Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

/1/ Dopravní úřad rozhodne o žádosti o udělení licence pro vnitrookresní linkovou osobní dopravu ve lhůtě 45 dnů od jejího podání, pro ostatní vnitrostátní linkovou osobní dopravu ve lhůtě 60 dnů od jejího podání. Jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, rozhodne Ministerstvo dopravy o žádosti o udělení licence ve lhůtě 30 dnů od doručení povolení od příslušného úřadu cizího státu pro vedení linky na území tohoto státu.

/1/ Dopravní úřad rozhodne o žádosti o udělení licence pro vnitrookresní linkovou osobní dopravu nebo městskou autobusovou dopravu ve lhůtě 45 dnů od jejího podání, pro ostatní vnitrostátní linkovou osobní dopravu ve lhůtě 60 dnů od jejího podání. Jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, rozhodne Ministerstvo dopravy a spojů o žádosti o udělení licence ve lhůtě 30 dnů od doručení povolení od příslušného úřadu cizího státu pro vedení linky na území tohoto státu. Pro projednání žádosti o udělení licence platí pro příslušný dopravní úřad ustanovení § 11 odstavec 3 obdobně.

/2/ Ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb může dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů vázat udělení licence na souhlas dopravce s provozováním jiné linky nebo vedením linky odlišně od žádosti dopravce nebo na uzavření smlouvy o závazku veřejné služby (§ 19).

/3/ Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu Ministerstvo dopravy a spojů, licenci neudělí, jestliže:

a) žádost o udělení licence nebyla z hlediska bezpečnosti silničního provozu odsouhlasena příslušným orgánem Policie České republiky,

b) přepravní potřeby v přepravním spojení, kde bude linka vedena, jsou uspokojivě zajištěny provozem jiné osobní dopravy, která je dotována,

c) nesouhlasil-li dopravce s vázáním udělení licence podle odstavce 2,

d) nebylo pro mezinárodní silniční dopravu uděleno zahraniční povolení úřadem cizího státu.

___________________

6/ Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon).

/4/ Dopravní úřad a Ministerstvo dopravy a spojů mohou v rozhodnutí o udělení licence stanovit podmínky provozování linkové osobní dopravy.

V rozhodnutí o licenci dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu Ministerstvo dopravy a spojů uvede:

a) formu linkové osobní dopravy, včetně údaje, zda jde o vnitrostátní nebo mezinárodní dopravu, u zvláštní linkové dopravy kategorie cestujících,

b/ vedení linky a názvy zastávek,

b) označení a vedení linky,

c) datum zahájení provozu linkové osobní dopravy,

d) dobu, na kterou se licence uděluje,

e) případný rozsah bezbariérové přepravy cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,

f) další podmínky provozování linkové osobní dopravy, pokud o nich rozhodne.

/1/ Ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb nebo v zájmu bezpečnosti dopravy, může dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu Ministerstvo dopravy a spojů, zahájit řízení o změně rozhodnutí o udělení licence.

/2/ V rámci řízení o změně rozhodnutí podle odstavce 1 mohou dopravní úřad a Ministerstvo dopravy a spojů uložit dopravci rozšíření podmínek nebo jejich změnu oproti předchozímu rozhodnutí o udělení licence.

Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu Ministerstvo dopravy a spojů, licenci odejme, jestliže držitel licence:

a) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

b) neplní podmínky stanovené v licenci,

c) nezačal provozovat linkovou osobní dopravu na základě udělené licence,

d) o odejmutí licence požádal.

Licence pozbývá platnosti:

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,

b) zánikem koncese nebo povolení,

c) rozhodnutím dopravního úřadu nebo rozhodnutím Ministerstva dopravy a spojů, jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, o odejmutí licence.

/1/ Dopravce ve veřejné linkové dopravě předloží jízdní řád a jeho změnu ke schválení dopravnímu úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu Ministerstvu dopravy a spojů. Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu Ministerstvo dopravy a spojů, jízdní řád nebo jeho změnu schválí, splňuje-li náležitosti stanovené prováděcím předpisem. Příslušným ke schválení jízdního řádu nebo jeho změny je dopravní úřad příslušný k rozhodování o udělení licence.

/2/ Schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad Ministerstvu dopravy a spojů, které vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech. Ministerstvo dopravy a spojů může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu.

/3/ Z důvodů veřejného zájmu může dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu Ministerstvo dopravy a spojů, rozhodnout o změně jízdního řádu i v době jeho platnosti.

/4/ S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 lze změny jízdních řádů provádět pouze v návaznosti na změny jízdního řádu v železniční dopravě v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy a spojů v Obchodním věstníku.

/5/ Na rozhodování o jízdních řádech se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

/6/ Způsob zpracování, obsah a vyhlašování jízdního řádu a jeho změn a organizaci celostátního informačního systému stanoví prováděcí předpis.

/7/ Ustanovení odstavce 2 a 4 se nevztahují na jízdní řády městské autobusové dopravy.

(1) Dopravce ve veřejné linkové dopravě je povinen

a) zahájit provoz na lince ke dni, který je stanoven v licenci a provoz linky udržovat po dobu platnosti licence,

b) vydat a uveřejnit jízdní řád, jeho změny, smluvní přepravní podmínky a tarif,

c) provozovat dopravu podle jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu,

d) spojem uvedeným v jízdním řádu přepravit každého, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a tarif a nebrání-li tomu okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit nebo jim zabránit,

e/ označit vozidla příslušné linky názvem cílové zastávky a zajistit identifikaci řidiče vozidla,

e) označit vozidlo příslušné linky názvem výchozí a konečné zastávky spoje, zajistit identifikaci řidiče a průvodčího jménem nebo služebním číslem, označit bezbariérové vozidlo mezinárodním symbolem přístupnosti, v městské autobusové dopravě dále označit vozidlo číslem linky,

f) zřídit označník zastávky s jejím názvem, pokud zastávka nebyla dosud zřízena, a vyvěsit na něm jízdní řád; v městské dopravě dále číslo linky,

g) zajistit údržbu označníku zastávky, pokud ho sám zřídil, případně přispívat na jeho údržbu jinému zřizovateli,

h) pečovat o bezpečnost přepravovaných osob a jejich zavazadel a zabezpečit první pomoc a náhradní dopravu v případě, že se stane účastníkem dopravní nehody, pro kterou nelze spoj dokončit,

i) vytvářet podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

(1) Řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy nebo jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy nebo bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna

a) vyloučit z přepravy cestujícího a uložit cestujícímu zaplatit přirážku, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje vozidlo, nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího,

b) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné a pohodlné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky, zejména obsaditelnost vozidla,

c) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné na vymáhání přirážky.

(2) Cestující je povinen

a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících,

b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; nemůže-li se prokázat platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku, nebo se prokázat osobními údaji, potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky.

(3) Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 500 Kč.

(1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád. V přepravním řádu se uvede zejména

a) vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku,

b) náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů (včetně případů, kdy se na přepravě podílí více dopravců),

c) podmínky, za nichž si lze předem zakoupit místo k sezení,

d) podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy,

e) způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy,

f) rozsah a podmínky přepravy zavazadel, včetně podmínek, za nichž si lze jako zavazadlo vzít nebezpečné věci,

g) podmínky přepravy zvířat,

h) podmínky přepravy autobusových zásilek.

(2) Přepravní řád stanoví vyhláškou Ministerstvo dopravy a spojů. Dopravce může v přepravních podmínkách odlišně od přepravního řádu stanovit podmínky uvedené v odst. 1 písm. c), f), g) a h).

(1) Provozovatel celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo speciální dráhy nebo dopravce v drážní dopravě na těchto dráhách je oprávněn provozovat náhradní autobusovou dopravu za přerušenou drážní dopravu na dráze. Linka náhradní autobusové dopravy se přitom nesmí směrově, tarifně a rozsahem provozu odlišovat od přerušené drážní dopravy na dráze.

(2) Provozovatel dráhy nebo drážní dopravy podle odstavce 1 může provozovat náhradní autobusovou dopravu, pokud má platnou koncesi pro silniční motorovou dopravu osobní podle zvláštního předpisu.^5/ Pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích, se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu; vedení trasy dopravní cesty a umístění zastávek musí být z hlediska bezpečnosti odsouhlaseny příslušným orgánem Policie České republiky.

(3) Provozovatel dráhy nebo drážní dopravy podle odstavce 1 je povinen označit vozidlo použité pro náhradní autobusovou dopravu slovy "náhradní doprava". Ustanovení § 18 písm. e) se použijí přiměřeně.".

(4) Náhradní doprava musí umožnit přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace v rozsahu odpovídajícím přerušené drážní dopravě na dráze.

/1/ Závazky veřejné služby se pro účely tohoto zákona rozumí závazky provozní, přepravní a tarifní v linkové osobní dopravě ve prospěch státu nebo samosprávné územní jednotky, které je dopravce v linkové osobní dopravě povinen přijmout a které by jinak ve svém obchodním zájmu nepřijal nebo by je přijal pouze zčásti.

/2/ Závazek veřejné služby v linkové osobní dopravě vzniká na základě písemné smlouvy uzavřené mezi dopravním úřadem, obcí, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvem dopravy a dopravcem.

/3/ V případě naléhavé potřeby ve veřejném zájmu může závazek veřejné služby vzniknout na základě rozhodnutí dopravního úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstva dopravy ještě před uzavřením písemné smlouvy o závazku veřejné služby podle odstavce 2. Toto rozhodnutí může být vydáno pouze na dobu určitou, maximálně na dobu šesti měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Příslušným k rozhodování je dopravní úřad, který rozhoduje o udělení licence.

/4/ Dopravní úřad, obec nebo Ministerstvo dopravy jsou povinni nahradit dopravci, který plní závazek veřejné služby, prokazatelnou ztrátu vzniklou v důsledku plnění tohoto závazku. Tato ztráta se hradí z rozpočtu příslušných okresních úřadů, obcí nebo Ministerstva dopravy.

/l/ Závazky veřejné služby se pro účely tohoto zákona rozumí závazky provozní, přepravní a tarifní ve veřejné linkové dopravě ve veřejném zájmu za účelem zajištění dopravní obslužnosti území, které je dopravce ve veřejné linkové dopravě povinen přijmout a které by jinak ve svém obchodním zájmu nepřijal nebo by je přijal pouze zčásti.

/2/ Závazek veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy uzavřené mezi dopravním úřadem, obcí, nebo jedná-li se o mezinárodní veřejnou linkovou dopravu, Ministerstvem dopravy a spojů a dopravcem.

/3/ V případě naléhavé potřeby ve veřejném zájmu na zajištění základní dopravní obslužnosti území může závazek veřejné služby vzniknout na základě rozhodnutí dopravního úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní veřejnou linkovou dopravu, Ministerstva dopravy a spojů, ještě před uzavřením písemné smlouvy o závazku veřejné služby podle odstavce 2. Příslušným k rozhodování je dopravní úřad, který rozhoduje o udělení licence. Toto rozhodnutí může být vydáno pouze na dobu určitou, maximálně na dobu 6 měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

/4/ V případě, že závazkem veřejné služby podle odstavce 2 nebo odstavce 3 vzniká dopravci povinnost provozovat veřejnou linkovou dopravu, na kterou nemá licenci, zahájí příslušný dopravní úřad řízení o udělení licence bez návrhu dopravce.

/1/ Základní dopravní obslužnost území je doprava do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět. Rozsah podílu státu na jejím zajištění stanoví podle místních podmínek území příslušný dopravní úřad.

/2/ Rozhodováním o udělení licence jednotlivým dopravcům a schvalováním jízdních řádů dopravců se zabezpečuje základní dopravní obslužnost vzájemným propojením jednotlivých linek a spojů a jejich propojením s drážní dopravou. V případě, že se tímto způsobem nezabezpečí potřebná základní dopravní obslužnost, je dopravní úřad oprávněn použít ustanovení § 19 o závazcích veřejné služby.

/3/ Ostatní dopravní obslužností se rozumí zbývající dopravní potřeby území. Ostatní dopravní obslužnost, pokud není zajištěna v rámci rozhodování o licenci nebo při schvalování jízdních řádů, zabezpečuje obec nebo svazek obcí^6a/ smlouvou o závazcích veřejné služby podle § 19 odst. 2.

/1/ Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci v důsledku zajišťování dopravní obslužnosti plněním závazků veřejné služby je povinen nahradit:

a) dopravní úřad z rozpočtu okresního úřadu, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou,

b) obec ze svého rozpočtu, jedná-li se o zajišťování ostatní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou,

c) Ministerstvo dopravy a spojů, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti mezinárodní veřejnou linkovou dopravou.

/2/ Uzavírá-li se závazek veřejné služby na zajištění dopravní obslužnosti území smlouvou podle § 19 odst. 2, je povinnou součástí této smlouvy dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá. Dopravní úřad, obec nebo Ministerstvo dopravy a spojů uhradí prokazatelnou ztrátu ve výši tohoto předběžného odborného odhadu zvýšeného pouze o nepředvídatelné prokazatelné náklady.

/3/ Vzniká-li závazek veřejné služby na zajištění základní dopravní obslužnosti rozhodnutím dopravního úřadu nebo Ministerstva dopravy a spojů podle § 19 odst. 3, vyzve dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů dopravce před vydáním rozhodnutí k předložení předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty za celé období, na které má být rozhodnutí vydáno, a stanoví lhůtu k jeho předložení. Při úhradě prokazatelné ztráty se postupuje podle odstavce 2.

/4/ Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů jsou oprávněny v rámci výkonu státního odborného dozoru kontrolovat použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou z rozpočtu okresního úřadu, z rozpočtu obce nebo ze státního rozpočtu.

/5/ Vymezení prokazatelné ztráty, způsob výpočtu předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, způsob výpočtu prokazatelné ztráty, pravidla na přidělování finančních prostředků z příslušných rozpočtů, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, a způsob výkonu státního odborného dozoru nad financováním dopravní obslužnosti, stanoví prováděcí předpis.

___________________

6a/ Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

/1/ Vlastníci a správci pozemních komunikací na trase linky jsou povinni strpět umístění zařízení pro označení zastávky jen v nezbytně nutném rozsahu. Vznikne-li vlastníku pozemní komunikace v důsledku umístění zařízení pro označení zastávky majetková újma, je (dopravce v linkové osobní dopravě) zřizovatel označníku zastávky povinen zaplatit za vzniklou újmu náhradu.

/2/ Umístění označníku zastávky podle odstavce 1 není zvláštním užíváním pozemní komunikace podle zvláštního předpisu^6/.

/l/ Provozovatel taxislužby je povinen vozidlo taxislužby označit střešní svítilnou s nápisem "TAXI" a vybavit jej úředně ověřeným, řádně registrujícím a zaplombovaným taxametrem.

/2/ Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby řidič vydal cestujícímu doklad o zaplacení jízdného.

/2/ Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby řidič při provozování taxislužby používal taxametr podle odstavce 1 a vydal cestujícímu doklad o zaplacení jízdného.

/3/ Podrobnosti o technických podmínkách provozování taxislužby a náležitosti dokladu podle odstavce 2 stanoví prováděcí předpis.

/1/ Nebezpečné věci jsou látky a předměty, pro jejichž vlastnosti (zejména jedovatost, žíravost, hořlavost, výbušnost, samozápalnost, infekčnost, radioaktivitu) může být jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob a věcí, nebo ohroženy složky životního prostředí.

/2/ Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů^7/.

/3/ Nebezpečné věci stanovené prováděcím předpisem, jejichž přepravou může být zvlášť ohrožena bezpečnost osob a věcí nebo ohroženy složky životního prostředí, lze přepravovat jen na základě povolení ministerstva dopravy; to neplatí pro přepravu nebezpečných věcí prováděnou ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů.

___________________

7/ Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva, 1957) zveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987.

/4/ Povolení podle odstavce 3 se uděluje k přepravním výkonům na určité časové období, nejvýše na jeden rok. V tomto povolení může ministerstvo dopravy stanovit podmínky týkající se omezení nakládky nebo vykládky na určitých místech a v určité době, trasy na dopravní cestě a doprovodu.

/5/ Nebezpečné věci je dovoleno podávat k přepravě a přepravovat jen při dodržení zvláštních podmínek stanovených zvláštními předpisy^{(8/) 7/} a prováděcím předpisem. Ze lhůt a podmínek stanovených zvláštními předpisy^7/ a prováděcím předpisem může Ministerstvo dopravy a spojů u nově vyvinutých výrobků, technologií, obalové techniky a u jiných nově vyvinutých prvků udělit výjimky.

/1/ Odesílatel je povinen předat dopravci pro každou zásilku nebezpečných věcí průvodní listinu, v níž jsou nebezpečné věci deklarovány. Odesílatel je povinen upozornit dopravce na nebezpečí vyplývající z povahy přepravovaných nebezpečných věcí a ve stanovených případech předat dopravci písemné pokyny pro případ mimořádné události. Prováděcí předpis stanoví způsob deklarace nebezpečných věcí v průvodní listině, kdy je třeba zpracovat písemné pokyny pro přepravu nebezpečných věcí, včetně obsahu těchto pokynů.

/2/ Dopravce je povinen přezkoušet podle dokladů předaných mu odesílatelem, zda nebezpečné věci podané k přepravě je dovoleno v silniční dopravě přepravovat, a zabezpečit, aby osádka vozidla byla obeznámena s povahou nebezpečných věcí a s opatřeními uvedenými v písemných pokynech. Osádka vozidla je povinna podle předaných pokynů postupovat.

/1/ Dopravce je oprávněn použít k přepravě nebezpečných věcí jen vozidla, která jsou způsobilá k této přepravě. Podmínky způsobilosti vozidel k přepravě nebezpečných věcí stanoví zvláštní předpis.

/2/ Dopravce je povinen zajistit, aby přepravu nebezpečných věcí prováděli jen řidiči, kteří jsou k této přepravě způsobilí. Podmínky způsobilosti řidičů k přepravě nebezpečných věcí stanoví zvláštní předpis.

/3/ Dopravce je povinen zajistit, aby řidič při přepravě nebezpečných věcí měl ve vozidle průvodní listinu pro každou zásilku nebezpečných věcí zvlášť, povolení k přepravě nebezpečných věcí podle § 21 odst. 3, písemné pokyny podle § 22 odst. 1 a další doklady podle zvláštních předpisů^7/.^(8/)

___________________

(/8/ Zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech. Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů.).