NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní
činnosti Nejvyššího kontrolního
úřadu na rok 1996 pod č. 96/31 na základě
podnětu branného a bezpečnostního
výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr
vypracoval člen NKÚ Ing. Alexandr Růžek.
Kontrolou byla prověřena veřejná obchodní
soutěž pro výběr centrálních
dodavatelů potravin, systém zásobování
potravinami včetně hospodaření s vyčleněnými
prostředky státního rozpočtu na nákup
potravin a také majetek státu, který byl
určen ke skladování a zpracování
potravin. Kontrolované období: rok 1995 a první
polovina roku 1996.
Kontrolu provedly skupiny kontrolujících odboru
obrany, bezpečnosti a veřejné správy
NKÚ, odboru státního rozpočtu a státního
závěrečného účtu NKÚ
a oblastních odborů NKÚ v Mladé Boleslavi,
v Berouně, v Ústí nad Labem, v Plzni, v Táboře,
v Pardubicích, v Hradci Králové, v Brně,
v Třebíči, ve Zlíně a v Olomouci.
Kontrola byla provedena v období od února do srpna
1996 na Ministerstvu obrany dále jen "MO") a
jemu podřízených vybraných vojenských
finančních úřadech (dále jen
"VFÚ") a vojenských útvarech (dále
jen "VÚ"), které zajišťovaly
větší počet stravovaných vojáků
než 99 a současně příslušely
vybraným VFÚ:
- VFÚ 601 Praha, 606 Tábor, 608 Příbram,
609 Plzeň, 618 Litoměřice, 622 Pardubice,
624 Hradec Králové, 625 Jihlava, 627 Stará
Boleslav, 629 Brno, 636 Uherské Hradiště, 637
Kroměříž a 638 Olomouc (celkem 13);
- VÚ 3739 Olomouc, 8618 Olomouc, 4423 Přáslavice,
4815 Jihlava, 4727 Jihlava, 3395 Jihlava, 7690 Příbram,
6872 Pardubice, 2553 Pardubice, 1923 Žamberk, 4821 Uherské
Hradiště, 6165 Lipník nad Bečvou, 6168
Kroměříž, 3003 Hradec Králové,
6192 Chrást u Chrudimi, 5936 Hradec Králové,
7658 Náměšť nad Oslavou, 8012 Brno, 1825
Tábor, 8993 Drhovice, 5648 Tábor, 4442 Rokycany,
7495 Zbiroh, 3928 Stříbro, 6164 Stará Boleslav,
7366 Kostelec nad Labem, 2800 Stará Boleslav, 1031 Litoměřice,
3524 Litoměřice a 6660 Praha (celkem 30).
Námitky proti kontrolním protokolům podalo
MO prostřednictvím tří VFÚ
a pěti VÚ. Námitky byly vypořádány
rozhodnutím o námitkách vedoucími
skupin kontrolujících. Odvolání proti
rozhodnutí o námitkách ke kontrolním
protokolům nebylo Kolegiu NKÚ podáno.
Kolegium Nejvyššího kontrolního
úřadu na svém XVII. zasedání
dne 7. října 1996
schválilo usnesením č. 3/XVII/96
kontrolní závěr v tomto znění:
V druhé polovině roku 1995 byl v Armádě
České republiky (dále jen "AČR")
postupně zaváděn nový systém
centrálního zásobování potravinami
(dále jen "CZP"). Změna decentralizovaného
systému zásobování potravinami byla
připravována již od roku 1991. Nový
systém je postaven na principu centrálního
zásobování výhradními dodavateli
potravin kteří pomocí počítačového
komunikačního systému s využitím
faxmodemů přijímají objednávky
od jednotlivých útvarů a ve sjednaném
dni a čase zabezpečí dodávku potravin
vlastní dopravou, bez ohledu na místo, kde se vojáci
v té době nacházejí. Komunikační
systém má též zabezpečovat pružnost
změn a fakturaci dodaných potravin. Změnu
objednávky má systém umožňovat
do 12 hodin před sjednanou dodávkou.
Cena dodaných potravin je odvozována od průměrné
ceny potravin (zjišťované tzv. monitoringem)
snížením o 6%. Mezi potraviny, jejichž
ceny jsou monitorovány, jsou zařazeny běžné
potraviny využívané pro stravování
vojáků, a to co do druhu, jakosti i jednotkového
množství. Ceny těchto potravin se stanovují
v dohadovacím řízení za účasti
zástupců MO a dodavatelů pro každý
měsíc znovu a jsou pak závazné pro
všechny dodavatele na celém území České
republiky. Na potraviny, jejichž ceny nejsou monitorovány
a které se od potravin, jejichž ceny jsou monitorovány,
mohou také lišit jen druhem nebo jakostí nebo
jednotkovým množstvím, se vztahují ceny
smluvní, tj. bez 6% snížení.
Platby za dodávky potravin jednotlivým VÚ
podle jimi ověřených faktur vystavených
dodavateli uhrazuje místně příslušný
VFÚ. Ten také vede za tzv. nákladová
střediska, což jsou mimo jiné i VÚ,
podvojné účetnictví.
Obchodní veřejná soutěž na výběr
jednoho centrálního dodavatele potravin byla vyhlášena
v únoru 1994. Do soutěže se přihlásilo
45 firem. Soutěžní komise v červenci
1994 rozhodla, že soutěžní podmínky
nesplnila žádná z přihlášených
firem. V červenci 1994 MO vyhlásilo užší
výběrové řízení, u kterého
byly na základě doporučení Ministerstva
pro hospodářskou soutěž (dále
jen "MHS") změněny soutěžní
podmínky na tři centrální dodavatele
potravin. Do soutěže vyzvalo MO jen některé
firmy z přihlášených do původní
obchodní veřejné soutěže. V říjnu
1994 soutěžní komise rozhodla, že podmínky
soutěže splnily Českomoravská potravinářská
společnost, a. s., Zlín; Zeman a Zeman, s. r. o.,
Praha a Záruba MaK, s. r. o., České Budějovice.
S těmito společnostmi uzavřelo MO v roce
1995 tzv. rámcové kupní smlouvy, ve kterých
také dohodlo rozdělení teritorií pro
zásobování AČR potravinami na celém
území České republiky. Systém
CZP byl zahájen v červenci 1995 a jeho náběh
byl ukončen u většiny VÚ koncem roku
1995.
Na zajištění stravování vojáků
v základní a náhradní službě,
záloh povolaných na cvičení, žáků
a posluchačů vojenských škol, výkonných
letců a výsadkářů bylo v roce
1995 ze státního rozpočtu čerpáno
694 195 000 Kč. V roce 1996 je na tyto účely
vyčleněna částka 735 330 300 Kč.
A. Obchodní veřejná soutěž
a užší výběrové řízení
MO porušilo:
1. ustanovení § 284 odst. 2 zákona č.
513/1991 Sb., obchodní zákoník, které
stanoví:
"Do soutěže nelze zahrnout návrh,
který byl předložen po lhůtě
stanovené v podmínkách soutěže.",
a také ustanovení čl. 10 písm. a)
přílohy 1 Rozkazu ministra obrany České
republiky č. 14 ze dne 9. března 1993 (dále
jen "RMO ČR č. 14"), které mimo
jiné stanoví:
"Do soutěže nesmí vyhlašovatel
zahrnout návrh, který byl doručen po této
lhůtě...",
tím, že do obchodní veřejné soutěže
na výběr jednoho centrálního dodavatele
potravin pro AČR zahrnulo návrh firmy Záruba
MaK, s. r. o., České Budějovice podaný
po uplynutí soutěžní lhůty;
2. ustanovení § 30 odst. 2 vyhlášky MF
ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření
s rozpočtovými prostředky státního
rozpočtu České republiky a o finančním
hospodaření rozpočtových a příspěvkových
organizací, které mimo jiné stanoví:
"Organizace hospodařící s rozpočtovými
prostředky je povinna při plnění rozpočtu
dbát, ... aby efektivně využívala rozpočtových
prostředků...",
tím, že nezabezpečilo, aby výdaje rozpočtových
prostředků spojené s vyhlášením
obchodní veřejné soutěže na výběr
jednoho centrálního dodavatele potravin byly efektivně
využity dosažením žádoucího
výsledku. MHS mělo k vyhlášení
obchodní veřejné soutěže pouze
na jednoho výhradního dodavatele výhrady
již v průběhu přípravy obchodní
veřejné soutěže, a proto doporučovalo
podmínky změnit. MO vzalo doporučení
pouze na vědomí, soutěž vyhlásilo
s podmínkou výhradního dodavatele a uhradilo
náklady na vyhlášení soutěže
v celostátním deníku ve výši
36 900 Kč. V průběhu této soutěže
MHS znovu upozornilo na skutečnost, že u výhradního
dodavatele bude nutné zjišťovat, zda jeho chováním
nedojde k porušení ustanovení zákona
č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské
soutěže, a doporučilo MO změnit podmínky
soutěže na výběr více firem s
výhradním právem zajišťování
dodávek potravin. MO teprve poté změnilo
svůj přístup a vyhlásilo užší
výběrové řízení na výběr
tří centrálních dodavatelů
potravin pro tři teritoria České republiky.
MO porušilo i svoje vnitřní předpisy,
např.:
- dále uvedená ustanovení Směrnice
pro výběrová řízení
v resortu FMO č. 47 ze dne 4. listopadu 1991, a to
a) čl. 9, které mimo jiné stanoví:
"Podmínky pro výběrové
řízení... Musí zahrnovat:
- místo a lhůty pro podání nabídek
(soutěžní lhůty),
- místo, kde je možno vyžádat zadávací
podklady, případně do nich nahlédnout
s uvedením času, kdy je možno tak učinit,
- požadavek na složení jistoty (vádia),
- způsob výběru nejvhodnější
nabídky.",
tím, že dokument MO "Podmínky pro výběrové
řízení" a ani jiný dokument uvedené
podmínky neobsahoval;
b) čl. 17, které mimo jiné stanoví:
"Přesahuje-li objem dodávek částku
1 milion korun, požaduje komise složení vádia
v částce až 10% předpokládaného
objemu. Složená jistota u vybrané nabídky
se použije ke krytí škod vzniklých nesplněním
smluvních podmínek dodavatelem (odběratelem)...",
tím, že při užším výběrovém
řízení na výběr tří
centrálních dodavatelů nebylo vadium MO stanoveno
a od vybraných společností vyžadováno;
c) čl. 21, které mimo jiné stanoví:
"Nabídky musí obsahovat všechny
údaje požadované v konkrétním
výběrovém řízení...",
tím, že do užšího výběrového
řízení byly přijaty čtyři
společnosti, aniž splnily podmínky řízení,
tj. předložit návrh kupní smlouvy. Rovněž
poslední, pátá společnost nesplnila
zcela podmínky řízení, neboť
její návrh kupní smlouvy neobsahoval návrh
řešení zásobování za mimořádných
situací;
d) čl. 23, které mimo jiné stanoví:
"O otevírání nabídek se
sepisuje protokol... V protokolu se konstatuje, že nabídka
byla přečtena, uznána formálně
správnou, popřípadě jaké námitky
byly vzneseny...",
tím, že o otevření nabídek byl
sepsán protokol, který obsahoval pouze záznam
o doručených přihláškách;
- ustanovení čl. 14 písm. a) RMO ČR
č. 14, kde je mimo jiné stanoveno:
"Komise může mít 3 až 7 členů.
Vždy však lichý počet.",
tím, že byla jmenována komise pro obchodní
veřejnou soutěž na výběr centrálního
dodavatele potravin v počtu 8 členů.
B. Rámcové kupní smlouvy
1. MO porušilo:
ustanovení § 43 zákona č. 40/1964 Sb.,
občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů, které
stanoví:
"Účastníci jsou povinni dbát,
aby při úpravě smluvních vztahů
bylo odstraněno vše, co by mohlo vést ke vzniku
rozporů.",
tím, že při vypracování a úpravách
smluvních vztahů s centrálními dodavateli
potravin pro AČR formou rámcových kupních
smluv, včetně jejich příloh a dodatků
(dále jen "smlouvy") neodstranilo případně
neupravilo ujednání, která by mohla vést
ke vzniku rozporů. Při hodnocení podstatného
porušení smlouvy podle ustanovení odst. 6 hlavy
X smluv, které mimo jiné stanoví:
"Smluvní strany činí nesporným,
že podstatným porušením smlouvy se rozumí:
a) prodávající neplní povinnosti
subjektu hospodářské mobilizace,
b) prodávající svým prodlením
způsobí ve větším rozsahu závažné
nedostatky v zásobování útvarů
a zařízení AČR na svěřeném
teritoriu,
c) kupující je déle než 20 dnů
v prodlení s úhradou dohodnuté kupní
ceny... Jiná porušení smlouvy se považují
za nepodstatná.",
může k vzniku rozporů vést ustanovení
přílohy č. 3 smluv, kterou byly dohodnuty
"Technické podmínky pro centrální
dodávky potravin pro AČR", kde se v článcích
"Reklamace", "Hygienické podmínky",
"Narušení zásobování"
a "Kontaktní pružnost" uvádí:
"... porušení výše uvedených
zásad může být považováno
za podstatné porušení rámcové
smlouvy dle odst. 6 písm. b) hlavy X.",
a to tím, že není jasné, zda se v těchto
případech jedná či nejedná
o podstatná porušení, jak je to stanoveno v
závěru odst. 6 hlavy X smluv. Předmětem
sporu by mohl být i výraz "může
být považováno".
2. MO nezajistilo splnění ustanovení smluv:
a) odst. 1 a 2 hlavy IX "Postupy při mimořádných
situacích", která mimo jiné stanoví:
"Prodávající se stává
subjektem hospodářské mobilizace s povinností
zpracovat krizový plán a udržovat zvláštní
zásoby potravin v souladu s usnesením vlády
ČR č. 55 ze dne 10. 2. 1993 o opatřeních
k zabezpečení realizace nařízení
vlády ČSFR č. 284/l992 Sb., o opatřeních
hospodářské mobilizace."
"Podrobnosti upravující povinnosti smluvních
stran vyplývající z odst. 1 včetně
podkladů pro tzv. krizový plán budou zpracovány
samostatně, nejpozději do konce roku 1995 a stanou
se přílohou této smlouvy.",
tím, že do doby ukončení kontroly nedoložilo
žádné opatření, které
by vedlo ke splnění uvedeného ustanovení
smlouvy;
b) odst. 3 a 8 hlavy X "Společná a závěrečná
ustanovení", která stanoví:
"Jakékoliv změny nebo doplňky
této smlouvy (včetně příloh)
je možno provádět pouze formou písemných
dodatků podepsaných oběma smluvními
stranami."
"Přílohy musí být datované
a musí být podepsány oběma smluvními
stranami, jinak jsou neplatné.",
tím, že např. v dodatcích č.
6, 7, 8, 9 smlouvy uzavřené mezi MO a Českomoravskou
potravinovou společností, a. s., Zlín jsou
přílohy (ceníky potravin) nepodepsané
a nedatované;
c) odst. 4 písm. c) přílohy č. 5 "Platební
podmínky pro centrální dodávky potravin
pro AČR", ve znění přílohy
č. 3 dodatku č. 5 z 25. 9. 1995, v němž
se smluvní strany dohodly na smluvních pokutách,
které mimo jiné stanoví:
"... v případě prodlení
prodávajícího ve fakturaci je tento povinen
uhradit kupujícímu od 5. dne prodlení 0,25%
z částky dekádně opožděně
vyfakturovaného zboží... To platí za
podmínek, že potvrzené kopie dodacích
listů od útvarů budou těmito odeslány
- na adresu dodavatelské firmy (centrálního
dodavatele) nejpozději do 4. dne po skončení
předcházející dekády.",
tím, že 25 VÚ v zjištěných
případech prodlení prodávajícího
ve fakturaci neodeslalo potvrzené kopie dodacích
listů na příslušnou adresu, a neumožnilo
tak splnění sjednané povinnosti prodávajícího
úhrady smluvní pokuty a její odvedení
na příjmový účet státního
rozpočtu. Dodatečným výpočtem
částek smluvních pokut u těchto 25
VÚ bylo zjištěno, že za předpokladu
jejich řádného uplatnění by
do státního rozpočtu mohlo být uhrazeno
1 767 550 Kč. V této souvislosti je nutné
konstatovat, že přílohu č. 3 dodatku
č. 5 obdržely 4 VÚ až koncem roku 1995,
2 VÚ až v průběhu prvního pololetí
roku 1996 a 1 VÚ teprve v době kontroly.
3. MO nevěnovalo dostatečnou pozornost vypracování
smluv a připustilo nejednoznačnost, nesrozumitelnost
a formální nedostatky v uzavřených
smlouvách. Např.:
a) ve statutu dohadovací komise, který je přílohou
č. 5 dodatku č. 2 ke smlouvám, je v první
větě odst. B čl. II uvedeno, že "Komise
ustanoví ze svého středu předsedu
a místopředsedu", a v druhé větě
je pak uvedeno, že "Předseda a místopředseda
jsou jmenováni MO ČR";
b) ve smlouvách se smluvní strany dohodly, že
jejich smluvní vztah založený těmito
smlouvami se bude řídit ustanovením §
262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., avšak správně
se tento smluvní vztah řídí ustanovením
§ 261 odst. 2 uvedeného zákona;
c) doplněk k písm. c) odst. 4 Platebních
podmínek pro centrální dodávky potravin
pro AČR (dále jen "Platební podmínky")
je v dodatku č. 5 z 25. 9. 1995 uveden chybně jako
doplněk k písm. c) odst. 3, ke kterému věcně
nepatří;
d) v doplňku k Platebním podmínkám
v dodatku č. 5 z 25. 9. 1995 není zřejmé,
o jakou dekádu jde při stanovení doby prodlení
za pozdní fakturaci dodaných potravin;
e) jednou z příloh smluv jsou též tzv.
rámcové zápůjční smlouvy
na vybavení VÚ prostředky komunikačního
systému, které by však v souladu s ustanovením
§ 659 zákona č. 40/1964 Sb. měly mít
v názvu "Smlouva o výpůjčce";
f) celý soubor smluv včetně příloh
a dodatků tvoří nesourodý, nekoordinovaný
a nepřehledný materiál, což je mimo
jiné způsobeno nesoustavností při
využívání názvů "dodatek",
"příloha" a "doplněk"
a nejednotností při číselném
označení.
C. Hospodaření s majetkem státu
MO porušilo:
1. ustanovení § 6 písm. a) vyhlášky
FMF č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním
majetkem, které stanoví:
"Organizace jsou povinny hospodařit s národním
majetkem s péčí řádného
hospodáře. Jsou povinny zejména:
a) národní majetek zjistit, sepsat, ocenit,
pokud není stanoveno jinak, a vést v předepsané
evidenci podle zvláštních předpisů,
...",
tím, že
a) 10 VÚ neprovedlo v roce 1995 úplné sepsání
a řádné ocenění materiálových
zásob (dále jen "MZ") a hmotného
investičního majetku (dále jen "HIM")
u tzv. "proviantního materiálu". Např.
ve VÚ 4423 Přáslavice se jednalo o HIM (váha,
chladicí a mrazící skříně)
v pořizovací ceně 38 270 Kč a ve VÚ
3739 Olomouc se jednalo o HIM v celkové pořizovací
ceně 5 327 593 Kč;
b) 13 VÚ nevedlo HIM a MZ v předepsané evidenci.
V důsledku toho nebyly ani účetní
doklady předány k zaúčtování
na příslušné VFÚ. Tím
bylo VÚ porušeno ustanovení čl. 12 Metodického
pokynu č. j. 43/11-195 HFÚ/III 1995, kterým
je nákladovým střediskům (kterými
jsou i VÚ) uloženo vystavovat účetní
doklady zachycující stav a pohyb majetku. Např.
VÚ 6164 Stará Boleslav, 7366 Kostelec nad Labem
a 2800 Stará Boleslav nepředaly účetní
doklad o ocenění a stavu zásob potravin v
celkové hodnotě 737 374 Kč;
2. ustanovení § 6 písm. b) a d) vyhlášky
FMF č. 119/1988 Sb., které stanoví:
"Organizace jsou povinny hospodařit s národním
majetkem s péčí řádného
hospodáře. Jsou povinny zejména: ...
b) pečovat o údržbu národního
majetku k plnění úkolů a nakládat
s ním v souladu s těmito úkoly, ...
d) chránit národní majetek před
rozkrádáním, poškozením, zničením,
ztrátou nebo zneužíváním, ...",
tím, že 6 VÚ neprovádělo včasné
opravy a údržbu a dostatečně nezajistily
ochranu před poškozením kuchyňských
objektů a proviantních skladů. Např.
u VÚ 7690 Příbram byly skladovací
prostory v havarijním stavu, což bylo způsobeno
promáčením stropů, stěn a výskytem
plísní. Důsledkem toho byla nemožnost
využít předzásobení sezónními
potravinami za výhodné sezónní ceny.
Podobně u VÚ 3739 Olomouc se vyskytovaly nedostatky,
konstatované i orgánem hygienické správy
(sklady bez dveří, nevětrané, s nesprávnou
skladovací teplotou a s regály, které hrozily
zřícením);
3. ustanovení § 6 písm. e) vyhlášky
č. 119/1988 Sb., které mimo jiné stanoví:
"Organizace jsou povinny hospodařit s národním
majetkem s péčí řádného
hospodáře. Jsou povinny zejména: ...
e) využívat právní prostředky
k ochraně národního majetku, ... včas
uplatňovat právo na náhradu škody proti
těm, kteří za škodu odpovídají,
...",
tím, že 5 VÚ včas neuplatňovalo,
popřípadě vůbec neuplatňovalo
právo na náhradu škody. U 4 kontrolovaných
VÚ činila škoda celkem 214 657 Kč. Z
toho např. u VÚ 1825 Tábor představovala
škoda vzniklá znehodnocením HIM částku
101 476 Kč.
D. Hospodaření s prostředky státního
rozpočtu
MO porušilo:
1. ustanovení § 30 odst. 2 vyhlášky MF
ČR č. 205/1991 Sb., které mimo jiné
stanoví:
"Organizace hospodařící s rozpočtovými
prostředky je povinna při plnění rozpočtu
dbát, aby... plnila úkoly hrazené ze státního
rozpočtu republiky nejhospodárnějším
způsobem...",
tím, že
a) u 20 VÚ byla potvrzena a příslušnými
VFÚ pak dodavatelům potravin hrazena vyšší
cena, než jaká byla stanovena podle smluv (ceníků
v přílohách). Dodavatelům tak bylo
v rozporu s oboustranně dohodnutou cenou za dodané
potraviny uhrazeno celkem o 52 309 Kč více. VÚ
nevyužívaly možnosti neproplácet a vracet
faktury dodavatelům v případě rozdílných
cen, jak to bylo stanoveno ve smlouvách. Např. u
VÚ 3524 Litoměřice činil rozdíl
za období říjen 1995 až březen
1996 u namátkově kontrolovaných faktur částku
2 595 Kč, u VÚ 1031 Litoměřice v období
říjen 1995 až leden 1996 14 236 Kč a
u VÚ 4423 Přáslavice v období září
1995 až březen 1996 20 257 Kč;
b) u 11 VÚ byl sortiment objednávaných potravin
přesouván ve větším rozsahu do
oblasti smluvních cen, a nebyla tedy využívána
zvýhodněná cena s 6% snížením.
V období prvního čtvrtletí roku 1996
to představovalo u 6 VÚ 50% z celkové dodávky
potravin, u dvou VÚ 60% a u dalších dvou až
70%. Ve sledovaném období bylo u kontrolovaných
VÚ vynaloženo v průměru 48,5% rozpočtových
prostředků za cenově nezvýhodněné
dodávky potravin. Např. u VÚ 3003 Hradec
Králové (66,42%) to představovalo částku
1 020 094 Kč;
c) u 2 VÚ nebyly k nákupu sezónních
potravin využívány výhodné sezónní
ceny, i když VÚ měly ke skladování
takovýchto potravin vhodné skladovací prostory.
Např. u VÚ 6165 Lipník nad Bečvou,
kde byly vhodné prostory pro skladování brambor
a kořenové zeleniny, bylo porovnáním
skutečných výdajů, které byly
vynaloženy na nákup brambor a zeleniny, s cenami brambor
a zeleniny v době jejich sezónní výhodnosti
zjištěno, že rozdíl činí
33 398 Kč;
2. ustanovení § 30 odst. 2 vyhlášky MF
ČR č. 205/1991 Sb., které mimo jiné
stanoví:
"Organizace hospodařící s rozpočtovými
prostředky je povinna při plnění rozpočtu
dbát, ... aby efektivně využívala rozpočtových
prostředků...",
tím, že u 15 VÚ byl dodavateli zapůjčený
počítačový komunikační
systém využíván jen částečně
nebo dokonce nebyl vůbec v potřebném rozsahu
využíván. Objednávání
potravin, vystavení dodacích listů, příjem
a evidence faktur při využití a aktualizaci
ceníků a jednotných číselníků
zboží (potravin) bylo spojeno se zvýšenými
výdaji rozpočtových prostředků.
Vícenáklady vznikly zasíláním
písemných objednávek nebo telefonickým
objednáváním, o kterém však ve
většině případů nezůstal
ani záznam.
E. Vedení účetnictví
MO porušilo:
1. ustanovení § 2 zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, které mimo jiné
stanoví:
"Účetní jednotky účtují
v soustavě podvojného... účetnictví
o stavu a pohybu majetku a závazků...",
tím, že kontrolované VFÚ neúčtovaly
a) o stavu MZ a HIM ve smyslu udělené výjimky
Ministerstva financí č. j. 341/46 768/1993 z 15.
září 1993 (dále jen "Výjimka"),
kde je stanoveno:
"Do účetnictví orgánů
ministerstva obrany se zahrne veškerý investiční
majetek a zásoby tak, aby tento úkol byl splněn
nejpozději do 31. 12. 1995."
Účtováno bylo pouze o nově pořízeném
majetku;
b) o pohybu veškerých zásob potravin. Porovnáním
přeúčtovacích dokladů vystavených
centrálním skladem a obratů na účtech
zásob potravin účtovaných na VFÚ
624 Hradec Králové bylo zjištěno, že
v březnu a v dubnu 1996 bylo na základě příkazu
provedeno vyskladnění konzervovaných potravin
ke spotřebě u příslušných
VÚ v pořizovací ceně 623 582 Kč.
Ve výpisu stavu na příslušných
účtech k 11. 6. 1996 však byly tyto potraviny
vedeny jako nespotřebované zásoby. Podobný
stav byl zjištěn i u VÚ 618 Litoměřice,
kde se jednalo o konzervované potraviny v pořizovací
ceně 502 082 Kč;
2. ustanovení § 3 odst. 1 zákona č.
563/1991 Sb., které mimo jiné stanoví:
"Účetní jednotky účtují
o skutečnostech, které jsou předmětem
účetnictví, do období, s nímž
tyto skutečnosti časově a věcně
souvisí (dále jen "účetní
období"); ...",
tím, že do doby ukončení kontroly
a) 4 VFÚ neprovedly zaúčtování
veškerého HIM, MZ a závazků v účetním
období roku 1995. Tato skutečnost je rovněž
v rozporu s udělenou Výjimkou;
b) 2 VFÚ neúčtovaly o závazcích
roku 1995 v účetním období roku 1995.
Např. u VFÚ 622 Pardubice nebyla do účetního
období roku 1995 zaúčtována došlá
a neproplacená faktura za dodané potraviny na částku
ve výši 119 391 Kč a rovněž další
faktury ve výši 843 097 Kč;
3. ustanovení § 4 odst. 2 zákona č.
563/1991 Sb., které mimo jiné stanoví:
"Účetní jednotky jsou povinny
dodržovat při vedení účetnictví
účtové osnovy a postupy účtování...",
tím, že 8 VFÚ nesledovalo na podrozvahových
účtech cizí majetek zapůjčený
místně příslušným VÚ,
jak to vyžadovalo ustanovení čl. IX třídy
9 přílohy č. 2 k Opatření FMF,
kterým se stanoví účtová osnova
a postupy účtování pro rozpočtové
a příspěvkové organizace a obce, č.
j. V/20 530/1992, ve znění pozdějších
Opatření. Jednalo se především
o počítače, tiskárny, faxmodemy a
příslušný software zapůjčené
VÚ dodavateli potravin k realizaci počítačového
komunikačního systému;
4. ustanovení § 6 odst. 1 zákona č.
563/1991 Sb., které mimo jiné stanoví:
"Účetní jednotky dokládají
skutečnosti, které jsou předmětem
účetnictví (dále jen "účetní
případy"), účetními doklady...",
tím, že 9 VÚ nezpracovalo a na příslušné
VFÚ nepředalo účetní doklady
pro skutečnosti, které jsou předmětem
účetnictví (např. ocenění
potravin ve skladech ke dni 31. 12. 1995, chovná zvířata
a jejich přírůstky, výpěstky
zemědělských plodin apod.). Tím došlo
rovněž k porušení ustanovení čl.
30 Metodických pokynů pro účtování
o majetku v rozpočtovém úseku MO č.
j. 43/11-195HFÚ/III 1995. Např. 5 VÚ nepředalo
ke dni řádné závěrky roku 1995
místně příslušným VFÚ
účetní doklady pro zaúčtování
ocenění zásob potravin. U VÚ 4423
Přáslavice to představovalo částku
ve výši 2 000 655 Kč. Z VÚ 8618 Olomouc
a VÚ 4423 Přáslavice nebyly na VFÚ
předány v roce 1995 účetní
doklady o chovaných zvířatech a výpěstcích
z provozovaného pomocného zemědělského
hospodářství;
5. ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č.
563/1991 Sb., která mimo jiné stanoví:
"Účetní jednotky jsou povinny
vést účetnictví úplně...".
"Účetnictví účetní
jednotky je úplné, jestliže účetní
jednotka zaúčtovala všechny účetní
případy týkající se účetního
období.",
tím, že připustilo porušování
uvedená v bodech E1 až E4;
6. ustanovení § 11 odst. 1 zákona č.
563/1991 Sb., které mimo jiné stanoví:
"Účetní doklady jsou originální
písemnosti, které musí mít tyto náležitosti:
...
c) peněžní částku nebo
údaj o množství a ceně, ...
f) podpis odpovědné osoby za účetní
případ...",
tím, že 6 VÚ mělo některé
účetní doklady (dodací listy, faktury)
bez potřebných náležitostí, a
to úplných údajů o ceně a podpisu
odpovědné osoby za účetní případ.
Např. ve VÚ 1825 Tábor bylo zjištěno,
že na fakturách, kterými mělo být
hrazeno celkem 1 050 364 Kč. chyběly údaje
o daňové sazbě a podpis osoby odpovědné
za účetní případy;
7. ustanovení § 6 odst. 3 a § 29 odst. 1 zákona
č. 563/1991 Sb., která mimo jiné stanoví:
"Účetní jednotky jsou povinny
inventarizovat majetek a závazky podle § 29."
"Účetní jednotky inventarizací
ověřují ke dni řádné
a mimořádné účetní závěrky,
zda stav majetku a závazků v účetnictví
odpovídá skutečnosti.",
tím, že ke dni řádné účetní
závěrky roku 1995
a) 15 VÚ neprovedlo inventarizaci veškerého
majetku, který se v působnosti VÚ nacházel.
Například u VÚ 7495 Zbiroh nebylo inventarizováno
velkokuchyňské zařízení v pořizovací
ceně 1 261 084 Kč u VÚ 4423 Přáslavice
HIM v pořizovací ceně 38 270 Kč;
b) 13 VÚ neinventarizovalo závazky vůči
dodavatelům za dodané, ale nevyfakturované
potraviny. Například u VÚ 4423 Přáslavice
nebyly inventarizovány závazky ve výši
398 428 Kč a u VÚ 2553 Pardubice ve výši
517 295 Kč;
c) 23 VÚ neinventarizovalo zapůjčený
majetek k realizaci komunikačního systému.
Tím došlo zároveň i k porušení
ustanovení Metodických pokynů pro vedení
účetnictví v rozpočtovém úseku
MO, č. j. 43/11-125 HFÚ II/1-1995.
1. Uvedená zjištění mají dostatečnou
vypovídací schopnost, neboť kontrola se uskutečnila
na vzorku 13 VFÚ (cca 30% všech VFÚ) a na vzorku
30 VÚ (cca 35% VÚ s větším počtem
stravovaných než 99).
Nejčastější porušení předpisů
byla zjištěna:
- v oblasti hospodaření s majetkem státu,
a to především při evidenci a ochraně
státního majetku určeného ke skladování
a zpracování potravin - např. nedostatečná
údržba a nedůsledné uplatňování
náhrady škod (viz C1 až C3);
- při uplatňování zásad hospodárnosti
a efektivnosti výdajů prostředků státního
rozpočtu vynaložených na nákup potravin
- např. hrazení vyšších cen než
smluvních, přesun objednávek z oblasti cen
monitorovaných potravin do oblasti cen nemonitorovaných,
nevyužívání nákupů brambor
a zeleniny za výhodnější sezónní
ceny, nedostatečné využívání
počítačového komunikačního
systému a nedostatečné využívání
sankčních ujednání (viz D1 až
D3);
- při uplatňování zásad vedení
účetnictví tím, že nebylo účtováno
o značném majetku a závazcích. Ani
inventarizace nebyla prováděna řádně.
Rovněž účetní doklady neměly
všechny zákonem požadované náležitosti
(viz E1 až E7).
Samotné MO neprovádělo přípravu
centrálního zásobování potravinami
bez nedostatků (viz A1 až A4). Zejména při
vypracování zásadních dokumentů
realizujících systém centrálního
zásobování potravinami - rámcových
kupních smluv se třemi vítězi užšího
výběrového řízení -
se dopouštělo chyb, které mohou vést
k rozporům, nejasnostem a nejednotnosti výkladu
ustanovení (viz B1 až B3).
2. Provedená kontrolní akce ukázala, že
zjištěný stav systému centrálního
zásobování neodpovídá žádoucímu
hospodárnému a efektivnímu využití
rozpočtových prostředků a účelům,
které jsou vyjádřeny ustanoveními
smluv.
a) Výkonní pracovníci systému nejsou
úplně a jednoznačně informováni
o svých právech a povinnostech, které vyplývají
z ustanovení smluv a metodických pokynů o
vedení účetnictví. Zejména
- o povinnosti objednávat především
monitorované potraviny,
- o podmínkách, za kterých je možno
objednávat i jiné potraviny,
- o postupech při přijímání
a reklamaci nekvalitních či pozdě dodaných
potravin,
- o postupech při uplatňování smluvních
pokut,
- o vystavení a uchování objednávek,
- o vedení evidence, inventarizaci a předávání
účetních dokladů VFÚ apod.
Směrnice pro centrální zásobování
potravinami AČR a smlouvy nejsou pro tento účel
dostačující.
b) Komunikační systém zásobování
byl u 14 VÚ využíván jen částečně,
a to především z důvodu nespolehlivého
spojení faxmodemem.
c) Počet a sortiment potravin zařazených
mezi potraviny, jejichž ceny se monitorují, není
dostačující a měl by být ještě
rozšířen, a to především
ve variabilitě jednotkového množství.
Např. nestačí zařadit jen 1 kg balení,
ale je nutno vzít v úvahu i jiná běžně
používaná balení např. 5, 10
a 50 kg.
d) V objednávkách a v daných potravinách
se vyskytuje vysoký podíl potravin, jejichž
ceny nejsou monitorovány a které jsou ve vyšších
cenových hladinách (u kontrolovaných VÚ
činil tento podíl v průměru cca 48%).
Častým důvodem pro to bylo i nedodržení
podmínek ze strany dodavatele, kdy dohodnutý druh
či balení potravin neměl dodavatel po dobu
platnosti ceníku (jeden měsíc) na skladě.
e) Hromadění značného počtu
neuhrazených faktur za dodané potraviny v závěru
účetního období, tj. ke konci roku,
které není organizačně zvládnuté
a smluvně zajištěné, způsobuje
ve svém důsledku jednak nedočerpání
limitovaných rozpočtových prostředků
vyčleněných na nákup potravin a jednak
dává právo dodavatelům uplatňovat
smluvní pokuty za opožděně uhrazené
faktury.
f) Praxe není vždy v souladu s předpisy MO
upravujícími účtování
potravin. Např. VFÚ účtují
a zahrnují do výdajů na potraviny i náklady
na obaly a přepravky. Avšak podle pokynů k
realizaci mohou být z příslušné
rozpočtové položky hrazeny jen potraviny. Výdaj
na obalový materiál není v rozpočtové
skladbě MO uveden.
g) Nejsou splněna některá ustanovení
smluv. Např. není dosud vypracován krizový
plán a není zajištěno udržování
zvláštních zásob potravin v souvislosti
s opatřením hospodářské mobilizace,
což by mohlo případně vést k
mimořádným výdajům.
h) Dosavadní smlouvy obsahují ustanovení,
která stanovují nesnadno splnitelné povinnosti
nebo neupravují činnosti jasně. Např.
ke kontrole včasného předložení
ceníku VÚ nemá příslušný
pracovník VÚ možnost u dodavatele zjistit splnění
podmínky "do 5ti pracovních dnů od data
jejich obdržení".
V smlouvách je stanoveno, že v případě
mimořádných opatření nařízených
vládou ČR se dodavatelé zavazují plnit
dodávky potravin na vyžádaná místa,
pokud budou oznámeny alespoň 30 dnů předem.
To je však nedostačující vzhledem k
případným mimořádným
opatřením, která budou vyžadovat daleko
kratších lhůt pro činnost zúčastněných.
Dodavatelé, kteří uzavřeli s MO rámcové
kupní smlouvy, berou na sebe závazek "stát
se subjektem hospodářské mobilizace".
Avšak stanovení subjektu hospodářské
mobilizace, v souladu s nařízením vlády
ČR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské
mobilizace a usnesením vlády ČR č.
55 ze dne 10. února 1993 (příloha č.
2 - Subjekty hospodářské mobilizace) si vyhradila
vláda ČR do své kompetence. Dotčené
právnické osoby s tímto zařazením
vyslovují pouze souhlas. Teprve po tomto aktu vlády
ČR je možno uzavírat příslušné
smlouvy se subjekty hospodářské mobilizace.
i) Plnění ujednání smlouvy (např.
sdělení o změnách způsobu spojení,
vyrovnání závazků při ukončení
smluvního vztahu, garance provedení oprav hardwaru
komunikačního systému, dodání
aktualizovaného číselníku potravin
apod.) by mělo být podpořeno sankcemi za
neplnění.
j) Smlouvy obsahují některé nejasné
pojmy, které nejsou vždy dostatečně
konkretizovány. U smluv, z nichž každá
představuje až 300milionový roční
obrat, je nutné vyloučit jakékoliv nejasnosti.
K zvýšení hospodárnosti a efektivnosti
centrálního zásobování potravin
bude potřebné zejména uvedené nedostatky
odstranit, smlouvy doplnit a zpřesnit, příslušné
výkonné pracovníky vybavit podrobnými
předpisy, řádně je proškolit
a stanovit jejich odpovědnost.
Zásadní vliv na hospodárnost a efektivnost
vynakládaných rozpočtových prostředků
má velikost podílu potravin zařazených
do monitorování a způsob stanovení
cen monitorovaných potravin. S tím úzce souvisí
i vhodný výběr respondentů a vyhodnocení
jimi dodaných ceníků, které slouží
jako podklad pro stanovení cen monitorovaných potravin.
3. Po odstranění všech nedostatků systému
centrálního zásobování potravin
a v případě řádně vedeného
účetnictví bude možno přistoupit
k zvážení hospodárnosti jiných
alternativ zásobování AČR.
V úvahu by mohl být vzat:
- kombinovaný systém zásobování,
kdy určitý druh potravin, převážně
z tzv. neúdržných (pečivo, mléko,
brambory a zelenina), bude odebírán z místních
zdrojů a ostatní potraviny budou dodávány
dosavadními centrálními dodavateli;
- kombinovaný systém zásobování,
kde však dodávku ostatních potravin převezme
AČR ve vlastní režii nákupem přímo
od výrobců a od velkoskladů. V tomto případě
lze řešit alternativně i dopravu, tj. buď
prostřednictvím AČR, nebo jiných smluvních
dopravců.