I. Vláda České republiky přijala dne
16. dubna 1997 dokument "Korekce hospodářské
politiky a další trasformační opatření",
v jehož bodě 4. se uvádí:
"Po zvážení argumentace pro i proti považujeme
za nejvhodnější zavést tzv. dovozní
depozita, kterými se rozumí složení
neúročeného vkladu rovnajícího
se určité části hodnoty dováženého
zboží, jeho zmrazení u předem určené
finanční instituce (banky) na předem stanovenou
dobu a jeho uvolnění teprve po vypršení
této stanovené doby. Dovozce bude muset celním
orgánům prokázat složení povinného
depozita pod podmínkou pro vpuštění
zboží do země. Předpokládáme,
že se toto opatření promítne mnohem
méně do cen než opatření alternativní
a že jeho účinnost na omezení dovozů
bude vysoká. Výhodou tohoto opatření
je i to, že Světová obchodní organizace
neukládá povinnost projednat toto opatření
před jeho zavedením, ale že stanoví
čtyřměsíční lhůtu,
během níž musí být toto opatření
konzultováno s ostatními členy WTO."
II. Dohoda o zřízení Světové
obchodní organizace (WTO) a mnohostranné dohody,
které tvoří její nedílnou součást,
byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů
pod č. 191/1995 Sb. Na tyto mezinárodní smlouvy
se nevztahuje ustanovení čl. 10 Ústavy České
republiky.
III. K provedení uvedeného dokumentu vlády
vydal ministr průmyslu a obchodu vyhlášku č.
90/1997 Sb., o zavedení dovozního depozita. Vyhláška
nabyla účinnosti dnem 21. dubna 1997 Sb., kdy byla
rozeslána částka 33 ji obsahující.
Vyhláška byla vydána s odvoláním
na ustanovení § 56 odst. 1 písm. b/ zákona
č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích
se zahraničím, ve znění zákonů
č. 102/1988 Sb., č.113/1990 Sb, č. 513/1991
Sb., č. 228/1992 Sb. a č. 223/1994 Sb.
Toto ustanovení (s přihlédnutím k
provedeným organizačním změnám)
zní:
K ochraně důležitých obchodně
politických nebo jiných důležitých
zájmů České republiky nebo k zabezpečení
plnění mezinárodních závazků
může příslušné ministerstvo
obecně závazným právním předpisem
provádění zahraničně hospodářských
činností nebo průvoz zboží územím
České republiky vázat na splnění
určitých podmínek včetně udělení
úředního povolení nebo předložení
stanovených dokladů.
Především je třeba uvést, že
zákon č. 42/1980 Sb. v platném, znění
neobsahuje institut "dovozního depozita", ani
zmocnění k jeho zavedení.
Podle § 2 písm. a/ napadené vyhlášky
"se dovozním depozitem rozumí na dobu šesti
měsíců složená bezúročná
finanční částka v české
měně rovnající se 20 % fakturované
ceny dováženého zboží".
Dovozní depozitum musí deklarant nebo jeho zástupce
vložit u některé z pěti jmenovitě
uvedených obchodních akciových společností
(Komerční banky, Investiční a Poštovní
banky, Československé obchodní banky nebo
České spořitelny).
V § 5 vyhlášky se stanoví, že o vrácení
dovozního depozita může osoba, která
je složila, požádat peněžní
ústav před uplynutím šesti měsíců,
jestliže zboží nebylo propuštěno
do režimu volného oběhu nebo jestliže
zboží bylo po propuštění do režimu
volného oběhu prokazatelně vyvezeno z důvodů
vady nebo proto, že neodpovídalo podmínkám
smlouvy.
IV. Pro posouzení ústavnosti a zákonnosti
napadené vyhlášky jsou relevantní zejména
následující ústavní a zákonné
normy.
V čl. 79 odst. 3 Ústavy se uvádí:
Ministerstva, jiné správní úřady
a orgány územní samosprávy mohou na
základě a v mezích zákona vydávat
právní předpisy, jsouli k tomu zákonem
zmocněny.
V čl. 2 odst. 2 se uvádí: Státní
moc lze uplatňovat jen v případech a mezích
stanovených zákonem, a to způsobem, který
zákon stanoví.
V čl. 4 odst. 1 se stanoví: Povinnosti mohou být
ukládány toliko na základě zákona
a v jeho mezích a jen při zachování
základních práv a svobod.
V čl. 11 odst. 4 se stanoví: Vyvlastnění
nebo nucené omezení vlastnického práva
je možné jen ve veřejném zájmu,
a to na základě zákona a za náhradu.
V § 123 občanského zákoníku se
uvádí: Vlastník je v mezích zákona
oprávněn předmět svého vlastnictví
držet, užívat, požívat jeho plody
a užitky a nakládat s ním.
Podle § 779 a 780 obč.zák. má vkladatel,
který složí u peněžního
ústavu vklad, právo na úroky a právo
nakládat s vkladem.
Podle § 451 obč. zák. se majetkový prospěch
získaný plněním bez právního
důvodu nebo z neplatného právního
úkonu považuje za bezdůvodné obohacení.
Podle § 456 obč. zák. musí být
předmět bezdůvodného obohacení
vydán tomu, na jehož úkor byl získán.
Podle § 708 až 719 obchodního zákoníku,
upravujících smlouvu o běžném
účtu a o vkladovém účtu, je
banka povinna platit majiteli účtu úroky.
Celní zákon č. 13/1993 Sb. ve znění
zák. č. 35/1993 Sb. upravuje povinnosti deklaranta
nebo jeho zástupce v celním řízení
(§ 105 a násl.) a propuštění zboží
do volného oběhu (§ 128 a násl.). V
žádném ustanovení zákona se nestanoví
jeho povinnost předložit "doklad ověřující
složení dovozního depozita".
V. Z uvedeného vyplývá, že ministr průmyslu
a obchodu si vydáním napadené vyhlášky
protiústavně osvojil pravomoc omezit právo
fyzických a právnických osob disponovat s
vlastními finančními prostředky, zrušil
jejich právo na úroky z těchto prostředků
a na jejich úkor vytvořil nezákonné
podmínky pro bezdůvodné obohacení
jmenovitě určených obchodních akciových
společností.
Napadená vyhláška byla vydána v rozporu
s ustanovením čl. 79 odst. 3 Ústavy, neboť
překračuje meze platného znění
zákona č. 42/1980 Sb. Protože ukládá
nové, zákonem dosud nestanovené povinnosti
v oblasti hospodářských styků se zahraničím
a v celním řízení, a nuceným
způsobem omezuje právo vlastníků disponovat
vlastním majetkem, je též v rozporu s čl.
4 odst. 1 a čl. 11 odst. 4 Listiny základních
práv a svobod. Kromě toho je v rozporu s citovanými
ustanoveními občanského zákoníku,
obchodního zákoníku a celního zákona.
Navrhujeme proto, aby Ústavní soud vydal tento
Vyhláška č. 90/1997 Sb., o zavedení
dovozního depozita, se zrušuje.
VI. Podepsaní poslanci souhlasí s tím, aby
je v řízení před Ústavním
soudem v této věci zastupoval poslanec JUDr. Vojtěch
Filip.
navrhujících zrušení vyhlášky
č. 90/1997 Sb., o zavedení dovozního depozita