kterým se mění a doplňují zákon
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení
(správní řád), zákon č.
141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o
zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České
republiky, ve znění pozdějších
předpisů (zákon o posílení
působnosti státního zastupitelství).
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
ve znění zákona č. 261/1994 Sb., se
mění a doplňuje takto:
Dosavadní znění: Navržené znění:
| /1/ Státní zastupitelství je oprávněno podat návrh na zahájení občanskosoudního řízení anebo vstoupit do již zahájeného občanského soudního řízení jen v případech, které stanoví zákon. | /1/ beze změny | |
| /2/ Procesní, postavení, oprávnění a povinnosti státního zastupitelství, které podalo návrh na zahájení řízení nebo vstoupilo do řízení, stanoví občanský soudní řád. | /2/ Státní zastupitelství je oprávněno podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž podalo návrh na opatření proti nečinnosti nebo přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. | |
| /1/ Státní zástupitelství je oprávněno podat návrh
a/ na opatření proti nečinnosti správního orgánu příslušného k rozhodnutí,
b/ k přezkoumání rozhodnutí správního orgánu mimo odvolací řízení. /2/ Procesní postavení, oprávnění a povinnosti státního zastupitelství, které podalo návrh nebo podnět podle předchozího odstavce, stanoví zákon o správním řízení (správní řád). | ||
| /2/ Ministerstvo spravelnosti může právním předpisem stanovit výjimky ohledně sídel a územních obvodů státních zastupitelství a zřizovat jejich pobočky. | /2/ Vláda může právním předpisem stanovit výjimky ohledně sídel a územních obvodů státních zastupitelství a zřizovat jejich pobočky. | |
|
| |
| /1/ Ministr spravedlnosti je služebně nadřízen nejvyššímu státnímu zástupci a vykonává dohled nad činností Nejvyššího státníbo zastupitelství. Při výkonu dohledu posuzuje činnost Nejvyššího státního zastupitelství zejména z hlediska dodržování právních předpisů. Nejvyšší státní zastupitelství podává ministerstvu spravelnosti každý rok zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý rok; podání zvláštní zprávy si může ministerstvo spravedlnosti kdykoli vyžádat. | /1/ Nejvyššího státního zástupce jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident České republiky. | |
| /2/ Správu státního zastupitelství vykonává ministerstvo spravedlnosti. | /2/ Nejvyšší státní zástupce je odpovědný vládě. | |
| /3/ Nejvyšší státní zástupitelství podává každý rok vládě zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý rok. Vláda si může kdykoli vyžádat podání zvláštní zprávy.
/4/ Správu státního zastupitelství vykonává nejvyšší státní zástupce, který má postavení vedoucího ústředního orgánu státní správy. | ||
| /3/ O uznání jiných zkoušek za závěrečnou zkoušku podle tohoto zákona rozhoduje ministr spravedlnosti. | /3/ O uznání jiných zkoušek za závěrečnou zkoušku podle tohoto zákona rozhoduje nejvyšší státní zástupce. | |
| /1/ Ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce jmenuje státního zástupce na dobu časově neomezenou. | /1/ Nejvyšší státní zástupce jmenuje státního zástupce na dobu časově neomezenou. | |
| /2/ Pracovní poměr státního zástupce se zakládá jmenováním a vzniká složením slibu do rukou ministra spravedlnosti. Součástí jmenování je i přidělení k určitému státnímu zastupitelství. zastupitelství. | /2/ Pracovní poměr státního zástupce se zakládá jmenováním a vzniká složením slibu do rukou nejvyššího státního zástupce. Součástí jmenování je i přidělení k určitému státnímu | |
| /1/ Státního zástupce přiděluje k výkonu služby k určitému státnímu zastupitelství ministr spravedlnosti na základě jeho předchozího souhlasu. | /1/ Státního zástupce přiděluje k výkonu služby k určitému státnímu zastupitelství nejvyšší státní zástupce na základě jeho předchozího souhlasu. | |
| /2/ Státní zástupce může požádat o změnu svého pracovního zařazení. O jeho žádosti rozhoduje ministr spravedlnosti. | /2/ Státní zástupce může požádat o změnu svého pracovního zařazení. O jeho žádosti rozhoduje nejvyšší státní zástupce. | |
| /1/ Státního zástupce lze s jeho souhlasem k zajištění úkolů státního zastupitelství dočasně přidělit k jinému státnímu zastupitelství nebo k ministerstvu spravedlnosti. Součástí rozhodnutí je i stanovení doby dočasného přidělení. | /1/ Státního zástupce lze s jeho souhlasem k zajištění úkolů státního zastupitelství dočasně přidělit k jinému státnímu zastupitelství. Součástí rozhodnutí je i stanovení doby dočasného přidělení. | |
| /2/ O dočasném přidělení rozhoduje vedoucí pracovník společně nadřízený oběma státním zastupitelstvím, při dočasném přidělení na ministerstvo spravedlnosti ministr spravedlosti. | /2/ O dočasném přidělení rozhoduje vedoucí pracovník společně nadřízený oběma státním zastupitelstvím. | |
| Pracovní poměr státního zástupce končí | Pracovní poměr státního zástupce končí | |
| e/ vzdáním se funkce; pracovní poměr zaniká uplynutím tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo písemné prohlášení o vzdání se funkce doručeno ministerstvu spravedlnosti, nedojdeli k jiné dohodě, | e/ vzdáním se funkce; pracovní poměr zaniká uplynutím tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo písemné prohlášení o vzdání se funkce doručeno Nejvyššímu státnímu zástupitelství, nedojdeli k jiné dohodě, | |
| /1/ Nejvyššího státního zástupce jmenuje do funkce a odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti. | /1/ Vedoucí státních zastupitelství jmenuje do funkce a odvolává nejvyšší státní
zástupce. | |
| /2/ Ostatní vedoucí státních zastupitelství jmenuje do funkce a odvolává ministr spravedlnosti. | /3/ Odvoláním podle odstavců 1 a /2/ Odvoláním z funkce podle 2 pracovní poměr končí. předchozího odstavce pracovní poměr nekončí | |
| /2/ Zprostit mlčenlivosti může státního zástupce pouze ministr spravedlnosti. | /2/ Zprostit mlčenlivost státního zástupce může nejvyšší státní zástupce. Nejvyššího státního zástupce může mlčenlivosti zprostit vláda. | |
| /1/ O kárném provinění rozhodu je kárný senát, který se skládá je z předsedy a dvou členů jmenovaných ministrem spravedlnosti ze státních zástupců. | /1/ O kárném provinění rozhodu je kárný senát, který se skládá z předsedy a dvou členů jmenovaných nejvyšším státním zástupcem ze státních zástupců. | |
| /2/ Jakmile se člen kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně ministru spravedlnosti. Důvod podjatosti může uplatnit též státní zástupce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, jakož i orgán, který návrh podal. Námitku musí uplatnit podal. neprodleně, jakmile se dozvěděl o důvodu podjatosti. Jestliže se ministr spravedlnosti dozví, že je dán důvod k vyloučení, jmenuje nového člena nebo předsedu kárného senátu. | /2/ Jakmile se člen kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně nejvyššímu státnímu zástupci. Důvod podjatosti může uplatnit též státní zástupce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, jakož i orgán, který návrh Námitku musí uplatnit neprodleně, jakmile se dozvěděl o důvodu podjatosti. Jestliže se nejvyšší státní zástupce dozví, že je dán důvod k vyloučení, jmenuje nového člena nebo předsedu kárného senátu. | |
| Návrh na zahájení kárného řízení je oprávněn podat
a/ ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoli státnímu zástupci, | Návrh na zahájení kárného řízení je oprávněn podat
a/ nejvyšší státní zástupce proti kterémukoli státnímu zástupci, | |
| /1/ Státní zástupce, který je trestně stíhán nebo proti němuž se vede kárné řízení z důvodů, pro které může být propuštěn v kárném řízení, může být ministrem spravedlnosti dočasně zproštěn výkonu služby. | /1/ Státní zástupce, který je trestně stíhán nebo proti němuž se vede kárné řízení z důvodů, pro které může být propuštěn v kárnémm řízení, může být nejvyšším státním zástupcem dočasně zproštěn výkonu služby. | |
| /3/ Zaniknouli okolnosti, které odůvodňovaly zproštění výkonu služby, ministr spravedlnosti je zruší. | /3/ Zaniknouli okolnosti, které odůvodňovaly zproštění výkonu služby, nejvyšší státní zástupce je zruší. | |
| /2/ Čekatelská praxe je vykonávána v pracovním poměru na dobu určitou. Čekatelská praxe je tříletá; výjimky může v jednotlivých případech povolit ministr spravedlnosti, přičemž zkrácení čekatelské praxe nesmí přesáhnout dva roky. Ministr nesmí spravedlnosti může též započítat čekatelskou nebo obdobnou praxi podle zvláštního zákona. | /2/ Čekatelská praxe je vykonávána v pracovním poměru na dobu určitou. Čekatelská praxe je tříletá; výjimky může v jednotlivých případech povolit nejvyšší státní zástupce, přičemž zkrácení čekatelské praxe přesáhnout dva roky. Nejvyšší státní zástupce může též započítat čekatelskou nebo obdobnou praxi podle zvláštního zákona. | |
| /1/Právní čekatelé jsou oprávněni provádět jednoduché úkony státního zástupce pod jeho dozorem. Podrobnosti o úkonech prováděných právními čekateli stanoví ministerstvo spravedlnosti právním předpisem. | /1/Právní čekatelé jsou oprávněni provádět jednoduché úkony státního zástupce pod jeho dozorem. Podrobnosti o úkonech prováděných právními čekateli stanoví Nejvyšší státní zástupitelství právním předpisem. | |
| Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje, aby vydalo vyhláškou jednací řád státního zastupitelství. | Nejvyšší státní zástupitelství se zmocňuje, aby vydalo vyhláškou jednací řád státního zastupitelství. | |
|
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto: Dosavadní znění: Navržené znění: | ||
| /1/ Prokurátor může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech
a/ způsobilosti k právním úkonům, b/ prohlášení za mrtvého, c/ zápisu do obchodního rejstříku. | /1/ Státní zástupce může jménem státu podat návrh, aby státu byl vydán předmět bezdůvodného obohacení, který byl získán na úkor státu nebo toho, koho nelze zjistit. | |
| /2/ Prokurátor je v takovém řízení oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu. | /2/ Státní zástupce může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech
a/ způsobilosti k právním úkonům, b/ prohlášení za mrtvého, c/ zápisu do obchodního rejstříku. | |
| /3/ Státní zástupce je v takovém řízení oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu. | ||
| /1/ až /4/ | /1/ až /4/ beze změny | |
| /5/ Žalobu může podat též státní zástupce, jdeli o rozhodnutí, které správní orgán vydal na základě jeho návrhu k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. Státní zástupce je v takovém případě oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu. | ||
| /2/ Byloli rozhodnutí správního orgánu mezitím napadeno orgánu protestem prokurátora, soud řízení o žalobě přeruší až do jeho vyřízení; jestliže napadené rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno, soud řízení o žalobě zastaví. Obdobně se postupuje, jestliže před o podáním žaloby k soudu byl proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu podán mimořádný opravný prostředek. | /2/ Byloli rozhodnutí správního orgánu mezitím napadeno návrhem státního zástupce na přezkoumání mimo odvolací řízení, soud řízení o žalobě přeruší až do jeho vyřízení; jestliže napadené rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno, soud řízení žalobě zastaví. Obdobně se postupuje, jestliže před podáním žaloby k soudu byl proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu podán mimořádný opravný prostředek. | |
|
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), se mění a doplňuje takto: Dosavadní znění: Navržené znění: | ||
| /1/ Rozhodnutí, které je v právní moci, může z vlastního nebo jiného podnětu přezkoumat správní orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený správnímu orgánu, který toto rozhodnutí vydal (§ 58), jdeli o rozhodnutí ústředního orgánu státní správy (orgánu Slovenské národní rady), jeho vedoucí na základě návrhu jím ustavené zvláštní komise (§ 61 odst. 2). | /1/ Rozhodnutí, které je v právní moci, může z vlastního nebo jiného podnětu anebo na
návrh státního zástupce přezkoumat správní orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený správnímu orgánu, který toto rozhodnutí vydal (§ 58), jdeli o rozhodnutí ústředního orgánu státní správy, jeho vedoucí na základě návrhu jím ustavené zvláštní komise (§ 61 odst. 2) | |
| /2/ | /2/ beze změny | |
| /3/ | /3/ beze změny | |
| /4/ Jestliže návrh k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení podal státní zástupce (§ 69), příslušný správní orgán rozhodne, že jej zamítá, neshledalli jej důvodným. | ||
| /1/ Bylli protest prokurátora podán u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své rozhodnutí, proti němuž protest směřuje, zrušit nebo nahradit rozhodnutím odpovídajícím zákonu. | /1/ Státní zástupce může navrhnout správnímu orgánu, který je jinak oprávněn rozhodnout o odvolání, aby sám rozhodl ve věci, jestliže orgán příslušný k rozhodnutí nezahájí řízení, ač je k tomu povinen, nebo jestliže nerozhodl ve stanovené lhůtě (§ 50). | |
| /2/ Nevyhovíli takto správní orgán plně protestu sám, je povinen předložit jej spolu se spisovým materiálem ve lhůtě v protestu určené, a neníli lhůta určena, do 30 dnů k rozhodnutí nadřízenému správnímu orgánu nejblíže vyššího stupně (§ 58); jdeli o ústřední orgán státní správy (orgán Slovenské národní rady), předloží protest svému vedoucímu, který rozhodne na základě návrhu jím ustavené zvláštní
komise (§ 61 odst. 2). | /2/ Státní zástupce může u nejblíže vyššího stupně správního orgánu nadřízeného orgánu, který vydal rozhodnutí, které je v právní moci, podat návrh, aby toto rozhodnutí přezkoumal. Jdeli o rozhodnutí ústředního orgánu státní správy, podá návrh jeho vedoucímu (§ 65). | |
| /3/ Rozhodnutí o protestu prokurátora se doručí porokurátorovi a účastníkům řízení. | /3/ Rozhodnutí o návrhu státního zástupce se doručí státnímu zástupci a účastníkům řízení. | |
| /4/ Proti rozhodnutí o protestu prokurátora se mohou účastníci řízení odvolat (podat rozklad). | /4/ Proti rozhodnutí o návrhu státního zástupce se nelze odvolat (podat rozklad). | |
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: Dosavadní znění: Navržené znění: | ||
| /1/ Proti pravomocnému rozhodnutí soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. | /1/ Proti pravomocnému rozhodnutí soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může nejvyšší státní zástupce podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. | |
| /6/ Ministr spravedlnosti může vzít zpět stížnost pro porušení zákona, kterou podal, a to až do doby, než se soud rozhodující o stížnosti pro porušení zákona odebere k závěrečné poradě. Zpětvzetí stížnosti vezme usnesením na vědomí předseda senátu tohoto soudu. | /6/ Nejvyšší státní zástupce může vzít zpět stížnost pro porušení zákona, kterou podal, a to až do doby, než se soud rozhodující o stížnosti pro porušení zákona odebere k závěrečné poradě. Zpětvzetí stížnosti vezme usnesením na vědomí předseda senátu tohoto soudu. | |
| /7/ | /7/ | |
| Nebylli zákon porušen v neprospěch obviněného, může Nejvyšší soud postupovat podle § 269 odst. 2 až § 271 jen tehdy, navrhlli to ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona podané do šesti měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí a rozhodlli Nejvyšší soud o této stížnosti do tří měsíců od jejího podání. | Nebylli zákon porušen v neprospěch obviněného, může Nejvyšší soud postupovat podle § 269 odst. 2 až § 271 jen tehdy, navrhlli to nejvyšší státní zástupce ve stížnosti pro porušení zákona podané do šesti měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí a rozhodlli Nejvyšší soud o této stížnosti do tří měsíců od jejího podání. | |
| /1/ až /3/ | /1/ až /3/ beze změny | |
| /4/ Ministr spravedlnosti může odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž podal stížnost pro porušení zákona, až do rozhodnutí o této stížnosti. Po podání stížnosti pro porušení zákona tak může učinit i Nejvyšší soud. | /4/ Nejvyšší státní zástupce může odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž podal stížnost pro porušení zákona, až do rozhodnutí o této stížnosti. Po podání stížnosti pro porušení zákona tak může učinit i Nejvyšší soud. | |
| Jeli pro rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona třeba objasnit nějakou okolnost, provede potřebné šetření předseda senátu Nejvyššího soudu anebo na jeho žádost některý jiný orgán činný v trestním řízení, popřípadě i policejní orgán. Pro takové šetření platí ustanovení hlavy páté. Ve zvlášť naléhavých případech lze k zajištění důkazního materiálu použít na podkladě usnesení senátu i prostředků uvedených v hlavě čtvrté. Zajistit osobu obviněného vydáním příkazu k zatčení a vzetím do vazby lze však jen tehdy, navrhneli to ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona podané v neprospěch obviněného a považujeli to Nejvyšší soud za nezbyné vzhledem k závažnosti trestného činu a naléhavosti vazebních důvodů. | Jeli pro rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona třeba objasnit nějakou okolnost, provede potřebné šetření předseda senátu Nejvyššího soudu anebo na jeho žádost některý jiný orgán činný v trestním řízení, popřípadě i policejní orgán. Pro takové šetření platí ustanovení hlavy páté. Ve zvlášť naléhavých případech lze k zajištění důkazního materiálu použít na podkladě usnesení senátu i prostředků uvedených v hlavě čtvrté. Zajistit osobu obviněného vydáním příkazu k zatčení a vzetím do vazby lze však jen tehdy, navrhneli to nejvyšší státní zástupce ve stížnosti pro porušení zákona podané v neprospěch obviněného a považujeli to Nejvyšší soud za nezbyné vzhledem k závažnosti trestného činu a naléhavosti vazebních důvodů. | |
|
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: Dosavadní znění: Navržené znění: | ||
| /1/ Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství. | /1/ Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy. | |
| Dne 3. 3.1997. | ||
Ústavní soud České republiky
Joštova ul. 8
660 83 Brno
Skupina podepsaných poslanců Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky navrhuje podle §
64 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb, o Ústavním
soudu, aby Ústavní soud zrušil podle čl.
87 odst. 1 písm. b/ Ústavy České republiky
vyhlášku č. 90/1997 Sb., o zavedení
dovozního depozita.