Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní
činnosti Nejvyššího kontrolního
úřadu na rok 1996 pod č. 96/26. Kontrolní
akci řídil a kontrolní závěr
vypracoval člen NKÚ JUDr. František Bárta.
Provedly ji skupiny kontrolujících z odboru státních
příjmů NKÚ a oblastních odborů
NKÚ v Berouně, Kutné Hoře, Liberci,
Mostě, Plzni, Strakonicích, Českých
Budějovicích, Táboře, Šumperku
a Olomouci v době od září 1996 do
ledna 1997.
Kontrolované osoby:
I. Poplatníci daně z příjmů
právnických osob
Česká pošta, s. p., Praha
Průzkum Příbram, spol. s r. o.,
Příbram CK IRÍNY-TOURS, Příbram
Příbramská teplárenská akciová
společnost, Příbram
Elektrárna Kolín, a. s., Kolín
Elmech, a. s., Kolín
Uhelné sklady Kolín, s. p.,
Kolín ELEKTROTEPLO Kolín, spol. s r. o., Kolín
TELMO, spol. s r. o., Jablonec nad Nisou
PEMETA, spol. s r. o., Jablonec nad Nisou
Amann Sponit Trading, s. r. o., Kovářská
Belet, a. s., Vejprty
ZKL Klášterec nad Ohří, a. s., Klášterec
nad Ohří
KOREK, a. s., Klášterec nad Ohří
G - Team, spol. s r. o., Dobřany
ELIMAT, spol. s r. o., Starý Plzenec
Herma, spol. s r. o., Starý Plzenec
HERMA K. W., spol. s r. o., Starý Plzenec
TOLLMI, spol. s r. o., Milevsko
PF Nábytek, spol. s r. o., Veselíčko
KOVALTOS, spol. s r. o., Sušice
MEDICA FILTER, spol. s r. o., Kašperské Hory
Západočeské konzumní družstvo,
Sušice
ZEPTER INTERNATIONAL, spol. s r. o., České Budějovice
ČK PROJEKT, spol. s r. o., Český Krumlov
KAPS Comm, s. r. o., Český Krumlov
PRIMA MODA, spol. s r. o., Český Krumlov
"Kámen a písek společnost s ručením
omezeným", Český Krumlov
BAUSERVIS, s. r. o., Veselí nad Lužnicí
Farní charita, Veselí nad Lužnicí
Zemědělské družstvo, Klenovice
Sanace potrubí STRABAG-RABMER, spol. s r. o., Soběslav
DARNOK, s. r. o., Veselí nad Lužnicí
"DADDY", s. r. o., Soběslav
HORYMAS, spol. s r. o., Rýmařov
Jesenické mlékárny, a. s., Bruntál
Cave canem, s. r. o., Kojetín
Mechanické dílny Kojetín, spol. s r. o.,
Kojetín
STAVEBNÍ PODNIK HRANICE, a. s., Hranice
STUDIO - 2H, spol. s r. o., Hranice
II. Finanční úřady pro Prahu 3, v
Bruntále, v Českých Budějovicích,
v Českém Krumlově, v Hranicích, v
Jablonci nad Nisou, v Kadani, v Kojetíně, v Kolíně,
v Milevsku, Plzeň-jih, v Příbrami, v Soběslavi,
v Sušici a ve Vejprtech.
Kontrolované období: rok 1995 u poplatníků
daně, u finančních úřadů
výkon správy daně u kontrolované osoby
v následujícím období až do doby
ukončení kontroly.
Cílem kontroly bylo prověřit:
- oprávněnost zahrnutí vykázaných
příjmů a nákladů (výdajů)
do základu daně uváděného v
přiznání k dani z příjmů
právnických osob,
- dodržení závazných postupů
při výkonu správy daně dle zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů
(dále jen "zákon o daních z příjmů"),
zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění
základu daně z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů (dále
jen "zákon o rezervách"), zákona
č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů
(dále jen "zákon o správě daní"),
a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění pozdějších předpisů
(dále jen "zákon o účetnictví").
Kontrolované osoby podaly proti kontrolním protokolům
námitky celkem v 5 případech. Námitky
byly vypořádány vedoucími skupin kontrolujících
rozhodnutími o námitkách.
Odvolání proti rozhodnutí o námitkách,
která podaly kontrolované osoby ve 3 případech,
byla vypořádána usneseními Kolegia
NKÚ.
Kolegium NKÚ na svém zasedání dne
7. dubna 1997 schválilo usnesením č.
5/VII/97 kontrolní závěr v tomto znění:
Daňové povinnosti za oblast příjmů
právnických osob jsou upraveny zákonem o
daních z příjmů, který byl
od svého schválení v roce 1992 do současnosti
upraven patnácti novelami. Kromě legislativních
úprav vydává Ministerstvo financí
(dále jen "MF") k jednotlivým ustanovením
zákona ve Finančním zpravodaji Pokyny (označené
písmenem "D").
Jednotlivá ustanovení zákonů jsou
dále uváděna ve znění platném
pro kontrolované období.
I. Poplatníci daně z příjmů
právnických osob (dále jen "poplatníci")
Ustanovení § 57 odst. 2 zákona o správě
daní stanoví:
"Daňová povinnost vzniká okamžikem,
kdy nastaly skutečnosti zakládající
daňovou povinnost podle tohoto zákona nebo zvláštních
předpisů."
Poplatníci tuto povinnost neplnili tím, že
porušili zákon o daních z příjmů
v následujících ustanoveních:
1. § 23 odst. 1, kde je mj. uvedeno:
"Základem daně je rozdíl, o který
příjmy, s výjimkou příjmů,
které nejsou předmětem daně, a příjmů
osvobozených od daně, převyšují
výdaje (náklady), a to při respektování
jejich věcné a časové souvislosti
v daném zdaňovacím období..."
Porušení bylo zjištěno u 23 poplatníků
(57,5% z kontrolovaných). Neoprávněné
zkrácení základu daně činilo
celkem 7 108 351 Kč. Nesprávně zvýšený
základ daně byl naopak zjištěn u 1 poplatníka
a činil 12 301 Kč.
Z toho:
- 20 poplatníků nerespektovalo časovou souvislost
mezi příjmy a výdaji zdaňovacího
období 1995, a tím snížilo základ
daně celkem o 7 035 054 Kč. K porušení
časové souvislosti došlo například
tím, že poplatníci zahrnuli do daňových
nákladů nájemné, spotřebu energie,
cestovné, vodné, telefonní poplatky, členské
příspěvky, úroky, pojištění,
leasing, i když se týkaly jiných zdaňovacích
období;
- 5 poplatníků nerespektovalo věcnou souvislost
mezi příjmy a výdaji zdaňovacího
období roku 1995, a tím snížilo základ
daně celkem o 73 297 Kč. K porušení
věcné souvislosti došlo tím, že
poplatníci zahrnuli do nákladů například
hodnotu poštovních známek určených
pro archivaci, výstavy a mezinárodní výměnu,
náklady na vrácené zboží, nákup
předplatných jízdenek MHD, náklady
na návrh firemní značky jiné firmy;
2. § 23 odst. 3, kde je mj. uvedeno
"Hospodářský výsledek nebo
rozdíl mezi příjmy a výdaji podle
odstavce 2 se upraví o částky, které
nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů
(nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné
výši, o částky odečtené
od základu daně podle § 34 odst. 3 při
nedodržení stanovených podmínek a o
veškeré částky neoprávněně
zkracující příjmy."
Porušení bylo zjištěno u 8 poplatníků
(20% z kontrolovaných). Neoprávněné
zkrácení základu daně činilo
celkem 175 607 375 Kč. Například:
- poplatník poskytl jinému subjektu na základě
smlouvy síť svých pracovišť (včetně
např. vybavení a pracovníků) za dohodnutou
úplatu. Tím, že do svých zdanitelných
příjmů zahrnul pouze skutečně
zaúčtované výnosy a nikoli smluvně
dohodnutou výši úplaty za poskytnuté
služby, zkrátil zdanitelné příjmy
nejméně o částku 173 989 638 Kč;
- poplatník zkrátil zdanitelné příjmy
o 609 061 Kč tím, že neúčtoval
o nedokončené výrobě;
- poplatník zkrátil zdanitelné příjmy
tím, že nezahrnul do výnosů vyúčtování
poskytnutých rekreačních služeb ve výši
396 492 Kč;
- poplatník ponechal v daňových nákladech
náklady na dopravu zaměstnanců z místa
bydliště do místa pracoviště ve
výši 266 410 Kč;
- poplatník zkrátil zdanitelné příjmy
o nevyfakturovanou částku ve výši 264
000 Kč za provedené softwarové práce;
- 2 poplatníci ponechali v nákladech i částky
za ubytování domácích a zahraničních
hostů a hovorné soukromé telefonní
stanice v celkové výši 23 844 Kč;
- poplatník zkrátil zdanitelné příjmy
tím, že nezahrnul do výnosů pojistnou
náhradu ve výši 22 780 Kč;
- poplatník zkrátil zdanitelné příjmy
tím, že nezahrnul do výnosů příjmy
z pronájmu ve výši 12 000 Kč;
3. § 23 odst. 6, kde je uvedeno:
"Za příjmy se považuje jak peněžní,
tak i nepeněžní plnění, oceněné
cenami obvyklými v místě a v době
plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality,
popř. míry opotřebení předmětného
plnění (dále jen "ceny obvyklé
na trhu"), s výjimkou naturální spotřeby
vlastní výroby a služeb; přitom se příjmy
získané směnou posuzují pro účely
zákona obdobně jako příjmy získané
prodejem."
Porušení bylo zjištěno u 1 poplatníka,
který nezahrnul do příjmů hodnotu
poukazů na zahraniční rekreaci ve výši
52 036 Kč, poskytnutých svým dodavatelům
jako naturální plnění za jimi provedené
služby;
4. § 23 odst. 10, kde je uvedeno:
"Pro zjištění základu daně
se vychází z účetnictví vedeného
podle zvláštního předpisu [Zákon
č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice
k účtové osnově a Zásady jednoduchého
účetnictví, vyhlašované ve Sbírce
zákonů.], pokud zvláštní předpis
nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází
ke krácení daňové povinnosti jiným
způsobem."
Porušení bylo zjištěno u 7 poplatníků
(17,5% z kontrolovaných). Neoprávněné
zkrácení základu daně činilo
celkem 767 803 Kč. Například:
- 2 poplatníci zaúčtovali do nákladů
nezúčtované zálohy na teplo a elektrickou
energii v celkové výši 257 856 Kč;
- poplatník zaúčtoval do výnosů
oprávku k pasivní opravné položce k
úplatně nabytému majetku nižší
o 107 261 Kč;
- poplatník zaúčtoval do nákladů
i náklady na zboží ve výši 98 973
Kč, které neprodal;
- poplatník zaúčtoval do nákladů
dohadnou položku ve výši 11 000 Kč za
účetní práce provedené až
v následujícím zdaňovacím období;
- poplatník nezaúčtoval do výnosů
vrácené soudní poplatky ve výši
14 150 Kč;
5. § 24 odst. 1, kde je uvedeno:
"Výdaje (náklady) vynaložené
na dosazení, zajištění a udržení
zdanitelných příjmů se pro zjištění
základu daně odečtou ve výši
prokázané poplatníkem a ve výši
stanovené tímto zákonem a zvláštními
předpisy. [Např. zákon č. 119/1992
Sb., o cestovních náhradách, ve znění
zákona č. 44/1994 Sb.] Ve výdajích
na dosazení, zajištění a udržení
příjmů nelze uplatnit výdaje, které
již byly v předchozích zdaňovacích
obdobích ve výdajích na dosazení,
zajištění a udržení příjmů
uplatněny."
Porušení bylo zjištěno u 15 poplatníků
(37,5% z kontrolovaných). Neoprávněné
zkrácení základu daně činilo
celkem 8 837 667 Kč. Například:
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
i účetní odpisy drobného hmotného
investičního majetku ve výši 3 223 500
Kč, i když pořizovací hodnotu tohoto
majetku uplatnil jednorázově jako daňový
náklad již v roce 1994;
- poplatník neprokázal výdaje za administrativní
a účetní práce ve výši
3 180 000 Kč;
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
částku 659 754 Kč vzniklou použitím
rozdílných způsobů oceňování
vratných obalů v průběhu roku ve skladové
evidenci a v účetnictví;
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
náklady za dopravu zboží týkající
se jiné organizace ve výši 584 350 Kč;
- poplatník neprokázal oprávněnost
fakturace za technickou pomoc ve výši 506 000 Kč;
- poplatník neprokázal vynaložené náklady
na prodané zboží ve výši 192 270
Kč;
- poplatník nedoložil oprávněnost zahrnutí
nákladů závodní kantýny, provozované
jinou firmou v jeho areálu, ve výši 118 641
Kč;
- poplatník neprokázal výdaje ve výši
85 049 Kč na úhradu úroků z půjčky;
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
fakturu za projekt modernizace budovy, kterou neměl zahrnutu
ve svém majetku ani v pronájmu, ve výši
47 560 Kč;
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
výdaje za kolky a za povolení k prodloužení
pobytu cizích státních příslušníků
ve výši 35 050 Kč;
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
příspěvky na rekreaci svých zaměstnanců
ve výši 33 573 Kč;
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
nocležné za osoby, které nebyli jeho zaměstnanci,
ve výši 29 452 Kč;
- poplatník neprokázal výdaje za nájemné
ve výši 23 066 Kč;
- poplatník neprokázal výdaj za účetní
audit ve výši 16 250 Kč;
- 8 poplatníků uplatnilo neoprávněně
jako daňové výdaje náklady na zahraniční
cestu za osobu, která nebyla zaměstnancem firmy,
částečnou úhradu zřízení
telefonních stanic u fyzických osob, úhradu
úroků z půjčky poskytnuté fyzické
osobě, telekomunikační poplatky za jinou
organizaci, škodu vzniklou na pronajatém automobilu,
i když náhradu od pojišťovny obdržela
leasingová společnost, část zůstatkové
ceny prodaného investičního majetku uplatněné
formou odpisů v nákladech předchozích
zdaňovacích období, náklady za praní
ložního prádla, i když ve zdaňovacím
období nebyly vykázány žádné
příjmy za ubytovací služby a výdaje
spojené s přepravou osob na fotbalové utkání
v celkové výši 49 283 Kč;
6. § 24 odst. 2 pís. a), d), e), ch), i), j) bod
4, k) body 1 a 2, kde je mj. uvedeno:
"Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou
také
a) odpisy hmotného a nehmotného majetku...,
d) příspěvky právnickým
osobám, pokud povinnost členství vyplývá
ze zvláštního zákona,
e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud
souvisí s příjmem, který je předmětem
daně a není od daně osvobozen, ...
ch) zaplacená daň z nemovitostí, ... jakož
i další daně...,
i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob
tvorby a výši pro daňové účely
stanoví zvláštní zákon [Zákon
ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění
základu daně z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů.]...,
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální
podmínky, péči o zdraví a zvýšený
rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené
na...
4. provoz vlastních zařízení závodního
stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky
na závodní stravování zajišťované
prostřednictvím jiných subjektů a
poskytované až do výše 55% ceny jednoho
hlavního jídla v průběhu jedné
pracovní směny, maximálně však
do výše 70% stravného při trvání
pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního
předpisu. [§ 5 odst. 1 písm. a) zákona
č. 119/1992 Sb.] Za závodní stravování
ve vlastním zařízení se považuje
i závodní stravování zabezpečované
ve vlastním zařízení prostřednictvím
jiných subjektů, ...
k) výdaje (náklady) na pracovní cesty,
včetně výdajů (nákladů)
na pracovní cestu spolupracujících osob (§
13) a společníků veřejných
obchodních společností a komplementářů
komanditních společností, a to maximálně
ve výši podle zvláštních předpisů,
[Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních
náhradách, ve znění zákona
č. 44/1994 Sb.] přitom
1. na ubytování, na dopravu... a na nezbytné
výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané
výši,
2. stravné při tuzemských pracovních
cestách podle zvláštního předpisu..."
Porušení bylo zjištěno u 7 poplatníků
(17,5% z kontrolovaných). Neoprávněné
zkrácení základu daně činilo
celkem 4 296 062 Kč. Nesprávně zvýšený
základ daně činil 2 946 Kč.
K ustanovení § 24 odst. 2 písm. a):
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
odpisy hmotného investičního majetku o 13
603 Kč vyšší, než stanoví
zákon o daních z příjmů.
K ustanovení § 24 odst. 2 písm. d):
- 4 poplatníci zahrnuli do daňových nákladů
příspěvky právnickým osobám,
u nichž povinnost členství nevyplývá
ze zvláštního zákona, ve výši
296 214 Kč.
K ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch):
- poplatník neuplatnil jako náklad daň z
přidané hodnoty z měsíční
splátky vstupní ceny osobních automobilů
ve výši 2 946 Kč.
K ustanovení § 24 odst. 2 písm. i):
- 2 poplatníci zahrnuli do daňových nákladů
tvorbu rezerv ve výši 579 627 Kč v rozporu
se zákonem o rezervách.
K ustanovení § 24 odst. 2 písm. j):
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
hodnotu potravin pro účely závodního
stravování ve výši 3 395 968 Kč.
K ustanovení § 24 odst. 2 písm. e), k), k)
body 1 a 2:
- 6 poplatníků zahrnulo do daňových
nákladů náklady na pojištění
odpovědnosti občanů za škodu způsobenou
při výkonu povolání, výdaje
nad rámec zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních
náhradách, ve znění zákona
č. 44/1994 Sb., a neprokázalo náklady spojené
s pracovní cestou v celkové výši 10
650 Kč;
7. § 25 odst. 1 písm. a), f), k), n), p), t) a
u), kde je mj. uvedeno:
"Za výdaje (náklady) vynaložené
k dosažení, zajištění a udržení
příjmů pro daňové účely
nelze uznat zejména
a) výdaje (náklady) na pořízení
hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26)
a pozemků včetně splátek a úroků
z úvěrů spojených s jejich pořízením,
jsou-li součástí jejich pořizovací
ceny, ...
f) penále a pokuty s výjimkou smluvních
pokut a úroků z prodlení...,
k) výdaje (náklady) převyšující
příjmy v zařízeních k uspokojování
potřeb zaměstnanců nebo jiných osob...,
n) manka a škody přesahující náhrady
s výjimkou uvedenou v § 24, ...
p) technické zhodnocení (§ 33), ...
t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména
výdaje na pohoštění, občerstvení
a dary. Za dar se nepovažuje předmět opatřený
obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele
daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč...,
u) výdaje na osobní potřebu poplatníka...,"
a
§ 20 odst. 8, kde je uvedeno:
"Od základu daně sníženého
podle § 34 lze odečíst hodnotu darů
poskytnutých obcím a právnickým osobám
se sídlem na území České republiky
na financování vědy a vzdělání,
výzkumných a vývojových účelů,
kultury, školství, na policii [Zákon ČNR
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní
policii], na požární ochranu, na podporu a
ochranu mládeže, na ochranu zvířat,
na účely sociální, zdravotnické,
ekologické, humanitární, charitativní,
náboženské pro registrované církve
a náboženské společnosti, tělovýchovné
a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm
na území České republiky provozujícím
školská a zdravotnická zařízení
a zařízení na ochranu opuštěných
zvířat nebo ohrozených druhů zvířat,
na financování těchto zařízení,
pokud hodnota daru činí alespoň 2 000 Kč.
V úhrnu lze odečíst nejvýše 2%
ze základu daně sníženého podle
§ 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci,
kteří nejsou založeni nebo zřízeni
za účelem podnikání."
Porušení bylo zjištěno u 24 poplatníků
(60% z kontrolovaných). Neoprávněné
zkrácení základu daně činilo
celkem 2 851 964 Kč. Nesprávně zvýšený
základ daně činil 3 000 Kč.
K ustanovení § 25 odst. 1 písm. a) například:
- poplatník zahrnul před uvedením hmotného
majetku do provozu do daňových nákladů
i kurzové rozdíly ve výši 1 622 120
Kč vzniklé v souvislosti s jeho pořízením,
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
i náklady na roční záruční
servis hmotného investičního majetku ve výši
184 000 Kč, jenž měl být bezplatný,
- 3 poplatníci zahrnuli do daňových nákladů
pořízení nehmotného investičního
majetku celkem za 176 500 Kč,
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
projektovou a inženýrskou činnost na přístavbu
ve výši 82 530 Kč,
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
elektroinstalaci k pořízenému hmotnému
investičnímu majetku ve výši 36 221
Kč,
- 4 poplatníci zahrnuli do daňových nákladů
pořízení hmotného majetku celkem za
64 664 Kč.
K ustanovení § 25 odst. 1 písm. f) například:
- 3 poplatníci zahrnuli do daňových nákladů
penále vyměřené finančním
úřadem celkem za 36 878 Kč,
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
penále vyměřené okresní správou
sociálního zabezpečení ve výši
14 632 Kč,
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
pokutu vyměřenou úřadem práce
ve výši 2 000 Kč.
K ustanovení § 25 odst. 1 písm. k):
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
částku 9 185 Kč, o kterou náklady
kantýny převýšily její příjmy.
K ustanovení § 25 odst. 1 písm. n) například:
- poplatník neoprávněně zvýšil
daňovou ztrátu o 49 039 Kč v souvislosti
s výpočtem mank a škod.
K ustanovení § 25 odst. 1 písm. p):
6 poplatníků účtovalo jako náklad
například:
- modernizaci třídicího zařízení
ve výši 175 000 Kč,
- technické zhodnocení budovy ve výši
54 388 Kč,
- technické zhodnocení počítačové
techniky ve výši 48 937 Kč.
K ustanovení § 25 odst. 1 písm. t):
10 poplatníků zahrnulo do daňových
nákladů výdaje na reprezentaci, například:
- výdaje v rámci pořádané konference
spojené mj. se slavnostní recepcí (nájem
prostor, parkování, hudba, hostesky vč. kostýmů)
ve výši 88 705 Kč,
- výdaje na dárková alba a pohlednice ve
výši 74 638 Kč,
- výdaje na pohoštění, občerstvení,
dary, zhotovení vizitek pro osoby, které nebyly
zaměstnanci poplatníka, a jiné výdaje
na reprezentaci ve výši 47 331 Kč.
K ustanovení § 25 odst. 1 písm. u):
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
výdaje spojené se stěhováním
a nájmem bytu jednatele společnosti ve výši
35 250 Kč.
K ustanovení § 20 odst. 8:
- poplatník neoprávněně snížil
základ daně o hodnotu daru ve výši 5
000 Kč poskytnutého fyzické osobě,
která neprovozovala činnost podle uvedeného
ustanovení, a o hodnotu daru ve výši 3 418
Kč poskytnutého městskému úřadu
bez doložení jeho účelu;
8. § 26 odst. 1, kde je uvedeno:
"Odpisy se stanoví pro účely tohoto
zákona podle § 30, § 31 nebo § 32 z hmotného
majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného
majetku."
Porušení bylo zjištěno u 6 poplatníků
(15% z kontrolovaných). Neoprávněně
snížený základ daně činil
celkem 4 315 432 Kč. Například:
- 2 poplatníci uplatnili v důsledku nesprávně
zařazeného hmotného investičního
majetku do odpisové skupiny odpisy vyšší
celkem o 2 950 447 Kč;
- poplatník zahrnul do daňových nákladů
odpisy ve výši 895 616 Kč z nesprávně
stanovené vstupní ceny;
- poplatník neoprávněně snížil
základ daně o 822 181 Kč tím, že
stanovil nesprávnou výši odpisů základního
stáda dojnic;
- poplatník uplatnil jako daňové odpisy i
odpisy majetku, který nebyl pro účely zákona
o daních z příjmů vymezen jako hmotný
majetek, a to ve výši přesahující
jeho účetní odpisy o 78 798 Kč;
- poplatník uplatnil v důsledku nesprávně
stanovené odpisové sazby odpisy vyšší
o 22 292 Kč;
- poplatník nesprávně uplatnil vyšší
odpisy geologického průzkumu o 226 968 Kč;
9. § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 2, kde je mj.
uvedeno:
"Poplatníkům uvedeným v § 2
a 17 se daň snižuje o
a) částku 7 500 Kč za každého
zaměstnance se změněnou pracovní schopností
[§ 21 zákona č. 1/1991
Sb., ve znění pozdějších předpisů]
a poměrnou část z této částky,
je-li výsledkem přepočteného počtu
zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
..."
"Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný
průměrný roční přepočtený
počet zaměstnanců se změněnou
pracovní schopností a zaměstnanců
se změněnou pracovní schopností s
těžším zdravotním postižením..."
Porušení bylo zjištěno u poplatníka,
který při výpočtu slevy na dani použil
nesprávný přepočtený počet
zaměstnanců se změněnou pracovní
schopností, a tím neoprávněně
uplatnil slevu vyšší o 9 900 Kč;
10. čl. V (Přechodná ustanovení
k čl. I) bod 1 zákona č. 149/1995 Sb., kterým
se mění a doplňuje zákon o daních
z příjmů, kde je mj. uvedeno:
"1. Poplatník účtující
v soustavě podvojného účetnictví
může počínaje zdaňovacím
obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad)
na dosažení, zajištění a udržení
příjmů ročně nejvýše
10% z neuhrazené části hodnoty pohledávky
nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté
postoupením, u nichž termín splatnosti nastal
do konce roku 1994..."
Porušení bylo zjištěno u 2 poplatníků,
kteří zahrnuli do daňových nákladů
hodnotu neuhrazených pohledávek převyšující
jejich možný 10% odpis o 64 959 Kč.
II. Finanční úřady
Kontrola se zaměřila především
na výkon správy daně kontrolovaných
poplatníků. Nedostatky byly zjištěny
při uplatňování následujících
ustanovení zákona o správě daní:
1. § 35 odst. 1 zákona o správě daní:
"Správce daně při zjištění,
že daňový subjekt přestal vykonávat
činnost nebo pobírat příjmy podrobené
dani, učiní opatření potřebná
k urychlenému stanovení základů daně
a k vybrání nedoplatků na všech daních
za celou dobu jeho činnosti, ze které plynuly příjmy
podléhající zdanění."
a
§ 16 odst. 1 zákona o správě daní:
"Daňovou kontrolou pracovník správce
daně zjišťuje nebo prověřuje daňový
základ nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné
stanovení daně u daňového subjektu
nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu
kontroly nejvhodnější. Daňová
kontrola se provádí v rozsahu nezbytně nutném
pro dosažení účelu podle tohoto zákona."
Správce daně nevyužil uvedená ustanovení
zákona o správě daní a neučinil
opatření potřebná k urychlenému
stanovení základu daně u 6 významných
poplatníků končících svoji
činnost v roce 1995 z důvodu vstupu do likvidace
či konkurzu. Daňová kontrola u těchto
poplatníků nebyla v roce 1995 ani v roce 1996 provedena;
2. § 40 odst. 3 zákona o správě daní:
"Daňové přiznání nebo
hlášení se podává nejpozději
do 31. března roku následujícího po
uplynutí ročního zdaňovacího
období. Jedná-li se o poplatníka, který
má povinnost na základě zákona [Např.
obchodní zákoník, zákon č.
563/1991 Sb., o účetnictví, zákon
č. 21/1992 Sb.] mít účetní
závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož
přiznání zpracovává a předkládá
daňový poradce, prodlužuje se lhůta
k podání přiznání do 30. června
roku následujícího po uplynutí zdaňovacího
období."
a
§ 40 odst. 6 zákona o správě daní:
"Správce daně může na žádost
daňového subjektu nebo daňového poradce
anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu
pro podání přiznání, a to nejdéle
o tři měsíce po uplynutí lhůty
pro podání přiznání."
Správce daně, přestože státnímu
podniku neprodloužil lhůtu pro podání
daňového přiznání, akceptoval
jeho předložení po zákonem stanoveném
termínu. Současně nevyužil možnosti
ke zvýšení daně, která mu vyplývá
z ustanovení § 68 zákona o správě
daní a poplatků;
3. § 63 odst. 4 zákona o správě daní:
"Penále je splatné dnem, kdy byly splněny
zákonem stanovené podmínky pro jeho uplatnění.
Předpis penále sdělí správce
daně daňovému dlužníkovi platebním
výměrem. ...: o předpisu se daňový
dlužník zpravidla vyrozumí do třiceti
dnů poté, kdy daňový nedoplatek byl
zcela vyrovnán, nejpozději však ve lhůtě,
v níž se promlčuje vybrání daně."
Správce daně nedostatečně využil
výše uvedené ustanovení tím,
že nevyrozuměl poplatníka o předpisu
penále za pozdní úhradu daně z příjmů
ani ve lhůtě 212 dní po provedení
úhrady.
Kontrolou zjištěné neoprávněné
zkrácení základu daně z příjmů
právnických osob za zdaňovací období
roku 1995 dosahuje u souboru 40 poplatníků celkem
204 723 830 Kč, to je v průměru 5 118 096
Kč na jednoho poplatníka. Ve srovnání
s kontrolními akcemi č. 94/26 (neoprávněné
zkrácení základu daně za zdaňovací
období roku 1993 připadající na jednoho
poplatníka činilo 1 241 360 Kč) a č.
95/22 (neoprávněné zkrácení
základu daně za zdaňovací období
roku 1994 připadající na jednoho poplatníka
činilo srovnatelně 2 592 883 Kč) byl dopad
do základu daně více než čtyřnásobný,
resp. dvojnásobný.
NKÚ již v minulosti poukazoval na to, že správné
plnění daňové povinnosti je ztěžováno
nejednoznačností zákona o daních z
příjmů, který byl mnohokrát
novelizován a jehož aplikace v praxi způsobuje
potíže jak na straně poplatníků,
tak i správců daní. K jednotnému postupu
při uplatňování některých
ustanovení daňových zákonů
je sice vydávána z úrovně MF celá
řada sdělení formou pokynů, které
však nejsou obecně závazným právním
předpisem a svědčí spíše
o nepropracovanosti navrhovaných legislativních
změn. Používání těchto
pokynů v praxi je problematické a nemůže
rovnocenně nahradit nedostatečnou legislativu.
Ani účetní audit nemůže být
pro poplatníka dostačující pro správné
stanovení základu daně, pokud vychází
z vykázaného hospodářského
výsledku, jehož nesprávnosti nedokázal
odstranit. Např. poplatník, u něhož
byly zjištěny největší nedostatky
(navíc způsobené základními
chybami v účetnictví), uhradil auditorské
firmě částku téměř 3
mil. Kč.
Kontrola zároveň ukázala nedostatečnou
činnost správců daní při zjišťování
a prověřování základu daně
z příjmů, způsobenou částečně
též špatným personálním
stavem. Efektivnost činností finančních
úřadů je značně snižována
vysokou fluktuací a nutností zapracovávat
stále nové pracovníky. Vyškolení
zaměstnanci jsou přepláceni soukromými
firmami způsobem, kterému finanční
úřady nejsou schopny účinně
čelit.