odkazu pod čarou)

tučný podtržený text - nově navrhovaný text

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon upravuje podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly (dále jen "vozidlo"), jakož i práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené, a pravomoc a působnost orgánů státní správy na tomto úseku.

/1/ Silniční doprava pro vlastní potřeby je doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je osoba provozující silniční dopravu oprávněna podle zvláštních předpisů^1/ a při níž nedochází ke vzniku právního vztahu založeného smlouvou, jejímž předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí.

/2/ Silniční doprava pro cizí potřeby je doprava, při níž vzniká mezi provozovatelem silniční dopravy a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, právní vztah založený smlouvou, jejímž předmětem je přeprava osob (linková osobní doprava, taxislužba), zvířat nebo věcí (nákladní doprava).

/3/ Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravy. Přitom se pro účely tohoto zákona rozumí

___________________

1/ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

a) veřejnou linkovou dopravou doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb,

b) zvláštní linkovou dopravou doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob.

c) linkou souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a konečnou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou pravidelně poskytovány přepravní služby podle platné licence a podle schváleného jízdního řádu,

d) spojem dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určené jízdním řádem.

/4/ Taxislužba je veřejná silniční doprava, kterou se zajišťuje bezprostřední a pohotová přeprava osob a jejich zavazadel osobními automobily.

/5/ Provozovatel silniční dopravy (dále jen "dopravce") je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu (pro cizí potřeby nebo pro vlastní potřeby) podle tohoto zákona. Tuzemský dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která provozuje dopravu vozidly evidovanými v České republice. Zahraniční dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem mimo území České republiky nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje dopravu vozidly evidovanými v zahraničí.

/6/ Mezinárodní silniční doprava je silniční doprava, při níž místo výchozí a místo cílové leží na území dvou různých států nebo okružní jízda po území nejméně dvou různých států.

/7/ Městská autobusová doprava je veřejná linková doprava osob provozovaná k uspokojování přepravních potřeb města.

/8/ Náhradní autobusová doprava je veřejná linková doprava provozovaná namísto přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální ^1a/.

/9/ Integrovanou dopravou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území města a příměstských oblastí jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle jednotných přepravních a tarifních podmínek.

/10/ Dopravními úřady podle tohoto zákona jsou okresní úřady^2/. Pro městskou autobusovou dopravu je dopravním úřadem městský úřad, úřad města nebo magistrát^3/.

/11/ Tarif v silniční dopravě je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití.

___________________

1a/ Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách

2/ § 1 a § 5 odst. 4 zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, úplné znění vyhlášeno pod č. 403/1992 Sb.

§ 13 odst. 1 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, úplné znění vyhlášeno pod č. 90/1993 Sb.

3/ § 58 odst. 5 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

/1/ Dopravce je povinen

a) používat v silniční dopravě vozidlo, od jehož technické prohlídky a měření emisí neuplynula doba delší, než stanoví zvláštní předpis,^3a)

b) zajistit při organizaci práce řidičů dodržování doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku stanovených zvláštními předpisy^4/.

/2/ Dopravce je povinen vést záznamy o provozu každého vozidla a záznamy uchovávat po dobu 5 let od ukončení přepravy. Způsob vedení záznamů o provozu vozidla stanoví prováděcí předpis.

/2/ Dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob a vozidly určenými pro přepravu nákladů, jejichž užitná hmotnost, přesahuje 3,5 tun, nebo celková hmotnost 6 tun, je povinen vést záznam o provozu vozidla. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Způsob vedení záznamu o provozu vozidla stanoví prováděcí předpis.

/3/ Dopravce je povinen zajistit, aby v každém vozidle byly při provozu tyto doklady:

a) záznam o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle odstavce 2,

b) záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, pokud je povinen vést záznam o provozu vozidla,

c) další doklady podle tohoto zákona.

___________________

3a/ Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

4/ Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel.

§ 8, 9, 11, 12 výnosu ministerstva vnitra č.j. SD/33-1908/75 o určování pracovní doby jízdních pracovníků silniční a městské dopravy, reg. v částce 33/1975 Sb., ve znění výnosu Ministerstva vnitra č.j. SD/33-2831/77, reg. v částce 2/1978 Sb.

/1/ Kdo hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby, musí být spolehlivý, odborně způsobilý a musí mít

a) koncesi, pokud je provozování silniční dopravy pro cizí potřeby živností^5/, nebo

b) povolení od dopravního úřadu v ostatních případech.

/2/ Podmínku spolehlivosti a odborné způsobilosti nemusí splňovat žadatel o provozování silniční dopravy pro cizí potřeby v případě, že zajistí, aby ji splňovala osoba jím ustanovená a jemu odpovědná.

/2/ Pro vymezení odpovědného zástupce dopravce v případech podle § 4 odst. 1 písm. b) platí § 11 živnostenského zákona obdobně.

Za spolehlivou k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby se nepovažuje osoba, která provozovala silniční dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních 3 let před podáním žádosti neoprávněně a osoba, které byla v průběhu posledních 3 let před podáním žádosti odejmuta koncese nebo povolení k provozování silniční dopravy z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním silniční dopravy souvisejí, nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi nebo v povolení.

/1/ Odbornou způsobilost k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby (dále jen "odborná způsobilost") formou veřejné linkové dopravy, mezinárodní autobusové dopravy a mezinárodní nákladní dopravy provozované vozidly, jejichž užitná hmotnost přesahuje 3,5 tuny, nebo celková hmotnost 6 tun, prokazuje žadatel osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů stanovených prováděcím předpisem.

/2/ Zkoušky uvedené v odstavci 1 skládá žadatel před příslušným dopravním úřadem v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele.

/3/ Odbornou způsobilost z předmětů stanovených prováděcím předpisem nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru, pokud výuka zajišťuje znalosti požadované z hlediska odborné způsobilosti.

/4/ Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek stanoví prováděcí předpis.

___________________

5/ Zákon č. 455/1991 Sb.

/1/ O povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, která není živností podle živnostenského zákona, rozhoduje dopravní úřad podle místa sídla nebo trvalého pobytu žadatele.

/2/ Povolení se uděluje na základě žádosti osoby, která hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby.

/3/ Podrobnější podmínky pro vydávání povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby stanoví prováděcí předpis.

/1/ Ve stanovisku potřebném pro vydání koncese^5/ uvede dopravní úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti, druh dopravy, pro který stanovisko uděluje, časový rozsah, popřípadě další podmínky provozování dopravy.

/1/ Ve stanovisku potřebném pro vydání nebo změnu koncese^5/ uvede dopravní úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti, druh dopravy, pro kterou se stanovisko uděluje, časový rozsah a podmínky provozování silniční dopravy a zda je pro daný druh dopravy potřebná odborná způsobilost.

/2/ Příslušným pro vydání stanoviska podle odstavce 1 je

a) dopravní úřad v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele, jde-li o koncesi pro silniční motorovou dopravu,

b) dopravní úřad, v jehož obvodu má být doprava provozována, jde-li o koncesi pro taxislužbu; tento dopravní úřad vydá stanovisko pro obvod své působnosti a pro přepravy, které v jeho územním obvodu začínají nebo končí.

/1/ Podnikatel v silniční dopravě je povinen označit obchodním jménem vozidla taxislužby, autobusy a nákladní automobily o užitečné hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo celkové hmotnosti vyšší než 6 tun používané k podnikání. Způsob označení stanoví prováděcí předpis.

/2/ Podnikatel je dále povinen zajistit, aby

a) stav technické základny pro silniční dopravu odpovídal vybaveností a rozsahem jím provozované silniční dopravě,

b) v každém vozidle používaném k podnikání byl při jeho provozu doklad o oprávnění k podnikání (koncesní listina, licence),

c/ práce řidiče v mezinárodní nákladní dopravě a v autobusové dopravě vykonávala pouze osoba, která dovršila věk 21 let a je bezúhonná^5/ a před nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně dva roky jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti vyšší než 7,5 tuny.

c) práce řidiče v silniční dopravě osob, pokud se provozuje autobusem, a práce řidiče v mezinárodní nákladní dopravě, pokud se provozuje nákladním automobilem o celkové hmotnosti vyšší než 7,5 tun, vykonávala pouze osoba starší 21 let, bezúhonná ^5/, která před nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně dva roky jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tun nebo jako řidič autobusu,

d) práce řidiče taxislužby vykonávala pouze osoba starší 21 let a bezúhonná.^5/

/1/ Dopravce, který má koncesi nebo povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby a hodlá provozovat linkovou osobní dopravu, může zahájit její provoz pouze na základě licence k provozování linkové osobní dopravy (dále jen "licence") udělené dopravním úřadem.

/2/ Dopravní úřad rozhoduje o licenci na základě žádosti dopravce. Žádost o udělení licence musí obsahovat:

a) doklad o vydání koncese nebo povolení,

b) formu linkové osobní dopravy, včetně určení, zda jde o vnitrostátní nebo mezinárodní dopravu,

c) u zvláštní formy linkové dopravy kategorie cestujících a údaje o právnické nebo fyzické osobě, pro kterou se má tato doprava provozovat,

d) návrh jízdního řádu,

e) trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup a určení výchozí a cílové zastávky (dále jen "vedení linky"),

e) návrh trasy linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich názvu a přesného umístění a určení výchozí a konečné zastávky (dále jen "vedení linky"); umístění zastávek musí být navrženo s ohledem na zajištění bezpečnosti silničního provozu,

f) návrh tarifu,

g) návrh smluvních přepravních podmínek,

h) denní dobu řízení, nepřetržitou dobu řízení, dobu odpočinku každého z řidičů, bezpečnostní přestávky, pokud hodlá žadatel provozovat mezinárodní osobní linkovou dopravu.

/3/ K rozhodování o udělení licence je příslušný dopravní úřad, v jehož územním obvodu se bude nacházet výchozí zastávka s výjimkou mezinárodní linkové osobní dopravy, kde je k rozhodování příslušné Ministerstvo dopravy a spojů.

/1/ Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu ministerstvo dopravy, předloží žádost o udělení licence ke stanovisku dopravním úřadům, v jejichž územním obvodu budou umístěny zastávky (dále jen "dotčený úřad").

/2/ Dotčené úřady jsou povinny vydat stanovisko ve lhůtě 30 dnů od doručení žádosti o udělení licence.

/3/ Před vydáním stanoviska dotčený úřad projedná žádost o udělení licence

a) s obcí, v jejímž územním obvodu budou umístěny zastávky,

b) s příslušným orgánem Policie České republiky z hlediska bezpečnosti silničního provozu,

c) se správcem pozemních komunikací,^6/

d) s dopravcem, který zřídil označník zastávky, na kterém se podle žádosti má umístit nová zastávka,

d) se zřizovatelem označníku zastávky, na kterém se podle žádosti má umístit nová zastávka.

/4/ Na vydání stanoviska se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.